Psycholog Studnička: Problémy s dětmi si rodiče způsobili sami. Puberta ukazuje, jak jsme to zvládli

Psycholog a psychoterapeut Milan Studnička radí rodičům i dětem, jak obnovit vzájemnou důvěru a najít společnou řeč. Velkou část jeho klientů tvoří rodiče, kteří si neví rady se svým pubertálním potomkem. „Když se to dělá od začátku dobře, tak je puberta jenom větší zábava. Nic víc v tom není,“ glosuje období dospívání známý psycholog v rozhovoru pro ČRo Plus. 

„Učíme se, že nic není jisté. A to bolí,“ říká psycholožka

Je ředitelkou karlovarské pedagogicko-psychologické poradny a tvrdí: „Dětem teď nejvíc pomůže, když s nimi budou rodiče otevřeně mluvit o svých pocitech.“ Koronavirus nás ale může podle psycholožky i něco dobrého naučit. „Právě teď dostáváme šanci vidět, co opravdu k životu potřebujeme,“ myslí si Jolana Mižikarová. Rozhovor přináší MF DNES. 

Proč děti nečtou. Jak se mění myšlení generace, která vyměnila knihy za Instagram

Učitelé češtiny si stěžují, že během posledních dvou dekád schopnost a chuť číst u jejich svěřenců upadla jako nikdy předtím, takže se musí přepisovat čítanky, aby žáci zvládli se ukázkami prokousat. A přestože to zní trochu jako povědomé mezigenerační naříkání nad ohroženým vývojem mládeže, možná je tentokrát v sázce něco důležitějšího. Řada vědců se domnívá, že právě dovednost porozumět složitějším textům v lidském mozku formuje systémy, na nichž spočívají novodobé úspěchy lidstva... Reportáž přináší týdeník Respekt.

Dalibor Špok: Dokud nám COVID neusmrtí blízké, nic se neděje

„Nepíše se mi o tom snadno. Ale bohužel se domnívám, že dokud se lidé nesetkají s těžkým průběhem a fatálními případy covidu ve svých širších rodinách, u známých svých známých, pokud na covid nezemře několik oblíbených celebrit, nebudou ochotni uvědomit si bezprostřední nebezpečí, které nemoc představuje,“ píše psycholog Dalibor Špok na svém blogu. 

Mladí lidé už většinou nestojí o zkušenosti starších a dávají přednost internetu, říká psychoterapeutka

„Mladá generace je čím dál tím asertivnější, dokonce někteří z té poslední vysloveně terorizují své rodiče. Ti ale nevědí, co s tím dělat,“ říká v pořadu Leonardo Plus psychoterapeutka Magdalena Frouzová. Na starší ti mladí nahlížejí jako na lidi minulosti, kteří nemají co říct a neměli by se plést do jejich světa a cílů. 

Stejně budou mít stále hlavičky u sebe.‘ Psycholožka popisuje, jak to asi bude vypadat ve škole

„Sama se ptám, zda bude skutečně větší izolace. Bude prvňáky, respektive i starší žáky, od sebe někdo odhánět, budou-li si chtít něco pošeptat? Stejně budou mít stále hlavičky u sebe, tomu žádná opatření nezabrání,“ říká v rozhovoru pro Lidovky místopředsedkyně Asociace školních psychologů Bohumíra Lazarová.

Psycholožka Irena Smetáčková: České školství je zatížené genderovými stereotypy

Přestože český vzdělávací systém je zdánlivě spravedlivý pro všechny, výsledky zkoušek či volby povolání se mezi pohlavími liší. Dívky dopadají hůř u maturit, letos si ve srovnání s chlapci rekordně pohoršily, nestudují technické obory. Chlapci mají horší známky, pracovat do školství nebo zdravotnictví se nehrnou. Podle psycholožky Ireny Smetáčkové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je školství zatíženo stereotypy, kvůli kterým mnohdy řadíme děti do škatulek podle jejich pohlaví, a ne na základě jejich individuálních vlastností. Rozhovor přináší MF DNES.

