Klára Metge: Cestovatel nezahyne – tak pravil CERMAT

úterý 4. prosince 2018 ·

Toto je článek o maturitách od maturanta pro maturanty. I ty budoucí, protože vás se to také týká. Sice možná až za osm let, ale přeci jen. Ať tak či tak, jednoho dne se s nimi setkáte. S Tématy.


Klára Metge (otevrenaveda.cz)
Pro dnešek nechme stranou funkční styly. Jsou nepříjemné, většině z nás nevoní, ba přímo páchnou, ale dnes se bavme o něčem jiném. O zadáních slohů a o tom nakolik jsme v nich svobodní.

Maturita by měla být konečným výstupem po osmi letech na gymnáziu. Vždy jsem se (nejspíše naivně) domnívala, že slouží k tomu, abychom ukázali, co jsme se za tu dobu naučili. Že na zadané téma budeme schopni napsat vypravování a žádné nebude stejné – protože konec konců ani my nejsme. Že v úvaze dojdeme k rozdílným závěrům – ani v názorech přeci nejsme jednotní. Jak šeredně jsem se mýlila.

Podle CERMATu existují dva způsoby, jak napsat vhodné vyprávění. Se zadaným začátkem nebo se zadaným koncem. V případě prvním je poměrně snadné dosáhnout potřebného výsledku. Jednoduše začnete tak, jak si velikán přeje a pak necháte koně volně běžet, kam ho napadne. Druhý případ je však daleko složitější. Můžete si sice začít, jak chcete, je však naprosto nezbytné, abyste došli k zadanému konci a to bez jakýchkoli pochybností.

Zadání zní Nepovedená léčka – napište vypravování o tom, jak cestovatel unikl z pasti domorodých obyvatel. A zde je zakopaný pes. Při vymýšlení příběhu často nevíte, jak skončí. Když Tolkien v myšlenkách potkal Aragorna, sám nevěděl, zda je dobrý nebo špatný, zda Frodovi pomůže nebo ho vydá Nazgûlům. Ani my předem nevíme, zda Cestovatel vyvázne. Mohl by. Nebo by mohl na poslední chvíli říci něco nevhodného a přeci jenom skončit na rožni. Nebo místo domorodých obyvatel přiběhne tygr a Cestovatel stejně neunikne. Možností je nepřeberně. Předem určeným konec jejich nepřebernost však přeberete. Všechny příběhy si budou vlastně podobné, neboť víte, že Cestovatel přežije.

Stejné potíže nastávají u úvah, kde jsou, dle mého skromného názoru, ještě daleko nebezpečnější, než u vypravování. Cílem úvahy je přemýšlet. U tématu Činy jsou mocnější než slova začínáte s myšlenkou, že opravdu jsou. V průběhu psaní však možná zjistíte, že tomu tak není. Nebo jste s touto myšlenkou již začali. Obávám se, že máte smůlu. Zadání zní Činy jsou mocnější než slova. V překladu: CERMAT rozhodl, je na vás, jak se s tím poperete, ale slova prostě nemají šanci.

Připomeňme si případ z roku 2012. Téma slohu – Jak jsem se stal pověrčivý. V úvahu přichází pouze jedno zakončení, a to že jste se pověrčivými opravdu stali. Ti, kteří se odvážili pozměnit konec svého vypravování a vlastně se tak docela pověrčivými nestali, neuspěli.

Měli bychom psát dle svého nejlepšího přesvědčení. To je to, co činí literaturu svobodnou. Spisovatelé, dobří spisovatelé, píší své pravdy. Nalézali je v průběhu života, stojí si za nimi. Můžeme s nimi souhlasit, nebo je můžeme zatracovat. Buďte si však jisti, že nikdo nediktoval Tolkienovi, že to bude Glum, kdo zničí Prsten. Že Aragorn bude králem. Je-li konec našeho posledního středoškolského slohu předem určený, je něco v nepořádku. Nenápadně poukazuje na naši domnělou neschopnost a neoprávněnost vymyslet inteligentní příběh. CERMAT nás zkrátka musí vést za ručičku. Startovní bod je sice celkem volitelný, ale počet cestiček vedoucích ke kýženému závěru se drasticky omezuje.

