Pravidelný výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na zřizování praktických a speciálních základních škol, základních škol s rozšířenou výukou a víceletých gymnázií. Dále zjišťoval názory na to, zda by se děti se zdravotním nebo mentálním postižením, děti z chudých či naopak z bohatých rodin, děti cizích státních příslušníků, romské děti a mimořádně nadané děti měly vzdělávat v běžných třídách.

CVVM: 30% lidí v Česku souhlasí se segregací romských dětí na základních školách
Senátor chce prosadit lepší péči o pacienty s poruchou autistického spektra
Napříč Českem se evidovaní dospělí autisté počítají v jednotkách. Podle senátora Jana Žaloudíka ale o nich ty správné resorty či pečovatelské služby nemají žádný přehled. „Ztratí se z dohledu. Děti, které opustí domovy či ztratí kontakt s pečovateli, končí třeba na ulici i ve vězení. A pomoci jim nemá kdo, protože o jejich autismu se neví, případně to nikdo neřeší a všichni od nich dávají ruce pryč,“ říká Žaloudík v reportáži MF DNES.
Pavla Katzová: Inkluze byla nezbytná, žádná speciální škola se kvůli ní nezrušila
„Stojíme si za tím, že to byl správný a hlavně nezbytný krok. Není pochybnost, že každý žák má bez ohledu na své vzdělávací předpoklady či zdravotní problémy právo na to, vzdělávat se primárně v běžné škole, pokud je to v jeho nejlepším zájmu a pokud je možné k tomu vytvořit adekvátní podmínky. Povinností státu je připravit k tomu školám vhodné podmínky,“ říká ekonomická náměstkyně ministra školství Pavla Katzová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Jana Karvaiová: Pokřivená rovnost. ...aneb abychom si kvůli vysněné rovnosti nepokřivili celé základní vzdělávání.
„Před třiceti lety se všichni radovali, jak naše školství přestane být jednotné. Mnozí se předháněli s články, knihami a projevy, jak budou mít rodiče konečně možnost volit pro svého potomka vzdělávací cestu dle jejich gusta. Všem bylo jasné, že to nebude za pár dní. Postupem času zde vznikla soustava škol, kdy si rodiče opravdu mohou vybírat, co považují pro své dítě za to nejlepší.
A ejhle. S nástupem inkluze (která však v naší kotlince není tím, za co se vydává, zatím se stále o opravdovou inkluzi nejedná), začaly snahy o návrat. Kam? To je otázka,“ píše Jana Karvaiová ve svém blogu.
Inkluze speciální školství nezničila
Varovná proroctví různých odborníků a politiků se nepotvrdila. Začleňování postižených dětí do běžných škol speciální školství nezlikvidovalo, v běžných školách se výuka nerozvrátila a výsledky se nezhoršily. Vyplývá to z analýzy ministerstva školství, ale i z poznatků České školní inspekce, která přitom nezastírá, že školy problémy mají a mnozí učitelé ocení změnu vyhlášky. Informuje deník Právo.
Pokusy i zvláštní přístup. Školy pro handicapované děti fungují už 150 let.
Základy dnešního speciálního školství, o kterém se nedávno tak bouřlivě diskutovalo v souvislostí s inkluzí, byly položeny mnohem dříve. Takzvaným Hasnerovým školským zákonem z roku 1869.
Tehdejší školský zákon nařídil, aby zemské sněmy v tehdejším RakouskuUhersku zakládaly (a také financovaly) školy pro tělesně a mentálně postižené děti a výchovné ústavy pro „mravně zpustlou mládež“. Letos od vyhlášení tohoto v mnoha ohledech revolučního zákona uplyne 150 let. Reportáž přináší MF DNES.
Děti s mentálním postižením není z čeho učit, stěžují si kantoři
Řada učitelů připravuje podklady k výuce doma, mají na to i vyhrazený čas. Pedagogové ve speciálních školách ale často sami vytvářejí celé učebnice, aby mohli děti s mentální postižením vůbec něco naučit. Kvalitní pomůcky chybí. Ty, které k dispozici jsou, neodpovídají možnostem výuky, staré se inovují minimálně a vývoj nových trvá roky. Reportáž přináší iDNES.cz.
