Jiří Homola: Hodně lidí si o učitelích stále myslí - po obědě to zabalíme a hurá domů… A co teprve ty dlouhé prázdniny!

„Nejvtipnější byla poznámka žákyně sedmé třídy. Sdělila mi, že se doma nemůže učit ani psát úkoly, neboť nemá čas. To já, coby učitel, prý nemohu pochopit, jelikož si odučím svých pár hodin a po zbytek dne mám volno. Teď, když to píšu, ale zjišťuji, že to zase tak vtipné není. Dívka vlastně pojmenovala obecný názor, který má na učitele velká část naší společnosti – po obědě to zabalíme a hurá domů… A co teprve ty dlouhé prázdniny!,“ říká učitel Jiří Homola v anketě magazínu Rodiče vítáni.

Petra Dočkalová: Mýty v učení, 1. díl

Blíží se konec roku 2018 a začátek roku 2019. Je vhodný čas k tomu, uvědomit si, pojmenovat mýty, které máme v učení. Pro začátek uvádím pouze 10 mýtů, se kterými se setkávám nejčastěji. Doporučuji i literaturu, kde si každý může dohledat argumenty.

Martin Ehl: Demokracie potřebuje najít recept na nerovnost a internet

„Aby si voliči opět víc oblíbili liberální demokracii, musí elity přestat být zahleděné do sebe a hledat způsob, jak tento politický systém uzpůsobit technologickému 21. století,“ píše v Hospodářských novinách Martin Ehl.

Ministr Plaga: Revize RVP se promění v celospolečenskou diskusi

Ministerstvo školství pracuje na nové podobě rámcových vzdělávacích programů, které nahradily původní osnovy. O konkrétních změnách ale resort mlčí. Zatím je to spíše tajná revoluce. Většina jednání probíhá za zavřenými dveřmi a ven se moc informací nedostává. Ministerstvo a Národní ústav pro vzdělávání, který má revizi RVP na starosti, podle učitelů s odbornou veřejností prakticky nemluví. V praxi by přitom nové „osnovy“ měly být už na podzim. Podle ministra Roberta Plagy se má ale situace brzy změnit v celospolečenskou diskuzi. Reportáž přináší iDNES.

Když učitel ustoupí do pozadí, dává dětem šanci převzít zodpovědnost za vlastní učení

„Hra nabízí úkoly a otázky k diskusi, ale žáci sami určují tempo, směr, délku a hloubku diskuze. Tím, že učitel během hry ustupuje do pozadí, dává dětem šanci převzít kontrolu a zodpovědnost za vlastní učení,“ říká v rozhovoru pro Varianty autorka Hry s dobrými otázkami Vladěna Bätge Jahn.

Kdo zaplatí dětské skupiny a mikrojesle? Ministerstva práce a školství se dohadují

Ministři kabinetu Andreje Babiše (ANO) se neshodnou na způsobu financování dětských skupin, které suplují nedostatek místa ve školkách. Ministerstvo práce navrhuje, aby stát v těchto zařízeních spolufinancoval místa pro děti do čtyř let. Podle resortu školství je takový návrh nesystémový. Informuje Česká televize.

Kamila Smejkalová: Psaní není záležitost vrozené inteligence, ale jeho zásady se dají naučit. A od toho by škola měla být.

„Maturant by měl být schopný vytvořit text v určitém žánru na určité téma. Aby ukázal, že umí vytvořit souvislou větu, která má podmět a přísudek. Vyhnou se sice psaní textu u maturity, ale v běžném životě ne. A to se nemusíte živit jako novinář a můžete klidně každý den něco psát. Psaní není záležitost vrozené inteligence, ale jeho zásady se dají naučit. A od toho by škola měla být,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd.

Jsou „výchovy“ důležité? A má smysl je známkovat?

„Po zkušenostech mi pro dítě přijde nejvíce přínosné, když může svůj projev a osobní posun v určité oblasti hodnotit samo. Což není hned, takže je potřeba na tom s učitelem pracovat. Děti ale samy nejlépe vědí, jak se jim daří nebo nedaří,“ říká učitelka hudební i výtvarné výchovy Marie Snopková v reportáži iDNES o výuce a smyslu známkování „výchov“.

Matematika pro život. Seminář na ČVUT představí učitelům její praktické využití

Představit učitelům základních a hlavně středních škol argumenty pro studium matematiky a vůbec její praktické využití v životě, aby ji dokázali zprostředkovat žákům. To je cíl semináře Matematika pro život, který pořádá Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT v Praze spolu s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy (UK). Informují Novinky.cz.

Pokud dítě přijde s duševní poruchou, má ji v drtivé většině i rodič, říká psychiatr Jaroslav Matýs

V České republice je podle předsedy Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslava Matýse nedostatek dětských psychiatrů. Může za to nedostatečné finanční ohodnocení, nadměrná zátěž a těžká práce nejen s dětmi, ale i s rodiči. „Je to taková dvojí terapie, kde v rámci vstupu do rodinného schématu vedeme rodiče, aby se sebou něco dělali,“ vysvětluje Matýs v rozhovoru pro Radiožurnál.

Markéta Pánková: Kdyby se v rodinách děti naučily úctě k učiteli, prospěje to nejen pedagogům, ale i dětem a jejich rodičům

„Učitel má daleko větší možnosti. Během 19. století byl počet žáků ve třídě 80. Právo na pomocníka učiteli vznikalo, až když měl dětí ve třídě sto. Do roku 1919 pro ženy učitelky platil celibát, protože by prý neměly dost času správně roli učitelky naplňovat. Oproti době před rokem 1989 pozoruji, že učiteli přibyla odpovědnost, co a jak učit. Přišla svoboda, ale pro učitele se situace stala složitější. Neučí v atmosféře jedné politické ideologie, což je úžasné, ale musí se zorientovat ve světě různých politických idejí a najít si tu svou cestu, jak vzdělávat,“ říká v rozhovoru pro Echo24 ředitelka Národního pedagogického muzea Markéta Pánková.

V chemické laboratoři uvaří špagety, které chutnají jako jahody. Popularizují vědu mezi studenty středních škol

„Už tam ty špagety máte pět minut, pomalu se je připravte vytáhnout,“ rozdává usměvavá Jana energicky pokyny hloučku středoškoláků, kterým se právě zpod rukou derou pestrobarevní gumoví hadi. Jana Szabová na VUT v Brně sice studuje už pátým rokem chemii pro medicínské aplikace, ale ve volném čase pomáhá s projektem T-exkurze, který se snaží o popularizaci vědy mezi studenty středních škol. Reportáž přináší iDNES.cz.

Polemika: Má se na SŠ přijímat podle cut-off skóre? Bohumil Kartous: Ne

„Na nedávné přednášce Harryho A. Patrinose, ekonoma Světové banky, jež byla věnována vztahu mezi postupnou automatizací práce a požadavky na vzdělání, zaznělo toto: Nejvíce ohroženými jsou absolventi středního odborného vzdělání bez navazujícího studia, neboť proměny trhu práce vedou k potřebě získat zejména všeobecně uplatnitelné dovednosti. A že je proto přirozeně žádoucí posunout rozhodování o odbornosti do oblasti pomaturitního vzdělávání a investovat do VŠ studia,“ píše Bohumil Kartous v Hospodářských novinách.

Polemika: Má se na SŠ přijímat podle cut-off skóre? Jana Vildumetzová: Ano

„Školy přijímají mnohdy žáky, kteří v testech zcela propadli, neznají základní učivo ze základní školy a nemají pro studium na střední škole předpoklady. Je to podobné, jako kdyby autoškoly prodávaly na potkání řidičské průkazy bez ověření znalostí pravidel silničního provozu, bez ostrého testu řidičských dovedností, a pak se divily, proč je tak vysoká nehodovost. Když řidiči neznají pravidla a neumí řídit, také je nepustíme na silnice. Když nemáte dostatečné základní vzdělání, těžko můžete na něčem stavět na střední škole,“ píše karlovarská hejtmanka Jana Vildumetzová v Hospodářských novinách.

V blízké budoucnosti budou českým školám chybět tisíce pedagogů. Zvyšování platů je nejisté

"Nadpoloviční většina těch současných je starší sedmačtyřiceti let," upozorňuje předseda školských odborů František Dobšík. Nízké platy nemohou nové učitele nalákat, vláda proto slibuje více peněz. Školy ale trápí i další věci, jako je zavádění inkluze nebo modernizace plánů, podle kterých se děti učí. Reportáž o základních tématech, která se letos probírala ve školství, přinášejí Hospodářské noviny.

Vzhůru k třiceti tisícům a výš. Lidem ve školství se výrazně zvýší platy

„V objemu narostou o 15 procent. Deset procent půjde do tarifní částky – to je to, co rovnou uvidí na své výplatní pásce – a pět procent je objem netarifních prostředků. Ty má k dispozici a bude mít k dispozici ředitel,“ vysvětlil v České televizi ministr školství Robert Plaga (ANO).

Soubor studií „Nechtění“ spoluobčané (Diskriminace, ponižování, perzekuce, vyhánění, vyvražďování...)

„Diskriminace, ponižování, perzekuce, vyhánění, vyvražďování – to jsou jen některé z důsledků postupu vládní moci proti části obyvatel, která se v některém z momentů 20. století ocitla v její nelibosti. A důvody? Národnostní původ, náboženství, politické přesvědčení, sexuální orientace nebo jednoduše „nežádoucí“ způsob života. Bolestivou kapitolu našich moderních dějin promýšlejí autoři ve třinácti studiích,“ píše Jiří Šebek v recenzi na serveru iLiteratura.

Speciální pedagožka Naděžda Vašková: Nemám nic proti tomu, aby se na děti mluvilo i romsky, ale až jako druhý jazyk

„Myslím, že je důležité, aby se na dítě mluvilo především česky. Aby se dorozumělo ve škole a správně vyslovovalo. Aby se setkávalo s vrstevníky nejen z řad Romů, ale i z majoritní společnosti. Nemám nic proti tomu, aby se na děti mluvilo i romsky, ale až jako druhý jazyk. Rodný jazyk by pro nás všechny měl být jazyk český. Žijeme v České republice, tak mluvme česky,“ říká speciální pedagožka Naděžda Vašková v rozhovoru pro časopis Romano Voďi.

Na dětského psychiatra se čeká i půl roku. Lékařů přibývá, ale nestačí to

Děti s poruchou pozornosti, úzkostnými stavy a fobiemi plní ordinace pedopsychiatrů. Podle statistik až devět procent českých dětí trpí ADHD, téměř dvě procenta autismem a procento schizofrenií. Dětských psychiatrů je přitom stále málo, objednací lhůty se často šplhají do řádu měsíců. Reportáž přináší iDNES.cz.

Václav Cílek: Žijeme v době, kdy se hmotný svět začíná bouřit. Vozy pomáhají, když jich je málo, pak dopravu brzdí

„V době, kdy děti chodily bosé do školy a chudáci umírali na tuberu, bylo zapotřebí více blahobytu. Už kvůli důstojnému a svobodnému životu. Takže blahobyt byl zpočátku cestou k plnějšímu životu a úspěch byl možností, jak být sám sebou a stát na vlastních nohách. Jenže v okamžiku, kdy se nám popletly cesta a cíl, tak vznikl důraz na peníze, ještě víc peněz, ještě víc úspěchu, a protože to hmotný svět v tak velké míře nedovoloval, začali jsme žít na dluh, a to nejenom v bance, ale také ve stavu mostů, v kvalitě půdy, pestrosti lesa a početnosti motýlů. Vychází mi z toho, že začínáme žít v době, kdy se hmotný svět začíná bouřit,“ píše Václav Cílek v týdeníku Ekonom.

Ježíš narozený v Berouně? Toužil jsem jeho příběh vyprávět hezky česky, říká Flek

Spousta Čechů vnímá bibli jako velkou knihu, možná až příliš velkou, biblická gramotnost u nás není příliš velká, míní překladatel a protestanský teolog Alexandr Flek, který sepsal Parabibli. V ní zasadil Ježíšův příběh do reálií současného Česka. Ty texty vznikaly jako příprava pro kázání, když jsou tam místo pastýřů popeláři, tak nám třeba dojde, že to nebyla žádná idyla, naše země trochu těch Ježíšových slov potřebuje, říká Flek v rozhovoru pro DVTV.

Megahit z časů, kdy nevycházelo slunce. Píseň Tichá noc má 200 let

Možná nejslavnější vánoční píseň, Tichá noc, vznikla jako tichá prosba o mír a klid v nevlídném světě. V roce 1815 mladík, sotva vystudovaný teolog, Josef Mohr napíše báseň, Stille Nacht, kterou o tři roky později zhudební jeho přítel, o dvanáct let starší hudebník a kantor Franz Xaver Gruber. Poprvé ta melodie zazněla na Štědrý den 1818 ve vesnici Oberndorf severně od Salcburku, v kostele svatého Mikuláše. Je to letos přesně dvě stě let a v Rakousku se to výročí připomíná mnohem víc než sto let Rakouské republiky, protože Tichá noc, to je ten pravý rakouský poklad. Ve spolupráci s Österreich Werbung uspořádal Týdeník Echo na téma Tiché noci debatu českých znalců.

Pořád si na něco hrajeme, hledání sebe sama je práce na celý život, říká filozofka Anna Hogenová

Žijeme odpojení sami od sebe, chybí nám opravdovost, to plodí úzkost, deprese, a vyhoření. Musíme žít z vlastního pramene, život je hledání sebe sama. Bez hloubky člověk potřebuje rauš a útěk, nejsme autentičtí, dnes nechceme znát sami sebe, je to pomalé, zatímco svět letí v úprku, říká filozofka Anna Hogenová. Dodává, že jsme roztříštění, zoufale se hledáme, musíte si najít vlastní cestu, ne kopírovat ostatní, jak je nám ze všech stran podsouváno. Když je člověk sám, vyčistí se prý od balastu dnešní agresivní doby. Rozhovor přináší DVTV.

Farářka: Máme strach z ticha, jsme posedlí mluvením, individualismus vede k prázdnotě

Kdy jste si naposledy dovolili celý den mlčet? A jen naslouchat světu kolem vás? Od mala se učíme schopnosti prosadit sebe sama mezi všemi ostatními lidmi a jejich názory. Jsou jich miliardy. Youtubeři mají své followery, mnoho z nás si říká o denní příděl tzv. lajků na Facebooku, často těmi nejprostodušejšími cestami. Kdo umí psát, je dnes rádoby novinářem, většina si hájí svojí “pravdu” proti druhému. Soutěžíme. Chceme být vidět a slyšet. Já, ty, my! A tak sdělujeme, vykřikujeme. Možná proto, že máme strach, říká farářka Sandra Silná v DVTV Apel.

Prosociálnímu chování a altruismu se musíme učit. Celoživotně, vysvětluje psycholog

Proč lidé činí dobro? Co z toho mají? Jaké uspokojení z tzv. prosociálního chování vyplývá a co víme o příčinách jeho nejvyšší formy altruismu? „Prosociální chování můžeme definovat záměrem prospět druhé osobě, svobodou volby pomáhajícího a orientací na prospěch druhých osob,“ uvedl v pořadu Leonardo Plus psycholog Zdeněk Mlčák z Katedry psychologie Ostravské univerzity.

Žádná facka není výchovná, míní terapeutka. Násilní většinou bývají muži

„Děti, které zažívají násilí na svých blízkých, mohou být násilní ke svým sourozencům, ke spolužákům ve škole, k domácím mazlíčkům. Někdy se to vrací i transgeneračně, že dospělí, kteří zestárnou a stanou se z nich senioři, potom zažívají násilí od dětí, které byly bity, když byly malé,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz terapeutka Petra Wünschová.

Chtějí se bavit jako ostatní. Psycholog dokazuje, že autisté nemusí žít jako samotáři

konceptu přátelství a ani o něj nestojí. Podle zakladatelky spolku ADAM- Autistické děti a my Marie Gerdové je to mýtus. "Děti s autismem touží si s někým popovídat a sdílet svoje pocity. Problém je v tom, že to neumí nebo že se bojí. Musí se naučit, jak vést komunikaci, jak oslovit kamaráda nebo to, že se v rozhovoru střídáme, že nejde o jednostrannou věc," líčí Gerdová. "Z toho pramení, že se navenek jeví jako samotáři." Reportáž přináší Aktuálně.cz.