Přitom by bylo tak jednoduché řešení. Stačilo by zkrátka omezit zadání na minimum. Stačilo by jen „nastřelit téma“ – zdaleka nejšťastnější mi připadá jediná věta, která rozvíjí asociace. Může jí být naprosto cokoli – není předem určené kde a jak ji použijete, nebo zda bude pouze inspirací. V takovém případě necháváte myšlenky volně plynout, dokud nevyhmátnete tu, která je vám nejbližší. Bez předem stanovené pointy.

Možná se pletu. Možná že skutečně nejsme dostatečně svéprávní na to, abychom v devatenácti letech napsali slušný sloh bez předem vyšlapané cestičky, a všichni spisovatelé doteď pracovali zcela chybně. Anebo se mýlí CERMAT. Rozhodněte se sami. A pokud si nejste jisti, začněte psát úvahu. A rozhodnete se. Téma: Je státní maturita z češtiny svobodná? Pište dle svého nejlepšího přesvědčení. Konec nechám na vás.

P.S. Z CERMATích Perliček na dně: Pro zajímavost doporučuji otevřít Katalog požadavků pro maturitu z českého jazyka 2017/2018. Pozoruhodná je pasáž na straně devět hlásající, že v písemné části jsou ověřovány dovednosti spojené s produkcí textu. Opravdu bych se ráda zeptala Tolkiena, jak dlouho mu trvala produkce Pána prstenů…

18 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
4. prosince 2018 7:29  

Další z řady těch, kterým řád světa určuje Tolkien a postavy jeho děl. Dobrá práce, Veroniko!

Michal Komárek řekl(a)...
4. prosince 2018 7:38  

Simona CARCY

Další z řady dokladů, že máte velké problémy s porozuměním textu

Simona CARCY řekl(a)...
4. prosince 2018 8:07  

Sbírejte doklady dál tak, jako my ostatní sbíráme doklady vašich nekompetentních cenzorských zásahů do diskuzí. Vaše moderace diskuzí ve stylu Jílkové "beru vám slovo" není nic jiného než umlčování názorových oponentů.

Tajný Učitel řekl(a)...
4. prosince 2018 8:26  

Holt Carcy nějaký ten text na oslavu cermatu vyprodukujte a pak budeme třeba diskutovat bez zásahů.

Michal Komárek řekl(a)...
4. prosince 2018 8:44  

Simona CARCY

Pokud považujete například osobní urážky za "oponentní názor", pak jen opět dokládáte, že máte problémy i s porozuměním smyslu moderování diskuse. Nicméně "diskusi o diskusi" tu nepovedeme...

Nowak řekl(a)...
4. prosince 2018 22:18  

Klára Medge je chytrá a přemýšlivá. Ale maturita (státní obzvlášť) je úřední a formální akt, není to prostor pro tvořivost a svobodu. Ale i třeba většina novinářů běžně stojí před úkolem napsat úvahu, která míří k zadanému cíli (se kterým se teřba moc neztotožňují). Takže škola se tu osvědčuje i jako příprava pro život.

poste.restante řekl(a)...
5. prosince 2018 0:47  

Plést si svobodnou literární tvorbu s de facto písemnou slohovou prací na zadané téma ve stanoveném rozsahu počtu slov - to asi opravdu nesvědčí o správném pochopení rozdílu mezi literárními útvary.
To bych od absolventky osmiletého gymnázia, zřejmě s tvůrčími sklony, očekával trochu víc, než jen další nezvládnutou filipiku proti CERMATu a státním maturitám, jakých jsme si mohli přečíst už desítky.

Já slečnu Kláru docela chápu. Říkám si, že bych možná se svou maturitní písemnou prací podle dnešních pravidel také možná neuspěl. Psal jsem úvahu, protože mi tento styl vyhovoval a určitě jsem o hodně překročil tehdy stanovený minimální rozsah. Maximální omezení jsme tenkrát neměli.
A třeba s jejím pohledem na téma "Jak jsem se stal pověrčivý" vcelku souzním. Kdybych si je vybral já, nejspíš bych gradoval text k závěrečné otázce, zda jsem se pověrčivým stal - nebo snad ne?

