Stanovisko Společnosti učitelů ČJL k úloze 27 z letošního maturitního didaktického testu

Karel Lippmann v diskusi na České škole napsal: “Např. úloha 27 požaduje jednoznačnou odpověď na tuto otázku: "Ve kterém z následujících slov má předpona pře- stejný význam jako ve slově přechytračit? (Posuzované slovo se vyskytuje v úseku výchozího textu musí nejen přechytračit knížepána.)" Žák má na výběr: A) přenechat, B) přehlasovat, C) přestřihnout, D) přeslechnout. Autor úlohy si vůbec neuvědomuje, že v žádném z pěti srovnávaných slov nemůže mít předpona pře- stejný význam, protože uvedená slovesa mají význam velmi různý, a ten zpětně modifikuje i význam předpony.“ Na základě dotazu Janka Wagnera zaujala k úloze stanovisko Společnost učitelů českého jazyka a literatury:

Společnost učitelů ČJL se nedomnívá, že úloha 27 je sporná v tom smyslu, že by umožňovala více vhodných odpovědí. V rámci "testologické pravdy" (tedy po vyloučení méně vhodných možností) je její řešení celkem jasné, obzvlášť pokud je člověk s testy Cermatu dobře obeznámen. Možnost B je té vzorové nejbližší, předpona pře- (přehlasovat) zde má podobný (nikoli stejný) význam jako u slovesa přechytračit.

Přesto tuto úlohu považujeme za problematickou z několika důvodů:

1. Kvůli poněkud nepřesnému zadání – Ve kterém z následujících slov má předpona pře - stejný význam jako přechytračit. Domníváme se, že předpona pře - ve slově přehlasovat nemá stejný význam, protože celé sloveso označuje jinou skutečnost než sloveso přechytračit. Je tu pouze výrazná podobnost.

2. Kvůli vhodnosti výběru tohoto zadání. Přikláníme se k názoru, že takto formulovaná úloha může poskytovat mylný pohled na podstatu jazyka a žádáme, aby se k problému vyjádřili odborníci z VŠ a Ústavu pro jazyk český.