Karel Lippmann: Šťastný život bez vágního jazyka

V roce 1953 vyšla románová antiutopie „451 stupňů Fahrenheita“ amerického spisovatele R. D. Bradburyho. Její děj se odehrává v blíže neurčené budoucnosti v Americe. Úroveň vědy a techniky je sice vysoká, je však současně pronásledováno svobodné myšlení a civilizace je ohrožena nekulturností a bezduchostí. 

David Busta: Ke štěstí nestačí ekonomický růst, lidé musí cítit rovnost příležitostí a šancí. Ta se ale začíná vytrácet

„Máme nejméně lidí v extrémní chudobě, dožíváme se nejvyššího věku, jsme bohatší, než jsme kdy byli. Nějak takto obvykle začíná proslov ekonoma, jenž chce ukázat, že se má lidstvo díky ekonomickému růstu nejlépe v historii. A má pravdu. Přesto svět trpí epidemiemi depresí a úzkostí. Společnost je rozdělenější, posilují populisté a jako by se navzdory ekonomickému růstu vytrácelo štěstí a životní spokojenost,“ píše David Busta v eseji v Hospodářských novinách.

Kateřina Machovcová: Sociální vliv a identifikace se skupinou: vězeňský experiment v novém

V předcházejícím textu (Stanfordský vězeňský experiment) se čtenáři a čtenářky mohli seznámit s velmi známou Stanfordskou vězeňskou studií vedenou profesorem Zimbardem. Ten výsledky interpretuje především ve prospěch vlivu situace a role na chování jedince, tyto vlivy v zásadě vnímá jako určující a rozhodně významnější než osobní dispozice. Jednoduše řečeno i normální člověk se může dopustit hrozného chování pod tlakem situace. Tyto závěry se však rozhodli podrobněji prozkoumat, a zpochybnit, psychologové Haslam a Reicher.

Kateřina Machovcová: Aschovy studie (ne)konformity

„Aschova studie se nezřídka objevuje u vysvětlení toho, proč lidé následují většinu „jako ovce“ a dopouštějí se takového jednání, jako je podpora nacistické propagandy, propadání poruchám příjmu potravy či zapojení se do řádění fotbalových fanoušků. Na první pohled to může vypadat, že Aschova studie ukazuje, že ve skupině jedinec jednoduše podlehne tlaku ostatních a podřídí se většinovému názoru. Konformita v tomto pojetí pak poukazuje na problematickou složku lidské povahy – neschopnost resistence ani v případě, kdy jsme přesvědčení, že máme pravdu a skupina jedná špatně. Ale to je velmi zjednodušené pojetí a příliš úzká interpretace založená pouze na části Aschových výsledků“, píše Kateřina Machovcová na portálu rvp.cz.

Michal Pěchouček: Hranicí pro využívání umělé inteligence je ovlivňování politiky

„Vyvážet odpadky bude stále potřeba, a když to lidé dělat nebudou, tak v podstatě zkrachuje civilizace. U dobře placené práce v úřednických nebo manažerských profesích se naopak ukazuje, že lze takovou práci často nahradit stroji a algoritmy. Podle mě rozvoj AI zvýrazní povolání, kterých je třeba si vážit. Nějaké lidské činnosti zautomatizuje, vytvoří ale prostor pro vysoce kreativní práci, u které lidé přichází s novými nápady. Vedle toho vzroste role sociální práce ve zdravotnictví, školství nebo ve službách,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček.

Zákaz hidžábu v české škole není legitimní. Soud se zastal Somálky

Nejvyšší soud se zastal somálské dívky, která chtěla na střední zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů, rozhodl Nejvyšší soud. Informuje iDNES.

Kateřina Machovcová: Milgramův experiment: poslušnost, či neposlušnost?

Původní Migramův výzkum je dáván do souvislosti s historií holocaustu. V souvislosti s vyvražďováním Židů (a Romů a jiných menšin) se někteří z těch, kdo byli obvinění z válečných zločinů, bránili tím, že pouze plnili rozkazy nadřízených. Milgram, pocházející z židovské rodiny, které se podařilo emigrovat do USA, vymyslel experiment, který se stal jedním z nejslavnějších v dějinách psychologie.