Ekocentra chtějí ukázat učitelům, jak učit venku

Ekoncentra společně reagují na nedávno zveřejněná zjištění České školní inspekce, podle níž úroveň skutečného vzdělání dramaticky pokulhává za stanoveným rámcovým vzdělávacím programem (RVP) z důvodu předimenzovaného obsahu. Podle inspekce chybí také metody, které u dětí vzbuzují zájem o vzdělání a prohlubují jejich znalosti. Informuje enviweb.cz.

Chtěli jsme školu, kde se budou děti učit, protože samy chtějí. A tak jsme ji založili, říká maminka a zároveň ředitelka

„Chtěli jsme vybudovat školu, kde by se žáci cítili bezpečně, kde by jich nebylo 30 ve třídě, a nejdůležitější pro nás bylo, aby děti fungovaly na své vnitřní motivaci, nikoliv na té vnější. Dětem je přirozené, že se touží učit a dozvídat se o světě, ale klasické školství brzy tuto motivaci nahrazuje tlakem na výkon a hodnocením známkami,“ vysvětluje vznik školy její zakladatelka a zároveň ředitelka Kateřina Nováková. Rozhovor přináší magazín Rodiče vítáni.

Hana Havlínová: Revize RVP – 1. stupeň ZŠ. Podkladová studie. (Co znamená „obrat k dítěti“)

„Pro primární vzdělávání je revize RVP příležitostí zdůraznit požadavek obratu k dítěti, což stručně znamená: • že se dítěti dostává příležitostí aktivně se projevovat, být iniciativní, ptát se, přicházet s vlastními nápady, čerpat z vlastních vnitřních zdrojů a spoluvytvářet situace, v nichž je vychováváno a vzděláváno; • že se dítě setkává s chápajícími, vciťujícími se osobami, kterých si váží, které jsou pro něj přirozenou autoritou, které přijímá za svůj vzor a skrze které poznává, co to je vzájemná důvěra a úcta; • že dítě žije své dětství, ale současně si postupně ujasňuje budoucnost jako horizont možností, pro jejichž realizaci je třeba něco dělat, někým se stávat,“ píše Hana Havlínová v úvodu podkladové studie.

Jana Straková: V českých podmínkách ojedinělý počin - K problematice fyzikálního vzdělávání v ČR před revizemi RVP

„Skutečnost, že studie není výsledkem práce úzké skupiny odborníků, ale, že k ní byli přizváni všichni, kteří jsou v oblasti fyzikálního vzdělávání aktivní, činí podle mého názoru z předložené studie v našich podmínkách zcela ojedinělý a vysoce příkladný počin,“ píše Jana Straková ve vyjádření k dokumentu K problematice fyzikálního vzdělávání v ČR před revizemi RVP.

Jana Nováčková: Respektovat a být respektován

„Respektující výchova dává dětem pocit, že jsou hodnotnými bytostmi. Umožňuje, aby se u nich rozvinula vysoká sebeúcta, kterou považujeme za velice důležitou. Člověk s vysokou sebeúctou nebude dělat nic, čím by klesl ve vlastních očích. Člověk s vysokou sebeúctou si nenechá od druhých všechno líbit, bude se umět bránit. A má šanci být sám sebou, rozvinout své vlohy a nadání,“ shrnuje Jana Nováčková svůj text na portálu rvp.cz.

Odborníci z praxe mají pomoct s nedostatkem učitelů. Ministr jim chce otevřít i dveře středních škol

Kolem učitelů bez pedagogického vzdělání se před několika lety vedla debata a na českých školách až na výjimky museli skončit. Brzy by se ale mohli do tříd jednoduše vrátit. Umožnit to má novela zákona, kterou kvůli nedostatku lidí připravuje ministerstvo školství. Původně se měla týkat jen působení na odborných školách, resort ale chce, aby platila i pro druhý stupeň základních škol a pro všechny střední školy. Informuje Česká televize.

Kateřina Vrtišková: Finská důvěra. (Naše vzdělávací politika není závislá na vědeckých výzkumech a důkazech, ale na ideologii)

„Z celé finské cesty ve mně převažují pocity pozitivní. Jediné, z čeho je mi smutno, je skutečnost, že tohle všechno je u nás (snad jen prozatím) nerealizovatelné. Proč? Protože naše vzdělávací politika není závislá na vědeckých výzkumech a důkazech, ale na ideologii. A ta se každé (nejvýše) čtyři roky mění,“ píše na svém blogu Kateřina Vrtišková, která se stala vítězkou prvního ročníku Global teacher prize ČR.

Úvodní prezenční seminář e-learningu občankářů

Úvodní prezenční seminář e-learningu občankářů se uskuteční v úterý 29. 1. 20019 v Praze. Otevírá druhý sled dvou e-learningových kurzů: Mytologie sounáležitosti - Multikulturní výchova jako teorie i praxe a Občanka v souvislostech - Moderní události v historických paralelách.

Michal Komárek: Neustálé proměny maturity ukazují zmatek, s jakým politici formují budoucnost českého školství

„Ministr školství Robert Plaga představil svoje plány na proměnu státních maturit. Dokreslil tak obraz, který v souvislosti s maturitami už dobře známe: Rytmus změn v kostce ukazuje zmatek, s jakým politici formují budoucnost českého školství,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Slabiny českého školství. Nejhorší výsledky mají žáci na Karlovarsku a Ústecku

„Učitelům se nedaří s dětmi z tohoto prostředí – (rodiny s nízkým socioekonomickým statusem, poznámka redakce) - efektivně pracovat. V Karlovarském kraji je nejnižší podíl žáků, jimž by se v tomto smyslu věnovala pozornost. Naopak nejlépe s tím umějí nakládat v Libereckém kraji,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Jako další možný faktor vysvětlující rozdílné výsledky napříč kraji se nabízí koncept tzv. sociálního kapitálu. K tématu se vrací Deník.cz.

Odbory budou požadovat růst učitelských platů o 15% i pro rok 2020

Učitelé již mají jisté, že po Novém roce se všem zvednou platy o deset procent, na příplatcích a odměnách pak o dalších pět procent. Opoziční návrh zvýšit platy kantorům o 20 procent neprošel. Školské odbory však už chystají další požadavky. Vláda se totiž o mzdovém růstu kantorů ve svém střednědobém výhledu nezmiňuje. Odbory budou požadovat znovu 15procentní vzestup. Informuje deník Právo.

Děti s mentálním postižením není z čeho učit, stěžují si kantoři

Řada učitelů připravuje podklady k výuce doma, mají na to i vyhrazený čas. Pedagogové ve speciálních školách ale často sami vytvářejí celé učebnice, aby mohli děti s mentální postižením vůbec něco naučit. Kvalitní pomůcky chybí. Ty, které k dispozici jsou, neodpovídají možnostem výuky, staré se inovují minimálně a vývoj nových trvá roky. Reportáž přináší iDNES.cz.

„Národní“ školství za první Československé republiky

V nakladatelství Academia (edice První republika) díky spolupráci Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského a Technické univerzity v Liberci vychází výjimečná kniha „Národní“ školství za první Československé republiky. Zaměřuje se na vývoj vzdělávacích cílů a obsahů obecných a měšťanských škol. Kniha zkoumá „národní“ školství jako prostředek řešení národní i sociální otázky v mnohonárodnostním Československuza první republiky.

Studium jen na oko: Několik škol v Česku nabízí falešné vysokoškolské diplomy. Studují na nich cizinci, aby získali vízum

V Česku fungují pobočky zahraničních univerzit, které zde nemají oprávnění provozovat vysokoškolské studium. Přesto studentům nabízí bakalářské i magisterské tituly. Absolventi takové školy, která může mít třeba jen on-line formu a lze ji vystudovat z domova, získají diplom, který ale ve skutečnosti nemá žádnou hodnotu. Zahraniční studenti si tím legalizují svůj pobyt v Česku. Informují Hospodářské noviny.

Školství jako priorita? Pokrytectví, rozzlobila se exministryně Valachová

Zákon roku, státní rozpočet na rok 2019 s plánovaným schodkem 40 miliard korun, schvalují ve středu poslanci. Razantně k návrhu rozpočtu vystoupila politička vládní ČSSD, exministryně školství Kateřina Valachová. „Když léta poslouchám, že školství je prioritou, napadá mě jedno slovo. Pokrytectví. V roce 1990 měli učitelé srovnatelné platy s lékaři a jak je to dnes?“ řekla poslancům Valachová. Informuje iDNES.cz.

Zdeněk Hromádka: Teorie relativity na základní škole? (Do jaké míry může učitel zjednodušovat?)

Jestliže se například nějaký vědec pokouší o veřejnou popularizaci svého oboru, vždy do jisté míry riskuje, že mu přísní kolegové experti neodpustí nepřiměřené zjednodušování, které vede k nepřesnostem. Najít správné východisko, kdy jsou experti ochotní tolerovat míru popularizace, a současně je předložená teorie srozumitelná poučeným laikům, je vždy obtížné (a mnohým vědcům se to velmi nevyplatilo). Učitel se s touto otázkou potýká neustále, ovšem s tím rozdílem, že nebývá vystaven přísným pohledům vědeckých expertů. To je jistě úleva, na druhou stranu však učitel v tom případě postrádá zpětnou vazbu a neví, jestli se už při své didaktické transformaci učiva nedopustil zkreslení tak významného, že vlastně učí nesmysly.

Petr Honzejk: Výrok o pseudokoncentráku je zlo. Rozner by měl přijít o imunitu

„Poslanci váhají, zda vydat k trestnímu stíhání Miloslava Roznera z SPD, autora výroků o "neexistujícím pseudokoncentráku" v Letech. Jejich lavírování lze docela rozumět. Stíhání zákonodárců za verbální trestné činy je vždy na pováženou. Přesto zkusme objasnit, proč by sněmovna měla dotyčného imunity zbavit a dát průchod spravedlnosti,“ píše Petr Honzejk v Hospodářských novinách.

Ovoce do škol je zabalené do hory plastů. Nelze jinak, hrozí pokuta, brání se firma

Státem dotovaný program Ovoce do škol dodává vitaminy do školních lavic už téměř devět let. Na sociálních sítích nyní vzbudila pobouření fotka, na které je pár plátků ovoce zabaleno v nepřiměřeném množství plastů. A to v době, kdy se firmy i vlády po celém světě snaží s epidemií plastů bojovat. Firma, která konkrétní zásilku připravila, se brání, že při jiném způsobu balení by jí hrozila pokuta od hygieniků. Jiní dodavatelé si přitom vystačí pouze s papírovým obalem. Informuje Aktuálně.cz.

EDUin: Obědy zdarma potřebným, a to už od mateřské školy

Poslanecký návrh poskytovat obědy zdarma je nosným tématem v debatách o rozvoji českého školství. Plošná varianta je z vícero důvodů méně efektivní, ať už jde o vynaložené prostředky nebo o možnost následně pracovat s dětmi, které mají přiznané právo na podobnou podporu, případně s daty, na nichž je možné sledovat souvislost mezi sociální a ekonomickou deprivací a vzděláváním. ČR je – stejně jako další evropské státy – schopna identifikovat potřebné a dosáhnout multiplikačního efektu.

Konstruktivistické přístupy ve vzdělávání

Náměstek NÚV Jaroslav Fidrmuc představil současný stav revizí RVP na půdě Pedagogické fakulty Masarykovy fakulty v Brně. Přiblížil časový harmonogram revizí, současný stav rozpracování revizí RVP a možná rizika realizace revizí.

Vánoční dárek od učitele učitelům: Web k mediální výchově

Nedostatek kvalitních podkladů je jedním z důvodů nízké úrovně mediální výchovy na školách. S řešením přišel Michal Kaderka z pražského Gymnázia Na Zatlance. Web je kromě učitelů určený i veřejnosti a novinářům. Najdou zde otevřenou učebnici mediální výchovy i veškerá dostupná data o mediální gramotnosti české společnosti.

EDUin: Rozvoj moderní pedagogiky potřebuje více než jen redukci učiva

Česká školní inspekce (ČŠI) při zveřejnění své nové výroční zprávy zkritizovala předimenzovaný obsah rámcových vzdělávacích programů. Ten podle inspekce neumožňuje dostatečné opakování, moderní pedagogiku a pestré metody výuky a potažmo snižuje motivaci žáků. EDUin podporuje redukci obsahu ve prospěch lepší výuky a zároveň upozorňuje, že je potřeba podniknout navazující kroky, které k takovému stavu povedou.

Okamura zuří nad učebnicí. Kritizuje text o přínosu mísení lidských plemen

Předseda SPD Tomio Okamura sdílel v neděli na svém facebookovém profilu fotografii a krátký text z učebnice přírodopisu pro základní školy a víceletá gymnázia. Popisek, který vyzdvihuje výhody mísení lidských plemen, označil jako „neuvěřitelný“. Informuje iDNES.cz.

Zákaz mobilů, méně vycházek. Děti ve výchovných ústavech a dětských domovech zřejmě čekají daleko přísnější pravidla.

Zatímco nyní mohou chovance v ústavní péči kdykoli navštěvovat rodiče a zákonní zástupci a děti mají neomezený přístup k mobilním telefonům, v budoucnu by se to mohlo změnit. Pracovní skupina ministerstva školství totiž pracuje na novele zákona. Návrhy některých změn, kterými se ministerstvo školství nyní zabývá, má Právo k dispozici.

Ondřej Andrys: Mobilní telefony ve školách – nemluvme jen o zákazech, ale využívejme také příležitosti a vychovávejme

„Mobilní telefony jsou v dnešní době běžnou součástí každodenního života, jsou součástí osobního vlastnictví jejich majitelů, jsou zejména ze strany mladých lidí důležitým a velmi využívaným nástrojem pro komunikaci s okolním světem i pro získávání informací o něm. Uvažovat o mobilních telefonech jako o nástroji všeho zla a debatovat pouze o jejich zákazech nepovažuje Česká školní inspekce za správnou cestu,“ píše Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys v textu, který je součástí nového |Informačního bulletinu ČŠI.

Po Ovčáčkovi přednášel na VŠE o dezinformacích i Zemanův dvorní novinář z Parlamentních listů

Skupina studentů pražské Vysoké školy ekonomické v Praze kritizuje proděkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka za uspořádání další přednášky o dezinformacích. Tento týden vzbudilo jejich nevoli pozvání Radima Panenky, dvorního novináře prezidenta Miloše Zemana a zástupce šéfredaktora Parlamentních listů. Informuje Seznam Zprávy.

Václav Trojan: Ředitelé všech... druhů a typů škol..., spojte se...

„Ředitel nemůže být pasivním hráčem vzdělávací politiky. Na obzoru se objevuje nová konkurzní vyhláška, změny financování či další plánované změny - bohužel mnohý ředitel do jejich přípravy a často ani do debat okolo jejich vzniku nezasahuje. Rozumím tomu, nemá na to čas, chce se věnovat základnímu procesu ve škole - pedagogickému vedení a řízení pedagogického procesu. Jenže - pro plíživý nástup totality, pro úspěch psychopatů, pro úspěch narcistních politiků, pro vytváření atmosféry nedůvěry, pro hromadění balastu všeho druhu stačí, aby slušní lidé neudělali nic,“ píše Václav Trojan v prosincovém vydání časopisu Řízení školy.

Mladí učitelé odcházejí. Chybí jim podpora a lepší platy

Ze školy nebo školství celkově plánuje odejít třetina začínajících pedagogů. Na problém poukázal výzkum Masarykovy univerzity. Odborníci z pedagogické fakulty se zajímali o učitele, kteří odučili maximálně čtyřicet měsíců. K tématu se vrací Deník.cz.

Co kantor, to jiný plat. Příplatky učitelů se liší nejen podle schopností, ale i podle toho, kde učí

Nynější rozdíly v učitelských odměnách ukazují, do jaké míry je představa o jednom českém školství vlastně jen chimérou. Částka, kterou má ředitel školy na odměny a osobní nebo třídnické příplatky, se liší kraj od kraje. Měsíčně jde až o tisícikoruny pro jednoho učitele. Ministerstvo to chce v příštím roce změnit, na zmírnění rozdílů pošle miliardu. Definitivně by rozdíly v tom, kolik má na příplatky a odměny ředitel na Ústecku nebo na Vysočině, měly zmizet od ledna 2020, kdy se změní systém financování učitelských platů úplně. Reportáž přináší MF DNES.

