Dětský psycholog: Počítač je těžký konkurent, ale rodič se nesmí bát dítěti organizovat život

Pro to, aby u dětí nevznikla závislost na počítačích, je podle dětského psychologa Václava Mertina klíčová zejména role rodičů, kteří musí zasáhnout. Alternativy k počítačům existují i v době pandemie, kdy je řada věcí omezená. „Počítač a hry jsou těžký konkurent, ale rodič se taky neptá, když má dítě naučit základním hygienickým návykům. Občas musí ukázat autoritu a jsem přesvědčen, že to platí i zde. Neměli bychom se bát dítěti ten život organizovat, do určitého věku velmi silně,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas. 

Odbornice: Prvňáci ještě ani neměli čas si zvyknout na školu

Přechod škol na výuku na dálku bude v současné situaci obtížný asi hlavně pro prvňáky. Šest týdnů po začátku školního roku si zatím ještě úplně nemohli zvyknout na systém práce při školním učení, ve svém věku nemají dost pozornosti a bez pomoci dospělých se při vzdělávání neobejdou. Důležitý pro jejich učení nyní bude hlavně úzký kontakt mezi rodiči a učitelkou. ČTK to řekla místopředsedkyně Rady Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Pavla Kubíčková. 

Trpělivosti je potřeba víc než kdykoli předtím, říká o novém školním roce nestor dětské psychologie Jaroslav Šturma

„Začátek letošního školního roku je naprosto bezprecedentní. Před prázdninami dostatečně nefungovaly školy ani školky, režim, do kterého se teď vracíme, bude pro děti velmi náročný,“ říká psycholog a psychoterapeut Jaroslav Šturma, který se jako pravá ruka legendárního profesora Zdeňka Matějčka věnuje dětské klinické psychologii od roku 1970. Rozhovor přináší Radio Wave.

Na jaře se děti bály covidu. Teď reakcí spolužáků, až zakašlou

Děti se obávají návratu do škol. Stačí prý, aby jednou zakašlaly, a ostatní spolužáci se jich budou bát. Podle Linky bezpečí se na jaře děti bály smrti. Že se nakazí a budou muset do nemocnice. A že jejich babičky a dědečkové umřou, než se s nimi opět uvidí. Nyní mají strach, že onemocní, že nakazí spolužáky. Reportáž přináší Právo.

Učitelská platforma: Řešme psychický stav dětí po návratu do škol

Dva měsíce uzavřených škol, izolace, chybějící kontakt s kamarády. To jsou jedny z mnoha příčin, které mohou narušit psychických stav dětí a komplikovat jejich úspěšný návrat do života školy. Učitelé sdružení v Učitelské platformě považují proto za potřebné, aby byla vytvořena metodika či jiná forma podpory, která dětem pomůže se s důsledky uzavření škol vyrovnat.

Tereza Berková, Sylvie Stretti: Až se sejdeme ve škole. (Jak se budou děti chovat po návratu do školy)

Naším záměrem bylo vytvořit materiál, který bude sloužit jako podpora pedagogů při reakcích na možné rozpoložení dětí a žáků při jejich návratu. Vnímáme jako důležité, aby učitelé věděli, kdy mohou očekávat propady v chování a prožívání svém i žáků v průběhu dalšího roku, a mohli na ně adekvátně reagovat, a do jisté míry jim předcházet. Na základě zkušeností z krizové práce přikládáme časovou posloupnost, která popisuje, jak obvykle přichází změny v prožívání i chování. Pokud s těmito proměnnými budeme dopředu počítat a připravíme si na tato období jasný plán co dělat a nedělat, může to přispět ke zvýšení pocitu bezpečí a rychlejší adaptaci na situaci.

Návrat do školy s jinými spolužáky a jinou paní učitelkou může být pro děti spíš frustrace, říká psycholožka.

Koronavirus uzavřel školy i školky a velmi tak proměnil životy dětí. Mnohé se ocitly v sociální izolaci a na dlouhé týdny ztratily kontakt se svými vrstevníky. Co to udělalo s jejich vývojem? „Děti se formou hry a prostřednictvím kamarádství učí, jak s druhým vycházet, jak se pohádat, jak si vyjasnit věci. Tohle když se dítě na několik měsíců učit přestane, patrně se to nějak projeví,“ říká psycholožka Pavla Koucká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.

