Karel Lippmann: Dva světy, dva jazyky, člověk a literatura (Přirozený mateřský jazyk a svoboda)

pondělí 10. prosince 2018 ·

Dějiny literatury jsou ve své podstatě zvláštním typem románu o světě, jenž je v čase a prostoru vymezen životu každého člověka, a o světě, ze kterého člověk vzešel, ve kterém svůj časově vymezený život prožívá, o kterém ale s jistotou neví, zda je také konečný (jen jinak), nebo naopak nekonečný (v což buď věří, nebo by si to většinou alespoň přál). Těmto dvěma světům dává od samého počátku srozumitelnou lidskou podobu přirozený (mateřský) jazyk. V tom tkví jeho podstata a jeho jedinečnost.


Karel Lippmann (archiv autora)
Protože je ale tento jazyk vágní, prohlásí Galileo (1564 – 1642), že „kniha přírody je napsaná jazykem matematiky“, tedy jazykem exaktním, leč abstraktním, od jazyka přirozeného odlišným. „Jazyk matematiky“ se pak stal vyjadřovacím prostředkem novověké vědy, které ztotožnila reálný prostor s klasickým prostorem geometrickým. Tento osudový krok znamenal podle Descarta rekonstrukci reálného světa v geometrickém prostoru tím způsobem, že ve svém mechanickém světě napodoboval jevy světa reálného. Galileo naopak hledal jevy geometrického světa ve světě reálném. Začal tak oba světy proplétat. Na to potom navázal v přírodovědě I. Newton.

Přirozený jazyk začíná být uměle odcizován své podstatě, jeho význam je nejdříve omezen na reprezentaci národa, a když i tato jeho funkce ochabne, stává se jen pouhým nástrojem komunikace v parciálních sférách života. Potýkání parciálnosti a universálnosti světa v lidském poznání přestává být tématem, „velké vyprávění“ je zavrženo (postmoderna), přirozený jazyk je preventivně významově dekonstruován. Má to sice i své opodstatněné, racionální důvody, avšak také své meze. Nahradit jazykem exaktní vědy jazyk přirozený je nemožné a nemoudré. Protože je nemožné učinit prostor a čas každého z nás věčným a universum omezeně a předvídatelně dočasným.

Literatura vyučovaná jako „velké vyprávění“, jako zvláštní druh románu „bez konce“, vracejícího se sice do minulosti, ale otevřeného do budoucnosti, je bohatstvím svých myšlenek, morálních i poetických významů předurčena hledat to nejdůležitější, co člověk „mezi dvěma světy a mezi dvěma jazyky“, nezbytně pro smysluplný život potřebuje, tj. hledat po celý život meze svého pozemského konání, které vyrůstají z poznání, odpovědnosti, pokory, svědomí a lásky ke světu i životu. Proto je současně nezbytné rehabilitovat přirozený, mateřský jazyk, bez něhož to není možné, bez něhož by se člověk uzavřel do cely, kterou si sám postavil a v níž už nemůže být svobodný.

11 komentářů:

Veronika Valíková řekl(a)...
10. prosince 2018 13:20  

Jojo, přesně tak vnímám literaturu i já - vypravování bez konce - příběhy se stále vracejí, opakují, nelze je analyzovat bez souvislostí. Zdravím do Budějic. :)

tyrjir řekl(a)...
10. prosince 2018 20:56  

Přirozený jazyk začíná být uměle odcizován své podstatě, jeho význam je nejdříve omezen na reprezentaci národa, a když i tato jeho funkce ochabne, stává se jen pouhým nástrojem komunikace v parciálních sférách života. Potýkání parciálnosti a universálnosti světa v lidském poznání přestává být tématem, „velké vyprávění“ je zavrženo (postmoderna), přirozený jazyk je preventivně významově dekonstruován.

Promnul jsem si oči. Jednou, dvakrát, třikrát. Použil jsem i Mýdlo s jelenem a borovou vodu. Furt jsem z toho ale jelen...