Školy změní výuku, roste tlak na odbornost

Ve Zlínském kraji je nyní čtyřikrát více studentů na odborných školách než na gymnáziích. Přesto firmám stále scházejí středoškolsky vzdělaní pracovníci. V tomto školním roce studuje maturitní i učební obory na středních odborných školách ve Zlínském kraji celkem 15 587 mladých lidí. Gymnazistů je naproti tomu jen 4 005. A tento poměr by se ve prospěch gymnázií neměl v nejbližších letech měnit. Reportáž ze Zlínského kraje přináší MF DNES.

Tereza Vodičková: Na naše vlastní nebezpečí

Žáci prostřednictvím aktivity rozebírají článek Apoleny Rychlíkové, který se zabývá analýzou situace utonutí dvou vietnamských chlapců. Vyjadřují se k zobecňujícím hodnotícím soudům autorky, k relevanci užitých zdrojů. Aktivita může navazovat na aktivitu Stereotypy.

Vláda schválila financování velkých výzkumných infrastruktur

Kabinet dnes schválil financování velkých výzkumných infrastruktur do roku 2022. Prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tak bude podpořeno 48 velkých výzkumných infrastruktur včetně sedmi nových projektů působících v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmetálních, biologických, lékařských, sociálních a humanitních věd a e-infrastruktur. Každý rok tak získají v rámci účelové podpory 1,89 miliardy korun, což je o 170 milionů více než doposud.

Nemá kdo učit. Školy se proto otevřou odborníkům z praxe

„Chci předložit změnu zákona o pedagogických pracovnících, která by umožnila učit daleko většímu množství odborníků z praxe. Ti by si mohli pedagogické vzdělání doplnit při působení ve škole,“ říká ministr školství Robert Plaga. Měly by se jim otevřít dveře tříd na druhém stupni ZŠ a na středních školách. Plaga zároveň předpokládá, že se možnosti doplňujícího pedagogického studia rozšíří a fakulty připravující učitele vyjdou uchazečům z terénu vstříc. Informuje Deník.cz.

Petr Gazdík: Prosadit reformu školství je reálné. Potřebujeme systém pro budoucnost

„Chtěl bych sepsat reformu a vizi českého školství společně s předsedou senátního výboru pro školství Jiřím Drahošem a naším senátorem a dříve rektorem Masarykovy univerzity v Brně Mikulášem Bekem,“ říká o svých budoucích plánech končící předseda STAN Petr Gazdík. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.

Bořivoj Brdička: Problém, který musí školství řešit, je, jak dovést lidi ke schopnosti inteligentní počítačové systémy využívat

Profesorka Rose Luckin vidí dva možné hlavní směry vývoje – dystopický a utopický. Dystopický scénář vede k převzetí kontroly nad výukovým procesem umělou inteligencí. Je to taková forma, v níž je žák při učení řízen počítačem. Označujeme ji již řadu let za instruktivní. Vývoj v poslední době směřuje k výrazně sofistikovanějším metodám založeným na analýze velkých dat všech studujících. Systém disponující strojovým učením dokáže porovnáním malých dat jednotlivce s daty ostatních vygenerovat každému uživateli optimální studijní postup. Mluvíme v tomto případě o tzv. personalizaci.

S diskusí o změně přijímaček se vrací i spor o plošné testování

Asociace krajů oprášila projekt plošného testování žáků na konci prvního a druhého stupně základních škol. Slibuje si od toho zvýšení kvality vzdělávání a lepší kontrolu nad školami. Ale třeba Česká školní inspekce je proti a po čtyřech letech navrhuje obnovit testování v 7. třídě, které by mapovalo schopnosti žáků, a nejen jejich znalosti, jež se dají nadrilovat. Informuje deník Právo.

Ubližování a nadávky ve třídě zažila většina žáků, ukázal průzkum

Více než polovina žáků základních škol se setkává s fyzickým ubližováním ve třídě a více než třetina žáků se ve škole necítí dobře. Vyplývá to z průzkumu Mapa školy společnosti Scio, který proběhl na 164 základních škol. Učitelé v něm naopak uvedli, že se téměř se šikanou nesetkávají. Informuje iDNES.cz.

Sexting provozuje každé desáté dítě, varuje odborník

„Sexting úzce souvisí s lidskou sexualitou a je přirozené, že si dítě informace o sexu v online prostředí vyhledává a zajímá ho vše, co je se sexem spojeno. Neumí však odhadnout, jaké následky pak takový únik fotografie do online prostředí může mít. Podle našeho výzkumu Sexting a rizikové seznamování českých dětí v kyberprostoru provozuje sexting přibližně deset až patnáct procent českých dětí a mladistvých do osmnácti let, přičemž toto číslo se v posledních letech pomalu, ale jistě zvyšuje,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodina DNES Kamil Kopecký z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty v Olomouci.

Nový model třídních schůzek: Jak na tom dítě je, se rodič dozvídá především od samotného dítěte

Tripartita znamená trojstranné jednání, setkání tří stran. Ve školním prostředí je to nový typ třídních schůzek, u kterých je přítomné i dítě, a nejen přítomné, je tím nejaktivnějším účastníkem. Pro některé rodiče je težké mluvit s učitelem o dítěti za jeho přítomnosti. A výsledný pocit pak je, že se nedozvěděli, co chtěli. “Pořád vlastně nevím, jak na tom moje dítě je,” popisovala svůj dojem maminka prvňačky, která odcházela ze své první podobné schůzky. Nejistota může pak být umocněna na školách, kde místo známek používají slovní hodnocení. Komentář přináší magazín Rodiče vítáni.

Ministr Plaga chce zúžit státní maturitu, zmizet by mohla slohová práce i ústní část

Ministerstvo školství pravděpodobně navrhne zúžení státní maturity jen na didaktické testy. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) to podporují odborníci i poslanci, se kterými o možných změnách v maturitách debatuje. Ministerstvo by tak ustoupilo od ústní části a slohových prací u státních maturit. Návrh úprav by ministr chtěl předložit na jaře. Informuje ČTK.

"Romským žákům je nejlíp spolu." Mýtus, kterého se musíme zbavit, říká ombudsmanka

Už nemáme místo, slýchají často romští rodiče, když chtějí zapsat své dítě na běžnou základní školu. Obrátit se proto musí na druhý typ škol, který v Česku postupně vznikl - na segregovanou základku s vysokým podílem romských žáků. Ombudsmanka Anna Šabatová se problémem v minulých měsících zabývala a nyní rozeslala úřadům, obcím a školám seznam doporučení, jak segregaci romských dětí předcházet. Reportáž k tématu přináší Aktuálně.cz.

Cesta ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí

Kancelář ombudsmanky v letošním roce realizovala výzkum, v němž zjišťovala problémy škol, které mají zkušenost se vzděláváním romských žáků, jsou otevřené společnému vzdělávání nebo se snaží poskytovat kvalitní vzdělání všem bez ohledu na etnicitu. Na základě tohoto výzkumu ombudsmanka připravila sérii doporučení jednotlivým aktérům, kteří mohou zlepšit situaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.

Kdyby vláda učitelům nakonec nepřidala slíbených 15 %, přišla by naše reakce, říká šéf odborů Středula

Dočkají se učitelé lednového zvýšení platů, jak jim vláda už dvakrát slíbila? Nebo se dnes „přidává“ jen těm, kteří umějí kabinet přimáčknout ke zdi? Co by odbory dělaly, kdyby se nakonec dohoda odložila? Rozhovor s Josefem Středulou přináší Český rozhlas Plus.

Navrhovaná změna inkluzivní vyhlášky výrazně zkomplikuje školám práci a ohrozí některé skupiny dětí možnou diskriminací

Veřejná debata o společném vzdělávání v českých školách opět nabrala na intenzitě. Důvodem je v současnosti projednávaná novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., která by podle vládní proklamace měla snižovat finanční a administrativní náročnost inkluze. Reálně hrozí, že stávající – v mnohém nevyhovující – stav rozvoje českého vzdělávání bude zatížen dalšími obtížemi při naplňování zákonných požadavků a platné strategie vzdělávací politiky ČR.

Ministr Plaga plošné zavedení obědů zdarma odmítá

Ministr školství Robert Plaga (ANO) nesouhlasí s plošným zavedením obědů pro děti zdarma. Návrh už delší dobu prosazují sociální demokraté, nedávno s ním ale přišel také premiér Andrej Babiš (ANO). „Nezpochybňuji, že tu je problém s dětmi, které si nemohou obědy dovolit. Ale to řešení by mělo být jiné než celoplošné,“ říká Plaga. Informují Hospodářské noviny.

Ministr Plaga ocenil vynikající středoškoláky

Úspěšné středoškoláky, kteří zabodovali v mezinárodních soutěžích, včera v Karolinu ocenil ministr školství Robert Plaga. Ocenění reprezentovali Českou republiku po celém světě na 18 vědomostních olympiádách z různých předmětů a dalších soutěžích. Mezi oceněnými jsou například držitelé zlaté medaile a poháru pro absolutního vítěze Přírodovědné soutěže zemí EU (EUSO) či medailisté z Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice konané v Pekingu.

Inspekce: Jednotné přijímačky neověřují studijní předpoklady. Měly by se změnit.

K aktuální diskusi o podobě jednotných přijímaček na střední školy se na včerejším setkání s novináři vyjádřila Česká školní inspekce. Současné nastavení jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol podle ní nefunguje správně a mělo by se změnit. Na setkání s novináři to řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Dodal, že v současnosti není možné podle výsledků zkoušek poznat, zda bude uchazeč skutečně zvládat maturitní studium, protože testy ověřují znalosti z matematiky a z českého jazyka. Zkoušky by se podle inspekce měly zaměřit spíše na zjištění studijních předpokladů uchazečů. Informuje ČTK.

Více se učí, méně vědí. Za špatné výsledky dětí může i bobtnající učivo, říká školní inspekce.

Školství se pohybuje v začarovaném kruhu. Jedním z důvodů je i to, že toho děti ve škole chceme naučit příliš mnoho, myslí si ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Příliš mnoho učiva škodí, vysvětloval na statistických číslech z výroční zprávy, kterou Česká školní inspekce včera zveřejnila. Příliš požadavků na to, co se děti mají naučit, znamená, že učitelé látku jen taktak stihnou „odvyprávět“ před tabulí. Podíl hodin, které stojí na výkladu učitele, je v českém školství velmi vysoký. Času, který děti nestráví posloucháním, ale vlastní činností, je ve srovnání s průměrem v zemích OECD málo. Tématu se věnuje MF DNES.

ČŠI: Současné nastavení RVP zhoršuje kvalitu vzdělávání

„Jakkoli rámcové vzdělávací programy stanovují tzv. očekávané výstupy, kterých by měli v jednotlivých vzdělávacích oborech či oblastech všichni žáci dosahovat, skutečnost je dramaticky odlišná, resp. velmi špatná. Na základě zjištění České školní inspekce lze konstatovat, že např. v českém jazyce dosáhli všichni žáci očekávaných výstupů dle RVP pouze v 6,42 % škol a v matematice dokonce jen v 0,62 % škol. Podobně na tom byly také další vzdělávací obory, jako je dějepis (2,6 % škol), zeměpis (1,32 % škol) nebo fyzika (1,25 % škol). Tyto výsledky však nelze vnímat tak, že většina našich škol a učitelů je nekvalitních. Problém leží jinde. Jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je skutečnost, že rámcové vzdělávací programy jsou velmi předimenzovány a obsahují příliš velký objem povinného vzdělávacího obsahu, který navíc v minulých letech stále narůstal,“ konstatuje ve své zprávě Česká školní inspekce.

EDUin: Učitelskou profesi je třeba uvolnit zájemcům s nepedagogickým VŠ vzděláním

V souvislosti s návrhem na novelu zákona o pedagogických pracovnících, jenž je interně projednávám v rámci MŠMT, upozorňujeme na urgentní potřebu řešit v krátkodobém horizontu zvyšující se nedostatek pedagogů na všech stupních regionálního školství. V dlouhodobém horizontu by měla vzdělávací politika vést k tomu, aby se z učitelství stalo prestižní, nikoliv „ odpadové“ povolání.

Julie Hrstková: Tři největší vlivy na kvalitu výuky a šest řešení největších problémů českého školství

„Povinná škola do 18 let, zavedení nepodkročitelného minima bodů pro přijetí na střední školu s maturitou (tzv. cut-off score), obědy zdarma, peníze pro učitele. Školství je momentálně oborem, kde se nápady hrnou ze všech stran. Kromě toho, že jich je nejvíc, také schytávají největší kritiku. Jen pokaždé z jiného názorového proudu. Což neukazuje jenom na neutěšený stav školství a vzdělání, ale hlavně na to, že není úplně jasné, co se změnami chce docílit,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Ve školách je 100 tisíc hladovějících dětí, říká Valachová. Většina rodičů má na to, aby obědy platili, oponuje Pekarová Adamová

Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) zatím premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o obědech zdarma pro děti ve školách jen v jedné větě, kterou vypustil "jako svoji mlhu proto, aby zakrýval důležitější věci". Podle ní by obědy zdarma být neměly, protože naprostá většina rodičů má na to, aby obědy svým dětem zaplatili. "Odhaduje se, že skutečně hladovějících dětí, které opravdu nemají zajištěn oběd, je více než 100 tisíc," oponuje exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Diskusi přináší DVTV.

Přechod absolventů středních škol na trh práce – II. etapa

Publikace přináší pohled na situaci absolventů založený na osobních studijních i pracovních zkušenostech a jejich hodnocení. Sleduje dráhu absolventů středních škol z roku 2015, tedy tři roky od ukončení studia na střední škole a navazuje na první etapu šetření, která se zabývala situací studentů v závěru studia a jejich výhledy do budoucnosti.

Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol

„Hlavním apelem studie je, že riziko syndromu vyhoření a obecně dopadů dlouhodobého stresu ve školství se nesmí podceňovat, protože vyhořelý učitel představuje riziko nejen sám pro sebe, ale i pro žáky a potažmo pro celý systém školství,“ píšou autoři nejrozsáhlejší studie, která v Česku mapovala syndrom vyhoření u učitelů. Dotazníkové šetření probíhalo na přelomu let 2016 a 2017 mezi 2394 učiteli základních škol. Nyní autoři prezentují výsledky v časopise Česká a slovenská psychiatrie.

Spolek Pedagogická komora: Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství

Vážení členové vlády, poslanci a senátoři, české školství se kvůli dlouhodobému podfinancování a řadě nedomyšlených změn ocitlo na pokraji kolapsu. Pokud nemá zcela zkolabovat, je třeba naslouchat pracovníkům škol a okamžitě začít řešit konkrétní problémy, na které pedagogové již řadu let marně upozorňují.

Nový způsob výuky informatiky zatím u učitelů budí spíš obavy

„Chceme, aby se digitální technologie staly samozřejmým nástrojem, se kterým žáci pracují prakticky ve všech předmětech. Aby se například textové editory, tabulkové procesory nebo prezentační programy běžně používaly ve všech oborech,“ vysvětlil Hospodářským novinám k plánovaným změnám výuky informatiky náměstek Národního ústavu pro vzdělávání Jaroslav Fidrmuc. Připravovaná reforma má ale podle učitelů oslovených HN mnohá úskalí. V prvé řadě se bojí, že v už tak nabitých rozvrzích se nenajde prostor pro další látku.

Otevřená diskuze s učiteli - Co trápí pedagogické fakulty?

Spolek Otevřeno pořádá Otevřenou diskusi s učiteli. Pozvání přijal děkan Pedagogické fakulty UK - Michal Nedělka. Tématem setkání je: Co trápí pedagogické fakulty? Předmětem diskuse bude mimo  jiné následující:

Studentské koleje bojují se štěnicemi. Vozí je zahraniční studenti, tvrdí vedení kolejí

Vysokoškolské koleje napříč republikou se potýkají s čím dál častějším výskytem štěnic. Za to, aby se jich zbavily, platí některé z nich i statisíce korun ročně. Může za to Erasmus, štěnice nám sem vozí zahraniční studenti, shoduje se vedení kolejí. Informuje Aktuálně.cz.

