„Chtěli jsme vybudovat školu, kde by se žáci cítili bezpečně, kde by jich nebylo 30 ve třídě, a nejdůležitější pro nás bylo, aby děti fungovaly na své vnitřní motivaci, nikoliv na té vnější. Dětem je přirozené, že se touží učit a dozvídat se o světě, ale klasické školství brzy tuto motivaci nahrazuje tlakem na výkon a hodnocením známkami,“ vysvětluje vznik školy její zakladatelka a zároveň ředitelka Kateřina Nováková. Rozhovor přináší magazín Rodiče vítáni.
V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:
A jaká jste tedy teď škola? Jak byste ji popsala?
Jsme malá škola, máme 24 žáků ve čtyřech ročnících. Do budoucna bychom chtěli mít maximálně sedmdesát děí ve všech devíti ročnících. Učíme ve věkově smíšených třídách. Matematiku vyučujeme Hejného metodou, čtení metodou Sfumato. Bereme si něco z waldorfské pedagogiky, protože tady máme paní učitelku, která dlouho učila na waldorfské škole. Něco máme z montessori – klademe velký důraz na osobní zodpovědnost a přístup dětí, často pracujeme na koberci a využíváme i některé montessori pomůcky. Hodně jsme se inspirovali i programem Začít spolu.
Jeden den v týdnu – takzvaný Lesní den – jsou děti celý den venku a pracují na projektech, které se týkají ročních období, svátků nebo jiných témat, která se zrovna probírají ve škole. A družinu tráví také skoro celou venku – od 12 až do 15:30 za každého počasí.
Jak vypadá váš školní den?
Začínáme i končíme den kruhem na koberci. Ráno si řekneme, co nás čeká. Pak probíhá výuka. Nezvoní u nás, hodina začíná a končí podle toho, jak jsou na tom děti s prací. Jedeme spíš v blocích, které trvají aspoň hodinu a půl. Je škoda je vytrhávat z práce, když vidíme, že jsou do toho zabrané. Měli bychom dodržovat odchod na oběd, protože někteří rodiče si děti vyzvedávají, ale zase bývají dost benevolentní v tom, že když má dítě něco rozdělané, tak rodič chvíli počká. Na konci dne pak máme také kruh, který slouží k hodnocení a sebehodnocení.
Jak se vám sebehodnocení osvědčuje? Zvládají to i malé děti?
Sebehodnocení jim jde čím dál líp, reflexi děláme na konci každého dne. Hodně rychle se jim to ale okouká, takže je potřeba využívat různé pomůcky. Stavíme na sebe krychličky, využíváme barevné papírky, píšeme na tabulky, ukazujeme rukou… Hodnotíme pokaždé nějaký jiný aspekt práce, aby neodpovídali ze setrvačnosti to samé.
Se sebehodnocením pracujeme i během tripartitních třídních schůzek vždy ve čtvrtletí, kdy se sejdou rodič, učitel a dítě. Děti pak rodičům ukazují portfolio, které si vedou, a společně se pak baví o tom, kde je všechno v pořádku a kde by naopak bylo dobré přidat. Tyto schůzky pak v pololetí a na konci školního roku doplňujeme několikastránkovým slovním hodnocením, kde učitel dítěti shrne jeho pokroky a navrhne další kroky. Každé dítě má také stanovený roční vzdělávací plán a samo si v něm vybarvuje nebo zaškrtává, co už umí.
Celý text naleznete zde
22 komentářů:
Málo dětí ve třídě je pěkné, ale poleze to do peněz.
Fungovat výhradně na vnitřní motivaci je úplně skvělé, ale jak to zařídit? Leda velice silným filtrováním - brát do školy VÝHRADNĚ žáky, kteří tu vnitřní motivaci mají. Druhá možnost - učit JENOM to, co děti baví - je cesta do pekel. ////
Každopádně budeme chytřejší za pár let - až jak budou absolventi této školy úspěšní na VŠ a zaměstnání. Dokud nebudeme vědět tohle, bavíme se jen o propagandě. ////
Chtěl bych vidět, jak by si tahle "super" škola poradila s běžnými studenty - kteří o studium mají zájem v lepším případě střídavý, vyrušují, dělají randál a ničí vybavení školy. ////
Souhlas s E. Kocourkem. Co ale s dětmi, co vnitřní motivaci nemají, nemají mnohdy ani oba rodiče a jsou problémoví. Poradí si taková škola s nimi, nebo je předá jinam. Třeba do státní školy s nedostatkem peněz i učitelů.