Dovoluji si k tomu autorovi položit několik otázek:

1) Když někdo objeví nebo pochopí něco nového a uzpůsobí tomu svůj jazyk, nastalo tzv. "umělé odcizení jeho jazyka přirozené podstatě jazyka"?

2) Pokud ano, je čistě přirozeným jazykem např. jazyk prvních lidí z tzv. prvobytně pospolné společnosti?

3) Pokud platí předpoklad z otázky 2), platí zřejmě i, že veškerý vývoj listva od pravěku je procesem odcizování lidstva tzv. přirozenému jazyku?

4) Proč jste tu hypotetickou hranici hypotetického počátku odcizování člověka tzv. přirozenému jazyku položil právě do doby Galilea a dal jí souvislost s matematikou, pane Lippmanne?

K otázce 4) viz i odpověď pana Lippmanna 10. prosince 2018 15:43
http://www.ceskaskola.cz/2018/12/klara-metge-par-slov-kliterature.html


tyrjir řekl(a)...
10. prosince 2018 21:09  

3) Pokud platí tvrzení z otázky 2), platí zřejmě i, že veškerý vývoj listva od pravěku je procesem odcizování lidstva tzv. přirozenému jazyku?

Karel Lippmann řekl(a)...
10. prosince 2018 21:49  

Pane Týři, dostal jste mě. Že vymyslíte tak geniální otázky, svědčící o neuvěřitelně hlubokém porozumění tomu, co jsem napsal, mě zaskočilo. Na tak vysoké úrovni se můj rozum nepohybuje. Vůbec netuším, jak Vás napadly. Např. jsem vůbec nevěděl, že pravěcí lidé ovládali jazyk matematiky, že žili ve světě, kdy se jazyk matematiky s jazykem přirozeným proplétaly. Kdy se vlastně narodili Galileo a Newton?
Víte co? Předveďte, jak si na ty své otázky odpovídáte sám. Pozitivisticky. Třeba se pak chytím. Jinak nemohu sloužit a Vy zůstanete jelenem.

Karel Lippmann řekl(a)...
11. prosince 2018 7:50  

6) Jedno z velkých vyprávění praví, že nevědomost hříchu nečiní.

Karel Lippmann řekl(a)...
11. prosince 2018 10:00  

Vysvětlení:
Bod č. 6 následoval po příspěvku pana Týře, uvedeného jako bod č. 5. Tento jeho příspěvek po uvedení mé předešlé reakce náhle beze stopy zmizel.

Michal Komárek řekl(a)...
11. prosince 2018 10:10  

Pane Lippmanne, neustále opakované absurdní texty pana Týře se zařadily mezi SPAM, tedy "mizí". Nedbal mého upozornění, aby nepokračoval v tomto stylu diskuse... Věřím, že po čase opět přijde s nějakým věcným komentářem.

tyrjir řekl(a)...
11. prosince 2018 10:59  

4) Proč jste tu hypotetickou hranici hypotetického počátku odcizování člověka tzv. přirozenému jazyku položil právě do doby Galilea a dal jí souvislost s matematikou, pane Lippmanne?

Pan Lippmann mne v diskusi výše požádal o odpověď na tuto otázku. Ta odpověď je zčásti obsažena v prvních třech otázkách (pokrok v lidském poznání nezpůsobuje nutně umělé odcizování jazyka, ale je součástí jeho přirozeného vývoje) a v předchozím komentáři.




Karel Lippmann řekl(a)...
11. prosince 2018 11:26  

Pane Týři, trochu jste mou otázku nepochopil. To jsou ty významotvorné kontexty.

tyrjir řekl(a)...
11. prosince 2018 13:40  

Vaše kontexty nejsou univerzální, pane Lippmanne. Otázkou je, zda jste vy pochopil a vzal relevantně v úvahu kontexty vašich oponentů. Osobně jsem názoru, že nikoli.

Petr Pelikán řekl(a)...
12. prosince 2018 5:33  

Promiňte mi vlastní názor, ale i po tomto článku ve mě posílil pocit, že autor je ochoten napsat článek na jakékoli téma, kterému nerozumí.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.