Tereza Vodičková: Druhý život Jana Husa

Aktivita se zaměřuje na proměny vnímání odkazu Jana Husa v druhé polovině 20. století. Žáci by měli mít základní povědomí o probírané době. Rozebírají se filmové ukázky, písničky i fotografie. Aktivita pracuje s dokumenty ČT. Aktivita vyžaduje, aby učitel doplňoval jednotlivé slajdy výkladem.

Průzkum: Inkluze nezískala širokou podporu pedagogické veřejnosti

Podle výzkumného šetření Ústavu speciálně pedagogických studií PdF UP z letošního roku učitelé jednoznačně preferují vzdělávání v běžných školách u žáků odlišného etnika se znalostí češtiny (77,5 procenta) a s mimořádným nadáním (70,8 procenta). „Pokud zvažují vhodnost běžné školy pro žáky se zdravotním postižením, přiznávají ji většinově jako lepší alternativu pouze pro skupinu žáků s tělesným postižením (62,1 procento) a se specifickými poruchami učení (55,8 procenta),“ píše se v analýze. Informuje Deník.cz.

K úpravám ve vyhlášce o inkluzi mají výhrady odbory i ředitelé základních škol

Školské odbory nesouhlasí se striktním omezením počtu asistentů pedagoga na jednoho ve třídě, jak to navrhuje ministerstvo školství v novele vyhlášky o společném vzdělávání dětí ve školách. Podle šéfa školských odborářů Františka Dobšíka by v některých případech měla být možná i výjimka. Odbory naopak vítají záměr omezit administrativu kolem podpory dětí, řekl Dobšík ČTK. Asociace ředitelů základních škol se podle svého zástupce Františka Halady k novele vyhlášky staví odmítavě.

Když dáte dítěti facku, je to jen vaše selhání, tvrdí psycholog Šneberger

Francouzský parlament nedávno schválil změnu občanského zákoníku, která zakazuje fyzické trestání dětí. V Evropě zbývají jen čtyři země bez legislativního zákazu, Česko je mezi nimi. Mělo by se něco změnit? Diskusi k tématu přináší Český rozhlas.

Margit Slimáková: Školní obědy: nízká kvalita za nulovou cenu? Podruhé!

„Ministerstvo školství právě řeší nápad na zavedení bezplatných obědů, případně i svačin pro školáky. Náklady by na sebe převzal stát. Problémem je, že u státních zakázek se požaduje nízká cena, a tak hrozí vykrmování dětí tím nejlevnějším jídlem. Zároveň není dostatečně oceněna práce zaměstnanců školních jídelen a v jídelnách se běžně vyhazují hromady jídel.“ To byl úvod k mému blogu před třemi lety a aktuálně tutéž nedomyšlenost a nekoncepčnost navrhuje vláda, tedy hnutí ANO…, píše Margit Slimáková na svém blogu.

Petr Honzejk: Školní obědy pro všechny děti zdarma jsou dokonalou ukázkou asociálního socialismu

„Všechny děti budou najedené, budou žít zdravě, budou mít zdravou stravu, prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Hájila tak nápad na plošné zavedení školních obědů zdarma, který podporuje jak premiér Andrej Babiš, tak koaliční ČSSD. Lepší stravování dětí povede podle Maláčové ke zlepšení studijních výsledků,“ komentuje Petr Honzejk pro Český rozhlas Plus.

Příliš chytří na školu. Nejen handicapovaní, ale i mimořádně nadaní žáci potřebují podle některých názorů asistenta

Právnička Veronika Doležilová, která je jednou z vůdčích postav sdružení Rodiče za inkluzi, připomíná, že nový systém pro používání podpůrných opatření upustil od kritéria zdravotního postižení nebo zdravotního či sociálního znevýhodnění a zavedl kritérium „naplnění vzdělávacího potenciálu“. Z toho podle ní plyne, že na podpůrná opatření včetně asistenta mají nárok i děti, jimž k naplnění jejich vzdělávacích možností běžná výuka nevyhovuje. Tedy například i mimořádně nadané, které by se při hodinách nudily tak, že by jim to školu zošklivilo. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Kurz: Rovné příležitosti v pedagogické praxi

Genderové informační centrum NORA, o.p.s. pořádá kurz pro učitele zameřený na rovné příležitosti v pedagogické praxi. Cílem kurzu je seznámit vyučující s konceptem genderově citlivého vzdělávání, ukázat jim, kde můžeme hledat kořeny nerovnosti mezi pohlavími, a také pedagogům a pedagožkám poskytnout podněty pro vedení výuky s důrazem na individuální potřeby žáků a žákyň. V neposlední řadě se kurz bude zabývat šikanou ve školním prostředí.

Karel Lippmann: Dva světy, dva jazyky, člověk a literatura (Přirozený mateřský jazyk a svoboda)

Dějiny literatury jsou ve své podstatě zvláštním typem románu o světě, jenž je v čase a prostoru vymezen životu každého člověka, a o světě, ze kterého člověk vzešel, ve kterém svůj časově vymezený život prožívá, o kterém ale s jistotou neví, zda je také konečný (jen jinak), nebo naopak nekonečný (v což buď věří, nebo by si to většinou alespoň přál). Těmto dvěma světům dává od samého počátku srozumitelnou lidskou podobu přirozený (mateřský) jazyk. V tom tkví jeho podstata a jeho jedinečnost.

Veronika Valíková: Učitelé v pasti centralismu

„Velká část veřejnosti je přesvědčena, že největší problém českého školství tkví v penězích. Učitelé jsou skutečně placeni podprůměrně. Přesto si myslím, že největším problémem našeho školství je svazující centralizovaný systém a narůstající míra nesvobody,“ píše Veronika Valíková v MF DNES.

Julie Hrstková: Bezdomovci za stovky miliard

„Umíte si představit, že v průběhu posledních dvaceti let utrácíte zcela plánovitě a řízeně miliardu každý měsíc a najednou zjistíte, že nemáte tušení, co se s těmi všemi penězi stalo, a pokud náhodou ano, tak se jen při pomyšlení na to červenáte až za ušima? Českému státu se ale přesně tohle stalo. Dvě stě třicet dva miliard korun investoval do podpory bydlení. A výsledek? Počet vyloučených lokalit a počet lidí, kteří v nich žijí, raketově roste. V ubytovnách žije zhruba dvacet tisíc dětí, které nemají šanci zapadnout do „normálního světa“ a které se kvůli otřesným podmínkám, ve kterých žijí, nemohou normálně učit a rozvíjet,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Na školách se učí sovětský výklad moderních dějin, varuje zpráva BIS

Bezpečnostní informační služba se pustila do kritiky českého vzdělávání. Nelíbí se jí, že se děti učí moderní dějiny stejně jako jejich prarodiče před padesáti lety. Nebezpečí podle nich spočívá v tom, že jsou lidé náchylní věřit tomu, co se jim ve škole předkládalo jako správné. Informuje iDNES.cz.

Publikace Práce v zahraničí, Studium v zahraničí, Dobrovolnictví

Národní ústav pro vzdělávání vydal aktualizované brožury Studium v zahraničí, Práce v zahraničí a Dobrovolnictví.

Tomáš Feřtek: Argumentační trik kritiků inkluze: Směšují děti s LMP, s poruchou chování a obtížně vzdělavatelné

„V nejvzrušenější fázi debaty zhruba před třemi roky kritici inkluze tvrdili, že takových dětí přijdou do škol tisíce; dnes mluví spíš o stovkách, ale i tak vidí důvod inkluzi zastavit nebo omezit do doby, než na takové děti „budou učitelé připraveni“. Jejich argumentační trik spočívá v tom, že směšují děti s lehkým mentálním postižením (pro něž byly určeny ony praktické školy), děti s poruchou chování a děti obtížně vzdělavatelné,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Petr Dočkalová: Sebekontrola: Učit se učit, učit se myslet

Tento článek vznikl na základě každodenních otázek rodičů, učitelů, studentů, dětí. Jak ho mám naučit, aby věci nezapomínal? Pořád něco nemá, chybí mu mobil, klíče, někde zase nechal bundu. Jak zařídit, aby nebyl celý den na počítači? Doma se chová v pohodě, ale když je někde venku, je to děs, vůbec nerespektuje pravidla, co jsme udělali špatně? Jak můžeme podpořit to, že si bude sám připravovat? Nechceme ho pořád hlídat, napomínat a kontrolovat.

Bořivoj Brdička: Navigátorka Beth Holland (Moderní technologie nabourávají to, na čem učitelé staví svou identitu.)

Beth R. Holland sama sebe považuje za navigátorku mezi vědou a praxí vzdělávacích technologií. Aktivně se podílela na aplikaci metodiky tvořivého myšlení do výuky. Kromě 20 let učitelské praxe má magisterský titul z Harvardu a čerstvý doktorát z Johns Hopkins University. Zajímavá je i její disertační práce, v níž se pokusila odhalit problémy přenosu informací o aktuálně probíhající reformě výukových postupů vzhledem k cílům pro 21. st. do praxe škol.

Rodiče dětí s postižením píšou Asociaci speciálních pedagogů a panu Pilařovi zvlášť: Možná nevíte, co to inkluze je

Vážené dámy a pánové, vážený pane Pilaři, Možná nevíte, co to inkluze je, možná jen nechcete změnit svůj pracovní styl a podmínky a učit děti s postižením společně s ostatními. Možná si nedovedete představit svoje působení v jiné škole, než speciální. Možná, že nevěříte ve schopnosti učitelů běžných škol. Je to ale dostatečný důvod k tomu, abyste odmítali se na inkluzi podílet a zastrašovali rodiče, kteří si pro své dítě cestu inkluze vybrali? Svým vystupováním jednáte proti zákonům, právům a zájmu našich dětí.

Hlásat pravdu, nebo hledat pravdu, v dějepise? Málokterý učitel má na to odvahu, říká severoirský akademik

Život v rozdělené společnosti Severního Irska dovedl Alana McCullyho k přístupu, který připouští více pohledů na historické události a staví výuku i učení na kladení otázek. To by se mohlo hodit i české společnosti, která je taky rozdělená, i když zatím bez ozbrojených konfliktů. Allan McCully se zabývá výukou historie a přijel do Prahy na konferenci Dějiny ve veřejném prostoru, kterou pořádal Ústav pro studium totalitních režimů. Jeho přednáška i workshop se týkaly práce s kontroverzními tématy v dějepise. Rozhovor přinesly Lidové noviny.

Norsko reformuje školství: Nebude se učit o druhé světové válce ani holokaustu

Dle navrhovaných změn mají z norských škol prvního i druhého stupně téměř vymizet sociální vědy, především pak historie. Konzervativní pravicová vláda Erny Solbergové tak podle svých slov chce udělat místo předmětům „se současnou perspektivou,“ upozornil norský deník Klassekampen.Informuje iDNES.cz.

Unikátní systém podpory nadání přinesl NIDV dvě ceny

Dvě významná ocenění akcentující inovativní přínos pro oblast podnikání si odnesl Národní institut pro další vzdělávání (NIDV). Úspěch slavil Systém podpory nadání, komplexní iniciativa, jejímž prostřednictvím NIDV na základě celostátní koncepce cíleně usiluje o rozvoj potenciálu všech žáků ve všech oblastech vědění. NIDV získal Zvláštní cenu Inovace roku 2018 a Čestné uznání Vizionáře roku 2018.

Oldřich Botlík: Porodí devět žen dítě za jeden měsíc?

V diskusi pod upoutávkou na text o Marii Králové z Masarykovy univerzity v Brně se objevila mimo jiné také otázka: On existuje nějaký jiný, alternativní postup jak vynásobit dvě jednociferná čísla, spočítat přímou úměru, nebo 25 % z celkového počtu? Jiné postupy samozřejmě existují, například 9×7=(10×7)–7, přičemž druhý způsob může být při počítání s většími násobky čísla 9 dokonce efektivnější. Obdobně platí, že 25 % ze 600 je jak 25×(600/100), tak 600/4. Škola by měla vést žáky k tomu, aby souvislosti mezi různými postupy vnímali a dokázali je využívat. Pokud byl citovaný učitel matematiky při psaní střízlivý, nelze už asi brát vážně žádné jeho vyjádření k cílům výuky matematiky, k metodám ani k jejich výsledkům. Podstatě svého oboru zjevně nerozumí.

Ministerstva: Návrh změn v inkluzi odporuje závazkům ČR

Ministerstvo školství předložilo do připomínkového řízení novelu vyhlášky o společném vzdělávání. Podle ministerstev zahraničí a spravedlnosti nejsou možná některé navrhované změny v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Ministerstva také požadují, aby MŠMT odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu. Informuje ČTK.

Plošný zákaz mobilů ve školách má smysl. Jsou nebezpečné jako DDT, varuje ředitel Karvánek

Hned několik škol po celé republice mění své školní řády. A připisují do nich plošný zákaz používání mobilů. Pro žáky to znamená, že svůj telefon nemohou používat ani během přestávky. „Například výzkumy z Británie ukazují, že na školách, kde byly plošné zákazy používání mobilů, došlo u žáků s průměrnými nebo podprůměrnými výsledky k velkému nárůstu jejich dovedností a znalostí,“ argumentuje v Duelu Seznamu Zprávy Petr Karvánek, ředitel pražské ZŠ a MŠ Antonína Čermáka.

Dětský čin roku: Spolužák zachránil kolabující dívku, učitelé si nevěděli rady

Když na začátku dubna zkolabovala ve škole dívka trpící cukrovkou, nikdo z učitelů nevěděl, co dělat. Život tak dívce zachránil dvanáctiletý chlapec Martin Zuzka. Protože sám trpí stejnou nemocí, věděl, jak má postupovat. O projektu Dětský čin roku informuje iDNES.cz.

Schola cultura – rozvoj kompetencí pro demokratickou kulturu ve škole

Vzdělávací projekt Varianty nabízí kurz, který vychází z modelu kompetencí pro demokratickou kulturu. Byl navržen Radou Evropy a je ztvárněn (obrazně řečeno) jako motýl, který má pod křídly hodnoty, postoje, dovednosti, znalosti a kritické porozumění.

Víc peněz do výuky i na stipendia

Jihomoravské školství v příštím roce ovlivní řada zásadních novinek. Dotknou se především středoškoláků v technických oborech, o které se firmy přetahují už během studia. Čeká je cestování za praxí, ale také nové možnosti, jak si finančně přilepšit. Podobně na tom budou i budoucí zdravotní sestry a nadaní studenti, které kraj podpoří prostřednictvím stipendií. Informuje MF DNES.

Martin Šimáček: Školská vyhláška, která nemyslí na děti

„Ministerstvo školství připravilo novelizaci klíčové vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními potřebami a vložilo ji do připomínkového řízení. Pokud projde... do segmentu speciálního školství se začnou více než dříve dostávat děti, které tam být nemají a měly by se vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu,“ píše Martin Šimáček v komentáři pro Hospodářské noviny.

Pedagogická komora zpracovala připomínky k inkluzivní vyhlášce. Vzorem je podle ní finský model

Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit.

Klára Metge: Pár slov k literatuře a matematice

„Tenkrát se o románu nemluvilo jako o zboží, jako se to dělá dnes. Tehdy ještě panoval všeobecný názor, že kniha je pro lidi potěšením a potřebou a že dobrá kniha opravdu něco znamená, protože může změnit celý náš život.“ Poznali jste? Anton Myrer, Poslední kabriolet. Román o věčném přátelství, veliké lásce a jedné generaci. A také i o lásce k literatuře. A právě o tom bych si ráda promluvila.

Babiš chce obědy pro děti zdarma. Hraje si na mecenáše z našich daní, reaguje opozice

Předseda vlády a šéf ANO Andrej Babiš přišel s dalším návrhem, kterým si chce naklonit rodiny s dětmi, ale který zároveň klade nemalý nárok na státní rozpočet. Po slevě na jízdném nyní navrhuje, aby děti v posledním ročníku mateřské školy a na prvním stupni základní školy dostávaly obědy zdarma. Vyčíslil to na pět až šest miliard korun ročně. Zatímco koaliční ČSSD s tímto záměrem souzní a sama chce podobný návrh předložit, opozice ho kritizuje a označuje to za polokomunistické opatření. Informuje Aktuálně.cz.

