Tomáš Feřtek: Nejlepší by bylo jednotné přijímačky zrušit

pátek 4. května 2018 ·

„Celkově to byl špatný nápad a navíc zkoušky ani neplní, co podle těch, kdo je prosadil, měly. Je to typický příklad opatření, které prakticky ničemu nepomůže a mnohému uškodí. Politici a část pedagogické veřejnosti usilovala o jejich zavedení proto, aby se zvýšila úroveň studentů, kteří volí maturitní studium. Lidé z průmyslu si od toho zase slibovali více žáků na učňovských a technických oborech. Ostatně přijímačky prolobovali v parlamentu právě zástupci průmyslu přes tehdejšího ministra školství Chládka. V parlamentu to prošlo bez větších problémů, protože existovalo cosi jako společenská objednávka takové zkoušky mít,“ říká v rozhovoru pro server Rodiče vítáni Tomáš Feřtek.


Tomáš Feřtek (eduin.cz)
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Kvalita studentů středních škol s maturitou se tedy nezvýšila?

Nikoli. Zkoušky samotné ji zlepšit nemohou, to může jen výuka na základní škole, jejíž úroveň mimochodem navíc zhoršují. Dobrým příkladem jsou testy z češtiny. Tím, že se zaměřují hodně na znalosti lingvistických a literárněvědných pojmů, na určování druhů slov, vedlejších vět, na znalost výjimek, ubírají v závěru základní školy učitelům čas na to opravdu podstatné – naučit děti dobře číst neboli číst s porozuměním a umět se písemně i ústně správně vyjadřovat. Učitelé místo toho musí drtit v osmé a deváté třídě přípravu na testy a na tohle nemají čas. Samozřejmě tím vždy víc trpí žáci v průměru a podprůměru třídy, kteří na zvládnutí takových dovedností potřebují víc času. V matematice je to trochu komplikovanější, ale je to podobný problém.

Jak by měly být přijímačky koncipované, pokud vůbec nějak?

Způsoby, jak přecházejí žáci ze základních na střední školy, se v evropských zemích hodně liší. Někde se přijímá na základě prospěchu a doporučení školy, někde se používají testy, ale nejsou jednotné a žáci je mohou složit ve vybraném termínu. V německém modelu přijímají studenty bez zkoušek, každý jde tam, kam chce, a pak má možnost v prvním ročníku přestoupit, když se přecenil nebo naopak podcenil. Pokud to někomu přijde jako příliš velká revoluce, tak zcela realistickým krokem by bylo nedělat přijímací testy povinné. Ať je používají jen ty školy, které chtějí.

Jak by přijímání na střední školy mělo vypadat podle vás, ideálně?

Snažil bych se prosazovat přijímání na základě portfolií – neboli nějakých relevantních výsledků žáka za několik posledních let. Výstupy školních projektů, výtvarné práce, texty, které žák napsal, možná ocenění z různých soutěží, ale i záznamy o tom, co žák dělá mimo školu. Třeba chodí do skauta nebo sportovního oddílu, chová hady, chodí po horách… Portfolia už dnes mnoho škol běžně používá. Není to žádná světoborná novinka. Národní ústav pro vzdělávání ve svém návrhu revize Rámcového vzdělávacího programu, což je základní dokument, kterým se řídí výuka na školách, zahrnuje právě portfolia do nového pojetí hodnocení žáků.

Celý text naleznete zde

10 komentářů:

jir řekl(a)...
4. května 2018 7:28  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
mirek vaněk řekl(a)...
4. května 2018 7:40  

"Snažil bych se prosazovat přijímání na základě portfolií – neboli nějakých relevantních výsledků žáka za několik posledních let. Výstupy školních projektů, výtvarné práce, texty, které žák napsal, možná ocenění z různých soutěží, ale i záznamy o tom, co žák dělá mimo školu. Třeba chodí do skauta nebo sportovního oddílu, chová hady, chodí po horách… "

To jsou mi nápady. Pan Feřtek chce zavést místo přijímacích testů posudky? Co jiného portfolio je?
Dřív to bylo vztah k socialistickému zřízení, jestli je v pionýru, podílí se na akcích zájmových organizací v obci, je v třídním kolektivu oblíben a je u soušky učitelky oblíben. Dřív to všechno sepsala třídní učitelka.

