Právnička Veronika Doležilová, která je jednou z vůdčích postav sdružení Rodiče za inkluzi, připomíná, že nový systém pro používání podpůrných opatření upustil od kritéria zdravotního postižení nebo zdravotního či sociálního znevýhodnění a zavedl kritérium „naplnění vzdělávacího potenciálu“. Z toho podle ní plyne, že na podpůrná opatření včetně asistenta mají nárok i děti, jimž k naplnění jejich vzdělávacích možností běžná výuka nevyhovuje. Tedy například i mimořádně nadané, které by se při hodinách nudily tak, že by jim to školu zošklivilo. Reportáž přinášejí Lidové noviny.
Zájmy těchto dětí bývají totiž jiné než zájmy stejně starých vrstevníků. Jsou schopné spojovat zdánlivě nesouvisející věci do smysluplných celků, ale někdy se ponoří do problému tak, že vypadají, jako by nedávaly pozor, tedy jakoby měly poruchu pozornosti….
„Náš syn se naučil číst i počítat, ještě než nastoupil do první třídy, a ve škole se pak projevoval jako dítě, které vykřikuje, předbíhá a ruší,“ říká matka dnes desetiletého syna Zuzana Labudová. Zatímco učitel vnímal chlapcovo chování jako zlobení, pedagogicko-psychologická poradna zjistila po více než čtyřhodinovém testování mimořádné nadání a doporučila podpůrné pomůcky jako tablet se zajímavými výukovými programy.
Ve třetí třídě začal chlapec chodit na dvě hodiny týdně do čtvrté třídy. Teď je ve čtvrté a na matematiku chodí s páťáky. „Škola kvůli tomu synchronizovala rozvrhy,“ oceňuje paní Labudová a těší se, že na víceletém gymnáziu se bude syn cítit ještě lépe.
Podle ní je tu ale jeden háček. Jednotné testy přijímacích zkoušek, jak jsou koncipovány státní společností Cermat, vyžadují, aby se u matematických příkladů uváděl postup, který se taky boduje. Její chlapec právě postupy často vynechává a na otázku, jak se dobral výsledku, odpovídá, že to prostě věděl hned. Může se tedy stát, že se na víceleté gymnázium nedostane.
Celý text naleznete v Lidových novinách
0 komentářů:
Okomentovat