Duel: Žijete v minulém století. Cut-off score vyrobí z učňů nezaměstnané, kritizuje kraje EDUin

neděle 2. prosince 2018 ·

„Většina zástupců Asociace krajů žije ve 20. století. Tehdy 70 procent lidí pracovalo v průmyslu. Proto bylo potřeba, aby většina lidí měla střední odborné vzdělání, protože absolventi byli potřeba na socialistickém trhu práce. My už ale žijeme v úplně jiném světě. Teď 60 procent lidí pracuje ve službách a globální trend je takový, že se prodlužuje doba vzdělávání. Dnešní absolvent mnohem víc potřebuje posílit všeobecnou gramotnost. Aby se mohl celoživotně vzdělávat,“ říká Bohumil Kartous v pořadu Duel Seznam Zprávy. Tématem bylo zavedení cut-off score a oponontem byl náměstek pro školství Libereckého kraje Petr Tulpa.




Celý text a pořad ke stažení naleznete zde

20 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
2. prosince 2018 9:41  

Je zájmem EDUinu skutečně kvalitní školství, nebo vlastní přežití? Ty dvě věci jdou totiž proti sobě.

Unknown řekl(a)...
2. prosince 2018 9:53  

Je mi jasné, že mnohým diskutujícím se to asi příliš líbit nebude, ale není pochyb o tom, že kraje jsou zřizovatelem středních a obce zřizovatelem základních škol.
Je proto asi zcela logické, že do systému vzdělávání žáků na základních a středních školách mohou a musí mluvit, protože provoz těchto škol mimo jiné i financují a absolventi těchto dvou typů škol pak působí většinou v daném kraji.
Trvají-li tedy kraje na cut-off-scoru jako na jedné z možností řešení současné neúnosné situace, jak sledovat a regulovat kvalitu škol v kraji, co je na tom tak špatného?
Zdá se to sice jako neuvážený experiment diletantů (většina diskutujících, a zejména pan Kartous, jsou nesporně experty na všechny aspekty českého školství), ale experimentů MŠMT už bylo v posledních letech tolik, že jeden experiment, který v mnoha západních zemích bežně funguje, navíc nás a naše školství nezabije. Například ve formě pilotní dvouleté studie v několika krajích. Výsledky by byly schopny poskytnout daleko více informací, než varování, krákorání a lamentování mnohých expertů na školství, kteří kromě tlachů a geniálních myšlenek v médiích s něčím funkčním přijdou.

laimes řekl(a)...
2. prosince 2018 10:10  

je třeba vrátit státní školy pod státní kontrolu tzn mšnt-školský úřad-škola

Miroslav vaněk řekl(a)...
2. prosince 2018 10:38  

EduIn bojuje o své přežití. Neboť její náplní je zlepšování školství. To, že se školství zhoršuje posiluje nutnost školství zlepšovat. A zlepšujeme už spousty let, že?

Problém školství je v mnoha pánech. Kdo je zodpovědný za kvalitu školství? Jak měřit kvalitu školství?
To je oč tu běží. Když budete mít data, můžete zjistit, jak si žák vede. Můžete zjistit, jestli je to vina školy nebo rodiny. Můžete zjistit, že škola místo aby dítě rozvíjela, tak je mentálně pohřbívá. Můžete začít hledat viníka. A nedej bože můžete viníka nalézt. Co pak s ním? Když to bude politik?

Miroslav vaněk řekl(a)...
2. prosince 2018 10:52  

Ještě k tvrzení EDuInu. Nemusím snad takovým odborníkům připomínat, že právě ve službách pracují hlavně vyučení(prodavač, instalatér, zedník, klempíř, kadeřník ...). To že by měl vyučený být dnes kvality maturanta je jasné. Neboť dnešní maturant pro 21 století často ani zdaleka nedosahuje úrovně učňů ve 20. století. A to ani v měkkých kompetencích, jak vám potvrdí každý zaměstnavatel.
A chci upozornit, že lepší je mít národ výrobců než národ opravářů. Tedy raději mít 100 lidí vyrábějící kvalitní počítače(což je utopie pro 22. století) než 100 000 lidí co budou udržovat nekvalitní stroje v chodu.
Tedy podporovat kvalitu a nevyhazovat peníze za šunt.

