Ondřej Šteffl: Kdyby to bylo na mně, úplně bych zrušil státní maturitu. Státní maturita škodí

„Samotný rituál maturity coby vstupu do dospělosti není úplně špatný. Ale rituál dospělosti může vypadat všelijak. Třeba u některých kmenů je to tak, že si „maturant“ musí sednout na hodinu do mraveniště a ani nemrknout. A když se podívám, jak věcně bezobsažné jsou někdy naše maturity, tak by to bylo možná lepší. Zejména ty státní. Mají z větší části úplně nesmyslný obsah i formu. Maturant se nesmí s nikým poradit a smí použít jen to, co má v hlavě. Kdyby vás někdo dnes nutil takhle pracovat, měl byste dojem, že se zbláznil, ale my maturanty každoročně zavíráme do učeben. A obsah má často na výuku destruktivní dopad. Třeba matikáři musí připravovat děti na přihlouplou „cermatí“ maturitu, což výuku úplně ničí. Řada učitelů ví, že učí blbosti, ale nic jiného jim nezbývá, protože musí své žáky připravit na maturitu,“ říká Ondřej Šteffl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Plaga: Školství po této krizi už nebude jako dřív. Vyučování na dálku se stane jeho pevnou součástí

„Troufám si tvrdit, že školství po této krizi už nebude jako dřív. Otevřela se nám řada možností a věřím, že na to budeme schopni navázat. Distanční nástroje se stanou pevnou součástí vzdělávacího systému, čemuž je potřeba přizpůsobit také výuku na pedagogických fakultách,“ říká ministr školství Robert Plaga v reportáži MF DNES.

Ondřej Šteffl: Učitelé, klid! Nehoří to, nechte děti a rodiče, aby se zkonsolidovali, pak můžete v klidu řešit, jak učit

„Školy budou zavřeny podle mého odhadu dva měsíce a dost možná ještě mnohem déle, což myslím budeme celkem brzo vědět. To, co hoří a vyžaduje rychlé jednání, je řešení epidemie koronaviru, a to není náš úkol. Nepodléhejte naléhavosti, učení dětí nehoří a týden dva nic neznamená. I když chápu, že vyděšení rodiče i zaskočené děti potřebují nějakou jistotu, perspektivu a hlavně dobré slovo,“ píše Ondřej Šteffl v magazínu Rodiče vítáni.

Debata Hospodářských novin: Firmy chtějí od státu lepší školy, nemohou sehnat pracovníky

Podniky potřebují kvůli nastupující digitalizaci a robotizaci více kvalifikovaných zaměstnanců, kteří jsou schopni přizpůsobit se novým požadavkům, jež na ně zaměstnavatelé kladou. Tuzemské školy v tomto směru podle úspěšných domácích podnikatelů zaspaly dobu. „V českém školství bohužel není vidět žádný náznak odklonu od původního rakouskouherského modelu. V budoucnu to ale nepůjde bez toho, aby lidé byli flexibilní,“ domnívá se majitel skupiny Wikov Industry Martin Wichterle, jehož firma vyrábějící převodovky se s nedostatkem lidí, podobně jako jiné podniky, potýká již řadu let. Wichterle byl hostem debaty Hospodářských novin ke 30 letům svobodného podnikání.

Klíčovou podmínkou úspěšných inovací s využitím technologií je příprava učitelů

„Klíčovou podmínkou úspěšných inovací s využitím technologií je příprava učitelů. Ukazuje se, že tradiční postupy (zavádění shora dolů, stejný postup pro všechny, sedět a poslouchat) mají velmi malý dopad. Jedině personalizované metody propojené s praxí mohou učitelům pomoci na jejich cestě k celoživotnímu učení a soustavnému zvyšování odborných schopností,“ píše se mimo jiné v dokumentu, který shrnuje budoucí výzvy školství. Na portálu RVP informuje Bořivoj Brdička.

Mike Walsh: Vaše děti budou první generací, která bude do určité míry vychovávaná umělou inteligencí

Mike Walsh je ředitelem globální poradenské společnosti Tomorrow pomáhající manažerům uspět ve 21. st. Věnuje se primárně problematice byznysu ve spojení s aktuální technologickou revolucí, která mění zažité formy řízení firem. Jeho myšlenky jsou však inspirativní i pro školství. O Walshových myšlenkách referuje Bořivoj Brdička na portálu RVP.