Stále si myslím, že kvalitní škola s kvalitními profesionály bude dosahovat lepších výsledků než škola plná motivovaných amatérů. Problém je v pseudoprofesionalitě českého školství. Nejsou peníze ani podmínky.
Tak tak.
Zbožňuju, když si někdo postaví skleník, aby v něm pěstoval orchideje a pak chodí a rozdává rady, jako pěstovat okurky a brambory na poli.
Jenže ztráta sebereflexe a smyslu pro realitu je asi průvodním jevem "alternativního myšlení".
Bohužel, lidem je přirozená lenost. Jak se s tím poprat u většinové populace?
Další příklad školy s alternativním programem. Není třeba se obávat o její úroveň, přece rodiče nepřipraví pro vzdělávání svých dětí špatnou školu.
Po roce 1989 se stala chyba. Stát pro vzdělávání dětí svých občanů neproměnil socialistické školy podle aktuálních poznatků pedagogické psychologie a zahraničních zkušeností. Proto začaly vznikat (a stále vznikají) nové školy (převážně soukromé) s alternativním programem.
Za pozornost stojí některé principy ZŠ V Pohybu, jak se o nich v článku píše: Důraz na vnitřní motivaci, ne tlak na výkon a hodnocení známkami, věkově smíšené třídy, inspirace alternativními výukovými metodami a koncepcemi (např. Začít spolu), výuka v blocích, projektová výuka, podněcující způsob sebehodnocení a hodnocení (např. tzv. tripartita) atd.
Je to asi nějaká zvláštní zatvrzelost, která brání proměně škol k lepšímu.
Opravdu bych ocenil, kdyby alespoň těch pár dnů kolem Vánoc se přestali všichni experti navážet do našich škol a učitelů.
Je to asi nějaká zvláštní zatvrzelost, která brání proměně škol k lepšímu.
K lepšímu? Určitě?
To není zatvrzelost, ale zdravý rozum a pud sebezáchovy.
Kdyby všechny školy české fungovaly podle všech "alternativních" receptů, které jsme si jen tady na tomto webu mohli přečíst, nastal by takový chaos, že už by se něco naučili opravdu jen ti žáci, kteří mají vlastní motivaci.
Ad poste.restante, orchideje, brambory -- Super trefa! Bravo! ////
Ad Vl.Václavík -- Pokud je to od vás ironie, tak sorry. Ironii většinou nerozumím. Ale pokud to myslíte vážně, jste vedle jako jedle. Že rodiče nepřipraví pro vzdělávání svých dětí špatnou školu? Klidně připraví. Nevychovaní frackové jsou často výsledkem péče rodičů, kteří to "myslí dobře". Stejně tak to rodiče mohou myslet dobře s tou školou, a vytvořit nefunkční pitomost. Právě to, co vám "stojí za pozornost", jsou ty nejzářnější pitomosti. Dětem se bude na škole líbit, ale naučí se kulový. ////
Ad poste.restante 22:37
Něco by se naučili opravdu jen ti žáci, kteří mají vlastní motivaci.
To je jádro problému školní výuky. K jeho řešení by mohla pomoci psychologie: Motivace je pohnutka k určitému chování - jednání. Je-li potřeba (z pohledu jedince) něco se naučit, k žádoucímu procesu učení dojde. Chybí-li však hybná síla, je to ve škole (z pohledu žáků - studentů i vyučujících jen Dalekáť cesta má! Marné volání! - Deprimující situace.
Dost zásadní je otázka, zda má škola ke vzdělávání donutit nebo vzdělávání spíš nabídnout a poskytnout. Na té první variantě je založena tradiční škola, která uplatňuje hierarchicko - autoritativní přístup k výuce. Protože druhá varianta je mnohem mladší (k jejímu akceptování došlo v souvislosti s rozšířením hnutí Nové výchovy od počátku 20. století), je tedy považována za alternativu.
Snaha zakládat u nás alternativní školy nebo přecházet na alternativní metody práce v běžných školách (děje se!) svědčí o tom, že s konceptem tradičně pojaté školní výuky asi není vše v pořádku.
1) Kolik dětí je inkludovaných, kolik dětí má poruchu chování? Jen aby tam nebyla bariéra pro vstup takových dětí. Pan Kocourek může mít v tomto pravdu. Ono se s dětmi s vnitřní motivací pracuje i ve škole hlavního vzdělávacího proudu báječně.
2) Není to jeden z mnoha pokusů jak obejít inkluzi?
2) Tato škola má evidentně silného sponzora, protože 24 dětí "neuživí" školu. Možná všichni učitelé pracují zadarmo. O tom není v propagačním článku ani slovo. Všichni víme, že peníze jsou primární.