laimes řekl(a)...
2. prosince 2018 13:11  

1/jsme ekonomikou montoven=nízko kvalifikované prac síly (dělník) a částečně i ekonomikou služeb (pokladní),tomu musí odpovídat i náš vzdělávací systém,
2/ekonomika i služby se dynamicky rozvíjejí a tomu se musí přizpůsobit i ta nízko kvalifikovaná síla= permanentní rekvalifikace

poste.restante řekl(a)...
2. prosince 2018 15:47  

Laimesi, už se probuďte.
To, že Vy jste v důchodovém věku neznamená, že vše už skončilo a nic se nezmění.
Pořád dokola opakujete tu mantru s montovnami.
Ale my přece nemusíme být ekonomikou relativně levné kvalifikované síly.
Můžeme být klidně high-tech ekonomikou s kvalitní vývojovou základnou. Sice jen ve vybraných segmentech, ale specializace je pro malé ekonomiky klíčová. Kdysi jsme dodávali kvalitní zbraně, strojírenské celky, špičkovou techniku...
Ale musíme do vzdělávání investovat a nikoliv jen "lepit díry" a pod nátlakem aktivistických fanatiků likvidovat to, co ještě zatím funguje.

tyrjir řekl(a)...
2. prosince 2018 16:57  

Pomůže hejtmanský návrh zlepšit vzdělávání?

Posledních deset let vývoj akceleruje v horším smyslu. Učitelé ztrácejí autoritu, protože nemají oporu v rodinách žáků, uvádí ředitel severočeského gymnázia, který ... to přičítá klesající prestiži učitelského povolání a nedostatku kvalitních pedagogů, kteří nejsou adekvátně platově ohodnoceni. napsaly nedávno Lidové noviny.

Když média nerozlišují mezi profesí učitel a vychovatel (pedagog), není divu, že rodiče se při výchově spoléhají na školu. Zastoupí je přeci "pedagogové" ve školách. Ta věc došla už tak daleko, že některé učitelé už ani neví, že jsou učiteli a považují se za pedagogy...

Tragédií školy je ředitel, který na manipulaci s pojmy učitel a pedagog přistoupí. Pak jsou tolerováni i učitelé, kteří zradí učitelství tím, že omezí výuku a věnují se vychovatelství. I hodina matematiky se dá "odlehčit" povídáním o lecčems. Nejhorší je to podle mých zkušeností v některých základních školách. Není pak divu, že do SŠ přicházejí čím dál neznalejší a nevychovanější děti. Nesnadné je pak v SŠ je "dát pracovně (pardon, výchovně) dohromady" první ročníky. Něco podobného se děje i ve školách vysokých. Tam už do toho rodiče plnoletých dětí nemají co mluvit a některá jejich kvítka ze školních pedagogických zahrádek tam vadnou.

Tragédií obce je starosta, který se příliš nestará o kvalitu školního vzdělávání, ale pečuje hlavně o školní výchovu. To je víc vidět? Jak děti ze ZŠ uspívají na vyšších školách a v životě vidět není?

Tragédií krajů by byli hejtmani a jejich školští náměstci, kteří by v krajích dělali něco podobného se středními školami. Tam už ta pedagogizace učitelství, bohudík, tolik nekvete.

Tragédií českého školství je, myslím, především MŠMT ČR*, které v roce 2004 spolu se slibem, že učitelé budou mít 130 % průměrného platu, zavedlo nefunkční konstruktivisticky překompetentněné Rámcové vzdělávací programy a povinné Školní vzdělávací programy. Ty došly na SŠ kolem roku 2008. To docela významně koresponduje s těmi 10 léty podstatného zhoršení situace v SŠ. Namísto nápravy pochybného systému RVP/ŠVP se pak ještě učitelé od MŠMT dočkali tzv. Inkluze a návrhu pečovatelsky a nikoli didakticky orientovaného Kariérního (ne)řádu pro učitele. Těch 130 % průměrného platu učitelé dodnes nemají a vláda jim je ani neslibuje.

Podle toho všeho začínám dávat zapravdu krajským hejtmanům. Zavedení dolního znalostního limitu pro přístup k maturitám může napomoci ukázat na neschopnost MŠMT ČR. Bude-li ten limit zaveden, případně nespokojení rodiče si pak možná lépe uvědomí svou odpovědnost za výchovu svých dětí a začnou po základních školách požadovat, aby se tam lépe vyučovalo.

Liberecký kraj má, pokud vím, po Praze druhé nejkvalitnější školní vzdělávání. Od svého vzniku dbá na školní výchovu a prevenci sociálně patologických jevů (http://prevence.dts.cz) i na kvalitu vzděláváví v ZŠ a SŠ a na spolupráci se zaměstnavateli ( https://skolstvi.kraj-lbc.cz/Na-15-Novorocnim-pratelskem-setkani-v-Trojzemi-se-diskutovalo-o-vzdelavani-n269474.htm). Liberecký kraj vybudoval osm center odborného vzdělávání sloužících středním i základním školám. To vše někdy i navzdory podmínkám dávaným krajům z MŠMT.

