Petr Kain: Jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti

„Myslíte si, že v českém vzdělávacím systému mají děti stejné šance? Že ti podobně nadaní a pilní to dotáhnou zhruba stejně daleko, bez ohledu na to, z jakého rodinného a sociálního prostředí pocházejí či v jaké části země žijí? Jestli si tohle všechno myslíte, měli byste si − po jejím uveřejnění − přečíst studii Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity, kterou připravují vědci z think-tanku IDEA a výzkumné organizace PAQ Research. Rychle přijdete o iluze. A to i když jste žádné neměli (podobně jako autor tohoto textu, který měl možnost se s dílčími závěry téhle studie seznámit), stejně vás možná překvapí, jak české školství podporuje nerovnost ve společnosti,“ píše Petr Kain pro Hospodářské noviny. 

Omezit víceletá gymnázia je špatně. Je jich ale velké množství, říká Růžička

Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol. Rozhovor přináší Echo24.

Co nám odhalil jedinečný „experiment“ se vzděláváním na dálku a jak to může změnit české děti

„Přišli jsme na to, že učíme spoustu blbostí, které ty děti nepotřebují, takže jsme obsah zredukovali a myslím, že to bude prospěšné i do budoucna, protože spousta z nás už ty blbosti nebude učit ani příští rok,“ říká šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý v reportáži týdeníku Respekt.

Placené výběrové třídy jsou zhoubou českého školství, říká Straková

České školství nabízí sice vzdělávání zdarma pro všechny, už na základních školách si ale rodiče mohou zaplatit lepší výběrové třídy. Podle Jany Strakové z Pedagogické fakulty UK je taková praxe zhoubná. Rozhovor přináší Seznam Zprávy.

Nerovnosti ve vzdělávání přetrvávají. Není vůle to změnit, shodují se odborníci

V českém školství přetrvává pohled, že je děti nutné co nejdříve rozdělit na dobré a špatné a každé skupině se věnovat zvlášť. Právě proto ale v Česku nemají děti stejnou šanci na vzdělání a koronakrize to jen potvrdila. Reportáž přináší Seznam Zprávy.

Alfréd Dytrt: Mají zůstat víceletá gymnázia součástí českého školství? Ano, neomezujme motivované děti

„Přibližně od nového tisíciletí jsou víceletá gymnázia průběžně ostřelována v podstatě neměnící se municí: příliš mnoho gymnázií, nesystémový prvek, příliš časná "segregace dětí", nerovnost, elitářství apod. O mnoha dalších, často uměle zavedených oborech vzdělání, jejichž efektivita je mlhavá, se mluví jen zřídka a spíše v odborných kruzích než ve veřejném prostoru,“ píše v Hospodářských novinách ředitel ústeckého gymnázia Alfréd Dytrt.

Lukáš Bůžek: Ještě něco o víceletých gymnáziích.

„Vážený čtenáři, dovolte mi proto doporučení: Pokud jste přesvědčeni, že máte doma mimořádně nadané dítě, nedávejte jej na víceleté gymnázium. Jak vyplývá z mnoha šetření, ale především z unikátního longitudinálního výzkumu přidané hodnoty víceletých gymnázií CLOSE z roku 2017 máte zhruba 50 procentní šanci, že víceletá gymnázia oproti základním školám vývoj vašeho dítěte spíše zbrzdí, než aby jej podpořila,“ Lukáš Bůžek na svém blogu pokračuje v úvaze o víceletých gymnáziích.

Lukáš Bůžek: O Berlínských zdech v českém školství, … aneb proč je třeba zrušit víceletá gymnázia, část 3

„Nerovnosti nejsou nespravedlivé, pokud jsou legitimní. Jana Straková, z jejíž výzkumů zde ve velké míře čerpáme, ale i mnozí jiní autoři, se již téměř dvacet let snaží dokázat, že nerovnosti, které jsou generovány přítomností víceletých gymnázií v našem vzdělávacím systému, legitimní nejsou. Zdá se až neuvěřitelné, že ve světle na tvrdých datech založených důkazů, které opakovaně předkládá (naposledy v roce 2017 jako spoluautorka unikátní longitudinální studie CLOSE, která potvrdila předchozí zjištění), můžou ještě instituce jako víceletá gymnázia v českém školství přetrvávat. Přesto je tomu tak,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu.