Novozélanďané v Praze představili digitální asistenty, kteří čtou emoce a reagují na ně. Nabídnout je chtějí i školám

Pokud se například klient usměje, úsměv mu oplatí. Pokud nakrčí obočí, zeptá se, z čeho je zmatený. Když člověk před počítačem uhne pohledem, digitální asistent se ujistí, zda má o téma nadále zájem. Pokud má člověk před počítačem smutný výraz, robot změní tón a nahodí soucitný výraz. Reportáž o „humanoidech“ přinášejí Hospodářské noviny.

Bořivoj Brdička: Školství v roce 2030

HolonIQ je think-tank poskytující podporu vedoucím představitelům školské politiky na celém světě. O vysoké míře sebevědomí svědčí úvodní sdělení z jeho webu: „HolonIQ je nejlepším světovým zdrojem inteligentních vzdělávacích rozhodnutí, která mají smysl.“… HolonIQ šel na věc skutečně vědecky s využitím nejnovějších metod. Autoři k identifikaci trendů provedli analýzu širokého spektra zdrojů z 50 tisíc organizací, 500 tisíc aplikací, milionů škol z celého světa a jednotlivých odborníků – článků, blogů a komentářů.

Michael Šebek: Je jedno, co dnes potřebují firmy a společnost. Děti budou žít v budoucnosti a na tu je třeba se připravit

Žijeme v době, kdy o budoucnosti víme pouze to, že se bude rychle měnit. „Musíme rozvíjet dovednosti, které se hodí v každé době: logické, kritické, tvůrčí myšlení, tvořivost, všeobecnou šikovnost ve stylu hnutí making. Ale také schopnost komunikovat s lidmi, roboty, umělou inteligencí. Podstatná je flexibilita, nutnost připravit se na změnu,“ říká profesor Michael Šebek v rozhovoru pro Radiožurnál.

Škola má brzdit překotný vývoj společnosti, ale ne přísností a drcením faktů, říká vysokoškolský pedagog Ondřej Hausenblas

„Ještě před válkou stačilo hodně si ve škole pamatovat, a byla jste vzdělaná. Dnes tady máme nové a nové poznatky vědy i technologie, úplně jinou komunikaci, všechno je strašně rychlé. Za starých časů šel sedlák orat a za celý den nepromluvil, tak si zpíval a trochu se modlil. Nemusel na nic rychle reagovat, rychle se rozhodovat. Dnešní děti potřebují být vzdělané úplně jinak. Samozřejmě škola má odjakživa také funkci brzdit příliš překotný vývoj společnosti, proto obsahuje některé starobylosti – třeba číst starou literaturu pomáhá lidem, aby přemýšleli o sobě a slepě nepolykali nedomyšlené změny,“ říká Ondřej Hausenblas v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Nadační fond Eduzměna představil své plány a cíle

Nadační fond Eduzměna dnes na tiskové konferenci představil své plány a cíle. Zveřejnil také celou studii Analýza výzev vzdělávání v České republice. Podle ní k hlavním problémům českého školství patří:

Expertní skupina nabízí cíle Strategie 2030+ k diskusi

Expertní skupina jmenovaná v lednu ministrem školství představuje návrh struktury cílů a strategických linií na období 2030+. A vyzývá k diskusi. Expetní skupina v tuto chvíli vidí dva hlavní strategické cíle, které jsou podle důležité samy o sobě. Jejich pojmenováni se ještě bude upřesňovat a stejně tak budeme muset zpřesnit, co přesně tyto cíle představují. Tyto cíle tedy jsou: 1) Zaměřit vzdělávání více na získání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život; 2) Snížit vzdělanostní nerovnosti a zvýšit spravedlnost v přístupu ke vzdělání.

Odborníci ve shodě s politiky: Vzdělávací systém v Česku neodpovídá potřebám 21. století

Vzdělávací systém v Česku neodpovídá potřebám 21. století, a je proto potřeba ho zkvalitnit. Aby reforma fungovala, měli by se na její podobě shodnout odborníci se zástupci všech politických stran. Důraz by se měl klást na růst platů pedagogů, větší podporu ředitelů a pedagogických fakult a revizi učebních plánů, podle kterých školy učí. Na semináři k auditu vzdělávacího systému v ČR, který připravila společnost EDUin, se na tom v Senátu shodli odborníci i politici. Informuje ČTK.