" tradičně pojaté školní výuky asi není vše v pořádku"
To všichni víme, ale jak píšu výše, tak hlavním problémem je podfinancované školství. Mladí absolventi PdF sice do škol nastoupí, ale vesměs rychle utíkají. Příčinou je nízké finanční ohodnocení. Je smutné, že nedosáhnou ani na hypotéku. A kdo by chtěl stále bydlet u rodičů? "Srdcařů" - učitelů ubývá geometrickou řadou. A aritmetickou řadou přibývá "potichoučku" inkludovaných žáků. Důvodů je samozřejmě více, ale "nejdůležitější" pro mladé kantory jsou peníze.
Dost zásadní je otázka, zda má škola ke vzdělávání donutit nebo vzdělávání spíš nabídnout a poskytnout.
To je otázka dobrá leda tak pro "filosofy" a "blábolivé odborníky".
Má smysl asi stejný, jako jestli lze slušného člověka vychovat příkladem, nebo hrozbou trestu?
Schválně, jestli znáte odpověď.
Já si na ní testuju, kdo je partner v diskusi.
Snaha zakládat u nás alternativní školy nebo přecházet na alternativní metody práce v běžných školách (děje se!) svědčí o tom, že s konceptem tradičně pojaté školní výuky asi není vše v pořádku.
Ale pendrek. Nesmyslný závěr, vycházející z nesmyslné premisy.
Alternativní metody práce tu byly vždycky a vždycky budou. Každý učitel, který je opravdu skutečný učitel, hodný tohoto názvu, se celý život zabývá tím, jak svým žákům zprostředkovat učivo, jak je zaujmout, nebo dokonce nadchnout. Jen z toho nedělá vědu.
A "alternativní školy"? Dobře víte, že je podporuji, ale to neznamená, že si sednu na zadek z každého mediálně propíraného nápadu, který má za sebou už (celé!!) dva roky existence.
Tedy, ne snad, že by ve školách bylo vše v pořádku.
Jenže to není ani tak špatné, jak se nám tu všichni ti "odborníci" snaží malovat těmi nejčernějšími barvami.
Už jsme se o tom bavili mockrát. Někdy je to opravdu snaha dělat věci jinak. Což ale neznamená, že lépe. A na jeden takový je nejmíň pět marketingových projektů, které jsou postaveny na kydání špíny na tradiční školu.
Zeptám se Vás jednoduchou otázkou.
Každý rok se z této země odstěhuje několik tisíců lidí a usadí se v zahraničí.
Znamená to tedy, že se tady žije špatně, anebo že "s konceptem života v ČR není něco v pořádku"?
Že s konceptem tradičně pojaté školní výuky asi není vše v pořádku? -- Použitím páně Václavíkovy "argumentace" mohu stejně tak tvrdit, že v hlavách zastánců alternativních směrů není něco v pořádku. ////
Pane Mádr, o podfinancování víme. Ale pan Václavík napadá koncept. ////
Jisté reformy je třeba, ale nevyřeší to "rozmělnění RVP". Podkladové studie jsou evidentně jen slovíčkaření. Úplně nejhorší variantou reformy školství je, že VŠ učitelé na PdF přímo podporují alternativní školství a snaží se ho reformovat v tomto duchu. Evidentně jsou odtrženi od každodenní reality běžného provozu škol. MŠMT se také musí oprostit od velkého vlivu aktivistů všeho druhu. Jakákoliv reforma(změna) ve školství musí mít evoluční vývoj, dlouhodobé odzkoušení na patřičném (běžném) vzorku škol. Ne Londýnská, Táborská,..Revolucí v dnešní době netřeba.
Ani revoluce, ani reformy! Žádné koncepční změny českému školství neprospějí při zachování stávajících rozhodovacích mechanismů. ////
V současné situaci by jakékoli koncepční změny buď pocházely přímo od aktivistů, nebo by je aktivisté dokázali ohnout tím svým směrem. ////
Nedivil bych se, kdyby dnes už čeští učitelé byli na jakékoli "reformy" alergičtí z principu. ////
MOTIVACE JE VÝSOSTNĚ VNITŘNÍ VĚC. MOTIVOVÁNÍ ZVENČÍ MŮŽE BÝT ZAMĚŘENO PRIMÁRNĚ NEBO SEKUNDÁRNĚ
ad V. Václavík 22. prosince 2018 21:08 a dále
Po roce 1989 se stala chyba. Stát pro vzdělávání dětí svých občanů neproměnil socialistické školy podle aktuálních poznatků pedagogické psychologie a zahraničních zkušeností... Za pozornost stojí některé principy ZŠ V Pohybu, jak se o nich v článku píše: Důraz na vnitřní motivaci, ne tlak na výkon a hodnocení známkami,..
