Jsou tu velké problémy, ale naší povinností je naděje. S eko-pedagogem o environmentálním žalu a indoktrinaci ve školách

„Já osobně environmentálním žalem netrpím, ale lidé jsou různí a byl jsem na různých debatách s psychology a psychoterapeuty, kde se toto téma řešilo, a ti potvrzují, že na některé lidi opravdu zprávy o stavu životního prostředí dopadají těžce. Když se teď nad tím zamýšlím a vrátím se v myšlenkách někam do brontosauřích začátků, tedy do svého mládí, tak si ale vybavuju, že určitým mobilizačním impulzem pro nás byly i smutné vjemy jako schnoucí lesy v severních Čechách nebo „černý trojúhelník“ a statistiky o tom, o kolik lidí více umírá kvůli znečištění vzduchu a tak podobně. Takže určitou účinnost špatným zprávám se dá přiznat,“ říká Jiří Kulich v rozhovoru pro EDUzín. 

Ekoyoutuberky: České Grety nejsme, chceme pomoc planetě

Naši vrstevníci jsou k nám někdy skeptičtí, posmívají se nám, že nás nezajímají zpěváci a nové značkové oblečení. Občas dělají i naschvály. My chceme pomáhat planetě, říkají sestry Anna a Eliška Víravovy, které za svá ekologická videa získaly Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Ekozásek roku 2019. Vidíme problémy, které se týkají naší budoucnosti, a chceme s tím něco dělat, dodávají. Rozhovor přináší DVTV.

Sestry v eko akci. Oceněné dívky natáčejí videa s návodem, jak žít šetrně

O ekologická témata se Anna a Eliška Víravovy zajímají už od malička. Ačkoliv je jim teprve třináct a patnáct let, samy si natáčejí a stříhají na YouTube osvětová videa. Nejen svým vrstevníkům v nich radí, jak lze žít udržitelněji. Jejich vytrvalá práce jim letos vynesla prestižní Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Ekozásek roku pro mladé do 33 let, kterou si převzaly v sídle Senátu. Informuje iDNES. 

Ivan Rynda: Přišel čas si uvědomit, že bychom se především měli uskromnit

„Docela se bojím zadlužení a optimismu, že se z krize jen proinvestujeme. Podle mého soudu přišel čas si uvědomit, že bychom se především měli uskromnit. Tím mám na mysli úspory všude tam, kde je to jen trochu možné. A začít bychom měli u dopravy a energetiky, kde nám současná krize ukázala, že to v principu možné je,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom Ivan Rynda, vysokoškolský učitel a zakladatel katedry sociální a kulturní ekologie UK.

Aktivistku Gretu Thunberg zvolil časopis Time za osobnost letošního roku

Osobností roku, kterou každoročně vybírá americký časopis Time, se letos stala švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg. Ve svých 16 letech je tak nejmladší takto oceněnou. Informuje iDNES. 

Hlavními tématy dnešní Noci vědců bude ekologie a stav přírody

Zamyslet se nad stavem přírody a ekologickými tématy nebo mezilidskou komunikací budou moct návštěvníci letošní Noci vědců, při které se dnes večer lidem otevře 64 vědeckých institucí po celé republice. Na návštěvníky čekají přednášky, diskuse, experimenty, zábavné vědecké show nebo třeba filmové projekce. Půjde o 14. ročník této akce. Její téma letos zní Šetrně k planetě. Informuje ČTK.

Psycholog: Ve společnosti, která zbožšťuje výkon a efektivitu utíkáme sami před sebou

„Fungování rychlé a informačně nabité společnosti, která si zbožšťuje výkon a efektivitu, možná vyhovuje určitému procentu populace, ale daleko větší část na to doplácí psychickými obtížemi. Pokud se tomuto režimu poddáme, tak sice splníme obrovské množství úkolů, napíšeme spoustu e-mailů, nafotíme tisíce fotek a stovky jich nasdílíme na sociálních sítích, ale tím vším budeme vlastně jen utíkat sami před sebou. Vnitřní spokojenost a klid tak stejně nenajdeme,“ říká v rozhovoru pro deník Aktuálně psycholog Jan Krajhanzl.

Měli by dostat přes držku, řekl šéf svazu průmyslu o protestujících studentech. Za svá slova se omluvil

Prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák kritizoval mladé ekologické aktivisty. Prohlásil, že 14leté děti protestující proti změnám klimatu by měly „dostat přes držku“. Stávkují za něco, čemu nerozumí, řekl Hanák na červnové konferenci ekonomických diplomatů. V pondělí se za svá slova omluvil. Informuje server iROZHLAS.

Zachovat přírodu je i v zájmu konzervativců. Doufám, že studenti vydrží za klima stávkovat, říká ekolog Moldan

Za ochranu přírody se v Československu demonstrovalo už za totality. Po převratu se prvním ministrem životního prostředí stal ekolog a geochemik Bedřich Moldan. Jak říká, v prvních deseti porevolučních letech se podařilo zemi vyčistit od největších škodlivin. "Pak ale lidé usoudili, že je všechno víceméně v pořádku, vláda má vše pod kontrolou a není potřeba se o to příliš starat," upozorňuje v Hospodářských novinách. Z ekologů se podle něj v očích veřejnosti postupně stali ti, kvůli nimž se Čechům nedaří dohnat Západ.

Martin Fendrych: Jaroslav Kubera zneužil Terezínské tryzny. Potupil terezínské oběti i Senát

„V neděli na Národním hřbitově v Terezíně mluvil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), jeden ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Terezínské tryzny hrubě zneužil, napadl ekology, rovnost pohlaví, politickou korektnost, a dokonce, v kontextu s vyhlazováním Židů, i multikulturalismus,“ píše pro Aktuálně.cz Martin Fendrych.