Učitelství se dá naučit, odkoukat od těch nejlepších, říká spoluzakladatel inovativního výcviku pro budoucí učitele

Ve školách chybějí učitelé. V běžné populaci zase existují lidé, kteří by rádi šli učit, ovšem chybí jim potřebné pedagogické vzdělání. Organizace Učitel naživo těmto lidem cestu před katedru umožňuje. Jen profesní přípravou nových učitelů to ale nekončí. „Je třeba, aby český vzdělávací systém prošel výraznou proměnou, a my jsme připraveni k ní přispět,“ říká jeden ze spoluředitelů organizace Jan Straka v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Tajný učitel: Tristní (Potácíme se ode zdi ke zdi. Tu přijde lobbovat průmyslník, tu akademik, pak testolog či elitář)

Co vlastně znamená, když někdo praví, že úroveň žáků je tristní? Dostaneme do prváku nějaké, jakkoli vybrané žáky na různé úrovni znalostí, návyků, motivace, aktivity, komunikativnosti, pasivity apod. To je jejich skutečný momentální a jedinečný stav, podmíněný tisíci vlivy a okolnostmi v jejich dosavadním osobním i školním životě. Nějak prolezli sítem, takovým či makovým, sedí ve třídě a čekají na výuku. Co jsou skutečně zač, co na ně platí, na co reagují, jak se připravují, zda chodí do školy, či ne a jak zafungují v novém kolektivu, to se dozvíme až po nějakém čase a nějaké sdílené zkušenosti mezi nimi, spolužáky a učiteli.

Jaroslav Miller: Koncepce vzdělávání pedagogů je zastaralá. Bez její proměny se kvalita českého školství nezlepší

„Politická reprezentace České republiky začíná po dlouhých letech okázalého nezájmu konečně řešit ostudnou úroveň odměňování učitelů. Ve srovnání s vyspělými zeměmi sice pořád pokulháváme, nicméně situace se zvolna lepší. Finance jsou podmínkou nutnou, avšak k opravdovému posunu vpřed je nezbytné redefinovat filozofii pedagogického vzdělávání a získat pro ni konsenzus uvnitř učitelské obce,“ píše rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller v Lidových novinách.

Jak bude vypadat školní rozvrh vašich dětí? Které předměty se přidají a které zruší? Ve Výzvě odpovídá ministr školství Plaga

Jak se mají změnit školy v rychle se měnícím světě, přesyceném informacemi? Jaké předměty a znalosti by učitelé měli předat vašim dětem? A jak by za to měli být ohodnoceni? Ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO otevírá debatu o tom, jak přepsat rámcové vzdělávací programy. Pořad vysílá Televize Seznam.

Nástup umělé inteligence: Česká republika je čtvrtou nejohroženější zemí

Vědec Martin Faťun patří do skupiny odborníků, kteří připravili studii Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v České republice. Na jejím základě bude vláda připravovat strategii, jak se na nástup umělé inteligence připravit. Česko patří mezi nejohroženější státy, přesto může být nástup nové éry podle odborníků příležitostí. Rozhovor s Martinem Faťunem přináší iDNES.cz.

Přichází robotizace a naše školy se nemění, učí informatiku 19. století, říká Michael Šebek

Všechno se mění a zrychluje. Netušíme, co nás čeká. Digitalizace mění společnost. Umělá inteligence je stále chytřejší, roboti stále šikovnější. Stroje nás překonávají a nahrazují, říká profesor kybernetiky Michael Šebek v pořadu Apel DVTV.. Škola musí být fitkem pro mozek. Rozvíjejme kreativitu a šikovnost všeho druhu. Lepší je budoucnost tvořit, než se jí přizpůsobovat, dodává Šebek.

Julie Hrstková: Stane se Česko centrem hi-tech?

„Zákon, který by měl zrušit montovny, do nichž podle Andreje Babiše republika za posledních patnáct let investovala padesát miliard korun, je v parlamentu ve druhém čtení... Změnit konkurenceschopnost založenou na nízkých cenách za konkurenceschopnost založenou na vzdělání a technických inovacích je dobrý cíl. K němu však nevede "jen" změna zákona o investičních pobídkách, ale celý soubor kroků. Pro začátek jde třeba o školství, kde se každou chvíli mění koncepce a kde jsou problémy od základních přes střední až po vysoké školy,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.