Jiří Lukáš: O maturitní češtině (Proč? Jaký to má smysl?)

sobota 5. května 2018 ·

Jaký byl letošní maturitní test z češtiny? Jaký by byl ideální student maturitního oboru, kdybychom ho měli charakterizovat na základě toho, co se od něj očekává v maturitním testu z českého jazyka a literatury?


Jiří Lukáš (archiv autora)
Maturant má umět, kdo nebo co je: hláska a písmeno (a jaký je mezi nimi rozdíl), souvětí, hlavní a vedlejší věta, několikanásobný podmět, termín, archaismus, slangové slovo, expresivní slovo, přímá řeč, antonymie, synonymie, víceslabičná předložka, podstatné jméno středního rodu, publicistický styl, prostěsdělovací styl, recenze, oznámení, vypravěč, postava, ironie, nostalgie, obkročný rým, přerývaný rým, srpnové události roku 1968, květnové události roku 1945, zlatá kaplička a/nebo Hynaisova opona, O. Wilde, A. P. Čechov, G. Boccaccio, Fr. Villon, W. Shakespeare, Miguel de Cervantes, dadaismus, poetismus, futurismus, dekadence, ztracená generace.

Maturant by měl umět poznat chyby: čekat na chvíly, tóny se sypali, ztemělá scéna, stiné stránky, komýhat tělem, ztrouchnivělý, japončtí, mnohé ze světoznámých restauracích. Taky by měl samozřejmě poznat, kde chyba není, například: nachomýtnout se, vymykat se, vymýtit. Dále by měl ovládat pravopis velkých písmen: Španělé, španělský, slovenský, japonský, Vysoké Tatry, festival v Karlových Varech, starověký Řím.

Maturant by měl znát význam slova „umělý“ a „bizarní“ a dvě rčení – „nalijme si čistého vína“ a „trpělivost růže přináší“.

Maturant by měl být schopen orientovat se v textu. K tomu jen dva příklady z většího počtu testových úloh: 1. Vyplývá z textu „Představení zahájila hravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob Leonarda da Vinciho“ tvrzení „Předlohou pro první část popisovaného představení bylo autobiografické dílo Leonarda da Vinciho“? 2. Ke kterému slovu textu „Hlas hodin tvrdě do tmy slité bije / jež zvířena zní zvukem kovovým“ odkazuje zájmeno jež?

Maturant by měl poznat v nějakém směru analogická vyjádření: Přechytračit – přehlasovat; vypít celou sklenici – inscenovat Dostojevského; smažený kapr, tradiční české vánoční jídlo – Otto a Jiří Bubeníčkovi, synové známého artisty.

Měli by mít maturanti s testem problémy? Z věcného hlediska asi spíš ne. Nebo ne zásadní. Pokud jde o požadované znalosti a dovednosti, celkově těžký nebyl. (Různé „epizeuxe“ jsou snad už věcí minulosti.)

Problémy ale byly. V čem? Podle mnoha studentů byl největším nepřítelem čas. Texty, se kterými měli pracovat, byly docela dlouhé, některé i poměrně náročné. Příkladem může být úloha, kdy má student dokázat své korektorské schopnosti:

„Již od půl sedmé bylo hlediště plné. Diváci s napětím čekali na chvíly, kdy začne velkolepá podívaná. Hynaisova opona odkryla scénu přesně v sedm. Představení zahájila hravá choreografie, inspirovaná obrazy jednoho z nejvýznamnějších umělců všech dob Leonarda da Vinciho. Poté následovala sólová vystoupení na skladbu Otty Bubeníčka. Její tóny se do hlediště sypali jako energií nabité korálky. Tanečníci ve střídmých trikotech uchvátili všechny přítomné dokonale provedenými krokovými variacemi, ztemělá scéna jen posílila celkový dojem z první poloviny představení. Od předchozích dvou částí se poměrně zásadně lišil dějový balet Faun, rozjímající o stiných stránkách duše, jako jsou hříšné tužby či smyslnost. Nevšední představení pak vyvrcholilo ztvárněním slavného příběhu o věčném sváru dobra a zla. Román Obraz Doriana Graye od Oscara Wilda poskytl dvojčatům velmi efektní téma. Bez jakékoli nadsázky lze hovořit o tanečním koncertu. Jistě nebudu moc přehánět, když bratry Bubeníčkovy, obdařené nevídaným talentem, označím za legendy mezinárodní taneční scény. Na tento zážitek bude vděčné publikum vzpomínat hodně dlouho.“