Maturitní písemné práce mají prostor pro svobodné vyjádření na můj vkus opravdu poněkud svázaný.
Jenže tohle všechno maturanti velice dobře vědí a vědí to předem.
Na psaní úvah, nebo fantasy povídek v Tolkienově duchu mají dostatek prostoru mimo maturitní práce. Snad je to i škoda, ale je to prostě tak.

Podle mého skromného soudu je to jen další argument pro dvouúrovňovou maturitu, která, s troškou nadsázky, u učňů s maturitou ověří, zda jsou schopni napsat bezchybný text třeba reklamačního dopisu, nebo zprávu ze služební cesty a pro gymnazisty obnoví možnost psát poněkud sofistikovanější texty v časovém rozsahu bývalých 4 hodin.
Jenže

Jaroslava Indrová řekl(a)...
5. prosince 2018 7:19  

Jako hodnotitel vím, že slečna pravdunemá. Proč by student nemohl ukončit práci tím, že poverčivým se nestal, nebo cestovatele nechat bídně zahynout? Jde to dokonce i dle oficiálnîch očekávání CERMATu. Život opravdu může našimi úmysly zamávat a i s tím se počítá. A individuální a originální práce je oceněna plusovými body. Horší je, když piráti mají samopaly a jejich kapitán se jmenuje “ můj kamarád David”, to pak je opravdu legraci konec. Zpracovat “funkčně” téma neznamená držet se ho zuby nehty.

Karel Lippmann řekl(a)...
5. prosince 2018 8:56  

Výuku češtiny ovládli bohužel učitelé, kteří jsou přesvědčeni, že žák má v podstatných věcech myslet stejně jako oni. V dílčích záležitostech se sice odklonit může, je to ale riskantní, protože meze přípustného odklonu předem nezná. Zkrátka učitel je "velitel myšlení v rámci čety", Cermat pak "generály obsazené velitelství celé armády". Plody jsou stále více patrnější: usušené už na stromech. Nevěříte? Tak si prolistujte některé učebnice k maturitě vydávané. Najdete tam návody i s ukázkami, jak má maturant "správně" postupovat, v případě ústní zkoušky dokonce i návod k analýze doložený na konkrétních dílech. Stačí "tvořivě" imitovat.
Představa, že žáky naučíme myslet prostřednictvím imitace a "mírného myšlení v mezích zákona" je v zvláštní. Připravujeme si tak půdu pro pohoršování se nad tím, že žáci se nezlepšují, ba naopak, a tak musíme zavést ještě důkladnjěší "inovaci" téhož. A tak dokola.

tyrjir řekl(a)...
5. prosince 2018 10:47  

Výuku češtiny ovládli bohužel učitelé, kteří jsou přesvědčeni, že žák má v podstatných věcech myslet stejně jako oni. V dílčích záležitostech se sice odklonit může, je to ale riskantní, protože meze přípustného odklonu předem nezná. Zkrátka učitel je "velitel myšlení v rámci čety", Cermat pak "generály obsazené velitelství celé armády". Plody jsou stále více patrnější: usušené už na stromech. Nevěříte? Tak si prolistujte některé učebnice k maturitě vydávané. Najdete tam návody i s ukázkami, jak má maturant "správně" postupovat, v případě ústní zkoušky dokonce i návod k analýze doložený na konkrétních dílech. Stačí "tvořivě" imitovat.
Představa, že žáky naučíme myslet prostřednictvím imitace a "mírného myšlení v mezích zákona" je v zvláštní. Připravujeme si tak půdu pro pohoršování se nad tím, že žáci se nezlepšují, ba naopak, a tak musíme zavést ještě důkladnjěší "inovaci" téhož. A tak dokola.