Studenti založili obchod bez obalů, vyburcoval je dokument o plastech v oceánech

Středoškoláci Kristýna Wernerová a Šimon Malý z Trutnova se o ekologii ještě donedávna příliš nezajímali. Krátký dokument na sociálních sítích, jak obrovské množství plastů a odpadků je ve světových oceánech, však všechno změnil. Reportáž přináší iDNES.

Ovoce do škol je zabalené do hory plastů. Nelze jinak, hrozí pokuta, brání se firma

Státem dotovaný program Ovoce do škol dodává vitaminy do školních lavic už téměř devět let. Na sociálních sítích nyní vzbudila pobouření fotka, na které je pár plátků ovoce zabaleno v nepřiměřeném množství plastů. A to v době, kdy se firmy i vlády po celém světě snaží s epidemií plastů bojovat. Firma, která konkrétní zásilku připravila, se brání, že při jiném způsobu balení by jí hrozila pokuta od hygieniků. Jiní dodavatelé si přitom vystačí pouze s papírovým obalem. Informuje Aktuálně.cz.

Michal Bartoš: Útoky na neziskovky mohou skončit tak, že za služby se bude platit víc

„Snažíme se doplnit školu v tom, co si myslíme, že nedělá. To znamená komunikace mezi žáky, prostě že spolu mluví. Že problém hledají a nemají ho před sebou a další podstatná věc je, že se snažíme, aby chodili ven. Většinu času, když škola mluví o biologii, tak ve třídě. Dokonce říkám, že ekologická výchova dnes už je i to, že se děti jen projdou kolem rybníka. Trochu si u toho povídáme o tom, co vidí a cítí, že mohou uklouznout… U dnešních děti se mi zdá, že ani neumějí po přírodě chodit. Je minimum lidí, kteří dnes tráví čas tím, že chodí s dětmi na nějaké výlety,“ říká ředitel olomouckého Centra ekologických aktivit Michal Bartoš v rozhovoru pro Hanácké noviny.

Kristýna Hrubanová: Je klima téma? (Mnoho škol dělá v oblasti environmentálního vzdělávání bolestně málo)

„Progresivní environmentální pedagogové a pedagožky ví, že opomíjet témata týkající se změn klimatu prostě nelze. Přesto se to, obávám se, do velké míry stále děje. Při vědomí rizika příliš velkého zobecnění, které se možná někoho ze čtenářů nebo čtenářek dotkne, si totiž dovolím tvrdit, že příliš mnoho českých škol se spokojuje s tím, že naučí děti třídit odpad, případně šetřit vodou a občas je vezme na výlet po okolí školy, při které se posbírá pár odpadků. Naučit děti třídit odpad a starat se o okolí školy je sice hezké a z pedagogického hlediska i dobře měřitelné, eko opatření. Nicméně je to málo. Bolestně málo.,“ píše Kristýna Hrubanová v blogu na EDUin.cz.

Děkan FF UK Michal Pullmann: Emancipační náboj je dnes v ekologii a genderu, proto musíme tato hnutí podporovat

„Jsme pod tvrdým tlakem něčeho, co bych nazval diktát bezprostřední užitečnosti. V tomto ohledu velká část našich oborů nedopadá dobře. Na vině nejsou ty obory, ale spíš onen diktát. S tím samozřejmě nepůjde jen tak něco udělat, během pár let situaci nezměním, rád bych ale k nějaké změně přispěl,“ říká děkan Filozofické fakulty UK Michal Pullmann v rozhovoru pro Radio Wave.

15 tisíc vědců varuje před zničením Země

„Lidé jsou čím dál víc odtržení nejen od přírody, ale i od reality – žijí ve svých virtuálních bublinách a přestávají vnímat, že jsou součástí společenských i přírodních procesů. Rostoucí zátěži čelí nejen přírodní ekosystémy, ale i lidský organismus – a obojí v mnoha ohledech selhává,“ řekla Lidovým novinám Jana Klánová, ředitelka brněnského Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. A dodala: „Stejně jako autoři článku věřím, že cesta ke změně vede jedině přes vzdělávání na všech stupních.“ Klánová se vyjadřovala k článku Varování světových vědců lidstvu: druhá výzva, který je koncipován jako odborná petice, k níž se připojilo přes 15 000 vědců.

Školy mohou žádat o granty v programu Zelené oázy

Ještě něco přes dva týdny mají obce, školy, spolky a další organizace možnost žádat o finanční podporu v grantovém programu Zelené oázy. Celkem bude rozděleno 1,4 milionu korun na podporu lokálních projektů, které do měst a obcí pomohou vrátit zeleň a vodní prvky. O granty ve výši až 140 000 Kč lze žádat do 31. října.

Brněnští handicapovaní středoškoláci hostili zahraniční studenty

Čtyřicet zdravotně postižených středoškoláků strávilo týden od 25. 9. do 2. 10. v prostředí krásné přírody Moravského krasu a společně poznávalo nejen kulturu a tradice České republiky a dalších evropských zemí, ale vzhledem k ekologickému zaměření akce se soustředilo také na životní prostředí jako jednu ze základních hodnot lidského společenství. Setkání se konalo v rámci projektu Společně ozdravíme naši planetu, podpořeném Evropskou unií a pořádalo je Občanské sdružení Naděje pro pomoc zdravotně postižené mládeži ve spolupráci s brněnskou Střední školou pro tělesně postižené Gemini.