Webinář 15.12.: Vzájemné učení a kolegiální podpora ve škole s Vítem Beranem

Vít Beran, ředitel ZŠ Kunratice a člen Ředitele naživo, s námi bude sdílet, jak vzájemné učení a kolegiální podpora pomáhá ve změně takové kultury školy, která má dopad na učení každého učitele a každého žáka. Webinář probíhá ve spolupráci s organizací Ředitel naživo, koná se v úterý 15.12.2020 od 17:00 prostřednictvím Google Meet a je zdarma. 

Díky covidu se opět ukázalo, jak jsou školy potřebné, nejen kvůli vzdělávání, říká přední světový odborník

„V posledních zhruba 15 nebo 20 letech se v mnoha zemích školy až příliš zaměřují na dosažené výsledky, aby jejich studenti byli soutěživí. Především v jazycích a matematice. Jednotlivé státy jsou posedlé tím, jak vysoko se umístí v kdejakých žebříčcích v porovnání s jinými zeměmi... A země, kde wellbeing je u mladých lidí na nejnižším stupni, jsou přesně ty, které kladou největší důraz na výsledky školního zkoušení. Jsou to země jihovýchodní Asie a Velká Británie. Tahle soutěživost způsobuje u mladých lidí mnoho psychických potíží, které vedou dokonce k sebevraždám. Středoškolští studenti ve Velké Británii jsou nejnešťastnější z celé Evropy,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské nviny Andy Hargreaves, profesor renomované katolické univerzity Boston College a jeden z nejuznávanějších teoretiků vzdělávání na světě. 

Jaroslav Mašek: Žákovské Dny otevřených dveří jako obraz moderní školy

Žáci nemají být učiteli ovládáni a řízeni, ale vedeni k samostatnosti a odpovědnosti. A ani to není tím hlavním. Nejdůležitější je důvěra, kterou do svých žáků učitelé vloží a od ní se pak následně odvíjí množství prostoru, které jim dokážou poskytnout, aby mohli dělat věci po svém, nejen podle představ učitelů a vedení školy. 

Výsledky mezinárodního šetření TIMSS. Žáci v České republice chodí do školy nejméně rádi ze zemí EU

„Čeští žáci 4. ročníku dosáhli v šetření TIMSS 2019 nadprůměrného výsledku v matematice i v přírodovědě,“ píšou autoři národní zprávy k výsledkům mezinárodního šetření TIMSS. Píšou ale také: „Vztah českých žáků ke škole nelze považovat za dobrý, míra jejich sounáležitosti se školou byla jedna z nejnižších. Skupina žáků pociťujících vysokou sounáležitost se školou dosahuje průměrně vyšších výsledků v matematice a v přírodovědě než skupina žáků s nízkou sounáležitostí. Žáci v České republice chodí do školy nejméně rádi v porovnání s jejich vrstevníky z ostatních zemí EU.“ Přinášíme Shrnutí národní zprávy.

“Buddies program” vyhrál cenu EDUína. Inspirovali jsme se v Austrálii, tam je to běžné, říká ředitelka školy

Cenu Eduína získal letos projekt Buddies Program, v němž při prvním, jarním lockdownu třídní učitelé 1. a 2. stupně Základní školy Smart z Roudnice nad Labem propojili starší dobrovolníky s mladšími dětmi. Zkušenější „buddies“ svým svěřencům pomáhali pochopit složitější učivo, dokončit zadané domácí úkoly, konverzovali s nimi v angličtině, a také si „jen tak“ povídali a sdíleli své zážitky i pocity. „Náš projekt je tak jednoduchý, až jsme měli pochybnost, zda jej máme do Eduíny přihlásit. Ale pokud jej použije i jiná škola a začne také propojovat děti mezi sebou, budeme určitě rádi, že jsme pomohli zlepšit jejich situaci nejen v době pandemie,“ říká v rozhovoru pro EDUin ředitelka školy Klára Koubská. 

Michal Komárek: Je vůbec zavření škol problém? Nepotřebujeme nový model školství?

„Od začátku tu bouřlivou „pandemickou“ diskusi provází nadšení modernistů, podle kterých učitelé mnohem rychleji než dřív zvládají online výuku a české školství se konečně digitalizuje. Zároveň ale praktici zdůrazňují, že online výuka je na nic, protože nemůže nahradit živý kontakt učitele a žáků. A navíc – řada dětí se online v podstatě neučí, takže rozdíly mezi dětmi se zvětšují,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus. 