Navrhovaná změna inkluzivní vyhlášky výrazně zkomplikuje školám práci a ohrozí některé skupiny dětí možnou diskriminací
Veřejná debata o společném vzdělávání v českých školách opět nabrala na intenzitě. Důvodem je v současnosti projednávaná novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., která by podle vládní proklamace měla snižovat finanční a administrativní náročnost inkluze. Reálně hrozí, že stávající – v mnohém nevyhovující – stav rozvoje českého vzdělávání bude zatížen dalšími obtížemi při naplňování zákonných požadavků a platné strategie vzdělávací politiky ČR.
Tomáš Feřtek: Argumentační trik kritiků inkluze: Směšují děti s LMP, s poruchou chování a obtížně vzdělavatelné
„V nejvzrušenější fázi debaty zhruba před třemi roky kritici inkluze tvrdili, že takových dětí přijdou do škol tisíce; dnes mluví spíš o stovkách, ale i tak vidí důvod inkluzi zastavit nebo omezit do doby, než na takové děti „budou učitelé připraveni“. Jejich argumentační trik spočívá v tom, že směšují děti s lehkým mentálním postižením (pro něž byly určeny ony praktické školy), děti s poruchou chování a děti obtížně vzdělavatelné,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.
Rodiče dětí s postižením píšou Asociaci speciálních pedagogů a panu Pilařovi zvlášť: Možná nevíte, co to inkluze je
Vážené dámy a pánové, vážený pane Pilaři,
Možná nevíte, co to inkluze je, možná jen nechcete změnit svůj pracovní styl a podmínky a učit děti s postižením společně s ostatními. Možná si nedovedete představit svoje působení v jiné škole, než speciální. Možná, že nevěříte ve schopnosti učitelů běžných škol. Je to ale dostatečný důvod k tomu, abyste odmítali se na inkluzi podílet a zastrašovali rodiče, kteří si pro své dítě cestu inkluze vybrali? Svým vystupováním jednáte proti zákonům, právům a zájmu našich dětí.
Martin Šimáček: Školská vyhláška, která nemyslí na děti
„Ministerstvo školství připravilo novelizaci klíčové vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními potřebami a vložilo ji do připomínkového řízení. Pokud projde... do segmentu speciálního školství se začnou více než dříve dostávat děti, které tam být nemají a měly by se vzdělávat v hlavním vzdělávacím proudu,“ píše Martin Šimáček v komentáři pro Hospodářské noviny.
Lenka Felcmanová: Nevole vůči inkluzi je způsobená především složitou administrativou
„Učitelé se naučili pracovat s různými „dys“ poruchami jako dysgrafie nebo dyslexie. Největší zátěž pociťují při vzdělávání dětí s poruchami chování a dětí s psychiatrickou diagnózou a mentálním postižením. Žáci s lehkým mentálním postižením (LMP) ale z 85 % chodí do speciálních škol, v běžných základních školách jich jsou necelé dva tisíce. Pro srovnání: v základních školách se celkem vzdělává přes devět set tisíc žáků. Bavíme se tedy o jednom žáku s LMP na skoro pět set dětí,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Lenka Felcmanová. Lenka Felcmanová je místepředsedkyní ČOSIV a přednáší na Pedagogické fakultě UK.
Michal Komárek: Zastaví nová vláda inkluzi?
Ivan Gabal: Celý systém speciálního školství je velkoprodukce nezaměstnaných
Studio 6: Péče o děti s autismem
Přečtěte si: Inkluze ve školství? Nezodpovědný experiment, myslí si ředitel speciálních škol
Přečtěte si: Troufám si tvrdit, že speciální školy a speciální vzdělávání je na vysoké úrovni
Přečtěte si: Rizikem společného vzdělávání je zpomalení výuky i šikana, tvrdí Pavel Bártl
Současné nastavení inkluze zničí také základní školy. Kraj přijal usnesení o pozastavení vyhlášky
Přečtěte si: Vzdělávat žáky s mentální poruchou? Jen s pomocníky
DISKUSE
Témata článků
Knihkupectví
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.