Lukáš Bůžek: O Berlínských zdech v českém školství… aneb proč je třeba zrušit víceletá gymnázia, část 2

„Děti na základních školách jsou doslova bombardovány neustále se opakujícími přijímacími zkouškami. Česká republika má jeden z nejnižších věků první selekce (druhý nejnižší ze zemí OECD), daleko pod průměrem OECD (u nás 11 let, OECD 14 let) a jinde nevídaný počet tří státem podporovaných přijímacích řízení, kterým je žák během studia na základní škole vystaven. Přidejme k tomu fakt, že na mnohých základních školách se dělají přijímací řízení již do prvních tříd a dále do stále rozšířenějších selektivních tříd na druhém stupni. Když dospěje do deváté třídy, může se žák připravovat již ke svému pátému přijímacímu řízení! Vezmeme-li v úvahu, že přípravou na každou z těchto zkoušek žáci stráví řadu měsíců, může celková doba dosáhnout i několika let. Co to znamená pro akademický výkon?,“ píše Lukáš Bůžek ve svém blogu.

Prokop: Vzdělání je závislé na tom, kde se narodíte. Lidé bez střední stojí miliony

Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci, nedaníme majetek a nesnižujeme nerovnosti, říká sociolog Daniel Prokop, který vydal knihu Slepé skvrny. Vzdělání je hodně závislé na tom, kde se narodíte, ve školství chybí ročně 40 miliard, ztrácíme talenty. V Česku je 140 škol, kde je většina Romů, i v Praze je segregovaných škol pět, upozorňuje. Rozhovor přináší DVTV.

Lukáš Bůžek: O Berlínských zdech v českém školství

„Minulý rok jsme si připomněli 30 let od pádu Berlínské zdi, který nastartoval vlnu revolucí v zemích tehdejšího Sovětského bloku. Méně se ale mluvilo o jiném výročí: 30. listopadu uplynulo 40 let od vydání legendárního alba Pink Floyd The Wall. Album líčí příběh člověka jménem Pink Floyd, který – oběť i viník zároveň – svůj život obehnal zdí lhostejnosti, arogance a ignorance. Tato dvojí událost jakoby symbolizuje porevoluční osud českého školství: fyzické zdi mohou padnout, ale naše vnitřní nesvobody, pokřivené představy a nevědomost, ty jsou tvořeny z mnohem odolnějších materiálů,“ píše Lukáš Bůžek na svém blogu.

David Klimeš: Z rozdílů mezi školami jsou propasti. Některé kraje už „opustily“ republiku

„Vystoupení Česka z Evropské unie nehrozí, odchod Ústeckého a Karlovarského kraje ze svazku s republikou je realitou. Alespoň ve školství. Jinak se totiž výroční zpráva České školní inspekce interpretovat nedá. A její závěry potvrzuje i nové mezinárodní šetření žáků devátých tříd a prvních ročníků středních škol PISA 2018. Rovnostářské Česko pořád příliš spoléhá na svou homogenitu a vůbec nechápe, že místo plošného přilepšování všem je teď nutné hodně rychle pomoci nahoru hlavně ohroženým. Bez toho se výsledky země jako celku nezvednou,“ píše David Klimeš pro deník Aktuálně.

Kateřina Perknerová: Investice do nehloupnutí

„V kapitole ministerstva školství se například hovoří o areálech, kolejích, sportovištích, ale o vkladu do vzdělání jako takového v ní nenajdeme ani písmeno. Ministři k tomu asi neviděli důvod, když jde o investiční plán. Jenže to je podle mě obrovský omyl,“ píše Kateřina Perknerová v Deníku. 

Inspekce: V kvalitě škol jsou velké rozdíly, pomohla by podpora regionům

Soustředit se na cílenou podporu škol se znevýhodněnými žáky v chudších regionech doporučila ministerstvu školství Česká školní inspekce. Ve výroční zprávě, kterou novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, upozornila na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji i školami. Zatímco například v Karlovarském kraji je podle ní desetina učitelů bez kvalifikace, ve Zlínském kraji jsou to dvě procenta. Podle náměstkyně ministra školství Zuzany Matuškové by zlepšení měla přinést mimo jiné nová strategie vzdělávání do roku 2030. Informuje ČTK.