Dětem, které škola stresuje, výuka na dálku prospívá

Podle psychologa Jana Sojky je domácí vyučování objektivně náročnější. Úzkostným dětem nepomáhá, když dostanou najednou úkoly na celý týden, a je na nich, aby si je rozvrhly. „Pokud ale nejsou ve škole spokojené a stresuje je i ranní vstávání, bude pro ně rodinné prostředí víc klidové,“ říká Sojka v reportáži iDNES.

Puberťáci v karanténě: frustrace, výkyvy nálad… Pomoci může mobil i vařečka do ruky

„Dospívající mají vývojově velkou potřebu autonomie, samostatnosti. Jsou v životním období, kdy potřebují trávit mnoho času se svými vrstevníky a budovat si status ve skupině. O to všechno teď kvůli restrikcím ze strany státu i rodičů přicházejí. Není tedy divu, že mohou pociťovat obrovskou frustraci,“ vysvětluje psycholožka Dominika Šinaľová z iniciativy Nevypusť duši v reportáži magazínu Rodiče vítáni. „Jejich svět se otřásl v základech, během pár týdnů zmizela většina jistot, které měli. Navíc kvůli hormonálním změnám jsou teenageři obecně náchylnější k výkyvům nálad, depresím a úzkostem, které tato náročná situace může ještě posilovat.“

O koronaviru s dětmi mluvte a nečekejte, až se zeptají, radí psycholog

Pražské centrum Psychoterapie Anděl rozjíždí bezplatnou poradnu psychologa pro pomoc lidem v karanténě. Bezdětné páry řeší často ponorkovou nemoc, některé rodiny s dětmi zase nezvládají skloubit péči, práci a domácí školu. S klinickým psychologem Janem Kulhánkem ale deník Aktuálně hovořil především o tom, jak současnou situaci vnímají děti a jak jejich duševní pohodě mohou rodiče napomoci.

Děti častěji volají na Linku bezpečí. Nezvládají karanténu s rodiči

V době koronavirové pandemie se rapidně zvyšuje počet dětí, které se obracejí na Linku bezpečí. Od začátku letošního března do pondělí ji prostřednictvím chatu nebo mailu kontaktovalo 428 dětí, minulý rok za stejné období to přitom bylo téměř o sto dětí méně. Podle dětské psycholožky Jany Divoké situaci nejhůře vnímají děti ze sociálně slabších rodin. „Škola pro ně byla takovým úkrytem před rodiči, kteří jsou třeba drogově závislí a teď s nimi musí být doma, což je pro ně velice náročné,“ říká psycholožka v reportáži iDNES.

Psycholožka: V rodinách při karanténě pomáhá nadhled

Rodiče by měli s dětmi o koronaviru a obavách z něj mluvit otevřeně. Při karanténě je třeba zaměřit se na světlé momenty a neztěžovat už tak náročnou situaci malichernostmi. Dopady karantény se začínají odrážet i v telefonátech na linku důvěry. ČTK to řekla psycholožka a ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková.

Jak mluvit s dětmi o koronaviru? Pomůže příručka i komiks.

Současná pandemie koronaviru se dotýká i dětí, které často nerozumí tomu, proč nesmí do školy nebo navštěvovat své babičky a kamarády. Speciálně pro naše české prostředí vznikla příručka "Koroňák není kamarád!", která pomůže dospělým toto téma s dětmi lépe komunikovat.

„Ahoj, já jsem Korona.“ Jak mluvit s dětmi o koronaviru?

Současná pandemie koronaviru se dotýká i dětí, které často nerozumí tomu, proč nesmí do školy nebo navštěvovat své babičky. Mohou mít obavy a strachy, které vůbec nevnímáme. Ani dospělí mnohdy nevědí, jak o pandemii mluvit, co si o tom ale mají myslet děti a jak jim hrozbu koronaviru vysvětlit? Proto psychologické pracoviště ministerstva vnitra spolu s dalšími dobrovolníky připravilo v rámci mezinárodní spolupráce českou verzi ilustrované brožurky pro malé i velké „Ahoj, já jsem Korona“. Pokud pomůžeme dětem správně a v klidné atmosféře vysvětlit fakta, pochopit běžné emoce jako strach, úzkost, hněv a smutek, pomůžeme nejen jim, ale i sobě.