Studenti se bouří kvůli přednášce Ovčáčka. Vystoupení bylo nedůstojné, zlobí se

Skupina studentů pražské Vysoké školy ekonomické v Praze kritizuje proděkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka za uspořádání přednášky hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka na akademické půdě. Ševčík označil Ovčáčka za "nejvzdělanějšího mluvčího, kterého kdy prezident měl". "Cítili jsme potřebu říci, že ne celá VŠE je takto nekritická vůči osobě pana Ovčáčka. Navíc daná tematika (fake news – poznámka redakce), ke které se pan mluvčí vyjadřoval, vyzněla z jeho úst spíše jako provokace," řekla Aktuálně.cz Jana Soukupová.

Školení: Otázkami k rozvíjení demokratických hodnot. Přihlášky do 20. prosince

Varianty nabízejí pražským pedagogům školení a nové výukové nástroje, které jim pomohou při zavádění principů multikulturní výchovy do života školy a posílení kompetencí při prevenci rizikového chování, jakým je extremismus, rasismus, xenofobie, netolerance a násilí.

Občankáři vytvořili vzdělávací materiál k dokumentu Mečiar.

Aktivita pracuje s dokumentem Terezy Nvotové Mečiar. Žáci v rámci pracovního listu vyhledávají známé politické kauzy spojené s oblíbenými politiky. Diskutujeme s žáky, co vše ovlivňuje naše rozhodování.

Je absurdní chtít od všech dětí stejný výkon, inkluze je přínosná, říká Klára Laurenčíková

Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, děti jsou na školách teď, míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. U mnoha dětí s problémovým chováním se podle ní promarnila řada šancí, jak jim pomoci. Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka, nedošlo k žádnému velkému přesunu dětí ze zvláštních škol, říká Laurenčíková. Rozhovor přináší DVTV.

Johanna Wahlman: Všechny děti mají stejné příležitosti a školy jim nabízejí podporu, kterou potřebují

„Všechny děti mají stejné příležitosti a školy jim nabízejí podporu, kterou potřebují. Denně se to mění, protože musíme reagovat na všechny potřeby, které děti mají. Všichni učitelé vyučují všechny žáky ve škole a všichni jsme ochotni všem žákům pomoci. Máme za tím účelem sestaven speciálně pedagogický tým (učitelé speciálních tříd a speciální pedagogové), kde hovoříme o všech problémech, se kterými se setkáváme, a o všech úspěších, kterých jsme se žáky dosáhli; během těchto našich setkání sdílíme své poznatky. Pak máme ještě tým welfare a máme zpracovaný plán, jaké vytvoříme podmínky pro blaho a zdraví žáků,“ říká finská speciální pedagožka Johanna Wahlman v rozhovoru pro časopis Řízení školy.

Většině rodičů se kvalita základních škol nezamlouvá, tvrdí průzkum

S kvalitou základních škol není úplně spokojeno 94 procent rodičů. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Ipsos s tím, že nejčastějšími výhradami jsou, že děti škola málo motivuje, výuka je málo propojená s praxí a příliš se nepřizpůsobuje potřebám jednotlivých žáků. I proto někteří rodiče zvažují hledání možných alternativ k běžné státní škole. Informuje ČTK.

Ubrat neziskovkám, přidat učitelům. Poslanci navrhují přesuny v rozpočtu za 30 miliard

Vzít peníze některým neziskovým organizacím a přidat je postiženým lidem či zrušit slevy na jízdném a peníze dát učitelům. To jsou některé z poslaneckých návrhů na změny ve státním rozpočtu. Informují Novinky.cz.

Jaroslava Indrová: Proč omezovat práva školáků?

Takto se prý ptá školní inspekce. Podle jejího názoru ředitelé novým nařízením, zakazujícím používat mobily o přestávkách, porušují tuzemské právní předpisy. Zasáhly by tím prý do soukromých práv žáků.

Tereza Puldová: Do ulic vběhnou čerti. Strašit, či nestrašit děti?

„Čekají nás ulice plné rozdivočelých čertů, ale i články a diskuze o traumatech dětí z Mikuláše. Jak tuhle tradici uchopit? Je to strašení, přežitek, nebo zkouška? Není to filosofické téma, ale praktická otázka mnohých rodičů, kteří se k tomu musejí nějak postavit. Přemýšlením o různých zvycích a tradicích jsem strávila teď na své mateřské se třemi dětmi dost času. Nejkontroverznějším svátkem z hlediska výchovných přístupů je, zdá se, právě Mikuláš,“ píše pro magazín Rodiče vítáni Tereza Puldová.

Umělá inteligence sama o sobě zatím nic nevymyslí

S umělou inteligencí se běžně potkáváme každý den. Problémem v jejím větším rozšíření a zkvalitnění je nedostatečné sdílení dat a nedostatek kvalitních lidí, náročné je získat například experty ze zemí mimo Evropskou unii, často kvůli vízům a pracovním povolením. Klíčovou roli ve vývoji umělé inteligence hrají start-upy, které jsou inovačním zdrojem, a podpora pro jejich vznik by měla být výrazná, shodli se odborníci na debatě Hospodářských novin.

Klára Metge: Cestovatel nezahyne – tak pravil CERMAT

Toto je článek o maturitách od maturanta pro maturanty. I ty budoucí, protože vás se to také týká. Sice možná až za osm let, ale přeci jen. Ať tak či tak, jednoho dne se s nimi setkáte. S Tématy.

Maria Králová: Děti se ve škole nevěnují matematice ale počítání. Odnášejí si z toho averzi a předsudky

Problém vidí Maria Králová v tom, že děti se od prvního stupně vlastně nevěnují matematice, ale počítání. Podle jejích zkušeností se neučí porozumět matematickým jevům, ale dostávají jen návody, jak se dostat k výsledku. V reportáži magazínu online.muni.cz říká: „Učí se algoritmy, které přiřazují k typovým úlohám, ale jak jejich počet roste nebo se objeví nějaké modifikace v zadání, tak si s tím neumí poradit a získají dojem, že matematika je jen pro génie a nemá ani cenu se pokoušet jí porozumět. Kvůli tomu, že se penalizují chyby a špatné postupy, zabíjí se v dětech i odvaha zkoušet věci jinak, a tedy o problému přemýšlet.“ Maria Králová vede Katedru aplikované matematiky a informatiky Ekonomicko-správní fakulty MU.

Jan Konopásek: Vzdělávání bez předsudků. (Inkluzivní systémy přináší moderní způsob vzdělávání pro všechny děti.)

Řada dětí bývá na začátku svého života vyloučena z běžných škol, kvůli postižení, rase, jazyku, náboženství, pohlaví nebo chudobě. Přitom školní nebo volnočasový kolektiv je pro dítě důležitou zkušeností pro růst, učení a rozvíjení se v raných letech života. Dítě by po dosažení školního věku mělo jít do školy a zažít přijetí mezi své vrstevníky, a to i bez ohledu na své případné odlišnosti. Společné vzdělávání různých nebo rozmanitých dětí může totiž být prospěchem pro všechny zúčastněné, a to je základní kámen vzdělávání bez předsudků nebo také inkluzivního vzdělávání.

Přísnější přijímačky na SŠ? Propadly by tisíce žáků

Debata politiků o zpřísnění státních přijímacích zkoušek se dostává do slepé uličky. Podle analýzy ministerstva školství by zavedení nepodkročitelné laťky pro přijetí na maturitní obory mělo za výsledek, že by se na ně nedostaly tisíce dětí. Zhruba 2300 až 3600 žáků by skončilo na učilištích, ale třeba maturitní obory všeobecného vzdělání by z toho zřejmě vyšly bez poskvrny. Analýza vychází z údajů minulých plošných přijímacích zkoušek na střední školy. K tématu se vrací deník Právo.

Praha řeší, jak přitáhnout děti k řemeslu. Na učiliště v metropoli chodí desetina středoškoláků

„Ve čtrnácti letech je dítě pod tlakem rodičů, kteří z něj nechtějí mít ‚jenom‘ instalatéra, ale chtějí, aby mělo maturitu. Ale přitom nejsou informováni o faktu, že dobrý instalatér si dneska v Praze dokáže vydělat kolem 80 tisíc měsíčně,“ uvedl Vít Šimral (Piráti), radní Prahy pro školství. Reportáž přináší MF DNES.

On-line seminář 6.12.: Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami II.

Máte nebo budete mít ve škole žáka vyžadujícího zvláštní péči? Potřebujete mít základní přehled o tom, jak s žákem pracovat nebo jak mu přizpůsobit podmínky ve třídě? To jsou témata setkání, které připravil lektor Jiří Merta.

Veronika Valíková: Ochraňujme si maminky, mají v rukou budoucnost

Nedávno jsem pověsila na Facebook žertík týkající smyslu ženské existence, respektive faktu, že ženy vlastní mnohé dary, jimiž muži nedisponují. Téměř okamžitě se objevila smršť feministických protestů... Redukovat smysl života na rození dětí je prý hloupé, přízemní a nebezpečné. Jestlipak se muži orientují pouze na rozmnožování? A jestlipak bych s tak tmářskými názory měla dál učit?

Vyvolávání strachu z muslimských uprchlíků se podobá předválečné protižidovské rétorice, říká úspěšný historik

„Budeme se věnovat několika věcem - jak souvisí uprchlíci s definicí občanství a nalézáním toho, kdo k nám patří a kdo nepatří. Vychází to z myšlenky, že kdo je občanem a kdo uprchlíkem, jsou spojené nádoby a společnosti si velice často na strategiích exkluze (vylučování lidí - pozn. red.) potvrzují, kdo jsme my. Což je myslím velmi dobře vidět i v dnešních velice ideologických debatách o uprchlících,“ říká historik Michal Frankl v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Frankl získal jako první český vědec v humanitních oborech grant Evropské výzkumné rady.

Přibývá záškoláků, děti selhávají, inkluze nefunguje, tlačí ji neziskovky, říká Jiří Pilař

Retardovanému dítěti, které vzdělávání nechápe, nepomůže ani deset asistentů, rozboří hodinu, je neúspěšné a neučí se, pak chodí po ulicích a páchá trestnou činnost, kritizuje Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů. Ministerstvo školství podle něj vehnalo učitele do předem prohrané bitvy. Spoustu učitelů nezvládá už děti v první a druhé třídě, metodici, kteří inkluzi chystali, vůbec nebyli v praxi, říká Pilař. Ministerstvo školství prý podléhá tlaku neziskových organizací. Ty chtějí realizovat inkluzi šmahem a hned, dodává. Rozhovor přináší DVTV.

Zákaz používání mobilů ve školách. Ředitelé narazili na školní inspekci

České školství čeká střet mezi řediteli základních škol a inspektory. Ve školním řádu některých škol se objevil plošný zákaz mobilních telefonů. Česká školní inspekce ale bude při kontrolách žádat vyškrtnutí takového nařízení. Informuje Seznam Zprávy.

Dětem, které nerozumí česky, mají ve školách pomoci tlumočníci. Dětí z ciziny rychle přibývá

V minulém školním roce usedlo do lavic téměř 22 tisíc malých cizinců, což je o devět tisíc více než ve školním roce 2007/2008. Většina je z Vietnamu, Ukrajiny, Ruska nebo Slovenska. Ministerstvo školství proto v září začalo školám nabízet tlumočníky zdarma. "Zajišťují překlady do češtiny z běžných jazyků i neevropských, jako je čínština nebo arabština," vysvětluje mluvčí resortu Aneta Lednová. Tlumočit mají především při důležitém jednání mezi školou a rodiči, pomáhat mají také v období adaptace žáka na nové školní prostředí. Informují Hospodářské noviny.

„Minisčítání“ na školách: Žáci by zrušili hudební výchovu. Na dalších místech je čeština, fyzika a chemie

Český statistický úřad letos zopakoval úspěšné minisčítání, které se poprvé uskutečnilo v roce 2010 a naposledy před třemi lety. Chce tímto způsobem přiblížit statistiku dětem ve škole a ukázat, že se s její pomocí dají posbírat, analyzovat a zpracovat různá data a informace. Děti odpovídaly na celkem devatenáct otázek. Musely být atraktivní i zábavné. Informuje MF DNES.

Duel: Žijete v minulém století. Cut-off score vyrobí z učňů nezaměstnané, kritizuje kraje EDUin

„Většina zástupců Asociace krajů žije ve 20. století. Tehdy 70 procent lidí pracovalo v průmyslu. Proto bylo potřeba, aby většina lidí měla střední odborné vzdělání, protože absolventi byli potřeba na socialistickém trhu práce. My už ale žijeme v úplně jiném světě. Teď 60 procent lidí pracuje ve službách a globální trend je takový, že se prodlužuje doba vzdělávání. Dnešní absolvent mnohem víc potřebuje posílit všeobecnou gramotnost. Aby se mohl celoživotně vzdělávat,“ říká Bohumil Kartous v pořadu Duel Seznam Zprávy. Tématem bylo zavedení cut-off score a oponontem byl náměstek pro školství Libereckého kraje Petr Tulpa.

Občankáři a INEV pořádají seminář zaměřený na efektivní výuku ekonomie

„Občankáři“ a INEV zvou na seminář k Ekonomické olympiádě. Hosté se ve svých příspěvcích zaměří na možnosti efektivnější výuky ekonomie. Tématem semináře bude i to, jak studenty úspěšně provést Ekonomickou olympiádou, na co se při přípravě zaměřit a co studenti potřebují umět, aby se probojovali třeba až do finále v České národní bance.

MŠMT navrhlo do investičního plánu projekty za desítky miliard Kč

Ministerstvo školství navrhlo do národního investičního plánu vlády projekty za desítky miliard korun. Mohly by jít například na investice základních či vysokých škol nebo na opravy sportovišť. Na dotaz ČTK to uvedlo tiskové oddělení úřadu.

Ministryně Maláčová: Povinná školní docházka by se měla prodloužit do 18 let

„Měli bychom také prodloužit školní docházku dětí. době, kdy nám stárne společnost a vzdělávání je čím dál důležitější, nevím, proč je povinná školní docházka ukončena už 15. rokem a není to 18. rok jako v okolních zemích. Náklady na školy jsou pro některé rodiny příliš vysoké a pro rodiče je nejjednodušší to dítě v 15 letech poslat na úřad práce,“ říká v rozhovoru pro Právo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Když rodič ví všechno nejlíp. (Nejvíce problémů mají učitelé, kteří ve své práci dbají na řád, pravidla a důslednost.)

Ze všech stran se ozývá, že děti jsou rozjívené, neposlušné a že nerespektují autority. Jenže trenéři, učitelé nebo kdokoli jiný, kdo pracuje s dětmi, tvrdí, že „zpovykaní“ jsou hlavně jejich rodiče. Nejenže potomkům zametají cestičku, ale mají pocit, že všemu rozumí a že ti, komu děti svěřují, musejí jejich názor respektovat za všech okolností. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

X. Wikikonference: Jak udělat Wikipedii ještě lepší

Jak udělat Wikipedii ještě lepší, jak používají Wikipedii učitelé ve výuce či jak knihovníci pracují s Wikidaty. To jsou příklady témat, která budou řešit účastníci desáté Wikikonference, která proběhne tuto sobotu 1. prosince v Olomouci.

Julie Hrstková: Když hejtmani zavelí, vzdělání ustupuje

„Asociace krajů chce i přes odpor ministerstva školství prosadit nepodkročitelnou hranici při přijetí žáků na střední školy. Součástí návrhu má být i možnost zavedení jednotných zkoušek v páté a deváté třídě. Asociace krajů má vcelku příčetné argumenty: tvrdí, že úroveň středního školství je nevyrovnaná, často velmi nízká. Důvodem je přijímací řízení nastavené tak, že jím projde v podstatě každý… Návrh krajů neřeší ty podstatné problémy,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.

