Tereza Vrbická: Začínající učitel a asistent pedagoga. (Jak to udělat, abych měla respekt a nebyla za tu, která ví všechno nejlépe)

Ze zkušeností třídního učitele můžu vztah s asistentkou pedagoga vyhodnotit jako náročný, pokud není dostatečně jasně a z obou stran nastaveno, jak bude spolupráce probíhat. Na spolupráci učitele a asistenta vnímám jako riziko to, pokud učitel není týmový hráč a vnímá asistenta jako narušitele. Co také považuji za nevyjasněné je to, jakým způsobem je asistent pedagoga představen učiteli. Obě strany by na setkání měly mít více času a ne se seznamovat mezi dveřmi, jak se to bohužel často děje.

Vyjasnit si ze začátku očekávání a obavy je hned druhou věcí, které se ne každému dostane. Díky své vlastní špatné zkušenosti jsem se snažila hned od začátku jasně říct, co od spolupráce s asistentkou pedagoga očekávám a snažila jsem se dát prostor i jí, aby vyjádřila svoje přání a očekávání.

Co ale pro mě jako pro učitele bylo nejtěžší, bylo sdělit nějakým konstruktivním způsobem, když něco nejde. Jak to říct, abych kolegyni neurazila nebo nenaštvala? A mám na to vůbec právo, když sama asistentka vidí, že jsem ještě mladá a jsem tady první rok? Jak to udělat, abych měla respekt a nebyla za tu, která ví všechno nejlépe? A hlavně, jak se naučit být ta, která spolupracuje a předá na nějaký čas svoji roli i někomu jinému?

Co pořád vnímám jako dostatečně nevyjasněné je to, jakým způsobem nastavit komunikaci směrem k rodičům a jak já jako třídní učitel můžu téhle situaci pomoci. Na první schůzce je asistent představen a poté je už komunikace čistě na jeho uvážení. Bylo by dobré i toto hned na začátku probrat a jasně říct, kdo je za jakou komunikaci odpovědný. I komunikace směrem k rodičům by měla probíhat tak, aby o ní učitel věděl.


Celý text naleznete zde