Jaroslav Mašek: 10 věcí, které vám neřekli o online výuce

O čem nebo čím ale ve skutečnosti online výuka je a také čím není, jsou asi ty nejdůležitější otázky, které je dobré si položit a také na ně odpovědět. Teprve poté snáze poznáme její pravý význam a přínos. 

Věčné známkování je zbytečné. Učitelé se teď bez něj obešli, říká lektorka pedagogů

Po téměř půl roce by se měly školy v září vrátit k běžnému provozu. Chvíli potrvá, než děti a učitelé najedou do zaběhnutých kolejí. A do některých by se už ani vracet neměli. Kromě nutnosti digitalizovat výuku zavření škol rovněž ukázalo, že se dá obejít bez neustálého známkování a poměřování dětí, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně Blanka Vaculík Pravdová, lektorka pedagogů z organizace Učitel naživo.

Jaroslav Mašek: 20 věcí, které udělejte pro lepší školní rok 2020/2021

Co udělat pro to, aby se nám nový školní rok vydařil? A tím nám myslím nejen učitele, ale též žáky a jejich rodiče a samozřejmě také vedení školy. Na tuto otázku jsem během léta hledal odpověď a nakonec dal dohromady celkem 20 činností, které by měli učitelé udělat.

Jan Stránský: Vychovají roušky z našich dětí vyděšené sociofobiky?

„Nejsem tak smělý, abych si dovolil hodnotit, zda je zářijový návrat roušek opodstatněný, či nikoliv. Nabízím než pohled rodiče, jehož dcera vstoupí po prázdninách do první třídy. A trochu se bojím, aby koronavirová opatření nezanechala v generaci současných školáků dojem, že je svět zlé místo, kde je člověk člověku zabijáckým vironosičem,“ píše Jan Stránský pro Seznam Zprávy.

Občas mi říkají „časem na to přijdeš, jaké ty děti doopravdy jsou“, říká vítěz letošního ročníku učitelské soutěže

„Taky už jsem slyšel takové to „jsi mladý, to teprve uvidíš časem, brzy vychladneš, poznáš, jaké ty děti doopravdy jsou…“ To mě vždy fascinuje. Protože já si myslím, že jsem své žáky poznal doopravdy. A že jsou skvělí. Samozřejmě, ne všichni jsou nadšení z bádání, mají možná jiné záliby. Ale většině se to líbí a podle zpětné vazby vím, že oceňují, že hodiny probíhají v uvolněné atmosféře a že jsou nějak smysluplné. Navíc mám velmi podporující vedení a řekl bych, že postupně se nám daří školu přetvářet ve „školu snů“, jak říká paní ředitelka,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni Václav Fiala, vítěz letošního ročníku Global Teacher Prize CZ.

Bohumil Kartous: Kolik je opravdu "odpojených" žáků

„Na experimentu s distanční výukou a postupném, hygienicky ošetřeném otevírání jsou nejvíce zajímavé nikoliv dojmy, ale kouzlo nechtěného, jež poukazuje k mnohem hlubším, chronickým problémům českého školství. Na hádce o tom, zda učitelé dělají dost, je například nejzajímavější vidět, jak velké rozdíly mezi školami v Česku jsou. Na pozadí sporu o roli rodičů mě zase nejvíce zajímá to, kolik rodičů si konečně uvědomí náročnost práce učitelů, ale také absurditu obsahu vzdělávání,“ píše Bohumil Kartous v Hospodářských novinách.

Daniel Pražák: Strach v našem školství je všudypřítomný

„Jeden můj kolega, skvělý dějepisář, říká, že školství není pro ustrašené. A já si myslím, že, a ukazuje to i řada diskuzí, že strach v našem školství je všudypřítomný. Jde například o strach ze selhání. Když si znovu vezmu na pomoc data OECD, ukazuje se, že jsme vlastně na konci žebříčku toho, jak si jako učitelé věříme v tom, jestli dokážeme ovlivnit výsledky našich žáků. To znamená, jak si věříme, že dokážeme implementovat novou metodu. Já si myslím, že teď se v našem školství ukázalo, že jsme se na situaci dobře adaptovali. Výuka ve třídách se překlopila do online výuky,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy pedagog Daniel Pražák ze Základní školy Strossmayerovo náměstí.