Každá motivace (vnitřní pohutka k jednání) je vnitřní. Je mi líto, že pan Václavík zřejmě považuje dělení motivace na primární motivaci (motivaci hlavním cílem dané věci) a sekundární motivaci (motivaci jiným, druhotným či vedlejším cílem) zřejmě za jakýsi přežitek socialismu a "přežvykuje" stále cosi o vnější motivaci, aniž by rozlišoval mezi pojmy motivace a motivování (motivování zvenčí totiž může být zaměřeno jak na hlavní, tak i na vedlejší cíle). Motivování je, vážený pane Václavíku, něco jiného než motivace, která je vždy výsostně vnitřní věcí.
Člověk, který nerozlišuje mezi motivováním a motivací nám tu, chce něco kázat?
Je to asi nějaká zvláštní zatvrzelost, která brání proměně škol k lepšímu.
Opravdu je znechucení/vyhoření učitelů, jejich nedostatek a zhoršující se kvalita výuky pocházející především z podfinancovanosti školství a z aktivit politicky "korektních" aktivistických pseudo reformátorů "zatvrzelostí"? Není to spíš projev profesní a občanské sebeobrany učitelů před lidmu, kteří nemají jasno ani v některých základních pojmech?
Dost zásadní je otázka, zda má škola ke vzdělávání donutit nebo vzdělávání spíš nabídnout a poskytnout. Na té první variantě je založena tradiční škola, která uplatňuje hierarchicko - autoritativní přístup k výuce. Protože druhá varianta je mnohem mladší (k jejímu akceptování došlo v souvislosti s rozšířením hnutí Nové výchovy od počátku 20. století), je tedy považována za alternativu.
Snaha zakládat u nás alternativní školy nebo přecházet na alternativní metody práce v běžných školách (děje se!) svědčí o tom, že s konceptem tradičně pojaté školní výuky asi není vše v pořádku.
Tohle je podle mého názoru aktivistická lež jak věž. Není totiž pravda, že definičním znakem tzv. tradiční výuky je nedostatečné působení na žákovu primární motivaci. Není pravda, že tzv. alternativní metody jsou účinnější a že automaticky vedou ke kvalitnějšímu vzdělávání. Mnohdy je to spíš naopak. Pravdou je, že zastánci alternativních metod se vesměs brání prověřování výsledků jejich práce. Proč? Myslím, že právě proto, aby se na tu zhoršenou kvalitu plynoucí z jejich metod nepřišlo.Viz např. tzv Hejného (ne)metoda výuky matematiky, jejíž zastánci mnohdy i dost nevybíravě hanobí systematickou výuku matematiky a po mnoho let se vyhýbají serióznímu vědeckému ověření kvality jejich práce.
MOTIVACE JE VÝSOSTNĚ VNITŘNÍ VĚC. MOTIVOVÁNÍ ZVENČÍ MŮŽE BÝT ZAMĚŘENO PRIMÁRNĚ NEBO SEKUNDÁRNĚ. JSEM NÁZORU, ŽE PAN VÁCLAVÍK OPAKOVANĚ SVOU AKTIVISTICKOU PROPAGANDOU TZV. ALTERNATIVNÍCH METOD PRAKTIKOVANÝCH BEZ NÁLEŽITÉ KONTROLY KVALITY JEJICH VÝSLEDKŪ VĚDOMĚ ČI NEVÉDOMĚ NIČÍ PRIMÁRNÍ MOTIVACI UČITELŮ DOBŘE UČIT.
Doufám, že si účitelé ty aktivistické výmysly nenechají jen tak beze všeho líbit. Doufám, že MŠMT v dohledné době zajistí seriózní/vědecké prověření tzv. Hejného metody a že udělá maximum pro zlepšení základních podmínek pro školy, žáky a učitele.
J.Týř
AŤ ŽIJE A VZKVÉTÁ RPH V PEDAGOGICKÝCH FAKULTÁCH!?
Úplně nejhorší variantou reformy školství je, že VŠ učitelé na PedF přímo podporují alternativní školství a snaží se ho reformovat v tomto duchu. Evidentně jsou odtrženi od každodenní reality běžného provozu škol. MŠMT se také musí oprostit od velkého vlivu aktivistů všeho druhu. Jakákoliv reforma(změna) ve školství musí mít evoluční vývoj, dlouhodobé odzkoušení na patřičném (běžném) vzorku škol. Ne Londýnská, Táborská,..Revolucí v dnešní době netřeba. napsal Ivo Mádr 23. prosince 2018 19:04.