Někteří odborníci se omlouvají za kritiku dokumentu V síti: Za školou. Film neviděli

„Kolegové, chtěli bychom touto cestou DEMENTOVAT předchozí STANOVISKO k programu V SÍTI ZA ŠKOLOU. K připojení k předchozímu stanovisku nás vedla pro nás nová a dle mého názoru nestandardní cesta "vstupu toho projektu do škol" a obava o zdraví již zmíněných žáků bez většího zapojení odborných a vládních institucí. Hlavním důvodem bylo, že jsme posuzovali nesprávný materiál. Kolegům jsem se omluvil a podnikl jsem kroky ke stažení stanoviska z našich webových stránek,“ napsal na Facebooku České asociace adiktologů její předseda Jiří Zatřepálek. Zatřepálek se omlouvá za připojení k úternímu Společnému stanovisku odborných společností k programu V síti: Za školou.

Polemika o filmu V síti: Za školou: Je film vhodný pro školní děti?

Dokumentární film V síti rozkrývá svět sexuálních predátorů ohrožujících děti na internetu. Do kin jde spolu s ním i verze upravená pro mladší děti V síti: Za školou. Uvedení této verze pro školy vyvolalo ostrou kritiku ze strany některých odborných společností. S jejich stanoviskem naopak zásadně nesouhlasí odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci.

Dokument V síti varuje: Dvanáctileté děti jsou nejohroženější

„Verze V síti: Za školou je zkrácená, má jen 63 minut a jsou to vybrané klíčové momenty děje, které doplňují přímé vstupy protagonistek, které mluví na kameru, říkají dětem, co se v tu chvíli děje, co je správné udělat a naopak co se nesmí. Má to edukativnější rozměr, odehrává se to víc ve verbální rovině, víc se v něm mluví než ukazuje,“ říká v rozhovoru pro deník Právo Radka Urbancová z distribuční společnosti Aerofilms.

Špatné chování je volání o pomoc. Norská psycholožka vysvětluje, proč některé děti nepřiměřeně zlobí a co s tím

„Domnívám se, že za mnoha případy „zlobení“ jsou prostě přemrštěné požadavky. Chceme po dětech něco, na co vývojově nemají. Měli bychom to pochopit a pracovat na tom, aby se školský systém trochu lépe přizpůsobil novým poznatkům o fungování dětského mozku. Děti se chtějí chovat dobře, chtějí, aby se jim ve škole dařilo, touží po úspěchu. Jsou závislé na dospělých, nemůžou si dovolit být neustále v konfliktu, je to pro ně nebezpečné a velmi namáhavé. Kdyby věděly, jak se chovat lépe, jistě by to dělaly,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny norská psycholožka Kaja Johannessenová, která se specializuje na práci s dětmi a mladistvými potýkajícími se se závažnými problémy s chováním.

Mobil brzdí vývoj malých školáků. Ministr Plaga: Bavme se o regulaci na prvním stupni, s plošným zákazem nesouhlasím

„Neřízené používání mobilů a tabletů u dětí jakéhokoliv věku má negativní účinky na jejich mentální výkon a vývoj,“ říká profesor lékařské psychologie Radek Ptáček. V mladším školním věku navíc klíčí budoucí závislosti, kyberšikana, problematické chování i obezita. A tomu všemu telefon napomáhá. „Mobily do školy nepatří. Je to stejné, jako bychom řešili, jestli si tam děti mohou přinést autodráhu nebo domeček pro panenky,“ dodal pro Lidové noviny.

Advokáti učí děti komiksem o sexuálním násilí i exekucích. ‚Je to nad jejich odbornost,‘ říká preventistka

Česká advokátní komora vydala jako součást výukového programu Advokáti do škol několik komiksů, které mají pomáhat dětem zorientovat se v právním prostředí. Dotýkají se problematiky dětských dluhů nebo sexuálního násilí takovou formou, která u některých odborníků z oblasti vzdělávání vyvolává kritiku. „Nemám problém v tom, když advokáti budou vysvětlovat, co je zákon a právo, ale další věci jsou nad jejich odbornost,“ říká pro server iROZHLAS například preventistka z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Helena Fialová.