Výuku češtiny se bohužel pokoušejí ovládnout někteří učitelé, kteří jsou přesvědčeni, že žáci a učitelé nemusejí ovládat základní podstatné věci, že nemusejí učit se a znát význam základních pojmů, logiku a etiku vyjadřování. Zkrátka učitel je ten, kdo učí žáky, kteří neumějí chodit a bruslit, krasobruslit, aniž by sám uměl chodit a bruslit. A že rodiče ani kontrolní orgány nesmějí od nich to chození a bruslení požadovat. Cermat je pak těmito "krasobruslaři" považován za škůdce, který si nedůvodně dovoluje rušit jejich "krasobruslařskou siestu" tím, že prověřuje, zda umějí alespoň chodit a bruslit. Plody hlouposti takovýchto krasobruslařů jsou stále více patrnější: hnijící pod stromy, ze kterých před dozráním spadly. Nevěříte? Tak si přečtete třeba některé komentáře a úvahy ve článcích pana Lippmanna. Najdete tam mnoho zvlášť pozoruhodného. Představa, že žáky naučíme krasobruslit, aniž bychom sami uměli chodit a bruslit je mimořádně stupidní. Tolerováním této představy si připravujeme půdu pro klíčení a pučení dalších hloupostí, kterými inovátorští manipulátoři ničí české školství.Stále dokola.

J.Týř

Karel Lippmann řekl(a)...
5. prosince 2018 10:56  

Tohle vymyslet je skutečně velký intelektuální výkon, pane Týři. Fantazii máte úctyhodnou. Všechny čest!

tyrjir řekl(a)...
5. prosince 2018 11:23  

Učitel by měl umět pokud možno pohotově a především výstižně diagnostikovat různé hlouposti, kterých se dočká od žáků, rodičů, kolegů i od nadřízených. Pokud to učitelé neumějí nebo opomíjejí, zbytečně těmi množícími se hloupostmi trpí. Netýká se to jen úvah pana Lippmanna. Viz např. dotační a propagandistické šilenství kolem systému RVP/ŠVP, Inkluze, kolem pečovatelského návrhu Kariérního (ne)řádu, kolem Hejného metody atd.

tyrjir řekl(a)...
5. prosince 2018 11:24  

Netýká se to jen některých úvah pana Lippmanna. Viz např. dotační a propagandistické šilenství kolem systému RVP/ŠVP, Inkluze, kolem pečovatelského návrhu Kariérního (ne)řádu, kolem Hejného metody atd.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. prosince 2018 12:00  

Pane Lippmanne, váš největší hendikep je skutečnost, že jste nikdy nepracoval mimo školství. Věřím, že máte žákům co dát a pokud byste se soustředil výhradně na to, tak nemusíme vést zbytečné disputace. Vy se ale snažíte svými výpady pouze kritizovat to, co je často nezbytně potřebné ve světě, který neznáte a kterému nerozumíte. Ten svět nepředěláte. Musíte se smířit s tím, že ty světy budou existovat paralelně a že ten materialistický, ekonomický, chcete-li pozitivistický nejen že nemůžete porazit, ale musíte se zkrátka smířit s tím, že bude mít v mnoha ohledech navrch. I když vám zrovna nevoní, není možnost, jak se mu vyhnout a jak ho ignorovat, či přízpůsobit vašim paradigmatům. To už by pak prostě nefungovalo.

Tajný Učitel řekl(a)...
5. prosince 2018 12:59  

Nejde jen o výuku češtiny. I v cizích jazycích je v pp šablonovitost vítaná, žádaná a specifikovaná. Ono se to snad šíří jako glajšajt virus. Pikantní je, že zároveň se smz se vyrojilo několik příprav na ni z per jejích propagátorů.