Monika Olšáková: Já silně vnímám kvalitu výuky podle toho, jak se projevují děti

„Velká inspirace přichází od jiných učitelů, ve kterých člověk rozpozná kvalitu. Každý ovšem vidí kvalitu v něčem jiném. Někdo třeba ve srovnaných šanonech, což tedy není můj případ. Jiný zase v tom, že dokáže improvizovat. Já silně vnímám kvalitu výuky podle toho, jak se projevují děti. Když jsou živé, přítomné, a třeba ani nechtějí odejít, to je pro mě známka dobrého učení,“ říká učitelka Monika Olšáková v rozhovoru pro Lidové noviny. 

Tereza Bočanová: Finská škola spoléhá na to, že děti vědí, co můžou a nemůžou, a řídí se podle toho

„Byli jsme zaskočeni tím, že velká část našich dotazů uváděla místní učitele do velkých rozpaků. Máte čas se setkávat? Jak často spolu mluvíte o jednotlivých dětech a třídách? Jak řešíte systémové věci? Na všechno měli naši finští kolegové jedinou odpověď: mluvíme spolu pořád, setkáváme se neustále, je to přece součást naší práce, a máme k tomu všechnu potřebnou podporu od státu i od ředitele,“ popisuje učitelka Tereza Bočanová své zážitky z návštěvy finských škol. Text přináší magazín Rodiče vítáni.

Daniel Šmíd: Když se řekne učitel, naskočí mi obraz Harrisona Forda ve filmech o Indianu Jonesovi

Lektor moderní etikety, oblékání a tvorby osobního stylu Daniel Šmíd prozrazuje, jak by měl vypadat dobře oblečený učitel či učitelka. Zdůrazňuje upravenost, jistou míru elegance a autentičnost. V rámci svého projektu Zdvořilost do škol přednáší na základních, středních a vysokých školách. Vede semináře firemní kultury u nás i v zahraničí. Pro Lidové noviny Daniel Šmíd popsal zásady dress codu pro učitele.

Žijeme ve škole, kde vládne strach, říká jedna z učitelek

„Žiji ve škole, kde vládne strach. Mám obavy o zdraví a životy kolegů a dětí. My se tam bojíme!“ zdůraznila na kraslickém zastupitelstvu Pavlína Poledňáková ze základní školy v Havlíčkově ulici, v níž nedávno žák napadl učitele. Zdůraznila, že ve škole nejsou nějaké gangy, jak by si někdo mohl myslet. Problémová jsou v přepočtu necelá dvě procenta žáků. Reportáž přináší Deník.

Chytrá škola pozná, kdy větrat, jak svítit a topit. Unikátní rekonstrukce budovy střední školy

Do začátku vyučovací hodiny zbývá zhruba patnáct minut. Automatický systém školy v tu chvíli zahájí větrání ve třídě, nastaví ideální teplotu a intenzitu osvětlení z LED světel určí podle toho, zda je venku slunečno, či zataženo. Zvoní na hodinu a žáci začínají vyučování v ideálních podmínkách. Pokročilé technologie budou kontrolovat prostředí v budově střední školy COPTH (Centrum odborné přípravy technickohospodářské) poté, co magistrát dokončí její unikátní rekonstrukci. Zastaralá školní budova se v rámci pilotního projektu z peněz Evropské unie změní na chytrou a energeticky efektivní – první svého druhu v Česku. Reportáž přináší MF DNES.

Školy jsou prodchnuty strachem a nedůvěrou, říká vítěz učitelské soutěže. V takovém prostředí se nerozvíjí žáci ani učitelé

V letošním ročníku soutěže Global Teacher Prize bodovali severomoravští učitelé. Vítěz Tomáš Chrobák a stříbrná Monika Olšáková učí na školách vzdálených jen pět kilometrů od sebe. Jaké fígly by poradili svým méně zkušeným kolegům a co by změnili v českých školách? „Všem by se dýchalo lépe, kdyby se povedlo vymýtit z lavic, sboroven či ředitelen strach. V takovém prostředí se nedá svobodně tvořit,“ říká učitel matematiky Tomáš Chrobák v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Nová výzkumná zpráva: Má zákaz mobilů o přestávkách smysl?

„Nová výzkumná zpráva shrnuje zjištění týkající se pravidel používání mobilních telefonů o přestávkách v českých školách. Náš výzkum navazuje na mediální diskuzi o dopadu používání mobilních technologií ve školách a přispívá poznatky na toto téma, které dosud nebylo dostatečně empiricky zkoumáno,“ píšou autoři výzkumné zprávy Nikol Kvardová, Natália Valkovičová a David Šmahel v magazínu IRTIS MUNI.