Lucie Zormanová: Primární vzdělávání v evropských zemích

pátek 4. května 2018 ·

V současné době zaznamenáváme i u nás debatu o nejvhodnějším věku započetí povinné školní docházky (např. návrh ministra školství Marcela Chládka v roce 2013). Tato debata je aktuální i vzhledem k vysokému počtu odkladů školní docházky. Ve školním roce 2015/2016 mělo odklad 19,5 procenta dětí. Dalším tématem, které je často diskutované, je délka primárního vzdělávání, což je otázka, která byla v minulosti často diskutována a řešena i v České republice. Jen si připomeňme měnící se délku primárního vzdělávání ze 4 na 5 let a opět z 5 let na 4.


Podobná situace je nyní řešena také v Polsku vzhledem k zániku šestiletých základních školy, na nichž navazovaly tříleté nižší sekundární školy, a k návratu osmileté základní školy, která se dělí na dva čtyřleté stupně.

Zahájení primárního vzdělávání se v jednotlivých evropských zemích liší.

V některých zemích zahájení povinné školní docházky bývá ve věku 4 (Severní Irsko, Irsko, Nizozemí, Lucembursko) nebo 5 let (např. Anglie, Wales, Skotsko), v některých až ve věku 7 let (např. Rusko, Dánsko, Finsko, Švédsko). Nejčastějším věkem pro zahájení povinné školní docházky v Evropě je věk 6 let (např. ČR, SR, Norsko, Island).

Severské země, které jsou charakteristické zahájením školní docházky až v 7 letech, uvádějí jako důvod klimatické podmínky, tedy dlouhé zimní období a kratší období letní. Ale také ve Skandinávii je nyní diskutována otázka přesunu počátku školní docházky na věk 6 let. Jako příklad tohoto tvrzení můžeme uvést Island, kde došlo k posunu zahájení povinné školní docházky ze 7 na 6 let již v roce 1984, aniž by tento přesun měl nějaké negativní důsledky, a to přesto, že Island je známý svým drsným klimatem (Průcha, 2012).

Posun povinné školní docházky proběhl v posledních letech v Polsku. Zde byla také tradičně zavedena povinná školní docházka od 7 let věku, přičemž byla povinnost od 6 let věku navštěvovat předškolní třídu u mateřské nebo základní školy. Od roku 2013 byla zavedena povinná školní docházka již od 6 let, která však nebyla kladně přijata společností, a v současné době probíhá diskuze o posunu počátku povinné školní docházky zpět na 7 let, jak tomu bylo dříve.

Kritériem pro zahájení povinné školní docházky je vždy věk, v některých zemích je zkoumaná i školní zralost a v některých zemích záleží i na názoru rodičů, kteří mohou žádat jak o odklad, tak o časnější vstup do školy. Například v Rumunsku, kde povinná školní docházka začíná ve věku 7 let, mohu rodiče požádat o to, aby jejich dítě bylo přijato do školy již o rok dříve (EACEA, 2015).

Modely primárního vzdělávání

V Evropě existují dva modely primárního vzdělávání:

Uzavřené primární vzdělávání

Ve vzdělávacím systému vytváří samostatnou instituci, která někdy nese název elementární škola (Nizozemí, Německo, USA).

První stupeň

V některých zemích je primární vzdělávání součástí základního vzdělávání a řadí zde pouze několik počátečních ročníků základní školy (Švédsko, Finsko, Dánsko).

Při srovnání primárního vzdělávání v jednotlivých evropských zemích nalezneme mnoho rozdílů, kupříkladu v kurikulech, v počtu vyučovacích hodin celkově, v počtu vyučovacích hodin věnovaných jednotlivým vyučovacím předmětům, v délce školního roku apod. Mezi evropskými zeměmi jsou také rozdíly v délce primárního vzdělávání.

Další rozdíly v primárním vzdělávání v jednotlivých evropských zemích

Jednotlivé evropské země se liší množstvím času, které je věnováno celkově školnímu vzdělávání v určitém věku, v délce vyučovacích hodin (od 35 minut po 60), v délce školního roku, v distribuci času pro předměty základního vzdělávání.

Například dle Education at a Glance: OECD Indicators (2011) je celkový čas plánovaného vzdělávání dětí ve veřejných školách ve věku 7–14 let nejnižší v Polsku, kde dosahuje hodnoty 4715 hodin, a nejvyšší v Itálii, kde dosahuje 8316 hodin.

Podle výzkumu IEA však neexistuje přímá úměra mezi časovými proporcemi vyčleněnými pro vyučování určitých předmětů a znalostmi v těchto předmětech. (Vlčková, 2006)

Rozdíly jsou také v počtu žáků na třídu, přičemž trendem posledních let ve vyspělých zemích je snižování počtu žáků na třídu a počtu žáků na jednoho učitele. Toto snižování počtu žáků na třídu bylo ovlivněno pedagogicko-psychologickými postuláty, které tvrdí, že čím je menší počet žáků ve třídě, tím je výuka efektivnější, což ovšem dle mezinárodní komparace vzdělávacích výsledků (TIMSS, PISA aj.) nebylo prokázáno (Průcha, 2012).

Celý text naleznete zde

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.