Arnošt Veselý: Chceme pomoct ředitelům a učitelům, aby měli prostor na procvičování toho, co je považováno za důležité

Ve stále ještě pracovní verzi Strategie „jsme záměrně, trochu provokativně navrhli učivo redukovat o 50 %. Není to ale myšleno tak, že by se měla zredukovat matematika na polovinu, nebo že se nebude učit 1. nebo 2. světová válka. Taky neříkáme, že se nemají učit znalosti a informace,“ říká Arnošt Veselý v Interview Plus.

Výzva pro školství: Žáci z periferie. Děti na Ústecku a Karlovarsku ztrácejí v testech

Poučku, že se kvalita týmu pozná podle jeho nejslabšího člena, české školství tak trochu ignoruje. Rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími žáky se prohlubují a může být i hůř. I tak by se daly interpretovat poslední výsledky žáků mezinárodního testování PISA. Testy podstupují patnáctileté děti na základních a středních školách. MF DNES je zanalyzovala podle regionů.

Jiří Nantl: Za 20 let jsme dohnali sami sebe. Se vzděláváním je na tom Česko špatně

„Častou námitkou z pozic tradicionalistického pohledu na české školství je, že vzdělávací systém byl poškozen reformami spojenými se zavedením nového školského zákona v roce 2005, tedy zejména zrušením osnov a jejich nahrazení rámcovými vzdělávacími programy. I zde může být časová řada testů PISA užitečná. Podíváme-li se na výsledky PISA z roku 2006, kterého se účastnili žáci procházející ještě „starým“ školským systémem, vidíme, že od nynějších výsledků, jehož účastníci prošli už jen „novým“ systémem, se v některých základních ohledech liší relativně málo. Zejména je patrné, že český vzdělávací systém před i po školské reformě konzistentně produkuje zhruba pětinu žáků, kteří jsou na hranici funkční gramotnosti nebo pod ní,“ píše Jiří Nantl v Lidových novinách. 

Tomáš Feřtek: Tohle školství není pro kluky, říká PISA

"Tentokrát se mezinárodní šetření PISA soustředilo na čtenářskou gramotnost včetně schopnosti číst texty na webu a srovnávat informace z více různých internetových zdrojů. Česká republika dosáhla v průměru 490 bodů, ale výsledky Prahy (502 bodů) odpovídají Dánsku nebo Austrálii, zatímco výsledky Ústeckého kraje (439) jsou někde mezi Maltou a Rumunskem. Přes 60 bodů, to je opravdu dramatický rozdíl. Pro srovnání: na konci žebříčku je Bulharsko či Mexiko se 420 body. Jediná pozitivní zpráva je, že obvyklý otloukánek podobných testování, Karlovarský kraj, skončil tentokrát přece jen trochu lépe," píše Tomáš Feřtek pro Respekt..

Proč mladí Estonci excelují v mezinárodních testech PISA?

Tento týden byly zveřejněny výsledky testů PISA, které zkoumají, jak jsou na tom patnáctiletí žáci z téměř 80 zemí světa v různých oblastech vzdělávání. Na prvních místech se tradičně objevují země jako je Kanada, Japonsko, Nizozemsko nebo Finsko. Ve dvou ze tří oblastí ale letos zvítězilo Estonsko, pobaltský stát, který má zhruba stejně obyvatel jako Praha a prošel složitou postsovětskou transformací. Jak je možné, že co se týče vzdělání, je tato malá země v současné Evropě prakticky bez konkurence? Situaci rozklíčovala britská BBC. Informuje magazín Rodiče vítáni.

PISA 2018: Školáci ze severu Čech zaostávají o dva roky

Vědomostní výbava českých školáků se významně liší kraj od kraje. Třeba patnáctiletý student z Ústeckého kraje je ve znalostech o dva školní roky pozadu za stejně starým Pražanem. Zásadní podíl na gramotnosti má i ekonomický status jejich rodičů. Úspěch nabaluje úspěch, žáci z chudších rodin a slabších regionů to nemají jednoduché. V tom je Česko světovým unikátem. K výsledkům šetření PISA 2018 se vracejí Lidové noviny.