Rodiče, neskrývejte negativní emoce, děti je stejně vycítí, varují vědci

Být rodičem je často obtížné a v době pandemie koronaviru, kdy mnoho lidí zůstává se svými dětmi v domácnosti a u toho ještě pracuje, to platí dvojnásob. Pokusy zachovávat před potomky za všech okolností chladnou hlavu ale nebývají správným řešením. Poukazují na to závěry nové studie, která vyšla v odborném časopise Family Psychology a o které píše i zpravodajský web stanice CNN. Informuje online deník Aktuálně.

Mladí lidé nezažili krizi. Karanténě se těžko přizpůsobují a internet jim teď nestačí

Dlouhé hodiny vysedávání u počítače a sem tam nějaká krátká procházka. Právě tak teď mnoho mladých lidí, kteří ještě studují nebo už pracují v režimu home office, tráví poslední týdny. Může se zdát, že generacím internetových domorodců karanténa vyhovuje. Podle odborníků ovšem mnozí z nich musí svůj dřívější životní styl výrazně měnit, což se často nepříznivě podepisuje na jejich psychice. Reportáž přináší on-line deník Aktuálně.

Adam Grant: Nevychovávejte úspěšné děti, ale vstřícné děti. Budou díky tomu úspěšnější!

Myslet si, že sobectví zajistí úspěch spíše než štědrost a respekt, je velký omyl, říká psycholog Adam Grant. Je to právě naopak. „Naučit děti zájmu a starosti o druhé může být nejlepším způsobem, jak je dobře připravit pro naplněný a úspěšný život,“ tvrdí. Argumenty podložené výzkumy přináší ve svém článku Přestaňte vychovávat úspěšné děti, začněte vychovávat hodné děti, který napsal pro americký magazín The Atlantic. Informuje magazín Rodiče vítáni.

Kateřina Machovcová: Aschovy studie (ne)konformity

„Aschova studie se nezřídka objevuje u vysvětlení toho, proč lidé následují většinu „jako ovce“ a dopouštějí se takového jednání, jako je podpora nacistické propagandy, propadání poruchám příjmu potravy či zapojení se do řádění fotbalových fanoušků. Na první pohled to může vypadat, že Aschova studie ukazuje, že ve skupině jedinec jednoduše podlehne tlaku ostatních a podřídí se většinovému názoru. Konformita v tomto pojetí pak poukazuje na problematickou složku lidské povahy – neschopnost resistence ani v případě, kdy jsme přesvědčení, že máme pravdu a skupina jedná špatně. Ale to je velmi zjednodušené pojetí a příliš úzká interpretace založená pouze na části Aschových výsledků“, píše Kateřina Machovcová na portálu rvp.cz.

Terapeutka: Autoritářské rodiče motivuje strach. Děti je nenávidí, schází jim respekt

Časům, kdy děti k rodičům vzhlížely jako ke svatým obrázkům, už nejspíš odzvonilo. To však podle psycholožky Veroniky Büchler neznamená, že by dnes děti měly mít naprostou volnost a neměly respektovat žádná pravidla. O tom, jak mají rodiče najít rovnováhu mezi cukrem a bičem a co dělat, aby z dětí nevychovali nezvladatelné nezbedníky ani duševně prázdné narcisty, mluví v rozhovoru pro deník Aktuálně.

Kateřina Machovcová: Milgramův experiment: poslušnost, či neposlušnost?

Původní Migramův výzkum je dáván do souvislosti s historií holocaustu. V souvislosti s vyvražďováním Židů (a Romů a jiných menšin) se někteří z těch, kdo byli obvinění z válečných zločinů, bránili tím, že pouze plnili rozkazy nadřízených. Milgram, pocházející z židovské rodiny, které se podařilo emigrovat do USA, vymyslel experiment, který se stal jedním z nejslavnějších v dějinách psychologie.

