Výsledky šetření TALIS 2018: Učitelé a ředitelé škol jako účastníci celoživotního vzdělávání

„Přednostně by se měl školský systém větší měrou zajímat o profesní názory učitelů jako odborníků na vyučování a učení. Šetření, jakým je TALIS – zjišťuje pohled učitelů na to, jak lze zorganizovat výuku a učení tak, aby se dosáhlo co nejlepších výsledků – jsou stále velmi vzácná. Zákony, nařízení, systémy a instituce, na které mají vzdělávací politiky tendenci se zaměřovat, jsou pouze malou špičkou obrovského ledovce. Posunout vzdělávací systémy jiným směrem je velmi těžké právě proto, že pod hladinou, nad níž ční tato špička ledovce, se skrývá mnohem větší, neviditelná část, již tvoří zájmy, přesvědčení, motivace i obavy všech účastníků tohoto procesu, včetně učitelů. Tady právě dochází k neočekávaným střetům, neboť velmi často stojí mimo povědomí veřejné politik,“ píše Andreas Schleicher v předmluvě ke zprávě ze šetření TALIS 2018. ČŠI přináší český překlad dokumentu. Publikujeme Předmluvu a Shrnutí.

Miroslav Hřebecký: Že by bylo lepší, kdyby všichni učitelé byli odborně kvalifikovaní rovnou? Bylo, ale zázraky se nedějí

„Učitelskou profesi otevřme všem vysokoškolsky vzdělaným zájemcům, kteří učit chtějí a předvedou, že to dokážou. Poté jim poskytněme flexibilní, prakticky orientované a smysluplné doplňkové pedagogické studium. A až personální krizi ve školství zvládneme, pak začněme vymýšlet, jak požadavky můžeme zpřísňovat,“ píše Miroslav Hřebecký v časopise Řízení školy 12/2019.

Tajný učitel: Na některých školách přetrvává socialistický model protekcionismu, známostí, rutinérství a zaběhlých kolejí

Často přemýšlím, proč se dnes lidé rozhodnou učit děti. Je to snad práce jako každá jiná? Prázdniny? Mají děti opravdu rádi? Rodinná tradice? Žijí z pozornosti, jako herci na jevišti? Potřebují moc, kterou nad dětmi z definice své pozice mají? Mají rádi pokorné rodiče, kteří se s čepicí ruce přichází pozeptat na prospěch svého potomka? Těší je konflikty s hyper-ochranitelskými rodiči? Jak dlouho vydrží člověku, v každodenním kolotoči práce a rutiny, idealistická láska k dětem?

Lucie Zormanová: Činitele ovlivňující vznik autority učitele

Autorita učitele se opírá o tyto hlavní pilíře: 1. Status učitele – autorita učitele se opírá o respekt a úctu k roli učiteli, k jeho postavení v hierarchii školy. Status učitele je vyjadřován učitelovými právy, např. učitel je jediný, kdo se může v průběhu výuky volně pohybovat po třídě, má právo rozhodovat a jeho rozhodnutí, vyjádřena formou pokynů a příkazů, jsou pro žáky závazná.

Podle psycholožky Šárky Mikové mezi učiteli převažují osobnostní typy vyhledávající systém, většina dětí je ale jiných

„Stejně jako děti nejsou stejné a mají jiné potřeby i ve výuce, také učitelé nejsou stejní a jejich vrozené potřeby a typ osobnosti se promítají do toho, jak učí... Takže když má paní učitelka potřebu stability a předvídatelnosti, tak stejně přistupuje i k dětem. Těmto učitelům je přirozené hlídat dodržování pravidel, dětem dávají přesné návody, osvědčené postupy a dbají na trénování dovedností, protože to všechno oni sami při učení potřebují. Zodpovědně vedou děti k tomu, aby dobře zapadly, aby plnily, co mají, a byly součástí řádu. Takových učitelů je v českých školách až 70 procent. Proškolila jsem jich 5000, a byť je lidí s těmito vrozenými potřebami v populaci necelých 40 procent, ve školách jich je většina,“ říká psycholožka Šárka Miková v rozhovoru pro Lidové noviny.

Pavel Kysilka: Do školství musíme přilákat nejlepší z nás

„Platový skok je nezbytný, ale nestačí. Musíme umět přilákat do školství nejlepší z nás, jako je to v severských zemích nebo v Singapuru,“ soudí Kysilka a po ruce má i plán, jak to udělat: „Ze státní správy by se mohlo propustit 75 procent úředníků, jejich agendu zdigitalizovat nebo zrušit. A to by stačilo na opravdu znatelné zvýšení kantorských platů.“ O přednášce Pavla Kysilky informuje Deník.cz.

Jaroslav Jirásko: Peďáky jsou skanzeny, které stále vidí znalostní a odborný základ jako pro učitele to nejdůležitější

„Peďáky jsou skanzeny, které stále vidí znalostní a odborný základ jako pro učitele to nejdůležitější. Nehledě na to, že i v odborné přípravě by se jim taky dalo leccos vytknout, v každém případě to není správná priorita. Nabiflovaný polovědec ví ze svého oboru stejně jen zlomek. Pro učitele je daleko důležitější připravit se na celoživotní učení, než se učit znalosti. Vysoké školy by měly rozvíjet učitelské osobnosti, které mají důležité učitelské kompetence,“ říká v rozhovoru pro server Rodiče vítáni ředitel základní školy Jaroslav Jirásko.

Ředitel školy Jaroslav Jirásko: Nebezpečí politické manipulace ve škole nevyřeší zákon, ale osobnost učitele

„Nelze vyloučit, že případy politické manipulace a agitace se na školách mohou vyskytovat poměrně často. Celá řada učitelů má jasný politický názor, mnozí učitelé jsou členy politických stran a angažují se v samosprávách za různá hnutí a sdružení. Jsou také voliči strany či hnutí, a pravděpodobně tedy s nějakým politickým názorem sympatizují. V uzavřené třídě lze malým dětem snadno sdělit něco, co se právě hodí do politického krámu. V důsledku to je však strašlivé a neomluvitelné,“ píše ředitel základní školy Jaroslav Jirásko v úvaze o místě politické diskuse ve škole. Jeho text přináší aktuální vydání časopisu Řízení školy.