Bořivoj Brdička: Shoshana Zuboff a kapitalismus dohledu

„Kapitalismus dohledu je nový ekonomický řád, který využívá lidskou zkušenost jako volně dostupnou surovinu pro skryté obchodní praktiky vytěžování dat, predikce chování a prodeje,“ píše profesorka Harvardu Shoshana Zuboff ve své nové práci Ve věku kapitalismu dohledu: Zápas o budoucnost lidstva při přechodu k novému rozložení moci.

Kniha historika Harariho: S rozvojem umělé inteligence musíme měnit i lidské vědomí

"Kdo se dnes připravuje na staronové zápasy třicátých let minulého století, toho nepochybně překvapí útok na svobodu ze zcela jiné strany," připomíná historik Yuval Harari ve své nové knize 21 lekcí pro 21. století. Podle něho je klíčem ke všemu schopnost proměňovat s rozvojem umělé inteligence i lidské vědomí. "Proto bychom měli za každý dolar investovaný do umělé inteligence věnovat další dolar na rozvoj lidského vědomí. Nic takového neděláme a místo výzkumu duševních potřeb nás zajímá jen uspokojení naléhavých ekonomických a politických požadavků." Recenzi pro deník Aktuálně napsal Petr Fischer.

Průzkum: Sametová revoluce a polistopadový vývoj očima občanů ČR a SR

Sametová revoluce je při posuzování různých historických událostí setrvale řazena k těm nejlépe hodnoceným v ČR (v aktuálním výzkumu 66 % kladných vyjádření), v SR patří rovněž k pozitivně vnímaným (v aktuálním výzkumu 56 % kladných vyjádření). V České republice jsou porevoluční změny a vývoj vnímány pozitivněji než na Slovensku, zároveň se zde ukazuje větší kritičnost k předlistopadovému režimu. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Bořivoj Brdička: Odpor vůči ovlivňování lidí online podle Williamse

James Wilson Williams se inspiroval u starořeckého filozofa Diogena (4. st. př. n. l.), který údajně na dotaz největšího panovníka té doby Alexandra Velikého, co pro něj může udělat, odpověděl: „Odstup mi ze slunce.“ Na tomto příběhu buduje analogii se současnou mocí v podobě digitálních Alexandrů, kteří lidem skutečně „plní mnohá jejich přání“. Aby ta analogie dávala smysl, je třeba si uvědomit, že i tito světoví digitální vůdci mají ve zvyku nám bránit vidět věci nezkresleně. Hlavním pomocníkem v této jejich snaze je upoutávání naší pozornosti.

Slavný futurolog: Brzy budeme experimentovat s věčným mládím, kapitalismus skončí

„Největšími hybateli změny budou ženy a mladí lidé. Už se to děje na Novém Zélandu, v Dánsku, teď nejnověji v Evropské komisi. Ženy mají podle mnoha výzkumů vyšší emoční inteligenci. Rychleji se přizpůsobují novým situacím. Nejsou fixované na nějaké konkrétní území. Což jsou všechno vlastnosti, které bude lidstvo v budoucnu potřebovat,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně německý futurolog Gerd Leonhard.

Škola v DOXu / DOX ve škole: Workshop pro pedagogy 2. stupně ZŠ a SŠ k výstavě JIŘIČNÁ a projektu #DATAMAZE

V rámci projektu Škola v DOXu / DOX ve škole nabízí galerie DOX školám a pedagogům metodiku využití galerijních animačních programů ve výuce – umíme bezpečně otevírat témata jako bezpečí na internetu, diskriminace, kreativita, svoboda, mediální gramotnost, osobní prožitek ad. Projekt obsahuje 2 workshopy, které jsou spojeny vždy s konkrétní výstavou a vedeny zkušenými lektory. Poskytneme vám inspiraci, podněty a materiály k následné práci ve výuce.

Irena Hejdová: Helikoptéry startují: Jakou školu proboha vybrat? (Vyrůstají generace potenciálních sobeckých spratků)

"Je těžké někomu radit. Každý rodič od školy očekává něco jiného. Někdo přísné učitele, výkon a dril, jiný naopak co největší volnost a svobodu. Většina včetně mě stojí o jakousi zlatou střední cestu a snaží se ji najít ze všech sil. Rodiče dnes mnohem víc než dřív řeší, kterou školu vybrat. Není to jen rozptylem škol od státních k soukromým či od klasických k různým vzdělávacím alternativám. Ale i tím, že dnešní rodiče často spadají do kategorie, která už má v zahraničí přiléhavý a vtipný název ´helicopter parents´," píše Irena Hejdová pro deník Aktuálně.