Psycholog: Sílí bezohlednost lidí. Narcismus je teď norma, podporují ho sociální sítě

„Naše společnost se podle mě dostala do stadia, kdy je nám čím dál víc předkládán archetyp hrdiny. Přijde mi, jako kdybychom měli všichni doma vyvěšený plakát nějakého teenagerského idolu, který nám ukazuje, že máme všechno zvládat a jenom vítězit. Naopak se úplně opomíjí, že stejně důležitou součást našeho života představují porážky, ztráty a selhání. Měli bychom do svého života vrátit archetyp Fénixe, ptáka, který zažívá vlastní smrt, ale vzápětí znovu vstává,“ říká v rozhovoru pro dení Aktuálně psycholog Aleš Borecký. V rozhovoru popisuje, proč se vrátit k hodnotám, jež nelze měřit.

Výuková aktivita: Zvíře, nebo virus aneb Jak působí metafory

Vliv metafor si často neuvědomujeme. Psychologové ze Stanfordu poskytli skupině lidí stejné statistické informace o zločinnosti. U části je uvedli metaforou, že kriminalita je „zvíře“, které napadlo jejich město. U zbytku, že jde o „virus“. Respondenti, před kterými bylo zmíněno slovo „zvíře“, výrazně častěji preferovali coby řešení policejní zásahy, ti s „virem“ řešení systémová a podchycení zdrojů kriminality ve městě. Skoro všichni přitom uvedli, že vycházejí čistě ze statistických údajů. Vliv úvodní metafory na vlastní postoje si uvědomilo jen 15 lidí ze 485.

Stres z testů a zkoušek či obavy o budoucí zaměstnání způsobují problémy stále více studentům středních a vysokých škol

Studenty právnické fakulty Karlovy univerzity šokovala sebevražda jejich čtyřiadvacetiletého spolužáka poté, co neuspěl u jedné ze tří částí státnic. Zatímco v budově vysoké školy hoří svíčky u jeho portrétu s černou páskou, psychologové, jejichž zkušenosti iDNES zmapovala, varují, že jde sice o extrémní případ, ale pomoc s duševními potížemi dává najevo stále více kolegů mladého muže. A to napříč českými vysokými školami. Psychologická centra, která univerzity na pomoc studentům zřizují, fungují na hranici své kapacity.

Výuková aktivita: Milgramův experiment (Poslušnost vůči autoritě)

Prostřednictvím aktivity si připomínáme Milgramův experiment, diskutujeme o míře poslušnosti v eticky sporných situacích, představujeme si doporučení sociálních psychologů, jak se v takových situacích zachovat. Aktivitu lze realizovat v hodinách sociální psychologie – sociální vliv (konformita a poslušnost), politologie (téma totalitní a autoritářské režimy, demokracie), sociologie.

Podle psycholožky Šárky Mikové mezi učiteli převažují osobnostní typy vyhledávající systém, většina dětí je ale jiných

„Stejně jako děti nejsou stejné a mají jiné potřeby i ve výuce, také učitelé nejsou stejní a jejich vrozené potřeby a typ osobnosti se promítají do toho, jak učí... Takže když má paní učitelka potřebu stability a předvídatelnosti, tak stejně přistupuje i k dětem. Těmto učitelům je přirozené hlídat dodržování pravidel, dětem dávají přesné návody, osvědčené postupy a dbají na trénování dovedností, protože to všechno oni sami při učení potřebují. Zodpovědně vedou děti k tomu, aby dobře zapadly, aby plnily, co mají, a byly součástí řádu. Takových učitelů je v českých školách až 70 procent. Proškolila jsem jich 5000, a byť je lidí s těmito vrozenými potřebami v populaci necelých 40 procent, ve školách jich je většina,“ říká psycholožka Šárka Miková v rozhovoru pro Lidové noviny.

Prosociálnímu chování a altruismu se musíme učit. Celoživotně, vysvětluje psycholog

Proč lidé činí dobro? Co z toho mají? Jaké uspokojení z tzv. prosociálního chování vyplývá a co víme o příčinách jeho nejvyšší formy altruismu? „Prosociální chování můžeme definovat záměrem prospět druhé osobě, svobodou volby pomáhajícího a orientací na prospěch druhých osob,“ uvedl v pořadu Leonardo Plus psycholog Zdeněk Mlčák z Katedry psychologie Ostravské univerzity.

Předsudky a skupinová příslušnost: Teorie realistického konfliktu

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.