Přijímačky musíme změnit, tlačí hejtmani na ministra školství. Připravují nový návrh

Na střední školy přichází spousta studentů, kteří na maturitu nemají, nakonec ji neudělají a skončí bez potřebné kvalifikace, prohlašují hejtmani. „Situace je v tomto směru tristní,“ sdělila Hospodářským novinám hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. „Byli bychom rádi, aby s nějakým návrhem přišel ministr. Z jeho strany však aktivita není. Proto musíme připravit něco my, kteří vidíme, že věc je opravdu vážná, až kritická,“ podotýká.

O emocích, vztazích a osamělosti je třeba s dětmi mluvit, a to co nejdříve. V rodině i ve škole

Zhruba každý čtvrtý člověk na světě během svého života prožije nějakou epizodu psychického onemocnění. Až polovina z chronických psychických potíží se navíc projeví už ve školním věku. Některé státy proto psychohygienu a emoční výchovu zavádějí do osnov. Co na to Česká republika? „Už i ty nejmenší děti by se měly ve školce a na prvním stupni základní školy naučit orientovat se v emocích a pochopit je,“ říká pro magazín Rodiče vítáni Marie Salomonová.

Jan Šindelář: Řešení netradičních úloh v hodinách přírodovědy 2

V této části se setkáme s dalšími třemi úlohami a s výsledky, kterých žáci dosáhli při jejich řešení. Jedná se o netradiční úlohy týkající se změn a skupenství látek. Během samostatné práce žáci pracovali svědomitě a snažili se dosáhnout co nejlepších výsledků. Motivování byli, jak jsem psal v předchozím příspěvku, věcnou cenou pro první tři nejlepší řešitele. Podívejme se tedy nyní na další tři otázky i s jejich popisem a vyhodnocením.

Historik Frankl získal jako první český humanitní vědec prestižní grant ve výši dva miliony eur

Vepsat uprchlíky zpátky do dějin středovýchodní Evropy 20. století se bude ve svém projektu snažit historik Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Na následujících pět let dostal prestižní ERC konsolidační grant ve výši téměř dvou milionů eur, který Evropská výzkumná rada každoročně rozdává na ty nejnadějnější a nejzásadnější projekty napříč Evropou. Informují Hospodářské noviny.

Péče o děti v ústavech bude do čtyř let stát více než 11 miliard ročně. Pěstounská péče je přitom výrazně levnější

Mimo svou rodinu vyrůstá téměř 23 tisíc českých dětí. Pobývají v ústavech nebo u pěstounů. Nevládní organizace Lumos na základě analýzy upozorňuje, že pokud se současný systém nezmění, bude stát v roce 2022 dávat na péči o ohrožené děti asi 11 miliard korun, tedy o 2,7 miliardy víc než loni. Informují Hospodářské noviny.

Počet dětí cizinců vzrostl ve školách od roku 2008 o dvě třetiny

Celkem bylo ve školkách a školách loni 41 656 dětí s cizím občanstvím, před deseti lety 24 252. Nárůst je tak o více než 70 procent. Od školního roku 2008/2009 se počet cizinců v mateřských školách zvýšil zhruba na trojnásobek, v základních školách vzrostl o dvě třetiny a ve středních školách o třetinu. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad ČSÚ ve Statistické ročence 2018. Informuje iDNES.cz.

Domácích školáků přibývá. Třídu mají klidně v kuchyni

Individuální vzdělání se v posledních letech těší stále větší oblibě. Rodiče hledají alternativu ke klasickému školství. Preferují osobní a respektující přístup. Žáků v individuálním vzdělávání, které bylo v České republice schváleno před třinácti lety, stále přibývá. Loni se jednalo o více než 2500 dětí, z toho 77 jich je v Plzeňském kraji. Reportáž z Plzeňského kraje přináší MF DNES.

Oldřich Botlík: Katofskór? Opravdu?

Ministerstvo školství si zaslouží uznání za pečlivý analytický přístup k otázce případného zavedení nepodkročitelné hranice (cut-off score) pro přijetí ke studiu v maturitních oborech. K věcným výhradám ministerstva týkajícím se velmi závažných negativních dopadů takového rozhodnutí je třeba přidat ještě důležitou výhradu technickou. Aby se toto opatření mohlo aspoň tvářit jako spravedlivé, musí být totiž náročnost přijímacích testů meziročně srovnatelná. Není jednoduché ani definovat, co to přesně znamená, ani toho dosáhnout. A Cermatu se to navíc zjevně nedaří.

IPSI: Novela klíčové vyhlášky hrozí otevřením prostoru pro segregaci desítek tisíc dětí ve vzdělávání

"Po půl roce váhání předložilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do vnějšího připomínkového řízení novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných žáků. Návrh zcela mění dosavadní kurz. Místo aktivní podpory společného vzdělávání otevírá ministerstvo legální cestu segregovanému vzdělávání dětí s postižením a zhoršení podmínek pro jejich vzdělávání ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Novelu charakterizuje návrh na vypuštění odstavce 1 z § 19 vyhlášky, který deklaruje předností vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu," píše Institut pro sociální inkluzi v úvodu série textů k návrhu nové vyhlášky. Se souhlasem institutu přinášíme dva úvodní díly.

Zbyněk Němec: Legislativní změny v profesi asistentů pedagoga: zkušenosti škol jsou v přímém rozporu se záměry zákonodárců

S přibývajícími počty asistentů pedagoga v českých školách se tato profese stala jedním z nejvíce diskutovaných témat, souvisejících s problematikou společného vzdělávání. Protože zde dochází v posledním roce k výrazným legislativním změnám (a další se připravují), a protože jsme přesvědčeni o tom, že v zájmu všech aktérů (zákonodárců, pedagogické veřejnosti i žáků) je vytvořit vzdělávací systém co nejefektivnější, rozhodli jsme se uspořádat malou anketu. Chtěli jsme v ní na vzorku několika základních škol zjistit, jak současné nebo připravované změny v oblasti asistentství ovlivňují nebo by mohly ovlivnit stav vzdělávání v těchto školách.

Mediálně negramotná v Česku je čtvrtina lidí, před svobodou upřednostňují bezpečí

Podle ředitele výzkumu agentury STEM/MARK Pavla Šimoníka se mediálně negramotní lidé přiklání k pocitu bezpečí před svobodou. A mediální gramotnost v Česku je podle výzkumu, který nechala vypracovat Česká televize, nízká. V průzkumu agentury pro Českou televizi nejhůř dopadli senioři. Špatné výsledky ale měli i mladí lidé mezi patnácti a osmnácti lety. Ministr školství Robert Plaga (ANO) je názoru, že by se mediální gramotnost měla vyučovat napříč školními předměty. Tématu se věnovala Devadesátka ČT24.

Marek Šedivý: Neziskovky musí samy sebe lépe hájit v médiích

Stále méně lidí důvěřuje neziskovým organizacím. Podle Marka Šedivého, prezidenta Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, se po letní kauze týkající se snižování dotací pro neziskové organizace nedá očekávat obrat k lepšímu. Ke špatnému obrazu přispívají nejen politici, ale určitou měrou i média. Rozhovor přinášejí Hospodářské noviny.

Seminář: Co je to fiktivní firma

Národní ústav pro vzdělávání zve na dvouhodinový neakreditovaný seminář o fiktivních firmách. Setkání je určeno zástupcům škol, které uvažují o zařazení výuky ve fiktivní firmě do svého školního vzdělávacího programu.

Ceny ministerstva školství za rok 2018 znají své laureáty

Ocenění převzalo celkem 17 laureátů v různých kategoriích. Cenu v její současné podobě uděluje ministerstvo od roku 2014 a může ji získat student nebo absolvent bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu za mimořádné výsledky ve studiu nebo ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti související se studiem. Ocenění se uděluje i za mimořádný čin prokazující občanskou statečnost, odpovědnost nebo obětavost.

Poslanci přidali miliony kanceláři prezidenta, na příplatky pro učitele ne

Zatímco navýšení výdajů pro Kancelář prezidenta republiky o 16 milionů korun v příštím roce na návrh komunistky Miloslavy Vostré rozpočtový výbor Sněmovny schválil, na to, aby bylo na příplatky pedagogickým pracovníkům uvolněno 700 milionů korun, většina výboru nekývla. Informuje iDNES.cz.

Jan Michalík: Inkluze je cílový stav, jakýsi yetti, který kdesi běhá a nikdo ho neviděl

Ve chvíli, kdy ministerstvo školství chystá tzv. inkluzivní vyhlášku, která má upravit rozsah i využití podpůrných opatření, sešlo se v Praze na 200 asistentů pedagogů, aby diskutovali o svém postavení ve školách. Deník.cz při této příležitosti mluvil s profesorem Janem Michalíkem z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

ASP: Otevřený dopis ministru školství. (Inkludovat nelze pouze dle přání státních orgánů a neziskových organizací)

Vážený pane ministře, Asociaci speciálních pedagogů byly její partnerskou organizací Unie zaměstnavatelských svazů poskytnuty k připomínkám koncepční materiály Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019-2023 (údajně pracovní verze) a návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Oba dva materiály jsou v pasážích týkajících se vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami velmi rozdílné kvality.

Pavlína Loňková: Jak jsem napsala dlouhý e-mail. (Zkoušela jsem kdeco, ale rodiče mlčí)

„Předstupuju před ně na každých třídních schůzkách s osobní prosbou "pojďme spolu mluvit". Když se Vám něco nebude líbit, když Vás něco naštve, když Vás něco potěší, rozesměje, rozzlobí, znejistí i když bude dlouho ticho. A oni mlčí. Mlčí i naši žáci. Společně je učíme že když mají jiný názor nebo otázku, je lepší si to všechno nechat pro sebe,“ píše Pavlína Loňková v textu o tom, jak se snaží „vtáhnout rodiče do dialogu“. Se souhlasem autorky přinášíme celý text...

Platy učitelům stoupnou později a méně. Podle odborů vláda růst platů od září neslíbila.

Učitelé čekají na přidání od začátku školního roku. Výplatnice jsou ale stále stejné. Patnácti procentní navýšení vláda posunula až na leden. Fixně mají kantoři dostat přidáno deset procent, zbylých pět je pohyblivá složka platu. Například na osobní ohodnocení, které ale řada učitelů nedostává, protože školám chybí finance. Reportáž přináší iDNES.cz.

Tomáš Jízdný: Pokud chceme opravdu něco změnit, musíme přemýšlet, jak pomoct všem státním školám

„I kdybychom postavili sto škol, zasáhneme jen malé procento populace. Pokud chceme něco opravdu změnit, tak musíme myslet ve velkém a řešit, jak pomoct všem státním školám, ulehčit život učitelům a ředitelům s papírováním a zlepšit prostředí,“ říká Tomáš Jízdný, který společně s Ondřejem Kaniou založil v Česku první střední školu „amerického střihu“. Nyní ze společnosti odchází a zakládá vlastní projekty. Informují Hospodářské noviny.

Nová metodika zlepší výuku neslyšících. Obsáhlá metodika vysvětluje, jak učit český jazyk děti se sluchovým postižením.

Národní ústav pro vzdělávání zveřejňuje publikaci Výuka českého jazyka pro žáky se sluchovým postižením. Jde o historicky první a unikátní materiál svého druhu, který je vytvořen na míru přímo neslyšícím žákům. Vznikal ve spolupráci s komunitou neslyšících, učiteli a odborníky z vysokých škol. Je možné jej číst v češtině anebo sledovat v českém znakovém jazyce, a to zcela rovnocenně.

Bořivoj Brdička: Foggův model ovládání lidí technologiemi

„V září 2007 zahájilo na Stanfordu 75 studentů kurz psychologie Facebooku. O 10 týdnů později měli dohromady na 16 milionů uživatelů a na reklamě vydělali milion dolarů – objevili postup, který se stal velmi populárním.“ Kurz se zjednodušeně nazýval Facebooková třída a vedl ho profesor BJ Fogg, šéf stanfordské Persuasive Technology Lab (persuasive = přesvědčovací, v češtině se používá i ekvivalentní výraz persváze, tedy persvazivní). Pracoviště bylo nedávno přejmenováno na Stanford Behavior Design Lab (behavior design = ovládání chování).

Emiliana Rodríguez Morales : Pro děti, které nemají dobré prostředí doma je učení se empatii klíčové

„Naše organizace pomáhá učit děti, učitele i dospělé sociální a emoční dovednosti pomocí speciálně sestavených programů. Také se snažíme tyto programy vyhodnocovat, abychom věděli, jak moc jsou efektivní a v neposlední řadě spolupracujeme s vládou a dalšími organizacemi, aby o našich aktivitách panovalo co největší podvědomí,“ říká Emiliana Rodríguez Morales, vědkyně a jedna z vedoucích postav školské reformy v Mexiku, které se povedlo prosadit nový předmět sociální a emoční dovednosti. Rozhovor vedla Silvie Kadlčíková.

Olga Kofroňová k revizi RVP: Nejde o návrat k osnovám. Školy musí dostat prostor pro vlastní názor a kreativitu

„Víte, my máme určité bariéry. Kdybychom udělali opravdu zásadní změnu, tak to učitelé nepřijmou, budou ji ignorovat. To je vyzkoušené. Směřujeme k tomu, aby škola žáky inspirovala a neodrazovala, ale musíme to dělat tak, aby to byli schopni akceptovat učitelé, ale i jejich učitelé na pedagogických fakultách,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání.

Nejvíc nemusí být dost: Vláda neplní slib na zvýšení učitelských platů. (A asi ho ani nesplní)

Týdeník Respekt přináší rozhovor s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, ve kterém zazní také otázky na téma zvyšování učitelských platů. Podle redaktora Marka Švehly vláda neplní sliby, které učitelům dala. Z odpovědí Jana Hamáčka se nezdá, že by ke splnění slibů mělo dojít.

Kraje dostanou miliardu na vyrovnávání rozdílů v platech učitelů

Kraje dostanou v příštím roce peníze na vyrovnávání rozdílů v platech učitelů. Z nově vyhlášeného rozvojového programu MŠMT půjde na tyto účely 1, 053 miliardy korun. Vyrovnávání mezikrajových rozdílů v platech je jedním z opatření, kterými se MŠMT připravuje na reformu financování regionálního školství. Ta začne platit od roku 2020.

Ministerstvo chce jen jednoho asistenta učitele ve třídě. Jsou prý moc drazí

Novela vyhlášky o inkluzi má snížit finanční i administrativní náročnost společného vzdělávání handicapovaných a nadaných dětí. Snížit se má počet asistentů ve třídách: zatímco teď mohou být i tři, nově to má být maximálně jeden, který se bude muset věnovat víc žákům najednou, navrhuje ministerstvo školství. Někteří ředitelé ale před změnami varují. Nyní pracuje ve školách přes 17 tisíc asistentů. Informuje Česká televize.

On-line seminář 28.11.: Rozvíjení digitální gramotnosti nejen v češtině

Informační technologie a český jazyk – lze tyto dva předměty spojit do jednoho fungujícího celku? Odpověď nabízí lektorka Ludmila Kovaříková, učitelka českého jazyka na 2. stupni ZŠ a členka GEG (Google Education Group) ČR.

MŠMT uspořádalo konferenci o kvalitě vzdělávání na vysokých školách

V průběhu dvoudenní mezinárodní konference „Towards Better University Teaching“, kterou MŠMT připravilo pro pracovníky vysokých škol, vystoupilo přes 20 řečníků, z toho 10 ze zahraničí. Tématy byly progresivní přístupy a dobrá praxe ve vysokoškolské výuce.

Jana Straková: Co místo cut-off score? Dát šanci všem a zvýšit prostupnost systému

Pokud projde návrh na jednohlasný požadavek Asociace krajů na zavedení cut off score, tisíce dětí už za dva roky zamíří místo na maturitní obory na učňovské obory bez maturity. Školy podle nich berou na maturitní obory děti, které na ně nemají. Oddělit je mají už přijímačky. Ministerstvo školství však s kraji nesouhlasí a upozorňuje mimo jiné na to, že zatím nemá k dispozici data, která by souvislost mezi výsledkem u přijímaček a maturity prokázala. K tématu se vrací MF DNES.