Robotizace povede k úbytku některých pracovních míst. Nezmizí ale potřeba různých odborných profesí. Nemá velký smysl lpět za každou cenu na vysokém procentu maturantů za situace, kdy ZŠ nefungují, jak by mohly a měly. S hejtmanským návrhem na diferencovaný znalostní limit pro různé typy SŠ bych asi souhlasil. Pomůže-li dát školám, žákům i rodičům zpětnou vazbu pro jejich rozhodování, není to redukce ale motivující optimalizace přístupu k maturitám. Uvidíme, jak se k tomu všemu MŠMT postaví.

J.Týř

*
http://www.ceskaskola.cz/2015/08/jiri-tyr-velka-kurikularni-revoluce-v.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/jiri-tyr-kado-jak-przni-ceske-skolstvi.html
Tornádo KAT a vládní jaderný výbuch
http://www.ceskaskola.cz/2017/07/vlada-byla-velmi-aktivni-ve-skolstvi.html#comment-6280139516709541290

tyrjir řekl(a)...
2. prosince 2018 17:01  

Ta věc došla už tak daleko, že někteří učitelé už ani neví, že jsou učiteli a považují se za pedagogy...

laimes řekl(a)...
2. prosince 2018 18:15  

Kdysi jsme dodávali kvalitní zbraně, strojírenské celky, špičkovou techniku...
jistě,jenže to bylo kdysi,dnes jsme pouhou globalistickou montovnou,tzn ty nové škodovky a hyundaje se zde již neprojektují,ani výrobní linky se zde neprojektují a nevyrábějí , pouze se em přivezou,postaví a jednotlivé komponenty auta se přivážeí z celého světa,něco se vyrobí třeba i u nás např převodovky nebo airbegy a pak nastoupí levná česká a superlevná ukrajinská pracovní síla a montují a montují...

tyrjir řekl(a)...
2. prosince 2018 19:36  

Tvrdý úpadek českých dětí je titulek analýzy Lenky Zlámalové, pozastavující se nad alarmujícími výsledky z mezinárodních srovnání: „Dnešní děti rozumějí tomu, co čtou, výrazně méně než před patnácti lety. Hůř počítají a mají horší přehled v základních vědách. Oni i jejich rodiče ale zároveň urputně touží po formálních potvrzeních, že dosáhli určitého stupně vzdělání. Po maturitních vysvědčeních a vysokoškolských diplomech. Tím vytvářejí společenskou poptávku na snižování nároků pro získání formálních dokladů o vzdělání. Politici jí ochotně vycházejí vstříc.“

https://www.echo24.cz/a/SHwHd/tvrdy-upadek-ceskych-deti

Souhlasím a myslím, že ten hejtmanský návrh není vstřícný k tomuhle svrabu a neštovicím českého školství. Spíš je to, myslím a doufám, naopak. Viz komentář výše.

poste.restante řekl(a)...
2. prosince 2018 20:06  

Já vím laimesi, máte samozřejmě v mnohém pravdu.
Ale ta Čína, Malajsie, Singapur na tom byly stejně, vlastně hůř. A dnes si u nich neobjednávají ostatní státy jen výrobu, ale i vývoj.
Jistě, je to i díky tomu, že třeba Čína několik desetiletí kradla a kopírovala. Dělali snad Japonci po válce něco jiného?
Ale všechny tyto státy do školství opravdu reálně investovaly.
Dokud nám tohle nedocvakne, tak prostě jen budeme čekat, až jinde bude "montování" levnější.

laimes řekl(a)...
2. prosince 2018 22:07  

všechny tyto státy jsou tvrdě totalitní

E.Kocourek řekl(a)...
3. prosince 2018 10:11  

Ne totalitní, ale autoritativní. Alespoň tedy Singapur. Jak to má Malajsie nevím. Nabádám pana laimese k přesnějšímu vyjadřování. ////

Zdá se, že autoritativní režim je pro kvalitu školství výrazně prospěšnější, nežli režim demokratický. Nejspíš nejeen pro kvalitu školství ... ////

poste.restante řekl(a)...
3. prosince 2018 10:44  

Autoritativní režimy jsou vždy efektivnější, pane Kocourku. Ale ne vždy prospěšnější.
Když "monarcha" rozhodne, že od zítřka to bude takhle, je to vždy rychlejší a efektivnější, nežli demokratické "vykecávání se" v parlamentu.
Problém nastává, když chcete chybné rozhodnutí autoritativního systému opravit. Většinou to není úplně snadné, protože vládci jsou obvykle neomylní "z definice".
Když je vládce moudrý, nechá popravit špatného rádce a zkusí to jinak. Ale kolik moudrých vládců historie zaznamenala? V dvacátém století vím o jednom.