Maturanti, kteří se chtějí nebo potřebují zamýšlet déle, nestíhají, mnohé úlohy tipují, nemají čas na kontrolu atd. Na tento problém se poukazovalo už loni, zdá se ale, že letos byla časová tíseň ještě naléhavější. Nabízí se otázka, proč Cermat testy takto nastavil a proč ještě přitvrzuje? Protože si autoři testu myslí, že rychlost myšlení a schopnost tipovat by se měly výrazně ocenit? Aby se docílilo požadovaného/předpokládaného procenta hůře hodnocených nebo propadnuvších? Nebo jen tak?

Co z toho všeho plyne? Neodbytná otázka: Proč? Jaký to má smysl? O této věci by se asi dalo hovořit dlouho, zde jen dva postřehy. Zaprvé, proč ten nesmyslný spěch? V časové náročnosti shledávám zásadní (a zbytečný) problém maturitního didaktického testu. Domnívám se, že maturant má být tím, kdo přemýšlí, a že maturitní test by mu k tomu měl dát prostor. A zadruhé, proč stát stanovuje, že bude prověřovat, jestli maturant zná obkročný rým nebo zlatou kapličku. Proč se třeba neptá, jestli ví, co je DPH nebo ve které zemi leží Brusel? Jinými slovy, proč by státní maturita z češtiny v současné podobě měla být povinným maturitním předmětem?

2 komentářů:

Hausenblas řekl(a)...
6. května 2018 v 14:47  

Pane kolego, děkuji, vystihl jste myslím docela přesně, jak o tom, co by maturant měl umět, patrně uvažovali tvůrci testů a asi i vedení Cermatu. Bohužel v konstrukci úloh a celého textu není patrná úvaha, co by tyhle prvky "zvládání" znamenaly pro maturanta jako člověka inteligentního, jak se tomu říkalo ještě nedávno za první republiky. Je to podobné, jako když učíme děti číst s porozuměním: musejí umět vyčíst z textu jeho doslovný význam - co text říká. Ale to už sto let nestačí ke gramotnosti. Musejí taky umět vyvodit z daného textu, co on znamená. A od Cermatu se prozatím nikdy nedozvíme, které tedy skutečné intelektové dovednosti či emoční a postojové kvality by splněním takové "doslovné" úlohy maturant prokazoval. Je zkoušen jen z doslovných znalostí a velmi jednoduchých služebných úkonů. Nedaří se přimět Cermat k tomu, aby měl předem vyjasněno, co vlastně která úloha zjišťuje, a aby to vysvětlení podal vždy po testech veřejnosti. Tím by se totiž vystavil kontrole své odbornosti...
Obávám se, že tvůrci testů to tak dělají proto, že si myslí, že maturanti na školách odborných nemají na víc. Ale zda mají, nebo nemají, to se ovšem od státní maturity ńedozvíme, a Cermat nebo "stát" by to měl zjišťovat jinak: nikoli osudovou zkouškou. Já si myslím, že ti odborní maturanti myslí normálně a uměli by mnoho, ale to by se nesmělo je vtlačovat do škatulovitého pojetí vzdělání ani u maturity, ani ve výuce. Znám učitele na odborných školách, kteří vyučují češtinu chytřeji, protože vědí, že by jejich žáci při stylu "státní maturita" právem nespolupracovali a ani by se neučili. Podle mě tyhle státní testy škodí jak žákům, tak zodpovědným učitelům. A v dlouhodobém prospektu národu, samozřejmě...

Karel Lippmann řekl(a)...
6. května 2018 v 20:42  

Přidávám se k oběma pánům.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.