Hejtman Vondrák: Nejde pouštět čtyřkaře na maturitní obory

„Cut off score nepovažujeme za jediný nástroj, jak zvýšit kvalitu středoškolského vzdělávání, je to ale nástroj nutný. Není možné, aby na maturitní obory nastupovali čtyřkaři nebo dokonce žáci s pětkami. Úspěšnost u maturit se stále snižuje, to je důsledek takového přístupu. Navíc náš záměr není zavést cut off score okamžitě, ale v horizontu dvou až čtyř let především proto, abychom mohli provést korelaci mezi výsledky u maturit a přijímacích zkoušek a odvodit od ní výšku cut off score,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) v rozhovoru pro MF DNES.

Skromné sny učitele ze školy odvedle aneb co by mi pomohlo, abych mohl učit, jak bych chtěl

„Často se mi stává, že žáci neposlouchají, co jsem jim řekl, a něco nesplní. Komunikace s nimi je složitá, nevím, jak na to, nikdo mě to neučil. Napíšu jim úkol nebo, co si mají připravit, na web a ještě smskou, a stejně to ignorují. Čemuž na druhou stranu rozumím. Hodně z nich má různé koníčky, sportují, domů přicházejí večer unavení a nechce se jim drtit vzorečky. Matematika v téhle podobě jim stejně k ničemu nebude, co si budeme povídat. Teoreticky by to mělo sloužit k rozvoji jejich myšlení, ale to je teorie, víme, že v praxi to tak není, zůstanou nepolíbení. Prakticky jde o to mít maturitu, mít papír. Systém je prostě teď tak nastavený,“ říká učitel druhého stupně ZŠ Tomáš Pinkr v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Polovina dětí se na osmiletá gymnázia nedostane. Největší zájem je v Praze

V Praze se loni dostalo na osmiletá gymnázia 16,44 procenta žáků pátých tříd, což je skoro dvojnásobek proti celorepublikovému průměru, který činí 8,86 procenta. Naopak třeba v Moravskoslezském kraji uspělo loni jen 6,8 procenta uchazečů o studium na osmiletých gymnáziích. Páťáků tam bylo zhruba stejně jako v Praze, ale počet osmiletých gymnázií je zde výrazně nižší. Vyplývá to z analýzy, kterou Právo vypracovalo z veřejně dostupných dat týkajících se krajů s nejlepšími a nejslabšími výsledky u státních přijímaček na střední školy.

Brání starostové vyšším odměnám pro ředitele škol?

„V příštím roce bychom chtěli otevřít otázku odměňování ředitelů. Skutečnost, že se do konkurzů v devadesáti procentech přihlásil nejvýše jeden uchazeč, ukazuje, že to není zase až tak atraktivní pozice a že by ředitelé měli být zařazeni o jednu tabulkovou třídu výše, než je tomu v současnosti" řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký na konferenci Školství 2019. Informuje časopis Euro.

Filip Rožánek: Demokracie je diskuse. Někdy bohužel i s generálem Lorencem

„Mezi hosty debaty o 17. listopadu, kterou uspořádal Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, byl estébák Alojz Lorenc. Pobouřené ohlasy se často shodují, že tam neměl co dělat. Vzhledem k názvu a účelu zmíněného institutu je vlastně paradoxní, co kolem této debaty vzniklo. Demokracie znamená diskusi, jak říkal Masaryk, jenže to vypadá, že diskutovat se má jen někdy, jen s někým a jen o některých věcech. Musíme poslouchat jen ty, se kterými souhlasíme? Když vtáhneme zlo do diskuse, znamená to, že ho tím legitimizujeme?,“ píše Filip Rožánek v Hospodářských novinách.

Průměrné stáří učebnic v Česku je devět let. Zmodernizovat výuku má rozšířená realita

Unikátní vzdělávací aplikaci, která studentům umožní si bezpečně vyzkoušet nebezpečné chemické pokusy, pozorovat mikroskopem nejmenší buněčné organismy či simulovat funkce lidských orgánů, zavádí do svých škol jako první v republice Královéhradecký kraj. Corinth Classroom nabízí přes 1 500 materiálů pro výuku ve formě 3D modelů, animací a simulací v oblasti přírodovědného vzdělávání. Informuje Seznam Zprávy.

Díky chebské kronice poznávají školáci krásy místa, kde žijí

Vzbudit zájem dětí o region, podpořit znalosti místních dějin a zlepšit kvalitu vzdělávání na školách. To je cíl projektu radnice v Chebu, díky kterému se nyní děti z místních škol seznamují s chebskými kronikami a tedy i historií místa, kde žijí. Informuje iDNES.cz.

Oxfordská univerzita zveřejnila, na co se ptá uchazečů při přijímacích pohovorech

Jak posloucháte hudbu, popište tento kámen či co historici nemohou vědět o minulosti, to jsou některé z možných otázek na přijímacích pohovorech. Jak popisuje online vydání deníku The Guardian, důležitější, než problém vyřešit rychle, je to, aby uchazeč ukázal, jak informace využívá a analyzuje. Informuje blog Pro vzdělávání.

Pavlína Loňková: My a Oni aneb Kdo má víc práce? (Učitelé na prvním stupni nebo učitelé na druhém stupni?)

Vystudovala jsem učitelství pro první stupeň. Nastoupila jsem do školy jako učitelka prvního stupně. Jako učitelka prvního stupně jsem jednou promovala, dvakrát kupovala počítač, třikrát se zamilovala, čtyřikrát přestěhovala, pětkrát upravovala ŠVP, šestkrát vzala děti do Prahy a sedmkrát letěla letadlem. Jako učitelka prvního stupně jsem vzala poprvé do ruky iPad a rozmnožila (asi dvacetinásobně) svou knihovnu. Jako učitelka prvního stupně jsem vstávala a jako unavená učitelka prvního stupně chodila spát. Jako učitelka prvního stupně jsem slýchávala "sklop hlavu, zavři pusu a nevyčnívej a budeš se mít dobře", slyšela jsem "no jo, vy na prvním stupni" ale slýchávala jsem i "moc děkujeme za inspiraci". A jako učitelka prvního stupně jsem si taky sáhla na své prozatimní učitelské dno. ​

Na hraně únosnosti. Kapacita tříd na základních školách je „na maximu“.

Počet žáků v lavicích základních škol v Jihomoravském kraji stoupá. V některých je kapacita tříd na maximu. Ředitelé zvažují, že upřednostní místní děti. „Na druhém stupni je téměř ve všech třídách třicet žáků, což je na hraně únosnosti pedagogické práce,“ popsal pro Deník.cz ředitel základní školy v Hustopečích Jaroslav Vysloužil.

Ombudsmanka: Klient s autismem? Sociální službu prakticky nenajde

Česká republika se zavázala zajistit lidem se zdravotním postižením, tedy i těm s autismem, místně, časově i finančně dostupné služby, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby. Skutečnost je však taková, že rodiny osob s autismem jsou nuceny pátrat po celé republice, zda se někde najde vhodná sociální služba. Najít sociální službu pro klienta s autismem, je takřka nemožné.

Má se studenty debatovat „komunistický zločinec“? O sametové revoluci debatoval na Karlově univerzitě exšéf StB Lorenc

V pátek proběhla na půdě Univerzity Karlovy debata plná emocí. O výročí sametové revoluce přišel se studenty diskutovat i tehdejší šéf Státní bezpečnosti (StB) Alojz Lorenc. Tvrdil například, že během demonstrací neměl přímý vliv na jejich násilné potlačení. Během protestu 17. listopadu 1989 na Národní třídě bylo zraněno několik set lidí. Historik Petr Blažek, který debatě přihlížel jako divák, se proti Lorencově účasti na páteční akci silně ohradil. Devětasedmdesátiletému muži řekl, že je komunistickým zločincem. Informuje Aktuálně.cz.

Pedagogické fakulty? Je zázrak, že tam ještě teče teplá voda, říká Čakloš

Poznávat přírodu se učíme usazení v lavicích a koukající na tabuli. Z žáků chceme vychovat aktivní demokratické občany, ale 13 let školní docházky jim budujeme návyk, že za ně všechno rozhodne někdo druhý. Trápí nás vyhoření učitelů, ale necháváme je pracovat bez zpětné vazby, osobní podpory a pro jistotu je zahltíme papírováním, říká Tomáš Čakloš ze spolku Otevřeno v pořadu Apel DVTV.

Pavel Kovařík: Vánoční přání? Zrušit školu. Umíte si představit, co by se stalo?

„Teď si představte, co by se stalo, kdyby se povinná školní docházka zrušila. Preference a potřeby dětí a jejich rodičů by se najednou začaly dávat na první místo. Přestalo by se řešit, co potřebuje společnost. Politici, úředníci, ale i experti – centrální plánovači, všichni ti by ztratili vliv na vzdělávací proces. Nemohli by nadále nikomu říkat, co je pro něj dobré, co se musí naučit, jak se musí ve škole chovat. Pokud by totiž nadále existovala škola, kde by se někdo snažil uplatňovat svůj mocenský vliv a poroučet ostatním, aniž by o to ostatní stáli, většina lidí by do takové školy přestala chodit,“ píše Pavel Kovařík pro server Svoboda učení.

Michael Šebek: Ve většině současných oborů nás nahradí roboti. Jejich nástup zvládnou ti, kdo se dokážou změnit

„Musíme si prostě zvyknout na fakt, že to, co nás čeká, je nejisté. Věci kolem nás se mění rychle už dlouho, ale rychlost změny se zvyšuje. Jedním z jejích aspektů bude například ústup od specializace. Ta nebude potřeba už proto, že nevíme, nač se specializovat - je nesmysl se domnívat, že každý bude do konce života dělat totéž, s čím začínal. Stroje nás ve specializaci předhánějí už dnes,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny profesor kybernetiky a vynálezce Michael Šebek

Česká společnost není ve vzdělávání férová, zvýšení platů učitelů problémy ve školství nevyřeší, shodli se experti

Lepší platy pro učitele problémy českého školství nevyřeší. Zásadní chyba je ve velké sociální a ekonomické nerovnosti českých rodin a s tím souvisejících šancích na vzdělání. To se pak v Česku stává dědičným privilegiem. Na těchto tezích se shodli odborníci v debatě na výroční konferenci “Kam kráčíš, Česko”, kterou pořádal Aspen Institute. Školský systém by se podle nich měl změnit. Informují Hospodářské noviny.

Mediální gramotnost je v Česku nízká. Začíná to již ve školách, děti nedokážou číst zprávy

Mediální gramotnost je v Česku nízká, lidé se v množství informací, které se k nim dostávají, neorientují a nedokážou rozlišit jejich závažnost a pravdivost. Na úvod konference o mediální gramotnosti na to upozornil generální ředitel České televize Petr Dvořák. Ministr školství Robert Plaga přiznal – s odkazem na aktuální zprávu České školní inspekce – že to začíná již ve školách. V nich se sice vyučuje mediální výchova, testování ale ukázalo, že výsledky nejsou slavné – i proto, že potřebnými kurzy neprošla ani většina učitelů a chybějí pomůcky a učebnice. Informuje Česká televize.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Proč (ne)máme potřebu zavádět minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ?

Dalším příspěvkem k debatě o cut-off skóre byl kulatý stůl EDUin a SKAV. Petr Bannert z MŠMT vysvětlil odmítavý postoj ministerstva, který vychází z provedené analýzy a namodelování výsledků podle dostupných dat, kterých máme zatím bohužel pouze malé množství. I tak jednoznačně vyšlo, že navrhovaný krok by téměř nic nevyřešil, rozhodně ne kvalitu středního školství, naopak by některé obory a především dívky silně znevýhodnil, což si nejspíš zástupci zřizovatelů neuvědomují

Tomáš Feřtek: Čeká nás renesance ruční práce. Ochoty pracovat rukama nedosáhneme restrikcí nevzdělaných

„Aktuálně nejsou ohroženy ani tak manuální práce jako práce intelektuální. Prostě v tuhle chvíli umí stroje už nejen počítat, ale také číst, analyzovat a mluvit a vytvářet grafy. Naučit robota sestavit židli je pořád docela oříšek, ale analýzu právních dokumentů zvládá umělá inteligence vcelku brilantně a telefonovat se právě učí,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Atraktivitu řemeslných oborů určuje zejména sociální prostředí. Mezi mladými lidmi řemesla ztrácejí respekt

Při volbě povolání není pro mladé důležité jen to, zda je práce zajímavá, kolik mohou vydělat nebo za jakých podmínek ji budou vykonávat. Daleko důležitější roli hraje to, zda má volba jejich budoucího povolání v jejich okolí kladnou odezvu. Když tomu tak není a svou volbou u svých známých „nebodují“, často dané povolání zavrhnou, a to přesto, že by je osobně taková práce lákala. Tyto výsledky přineslo dotazníkové šetření prováděné Spolkovým institutem pro odborné vzdělávání mezi zhruba 1700 žákyněmi a žáky. Informuje blog Pro vzdělávání.

Jaroslav Mašek: Týden s Wikipedií aneb jak se stát wikipedistou za 7 dní – část 1.: pondělí až středa

V minulosti, a stále i dnes, slýchávám kritiku na kvalitu Wikipedie. Někdy bývá na místě a nezbývá, než si to přiznat, jindy je však nezasloužená. Pořád, i na konci roku 2018, zůstává Wikipedie zakázaným zdrojem na mnoha školách na všech stupních vzdělávání. Na uvedené zákazy mám zpravidla tuto odpověď: „Existují pouze dva typy zdrojů, dobré a špatné. Navíc je nutné si uvědomit, že Wikipedie, podobně jako jakákoliv jiná encyklopedie, je terciárním zdrojem, tedy jakýmsi rozcestníkem, který přivádí čtenáře ke zdrojům sekundárním a primárním.”

Česko připravuje své děti na minulost, nejvíc trpí učiliště. Možná už překročilo hranici nenávratnosti, tvrdí studie

Na stav zdejšího školství a jeho nepřipravenost na budoucnost upozorňuje nová studie nezávislé platformy Aspen Institute CE. Český vzdělávací systém podle ní kopíruje zastaralou nebo už neexistující strukturu ekonomiky. Jako by nevnímal technologické, ekonomické a společenské změny. Informují Hospodářské noviny.

Mediální výchova: Výborného výsledku v testu nedosáhl mezi deváťáky nikdo. Na střední škole to bylo 1% žáků

„V této souvislosti proto překvapivě působí výsledky testu z vybraných témat mediální výchovy, který ve shodném znění absolvovali žáci 9. ročníku ZŠ a 2. ročníku SŠ. Přestože očekávaná průměrná hodnota úspěšnosti byla stanovena na 60 %, žáci ZŠ dosáhli v průměru pouze 43 % a žáci SŠ 50 %, přičemž jen 5 % žáků ZŠ a 20 % žáků SŠ zodpovědělo správně více než tři pětiny otázek. Výborného výsledku, jenž představoval vyřešení více než čtyř pětin zadaných otázek, nedosáhl z žáků ZŠ vůbec nikdo, v případě SŠ pak jen 1 %. Rozdíly v dosažených výsledcích mezi chlapci a dívkami byly jak u ZŠ, tak u SŠ malé,“ píšou autoři Tematické zprávy ČŠI - Mediální výchova na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění zprávy.

Školám chybějí peníze, snižují učitelům osobní ohodnocení

Stovky učitelů nedávno dostaly nové platové výměry. A řada z nich se nestačila divit. Pokud měli nějaké osobní ohodnocení, velké části z nich se snížilo nebo nemají žádné. „Letos v září mi byl snížen osobní příplatek ze 700 Kč na 350 Kč,“ říká například vychovatelka ze školy na Moravě. V rozpočtech škol chybějí peníze a výplaty se tak kantorům krátí v nadtarifní složce. Informuje MF DNES.

Tereza Vrbická: Rady a inspirace pro začínajícího učitele, který má asistenta pedagoga ve třídě

V této části textu se pokusím popsat samotný proces zavádění asistenta pedagoga do třídy s radami a komentáři pro usnadnění jeho zapojení a od počátku funkční spolupráce. Cílem je pomoci začínajícímu učiteli ve chvíli, kdy do třídy nastupuje asistent pedagoga. Jak asistentovi pedagoga co nejvíce usnadnit nástup a jak nastavit kvalitní spolupráci s ním i s rodiči?

Jak na formativní hodnocení v matematice?