Naprostý souhlas. Pedagogicko populistický aktivismus odtržený zřejmé z existenčních důvodů jeho nositelů od systematického/vědeckého přístupu ke školství je, myslím, u dost významné části VŠ učitelů v PedF zřejmý. Nedivme se příliš. I platy VŠ učitelů jsou totiž malé. Chtějí-li přežít, "musejí" nebo i sami chtéjí takzvaně "vstoupit do RPH (Revoluční Projektové Hnutí)", dostat tak dotační pedagogicko populistický vítr do plachet a přivydělat si něco v těch aktivistických pedagogicko populistických projektech. To je podle mého názoru jeden z hlavních kořenů současné hmotné a pedagogicko populistické bídy českého školství.
Kdysi nám v Česku jeden diktátor zavřel vysoké školy. Dnes mnozí učitelé v rámci rúzných dotací poklonkují odklonu od vědeckého přístupu ke školství a přiklánějí se k přeměně škol ze zařízení vzdělávacího na zařízení "konstruktivisticky" (pře)výchovné. Je v tom velký rozdíl, když násilí fyzické je vystřídáno násilím ideologickým?
Nechci žít v domě, který stavéli zedníci a tesaři neovládající ani základy svého řemesla, při práci je konstruktivisticky neobjevili a melou nad očividně křivou zdí, krovem nebo okapem něco o pokroku ve stavebních metodách. Proč se učitelé smiřují s tím, že české školství je ničeno i konstruktivisticky orientovanými pedagogickými populisty ze spolku RPH i v pedagogických fakultách?*
* Viz i
http://www.ceskaskola.cz/2018/12/konstruktivisticke-pristupy-ve.html
Ad J.Týř, Doufám, že ... --
Ujišťuji vás, že MŠMT neudělá nic z toho, co by se vám líbilo. Žádné seriózní prověření čehokoli, žádné zlepšení podmínek. ////
"Maximum" by asi bylo požadavkem příliš fantastickým, ale jak by vypadalo nějaké to optimum? Nebo realistické sub-optimum? Asi slíbené přidání 20 procent, že? A co takhle odstínění škol a učitelů od všech aktivistických nesmyslů? No, smůla. MŠMT neudělá nic. Jenom povede řeči. Mraky řečí ... ////
Doufám, že si učitelé ty aktivistické výmysly nenechají jen tak beze všeho líbit. Proč se učitelé smiřují s tím, že ... -- A co byste si tak představoval, pane Týř? Stávku učitelů? Té si nikdo nevšimne. Občanskou válku? Lepší, ale jak se dělá občanská válka? To nás ve škole neučili ... ////
Nechci žít v domě, který stavéli zedníci a tesaři neovládající ani základy svého řemesla, při práci je konstruktivisticky neobjevili a melou nad očividně křivou zdí, krovem nebo okapem něco o pokroku ve stavebních metodách.
Učitelé mají za dané situce možnost obracet se na úřady a zastupitelské útvary s požadavky na nápravu nesrovnalostí spočívajících v zavádění praxí neověřených hloupostí. K tomu je nutné, aby ty hlouposti včetně mediálního oblbování lidí uměli a chtěli odhalovat (pojmenovat, zveřejnit a požadovat nápravu). Nedokáží-li to, je mi jich líto.
Spokojené děcko, spokojený dospělý. Alternativě zdar.
Spokojený dospělý, spokojené děcko. Systematické, ontogenetickým a didaktickým principům odpovídající, výchově a výuce zdar.
Arogance, se kterou různí dotačně i mediálně zvýhodňovaní neanonymní a anonymní rádoby pokrokáři neuznávájí a matou základní principy ontogeneze lidské psychiky a didaktiky je pozoruhodná.
Nechci žít v domě, který nad špatnými základy stavěli zedníci a tesaři neovládající ani základy svého řemesla, při práci je konstruktivisticky neobjevili a melou nad očividně křivou zdí, krovem nebo okapem a podmáčenými mélkými základy něco o pokroku ve stavebních metodách.
Chtěl jsem kopec, do kterého poteče voda. A tak jsem ho založil.
Chtěl jsem, aby se lidé neustále navzájem neporovnávali. A tak jsem si to odhlasoval.
A konečně jsem spokojeným a šťastným sluníčkářem.
Okomentovat