Potíž je v tom, že ta efektivita autoritářských modelů vlády se stejně dobře uplatní i v dobrém i ve špatném směru.
Tudíž autoritativní režim může být pro školství, a nejen pro něj, stejně tak dobře prospěšnější, ale i totálně destruktivní.
Autoritativní tálibánský režim rozhodnul, že ženy nemají co dělat ve školách, ale mají být doma a rodit další bojovníky. Dal byste takové "prospěšnosti" přednost?

laimes řekl(a)...
3. prosince 2018 11:11  

ještě jednou pro 29 let nechápavé: jsme součástí EU =jednotného ekonompolitického prostoru a tento jest podsoučástí globalistického euroatlantického prostoru,tzn že v první řadě rozhodují nadnárodní -nadstátní korporace a ty se rozhodly (především ty německé a rakouské) že budeme "malou čínou za krušnými horami" = montovnou,tzn že nic se tu nebude vymýšlet,vyvíjet a tvořit,bude se tu dělat monty,monty a tomu se musí přizpůsobit i naše školství,neboli potřebujeme malý počet lidí s vš vzděláním a velký počet lidí zš vzděláním,sš se téměř vypouští,kromě "gymnazistů" pro vš,jinými slovy budeme tu mít:doktory+právníky+ajťáky a potom dělníky+skladníky+řidiče!

E.Kocourek řekl(a)...
3. prosince 2018 11:16  

Ad poste restante: Problém opravdu nastává, když chcete chybné rozhodnutí autoritativního systému opravit. Avšak je to problém řešitelný a nejspíš občas i řešený. Na rozdíl od opravování chybných rozhodnutí DEMOKRATICKÉHO režimu, což je činnost zcela NEMOŽNÁ. ////

K dotazu ohledně talibánského režimu: V podstatě nevím, ale většina zpráv z oněch končin naznačuje, že talibánský režim má výrazně vyšší podporu místního obyvatelstva nežli jakýkoli importovaný režim demokratický. A z tohoto titulu jsem nakloněn spíše souhlasit s rozhodnutími talibanského režimu (týkajícími se domácí situace tam u nich). ////

Unknown řekl(a)...
4. prosince 2018 11:05  

Podle toho všeho začínám dávat za pravdu krajským hejtmanům. Zavedení dolního znalostního limitu pro přístup k maturitám může napomoci ukázat na neschopnost MŠMT ČR. Bude-li ten limit zaveden, případně nespokojení rodiče si pak možná lépe uvědomí svou odpovědnost za výchovu svých dětí a začnou po základních školách požadovat, aby se tam lépe vyučovalo.

Od září učím na soukromé základní a střední škole. Jakmile bude zaveden cut-off-score, nezůstane na soukromých školách kámen na kameni a většina z nich klekne pro nedostatek žáků. Většina současných žáků by nepřekročitelnou hranici nepřekročila ani náhodou.

tyrjir řekl(a)...
4. prosince 2018 11:19  

Jakmile bude zaveden cut-off-score, nezůstane na soukromých školách kámen na kameni a většina z nich klekne pro nedostatek žáků. Většina současných žáků by nepřekročitelnou hranici nepřekročila ani náhodou. Napsla pan Nowak.

No a co z toho plyne? Že by v Česku měly dál být soukromé školy, které nesplňují ani minimální požadavky na kvalitu vzdělávání? Opravdu něco takového chceme? Když chce např. kraj optimalizovat síť sředních škol, smí to udělat jen u jím zřizovaných škol a na soukromé školy nesmí sáhnout, i když některé z nich jsou méně kvalitní než ty veřejné. Podobně je to i u obcí a škol základních. Pan Nowak tu, myslím, uvedl další důvod, pro by mohl být ten požadavek krajů prospěšný kvalitnímu vzdělávání.

J. Týř

poste.restante řekl(a)...
5. prosince 2018 1:16  

PR: Autoritativní tálibánský režim rozhodnul, že ženy nemají co dělat ve školách, ale mají být doma a rodit další bojovníky. Dal byste takové "prospěšnosti" přednost?

EK: K dotazu ohledně talibánského režimu: V podstatě nevím, ale většina zpráv z oněch končin naznačuje, že talibánský režim má výrazně vyšší podporu místního obyvatelstva nežli jakýkoli importovaný režim demokratický. A z tohoto titulu jsem nakloněn spíše souhlasit s rozhodnutími talibanského režimu (týkajícími se domácí situace tam u nich).


Nemyslím, že je potřeba cokoliv dalšího vysvětlovat.
Jen kontrolní otázka:
Slyšel někdy "demokrat" Vašeho typu o Listině základních práv a svobod?
:-)



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.