Trest za mazání komentářů? Klausův záměr je správný, ale problém nevyřeší, míní expert

Pokuta, zákaz činnosti či dokonce tříletý pobyt za mřížemi. Takový trest by mohl v budoucnu stihnout provozovatele a správce sociálních sítích za neoprávněné smazání příspěvků jiných uživatelů. Navrhuje to skupina poslanců napříč politickým spektrem vedená Václavem Klausem mladším (ODS). Podle expertů je ovšem takřka nereálné takové právo na soukromých platformách vymáhat. Tématu se věnují Lidovky.cz.

Klaus: Lidé mají právo říkat hloupé názory, EU útočí na svobodu slova, chystá cenzuru

Lidé jako já jsou na sítích masově blokováni, některé názory jsou vytlačovány z veřejného prostoru, je to útok na svobodu slova, jaký tady od roku 1989 nepamatujeme, tvrdí poslanec ODS Václav Klaus mladší v rozhovoru pro DVTV. Ve sněmovně předložil návrh novely trestního zákoníku, která má pod hrozbou pokut i trestu vězení zakázat provozovatelům sociálních sítí mazat příspěvky. Jsou to věci, které můžou masově ovlivnit společnost a volební výsledky, je přesvědčený Klaus.

Žít svobodně znamená vést debatu. Jak to chcete děti naučit, když jim učitelé sdělují jediné pravdy, říká ústavní soudkyně Šimáčková

„Zakopaný pes je ve vzdělání a mediální komunikaci. Lidé nejsou učeni, že demokracie je diskurzivní. Že žít ve svobodné společnosti znamená vést debatu a že sdílet názory a hledat společná řešení, ale i respektovat, že jedno nenajdeme a zvolíme jich několik, je prapodstata společnosti, ve které žijeme. Když vytvoříme školu, kde učitelé sdělují dětem jediné pravdy a tváří se, že jsou neutrální, jak chcete děti učit společenské debatě? A když média zajímají vyhrocené otázky?,“ říká ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Evropský dům v plamenech. Manifest evropských patriotů

„Objevme znovu naši "ztracenou identitu"! Takový je program, který sdílejí populistická uskupení zaplavující kontinent. A nevadí jim, že ona duše či identita často existuje pouze v představách demagogů. Napadaná zevnitř falešnými proroky, zpitými záští a blouznícími o své nové šanci v záři reflektorů; opuštěná dvěma velkými spojenci na druhé straně kanálu a Atlantiku, kteří ji v minulém století dvakrát zachránili před sebevraždou; vydaná napospas stále zjevnějším manipulacím kremelského pána se nám Evropa jako myšlenka, jako společná vůle a reprezentace rozpadá před očima… Níže podepsaní jsou jedni z těch, kteří odmítají smířit se s touto hrozící katastrofou,“ píší evropští spisovatelé a filosofové ve společném manifestu.

Karel Lippmann: Dva světy, dva jazyky, člověk a literatura (Přirozený mateřský jazyk a svoboda)

Dějiny literatury jsou ve své podstatě zvláštním typem románu o světě, jenž je v čase a prostoru vymezen životu každého člověka, a o světě, ze kterého člověk vzešel, ve kterém svůj časově vymezený život prožívá, o kterém ale s jistotou neví, zda je také konečný (jen jinak), nebo naopak nekonečný (v což buď věří, nebo by si to většinou alespoň přál). Těmto dvěma světům dává od samého počátku srozumitelnou lidskou podobu přirozený (mateřský) jazyk. V tom tkví jeho podstata a jeho jedinečnost.

Jedni chtějí kamery na všechny školní chodby, druhým vadí i ty před školou. Kde je rozumná hranice?

Diskusi o čipech a kamerových systémech oživily podzimní volby. Například hnutí ANO v Praze slibovalo kamery nejen ke vstupním dveřím, ale i na chodby škol. Proti „šmírování“ se však rychle vyjádřili zástupci asociací ředitelů základních škol i gymnázií. Jsou ale bezpečnostní kamery opravdu jen zbytečným Velkým bratrem, který sleduje každý krok dětí, nebo jsou a stále naléhavěji budou nezbytnou součástí školních interiérů? Reportáž přinášejí Lidové noviny.