Rozumějí žáci probíranému tématu? A pokud ne, proč mu nerozumějí? Odpovědi dává formativní hodnocení, které je podle Craiga Bartona nezbytnou součástí kvalitního a efektivního vyučování (nejen) matematiky. Text přináší blog Pro vzdělávání.

Ředitel gymnázia, který psal o „Zemanech“ v kompostu, dostal namísto pokuty rekordní odměnu

Případ ředitele teplického gymnázia Zdeňka Bergmana, který v říjnu na Facebooku poslal v nadsázce vzkaz školníkovi, aby zahrabal do kompostu školní portréty prezidenta Miloše Zemana, má nečekaný závěr. Někteří krajští radní chtěli ředitele potrestat a odebrat mu odměny. Nakonec ale vedení kraje řediteli schválilo půlroční odměnu ve výši 95 tisíc korun. Informuje Seznam Zprávy.

Veletrh vzdělávání Schola Pragensis 2018

Hlavní město Praha zve širokou veřejnost na již 23. ročník veletrhu vzdělávání a nabídky pražských středních a vyšších odborných škol Schola Pragensis. Veletrh se tradičně uskuteční v prostorách Kongresového centra na pražském Vyšehradě ve dnech 22. až 24. listopadu.

Tajný učitel: Ví někdo, co je to dobré vzdělání, co je dobrá škola a kdo je dobrý učitel?

Tajný učitel klade v diskusi na České školy otázky, které by podle něj měly být základem pro debatu o vzdělávání, debatu za účasti veřejnosti, akademiků, pedagogů, politiků...

Rvačka ve škole zburcovala rodiče, ředitel viní inkluzi. Učitelům má pomoct nový kurz

Na ostravskou Základní školu Jugoslávská se minulý týden vypravilo zhruba šest desítek rozezlených rodičů. Žádali vyloučení žáků, kteří se ve škole nedávno poprali. Tvrdí, že se kvůli malým agresorům jejich děti bojí chodit do školy. "Rodiče na nás křičeli, že nic neděláme. Jenže my máme omezené pravomoci. Dítě na základní škole nelze vyloučit. Maximálně můžeme požádat jejich rodiče, aby přišli situaci řešit do školy, ale pokud nedorazí, nemáme žádné prostředky, jak bychom je k tomu mohli donutit. Můžeme to akorát napsat do zprávy sociálním pracovníkům," řekl Aktuálně.cz ředitel školy Petr Opletal.

Ředitelům škol kompetence zůstávají, kraje širší pravomoci od vlády nedostaly

Vláda na svém včerejším zasedání podle očekávání odmítla návrh krajů, které chtěly získat pravomoc schvalovat předpokládané počty uchazečů o studium na středních školách. Informuje iDNES.cz.

Tereza Vrbická: Začínající učitel a asistent pedagoga. (Jak to udělat, abych měla respekt a nebyla za tu, která ví všechno nejlépe)

Ze zkušeností třídního učitele můžu vztah s asistentkou pedagoga vyhodnotit jako náročný, pokud není dostatečně jasně a z obou stran nastaveno, jak bude spolupráce probíhat. Na spolupráci učitele a asistenta vnímám jako riziko to, pokud učitel není týmový hráč a vnímá asistenta jako narušitele. Co také považuji za nevyjasněné je to, jakým způsobem je asistent pedagoga představen učiteli. Obě strany by na setkání měly mít více času a ne se seznamovat mezi dveřmi, jak se to bohužel často děje.

Až osmdesáti procentům českých dětí chybí pohyb. Ministerstva chtějí rozhýbat děti ve školách.

Až osmdesáti procentům českých dětí chybí pohybová aktivita. Z posledních výsledků největší výzkumné studie o životním stylu mladé generace (HBSC) totiž vyplývá, že počet dětí trpících nadváhou nebo obezitou se od roku 1998 u chlapců téměř zdvoj a půl násobil, u dívek je výskyt nadváhy a obezity přibližně 2x vyšší. Negativní trendy ve výskytu nadváhy a obezity u dětí se u nás na rozdíl od zemí západní Evropy nedaří zastavit. Ministerstva školství a zdravotnictví chtějí tento problém společně řešit v rámci akčního plánu Národní strategie Zdraví 2020.

Tereza Vodičková: Ivánku, kamaráde… Dyk my jsme jen nosiči ryb…

Na základě analýzy divadelního představení Ivánku, kamaráde… žáci pojmenovávají jednotlivé vrstvy slovní zásoby, zaměřovat se budeme hlavně na argotickou mluvu. Přiblížíme si korupční kauzy z fotbalového prostředí a způsob, jakým ovlivnily slovní zásobu češtiny. Argot reaguje na povahu zločinu, aktivita ukazuje, že argotická funkce slov jde napříč společenským žebříčkem.

Ondřej Šteffl: Poznámky k pracovní verzi Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy

Tento přehled není soustavnou analýzou Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019 až 2023 (dále jen DZV). Zaměřil jsem se zejména na obecnější problémy a oblasti, které bývají zpravidla přehlíženy. Naopak jsem se vyhnul konkrétním otázkám a oblastem, kde lze zejména od pedagogické veřejnosti, asociací a odborů očekávat zájem, kritický pohled nebo poučenější stanoviska, než by byla moje (inkluze, podmínky pedagogických pracovníků, ZUŠ atd.).

Daniel Münich: Hranice osudu: cut-off skóre v přijímačkách

„Asociace krajů, hejtmanů, přišla s nápadem zavést jednotnou minimální bodovou hranici pro přijetí žáka na střední školu, takzvané cut-off score. Je to pěkná, velmi pěkná hloupost, řeknu vám,“ píše Daniel Münich na svém blogu na Aktuálně.cz.

Berme na učební obory každého. Svaz průmyslu je proti pevné bodové hranici

Zatímco hejtmani spatřují v takzvaném cut-off score první krok k záchraně churavějícího českého školství, Svaz průmyslu a dopravy ČR je proti. Obává se totiž, že by se po zavedení pevné bodové laťky pro přijetí nedostalo sedm z deseti uchazečů ani na učňovský obor. Informuje Deník.cz.

Lenka Felcmanová: Nevole vůči inkluzi je způsobená především složitou administrativou

„Učitelé se naučili pracovat s různými „dys“ poruchami jako dysgrafie nebo dyslexie. Největší zátěž pociťují při vzdělávání dětí s poruchami chování a dětí s psychiatrickou diagnózou a mentálním postižením. Žáci s lehkým mentálním postižením (LMP) ale z 85 % chodí do speciálních škol, v běžných základních školách jich jsou necelé dva tisíce. Pro srovnání: v základních školách se celkem vzdělává přes devět set tisíc žáků. Bavíme se tedy o jednom žáku s LMP na skoro pět set dětí,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Lenka Felcmanová. Lenka Felcmanová je místepředsedkyní ČOSIV a přednáší na Pedagogické fakultě UK.

Stát dokáže pomoci jen každému desátému dítěti, které rodiče týrají. Učitelé často projevy domácího násilí nepoznají

Podle aktuálního výzkumu Dětského fondu OSN (UNICEF) se v rodině setkává s násilím 14 procent českých dětí. „Pokud si to zkusíme převést do skutečných čísel, mluvíme zhruba o 175 tisících dětech v českých domácnostech,“ uvedla ředitelka Centra Locika Petra Wűnschová. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom ročně eviduje jen 2 500 dětí. Informuje iDNES.cz.

On-line seminář 22.11.: Výuka v projektech na 1. stupni ZŠ

Lektorka a spoluzakladatelka konceptu Škola Můj Projekt Andrea Vedralová se s účastníky setkání podělí o inspiraci a tipy ze zákulisí tohoto inovativního českého vzdělávacího počinu. Koncept nabízí dětem smysluplné vzdělávání, pedagogům profesní i osobní rozvoj a vedení škol komplexní podporu na cestě ke kvalitě. Integruje vyučovací předměty do tematických celků a nabízí výuku v projektech podle originální metodiky projektového řízení.

Hlasy ke školské koncepci si protiřečí – spor je například o víceletá gymnázia

Řádově desítky ředitelů nejrůznějších škol, institucí, představitelů profesních orgánů a institucí připomínkovalo analytickou a strategickou část koncepce středního školství v Karlovarském kraji. Nejvíce připomínek přišlo od ředitelů středních škol a gymnázií. Zatímco ti první žádají zrušení několika tříd gymnázií, včetně víceletých, jejich ředitelé to odmítají. Namítají, že by tím došlo ke snížení vzdělanosti v době, kdy chybějí v regionu lékaři a učitelé, kteří se právě z gymnázií nejčastěji profilují. Informuje deník Právo.

Zavedení „cut-off score“ vyžene na učiliště hlavně dívky, to nechceme, říká ministr školství Plaga

Zavedené minimální bodové hranice pro přijetí na střední školy, takzvané „cut-off score“, bude mít dopad hlavně na obory, kde studují dívky. Podle ministra školství Roberta Plagy, to vyplývá z analýzy, kterou si resort nechal vypracovat. Výsledky ministr ukázal na pondělním jednání tripartity. Informuje iDNES.cz.

Učitelka z Janova: U mnoha dětí musíme suplovat rodinu, která neplní svou funkci

„V první řadě mě napadá, že musíme vynaložit mnohem více úsilí, abychom dětem předali třeba základy slušného vychování či hygieny. Musíme suplovat rodinu, která u mnoha z nich neplní svou funkci. Učíme děti slušnému vyjadřování, rozšiřujeme jejich chudou slovní zásobu. Pokud jde o výuku, ta musí být více hravá a zaměřená hlavně na praktické procvičování,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Alena Michalská, která učí 36 let na základní škole v litvínovském Janově, který je považován za romské ghetto.

Ivan Motýl: Dusno a strach v romské škole. Díl třetí

Kauza v romské základní škole Na Vizině v Ostravě nemá konce. Ředitelka Iveta Grocholová nerezignovala ani po inspekční zprávě, která připustila násilí na dětech. Zbavuje se kritiků, ataky vůči žákům ale asi pokračují. „Učitel angličtiny napadl dceru na toaletách,“ svěřuje se Monika Geciová, matka patnáctileté dívky. Pokračuje reportáž Ivana Motýla v časopise Týden.

Filip Rožánek: Telenovela kolem Babiše juniora. Chceme informace nebo emoce?

„Základní novinářské žánry byly léta spolehlivě dané: tady máte zprávy, tady publicistiku, tady komentáře. Ale vlivem emocí, naléhavosti, konkurence a technologií se přístupy překrývají a občas se objeví úplně nové styly a postupy. Zprávy ve variantě pro sociální sítě div nejsou vyprávěné pomocí smajlíků. Z investigativní žurnalistiky se stává něco jako thriller, ke kterému potřebujete filmový štáb s postprodukcí. Novináři se mění v herce a režiséry zároveň. Zajímavý obsah nestačí, pokud mu nedáte formu moderního seriálu z Netflixu. Nesdělujete pak informaci, ale vyprávíte příběh. Proto mi moc nejde pod nos způsob, jakým servírují svá odhalení Sabina Slonková s Jiřím Kubíkem ze Seznamu,“ píše Filip Rožánek pro Hospodářské noviny.

Vláda asi odmítne širší pravomoci krajů k jejich středním školám

Kraje by neměly dostat pravomoc schvalovat počty uchazečů o studium na střeních školách. Takové je předběžné stanovisko vlády k návrhu Karlovarského kraje. Informuje ČTK.

Bořivoj Brdička: Dokáže škola držet krok s technologiemi?

Jedním ze závažných trendů je, že navzdory očekávatelnému zvyšujícímu se počtu nezaměstnaných budou firmy stále obtížněji hledat kvalifikované pracovníky. Závěr je jednoznačný. Je třeba, aby absolventi škol měli potřebné schopnosti (technologie využívat), a úplně všichni musí být schopni se opakovaně rekvalifikovat a učit stále něco nového. Jak by tedy mělo školství na současné vývojové trendy reagovat? Bez změn se jistě neobejde.

Řídicí výbor mezinárodního šetření PISA jednal v Praze

Na zasedání Řídícího výboru PISA se v Praze debatovalo zejména o využití dat ze šetření PISA 2015, o stavu zpracování dat ze šetření PISA 2018, o přípravách nadcházejícího cyklu PISA 2021, o dlouhodobém strategickém plánu šetření PISA nebo o způsobech, jak zvýšit hodnotu výsledků PISA pro všechny zúčastněné strany.

Děti by se měly ve škole naučit rozumět světu, ne vedlejším větám, říká učitelka. Jedeme na výkon a podstatné nám uniká

„Za těch 32 let, co jsem učila, neustále narůstalo papírování. Tvořilo skoro 50 procent mé práce. Spíš než asistentku k dětem bychom bývali potřebovali sekretářku. Taky si myslím, že by školy měly mít větší volnost v tom, co zařadit do výuky. Třeba dějepis, to je průšvih – na prvním, na druhém stupni a potom i na střední škole se natřikrát omílají stejné věci a dojde se vždycky jen do konce druhé světové války. Ty děti slyší třikrát o Hunech a o Keltech, ale o novodobých dějinách, které jsou podle mě z dějepisu nejdůležitější, nemají ponětí,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni Lucie Řehořová, která má za sebou více než třicetiletou praxi učitelky. Pracovala ve školce, v družině, na prvním i na druhém stupni. Nejraději vzpomíná na patnáct let strávených ve speciální škole pro děti s poruchami učení.

Diskuse: Automatizace vyžaduje nový styl a obsah vzdělávání

„Úplně na začátku bude potřeba změnit myšlení lidí, aby si uvědomili, že tento způsob už opravdu přestává fungovat, že parní pohon už není technologií pro nové tisíciletí a musí se vymýšlet jiné ‚pohony‛ a ‚zdroje energie’, jiné školství,“ vysvětloval Daniel Münich v rámci diskuse o tom, jaké školy a učitele vyžaduje současnost a blízká budoucnost.

Připravuje se významná změna „inkluze“. Ministerstvo školství předložilo novelu do připomínkového řízení

„Analýza společného vzdělávání přinesla mnoho poznatků o tom, že ne zcela efektivně funguje předpokládaný princip sdílení podpůrných opatření (nejen u asistentů, ale například u pedagogické intervence). Dále došlo k přetížení školských poradenských zařízení zejména v souvislosti s rediagnostikou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Náběh společného vzdělávání komplikovala nová administrativa spojená s nárokovými podpůrnými opatřeními. Ze zjištění ČŠI vyplynulo, že v mnoha případech byl žák vzděláván asistentem pedagoga, učitel se věnoval pouze ostatním žákům. ČŠI rovněž identifikovala potřebu zjednodušit administrativní procesy spojené s poskytováním podpory všech stupňů,“ zdůvodňují autoři hlavní principy navrhované novely. Přinášíme celý text této kapitoly návrhu.

Čechy uhranula vize silného státu. Sametu se vysmívají, tvrdí sociolog Prokop

Odkud se v Česku bere čím dál chladnější a cyničtější vztah k heslům a ideálům sametové revoluce ze 17. listopadu 1989? Daniel Prokop, sociolog ze společnosti Median a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že lidé sázejí hlavně na efektivitu a nechtějí v politice už žádné velké ideje.

Václav Mertin: Obecně jsem nejen proti fyzickým, ale v zásadě proti jakýmkoli trestům

„Rodiče mnohdy neznají celý možný repertoár nástrojů, jak dítě donutit něco udělat, nebo ho přimět, aby naopak něco nedělalo. Neumí to. Někdy se neovládnou, ale to je pro mě neakceptovatelné. Když rodiče vychovávají, tak jsou vlastně v práci. A v práci si taky nedovolí řvát na kolegy. Při výchově se rodiče nemají co naštvávat… Naštvat se můžu na svého partnera, protože jsme na stejné rovině. Ale dítě vedu k dospělosti. Neberu, že se někdo nemůže ovládnout. Tím jen omlouvá, že dítě fyzicky potrestal. Ale udělal to spíš pro to, že to pro něj bylo jednodušší. Musím ho naučit, že do mě ani do dětí se nekope, že násilí není v pořádku, tak přece výchovu nebudu řešit násilím,“ říká v rozhovoru pro časopis Téma dětský psycholog Václav Mertin. Vrací se v něm také k případu šikany učitelky na pražské střední škole.