„Když sem spadnete, už se nevydrápete.“ Jak se žije v bruntálském ghettu

Ze 17 tisíc obyvatel Bruntálu je zhruba třetina Romů. Část z nich žije v místním ghettu. Zde má většina obyvatel základní vzdělání, 80 procent jich nemá stálé zaměstnání. Několik romských podnikatelů zajišťuje sezonní práce. V zablácené době předvánoční jsou skoro všichni doma. S koronavirovou pandemií bojují statečně tím, že ji ignorují. O žádném nakaženém, neřkuli zesnulém ve svém okolí nikdo neví. Reportáž přináší Deník N.

„Sociální experiment století“. Dánsko vystěhuje lidi z ghett, přemístí je jinam

Dánsko spustilo ambiciózní plán na likvidaci ghett, obývaných převážně lidmi cizího původu. Část obyvatel ghett, kteří žijí v obecních bytech, se bude muset odstěhovat. Vláda chce uvolněná obydlí privatizovat. Lidé z ghett ji obviňují z rasismu. Informuje iDNES.

Vzdělávací program „Vím, co se stalo“

Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze pořádá pro žáky a studenti středních škol a osmých a devátých tříd základních škol vzdělávací program „Vím, co se stalo“, v rámci kterého se dozví, jak vypadal život v protektorátu a v terezínském ghettu za druhé světové války. 

Magdalena Karvayová: Diskriminace romských dětí v českém školství přetrvává, jen se „převlékla“ do jiného kabátu

Ač byla jedničkářka, jeden z učitelů jí řekl, že na speciální škole mezi „její rasou“ jí bude lépe. Magdalena Karvayová vystudovala vysokou školu a dnes pomáhá romským rodičům, aby jejich děti získaly plnohodnotné vzdělání a aby segregace z českého školství jednou provždy zmizela. Rozhovor s Magdalenou Karvayovou přináší časopis Romano vod´i.

Učitelka z Janova: U mnoha dětí musíme suplovat rodinu, která neplní svou funkci

„V první řadě mě napadá, že musíme vynaložit mnohem více úsilí, abychom dětem předali třeba základy slušného vychování či hygieny. Musíme suplovat rodinu, která u mnoha z nich neplní svou funkci. Učíme děti slušnému vyjadřování, rozšiřujeme jejich chudou slovní zásobu. Pokud jde o výuku, ta musí být více hravá a zaměřená hlavně na praktické procvičování,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Alena Michalská, která učí 36 let na základní škole v litvínovském Janově, který je považován za romské ghetto.

Romy tu nechceme, bouří se lidé

Začátkem příštího týdne se do areálu bývalé léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci začne stěhovat asi sto chudých lidí z ilegální ubytovny v Šámalově ulici, kteří musejí pryč kvůli dluhům provozovatele. Proti záměru města se ale bouří obyvatelé z okolí i někteří zastupitelé městské části Brno-střed, pod niž lokalita spadá. Hlavní důvod? Vadí jim, že jde o Romy. Informuje MF DNES.

Kateřina Šedá o dětech z „brněnského bronxu“: Nechtějí studovat, ale na pracák. Je to vzorem v rodině.

„Říkají, že největší problém je, že mají děti v segregovaných školách. A když jsem jim odpověděla, že školy, které nejsou segregované, mají hrozně blízko, že za půl hodiny jsou v centru města a můžou děti přihlásit do jiné školy, často jsem slyšela, že je to moc daleko. Neslyšela jsem ´Oni nás nevezmou´ nebo ´To nejde, už jsme s nimi jednali´,“ říká výtvarnice Kateřina Šedá v rozhovoru o tom, jak mapovala život v „brněnském bronxu“, tedy oblasti v okolí ulice Cejl, kde žijí převážně Romové. Rozhovor přináší server iDNES.cz.

Projekt El Sistema umí děti z ghett včlenit do společnosti. Funguje i v Česku

Milada Cholujová, zakladatelka Nadačního fondu Harmonie, zná řešení, jak děti z ghettt integrovat do většinové společnosti. Poskytne se jim zdarma hudební vzdělání, děti poznají, co je zodpovědnost, ale i sebevědomí či úspěch, zvedne to i celou komunitu. Za roku už hrají v orchestru. Projekt se jmenuje El Sistema a osvědčil se v Severní i Jižní Americe, ve 25 státech Evropy. S úspěchem se začal rozvíjet i v Česku, ale brzdí ho nedostatek financí. "Přehazují si nás z kanceláře do kanceláře a nevejdeme se jim do žádné škatulky,“ říká Cholujová v reportáži serveru Aktuálně.cz.