ČŠI: Kvalita vzdělávání v jednotlivých krajích ČR

V uplynulém období Česká školní inspekce ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zpracovala samostatné analýzy vybraných faktorů ovlivňujících vzdělávání v jednotlivých krajích České republiky, které se mohou stát velmi důležitým podkladem pro další diskuze o zvyšování kvality vzdělávání. 

Princip, že každý musí mít maturitu, je fikce, říká hejtman Vondrák. Pokrývačů je málo a robot vám topení neopraví

„Vedení kraje musí respektovat trh práce v daném kraji. Existují firmy, které mají své požadavky, a vzdělávací systém by měl respektovat to, co potřebuje trh práce. V reakci na náš návrh zaznívá, že musíme vychovávat lidi k obecnému, flexibilnímu vzdělávání, které umožní se přizpůsobit. Proti tomu nic nemám, ale od toho máme celoživotní vzdělávání. Nemůžeme dospět do situace, že budeme připravovat lidi pro trh práce za deset patnáct let a nerespektovat potřeby trhu práce v daný okamžik. Musíme respektovat také to – a to už děláme –, že celoživotní vzdělávání bude připravovat lidi i pro budoucí nabídku práce v rámci krajů. To je klíčové,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák v rozhovoru pro Deník N.

Co kantor, to jiný plat. Příplatky učitelů se liší nejen podle schopností, ale i podle toho, kde učí

Nynější rozdíly v učitelských odměnách ukazují, do jaké míry je představa o jednom českém školství vlastně jen chimérou. Částka, kterou má ředitel školy na odměny a osobní nebo třídnické příplatky, se liší kraj od kraje. Měsíčně jde až o tisícikoruny pro jednoho učitele. Ministerstvo to chce v příštím roce změnit, na zmírnění rozdílů pošle miliardu. Definitivně by rozdíly v tom, kolik má na příplatky a odměny ředitel na Ústecku nebo na Vysočině, měly zmizet od ledna 2020, kdy se změní systém financování učitelských platů úplně. Reportáž přináší MF DNES.

Kraje dostanou miliardu na vyrovnávání rozdílů v platech učitelů

Kraje dostanou v příštím roce peníze na vyrovnávání rozdílů v platech učitelů. Z nově vyhlášeného rozvojového programu MŠMT půjde na tyto účely 1, 053 miliardy korun. Vyrovnávání mezikrajových rozdílů v platech je jedním z opatření, kterými se MŠMT připravuje na reformu financování regionálního školství. Ta začne platit od roku 2020.

Ombudsmanka: Klient s autismem? Sociální službu prakticky nenajde

Česká republika se zavázala zajistit lidem se zdravotním postižením, tedy i těm s autismem, místně, časově i finančně dostupné služby, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby. Skutečnost je však taková, že rodiny osob s autismem jsou nuceny pátrat po celé republice, zda se někde najde vhodná sociální služba. Najít sociální službu pro klienta s autismem, je takřka nemožné.

Kraj chce regulovat střední soukromé školy a prodloužit povinnou školní docházku

Karlovarský kraj navrhuje, aby zřizovatelé škol mohli určovat, které obory se otevřou a kolik přijmou žáků. „O této problematice nyní rozhodují ředitelé. Je to ale absolutně nepochopitelné, když je za kvalitu vzdělávání odpovědný kraj,“ řekla hejtmanka Jana Vildumetzová. Informuje MF DNES.

Podmínky pro přijetí na střední jsou v každém kraji odlišné. Karlovarský kraj chce jednotná kritéria

Karlovarský kraj vyzve ministerstvo školství, aby sjednotilo kritéria pro přijetí uchazečů na střední školy. Zatím jsou podmínky pro přijetí v každém kraji odlišné, což vede i k tomu, že studenti míří raději tam, kde jsou požadavky nižší. Snižuje se tím i kvalita středního školství, řekla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO). Informuje ČTK.

Krajům chybí 2,5 miliardy na financování regionálního školství

Asi 2,5 miliardy korun chybí krajům na dofinancování regionálního školství. ČTK to dnes řekla hejtmanka Karlovarského kraje a předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová (ANO). Uvedla, že zvýšené náklady vyplývají z legislativních opatření, které školy musejí plnit, ale peníze od státu na ně nedostávají v plné míře. Vildumetzová se už obrátila dopisem na ministra školství a předsedu vlády.

Peníze na inkluzi se ukrajují z učitelských platů, tvrdí spolek Pedagogická komora. MŠMT nesouhlasí

Spolek Pedagogická komora upozorňuje, že některé kraje údajně snížily školám finance pro letošní rok, aby měly z čeho hradit společné vzdělávání, takzvanou inkluzi. Například v Moravskoslezském kraji jde o 19procentní snížení finančních prostředků na nenárokové části platů, říká komora. Dle ministerstva školství však kraje snižovat prostředky nemusejí. Informují Novinky.cz.

Posouzení žádosti o zápis školy s online výukou do rejstříku škol. (Paradox: Online výuka může narazit na záměry kraje)

S příchodem moderních technologií nám byly otevřeny možnosti pro online výuku představující pokrokovou a účinnou formu vyučování. S ohledem na to, že tato verze výuky je rychlá, nenáročná po finanční stránce a často také obohacená o zábavné prvky učení, které lépe udržují pozornost studentů, lze předpokládat, že v budoucnu budou stále více poptávány školy nabízející online vzdělávání. Tématu zápisu „online škol“ do rejstříku škol se věnuje server epravo.cz. Upozorňuje i na zajímavý paradox: „Online škola“ umožňuje vzdělávání z jakéhokoli místa v republice, její zápis ale může narazit na údajný nesoulad s dlouhodobým záměrem vzdělávání konkrétního kraje.

Audit vzdělávacího systému: Výsledky krajských voleb a dopady na řízení a rozvoj vzdělávání v regionech

Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Volby do krajských zastupitelstev na podzim roku 2016 byly dobrou příležitostí ověřit, do jaké míry jsou politické strany srozuměny s aktuálními problémy ve vzdělávání a do jaké míry jsou schopny formulovat smysluplné politické programy. Ukázalo se, že převládá nepochopení role krajů, do programů se promítají návrhy, které není možné na úrovni krajů řešit. Z analýzy volebních programů také vyplývá jednostrannost ve vztahu k některým tématům, založená na skupinových (ekonomických) zájmech.

Studie OSF: Kraje se významně liší v přístupu k inkluzi

Nadace Open Society Fund představila odbornou studii, jejímž cílem bylo zjistit, jak se jednotlivé kraje a tím i jednotlivé politické reprezentace liší v přístupu k inkluzívnímu vzdělávání. Srovnávaly se především počty škol, počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), rozdíly ve financování vzdělávání dětí s SVP, odlišné počty asistentů pedagoga a objemy financí na ně určené. Zároveň jsme chtěli postihnout trendy v této oblasti během uplynulého volebního období (2012-2015). Výsledky ukazují překvapivé rozdíly v charakteru vzdělávání žáků se speciálními potřebami v jednotlivých krajích.