Dnes má žák mít portfolio. Je si pan Feřtek vědom, kolik skříní s portfoliem žáků to bude znamenat na takové střední škole? Jen já učím přes 200 žáků. Jen písemky za pololetí jsou plná papírová krabice.
A co když někdo začne domýšlet ochranu osobních údajů? Má škola právo na takové informace? Zda je členem skautu, či mladých fašistů? Jak se to bude posuzovat?

"ubírají v závěru základní školy učitelům čas na to opravdu podstatné – naučit děti dobře číst neboli číst s porozuměním a umět se písemně i ústně správně vyjadřovat."

Není nato v 9. třídě trochu pozdě?

Simona CARCY řekl(a)...
4. května 2018 8:00  

Autor - publicista, dramaturg a příležitostný scenárista přináší sbírku toho, o čem sní, když náhodou spí. Jediné, čím si je jist, že naše školství dělá všechno špatně a obdivuje cizí vzory. Jen jde o to, kterým bude dávat přednost - zda dobrým nebo špatným. Vytvářet subjektivní posudky, jež mohou žákovi zkazit celý život (abych použila jeho vlastní hodnocení didaktických testů Cermatu), je nepochybně návrat k padesátým až sedmdesátým letům minulého století. Je to cesta, která nese korupční potenciál při možných snahách o ovlivnění výsledků, odbourává sice stres při zkoušce, bohužel však žádná metoda neumete cestičku a neodbourá žákům stres v životě.
Autor je "odborníkem" na vzdělávání asi stejným, jako je Babišův "Mára" politik.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. května 2018 8:48  

Vytvářet subjektivní posudky, jež mohou žákovi zkazit celý život (abych použila jeho vlastní hodnocení didaktických testů Cermatu), je nepochybně návrat k padesátým až sedmdesátým letům minulého století.

Zato stavět osud žáka na jednom testu, to je fér a správné, protože paní Carcy pracuje pro cermat.

Simona CARCY řekl(a)...
4. května 2018 11:33  

Samozřejmě je srovnávací plošný test lepší, než subjektivní posudek, který může někoho poškodit, jiného zvýhodnit. A je při tom zcela lhostejno, pro koho pracuje paní Carcy, stejně tak jako to, pro koho pracuje Tajnej. Tyto axiomy to totiž neovlivní. Jsou to totiž axiomy.

Simona CARCY řekl(a)...
4. května 2018 11:35  

Pokud se ale, Tajnej, neorientujete, doporučím vám toto vzdělávací video, které ukazuje "přednosti" posouzení schopností komisí před jednoduchým testem:

https://www.youtube.com/watch?v=Zh3Yz3PiXZw

Jiri Janecek řekl(a)...
4. května 2018 11:36  

Nebyla by ta portfolia trochu systemove diskriminacni treba vuci deckam z Hlubokych Masuvek v porovnani s deckama treba z Male Strany?
Nepodporovalo by to tu nedavno objevenou prekvapivou vec, ze chudoba se u nas dedi?

Tajný Učitel řekl(a)...
4. května 2018 14:17  

Carcy. Axiomy jsou to leda pro vás. Tím jednoduchým testem myslíte ten nedůstojný závod s časem, kterému v cermatu říkáte z nějakého důvodu didaktický test?

Tajný Učitel řekl(a)...
4. května 2018 14:18  

P. Janeček. Chudoba se u nás dědí i tím, že movití rodiče si zaplatí extra přípravy na testy.

jir řekl(a)...
4. května 2018 17:59  

To jsem nevěděl, že "blábol" je sprosté slovo.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.