Karel Lippmann řekl(a)...
5. prosince 2018 16:44  

Pane Doležele (nejen Vy), je hodno obdivu, co Vy všechno o mně víte, aniž byste pro to měl(i) jediný důkaz. Takže mimo školství jsem nějaký čas pracoval u geodézie, jako kopáč na archeologickém výzkumu a mám dokonce zkušenost nákupčího a číšníka. Kromě toho jsem koncem sedmdesátých let postavil téměř sám i celou hrubou stavbu jednopatrového rodinného domu, včetně ručního vykopání základů a šalování stropů. Vyfabuloval(i) jste si mě účelově jako nepraktického, teoretického učitelského, který se hrabe v estetičnu a filosofii a reálný svět nevnímá. Nepochopil(i) jste, že právě tohle vytýkám humanitním naukám (nejen ale jim), např. odtrženost státní maturity od reálného světa. Svět nepředělám a ani nechci, to bych musel být blázen. A lidi nechci předělávat inženýrsky, nejsem inženýrem lidských duší. Jen se skromně snažím žáky vzdělávat, aby si uvědomili, že svět materiální i duchovní tvoří jednotu a jednostrannost či dokonce vyvyšování jednoho nad druhým poškozuje, ba občas i ničí oba dva. A když člověk poškozuje svou duši, víme dnes bezpečně, že poškozuje i své tělo. Platí to samozřejmě i naopak. To není předělávání světa, to je naopak respekt k němu. Předěláváním je právě ignorování těchto světem (přírodou, bohem, jak kdo chce) daných skutečností. Ano, pozitivistický svět má někdy navrch, nelze jej však oddělit od světa "nepozitivistického". Potřebujeme světy oba, protože v obou žijeme, někdy je evidentní existence jednoho, jindy druhého. Oba světy jsou různé, ale ne ve vzájemném vztahu nepřátelské, potírající se. Jeden druhého potřebují, vzájemně se posilují, ne oslabují. Jednostranně zaměřené maturita a potažmo celá výuka, jak už jsem mnohokrát uvedl, oslabuje jak faktografický pozitivismus, tak tvorbu racionálních postojů, neformální logiku, respekt k celku světa (to je onen poetický rozum) a morálku. A tohle vše je velice praktické a empiricky prokázané (stačí pohled na historii). Nesnažte se mi proto neustále lživě podsouvat neúctu k pozitivismu a zálibu v jakémsi idealistickém nepraktickém blouznění. Je to směšné, žádná svá paradigmata světu nevnucuji. To děláte naopak Vy a obhájci současné maturity. Znovu opakuji, usiluji o to, aby škola byla praktická, aby učila člověka tomu, co bude v životě ve všech jeho sférách potřebovat. K tomu patří podle Vás napsání slohovky podle návodu či znalost pojmu epizeuxis? Nejsou pro člověka daleko důležitější jiné vědomosti? Např. když už jsme u epizeuxe, neměli bychom se raději bavit o tom, proč se slova, věty, výroky, ale i třeba přírodní děje opakují? A jaký je mezi těmito opakováními rozdíl, ale také vztah? A co z toho pro nás vyplývá? K tomu přece potřebujeme znát řadu pozitivních dílčích skutečností, jenže jimi to nekončí. Když ano, pak jsme se namáhali zbytečně. To řekl už matematik a filosof Platón, viz jeho Ústava.
Pokud zase překroutíte to, co jsem teď napsal, nebudu s tím polemizovat, jen na to upozorním.

Jiří Lukáš řekl(a)...
5. prosince 2018 16:57  

STUDENTKA KLÁRA METGE
„Připomeňme si případ z roku 2012. Téma slohu – Jak jsem se stal pověrčivý. V úvahu přichází pouze jedno zakončení, a to že jste se pověrčivými opravdu stali. Ti, kteří se odvážili pozměnit konec svého vypravování a vlastně se tak docela pověrčivými nestali, neuspěli.“


CENTRÁLNÍ HODNOTITELKA JAROSLAVA INDROVÁ
„Jako hodnotitel vím, že slečna pravdunemá. Proč by student nemohl ukončit práci tím, že poverčivým se nestal, nebo cestovatele nechat bídně zahynout? Jde to dokonce i dle oficiálnîch očekávání CERMATu.“


CERMAT („Jak na to“, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, 2013, ISBN 978-80-87337-13-4)
„Téma je určeno názvem zadání „Jak jsem se stal pověrčivým“, hlavní postava nebo vypravěč tedy na základě vypravovaného příběhu dospěje k pověrčivosti. Pokud vytvoříte svůj text naopak, tedy vyprávíte příběh, jak jste se nestali pověrčiví, pak jste nesplnili téma a budete hodnoceni 0 body.“

tyrjir řekl(a)...
5. prosince 2018 17:29  



Jak jsem se stal pověrčivým

(koncept slohové práce vyhovující požadavkům Cermatu)

Pověrčivým jsem nikdy nebyl. Do dnešního dne. Poté, co jsem se nejprve třikrát štípl a uviděl jsem i pak, že tak hloupé téma, jako je téma "Jak jsem se stal pověrčivým" se doopravdy z Cermatu dostalo k maturitám, začal jsem být pověrčivý na písmeno C. Všude, kde ho teď vidím, vyvstane mi to hloupé téma na mysli. Spolu s husí kůží po celém těle.

:)))




Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.