Ondřej Šteffl: Proč nestačí RVP jen “provzdušnit”

„Pro konferenci MŠMT o Strategii 2030+, jsem k tématu Revize RVP ZV a systém metodické podpory připravil následující dokument - je otevřem k připomínkám, doplnění, poznámkám. Věnuji se zde výhradně Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, RVP ZV, dále jen RVP. Vycházím z analýz (viz např. Evaluace Bílé Knihy z roku 2009), informací a zkušeností nasbíraných za 15 let od jeho vzniku,“ píše Ondřej Šteffl. 

Zdeněk Sotolář: České školství uvízlo v časové smyčce

Ocitnout se v časové smyčce musí být nepříjemné. Znáte to z různých vědecko-fantastických příběhů. Nikam se nemůžete pohnout. Vše se opakuje. A opakuje, opakuje. A do stejně nepříjemné smyčky jakoby se dostalo celé české školství. Podstatou reformy z roku 2005 byl přechod od jednotných osnov ke školním vzdělávacím programům. Cílem bylo chápání učiva jako prostředku k získání dovedností. Tak byly formulovány i tzv. očekávané výstupy. Ne vždy úplně jasně, ne vždy úplně šťastně. Na reformu se nabalila nová terminologie, která je dodnes kritizována a parodována. Očekávali jsme, že mnohé napraví revize RVP. Ty se však tak dlouho odkládaly, až byly odloženy úplně.

Olga Kofroňová k revizi RVP: Nejde o návrat k osnovám. Školy musí dostat prostor pro vlastní názor a kreativitu

„Víte, my máme určité bariéry. Kdybychom udělali opravdu zásadní změnu, tak to učitelé nepřijmou, budou ji ignorovat. To je vyzkoušené. Směřujeme k tomu, aby škola žáky inspirovala a neodrazovala, ale musíme to dělat tak, aby to byli schopni akceptovat učitelé, ale i jejich učitelé na pedagogických fakultách,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Olga Kofroňová z Národního ústavu pro vzdělávání.

Žádné osnovy nepřežijí první kontakt s dětmi, tvrdí propagátor formativního hodnocení Dylan Wiliam

Učit má ten, kdo má rád děti. Učení je změna v dlouhodobé paměti. Lepší, když žák odpoví špatně než vůbec. Vyvolávat jen ty, co se hlásí, nemá smysl. Děti se mají cítit ve škole dobře, a to je úkol učitelů. I taková pravidla vzdělávání prosazuje známý pedagog Dylan Wiliam, propagátor formativního hodnocení. Jeho interaktivní workshop navštívilo v úterý v Praze na 160 pedagogů, zástupců pedagogických fakult, ministerstva školství i školní inspekce. Informuje Echo24.cz.

BARCAMP 2018: Kánon. (Otázka kánonu, osnov, kulturního vědomí a národní tradice je ve vzdělávání všudypřítomná)

Jak školní znalosti ovlivňují náš vztah ke světu a k domovině? Jací lidé se z nás stávají pod vlivem učebnic? Jak se promění dětský obraz světa, když s nimi vycestujete za hranice a necháte je v cizí zemi chodit do školy? Stěžujeme si, že mladí nečtou – nemělo by nás ale spíš trápit, co čtou? A kdo určí, co by měli číst? Jak se určí, kdo smí na gymnázium a kdo ne? A proč je věta Vraťte do osnov dílny lživá?

Petra Mazancová: Dnešní děti už do osnov zpátky nenacpeme. Říkám to jako učitelka i jako matka

„Ve školách už se poměrně dlouho nejede podle osnov, ale nemalá část učitelů, rodičů i veřejnosti by je chtěla vrátit zpět. Důvody jsou různé a ani jeden podle mě není pádný. U kořene všech je ale představa, že osnovami by se dnešní složitý svět zjednodušil do přehledného tvaru a vrátil do časů, kdy to tak hezky fungovalo. Ale fungovalo to? Podle mě je to iluze,“ píše Petra Mazancová pro server Rodiče vítáni.

Změny osnov v české škole: Pozemky a dílny? Branná výchova? Jaká je budoucnost českých škol?

„Já bych se soustředila na snižování počtu žáků ve třídě a zlepšení financování našich škol. Třeba důvod, proč naše školy více nevyužívají projektové vyučování. To není něco, co by bylo sprosté slovo. Nebo co by naši učitelé neznali. Nebo proč třeba více nevyjíždí mimo školu do vědeckých center. Bohužel to jsou peníze, co jim v tom brání,“ řekla bývalá ministryně školství Kateřina Valachová v diskusi České televize na téma „Budoucnost české školy“. Spolu s poslancem Martinem Baxou, ředitelem školy Jiřím Zajíčkem a majitelem střední školy Ondřejem Kaniou diskutovali o změnách osnov, plánech na opětné zavedení branné výchovy a pozemků a dílen nebo financování škol a platech učitelů.

Deset let po zrušení osnov školám končí volnost. Učivo se více sjednotí

Každá škola učí něco jiného, mají příliš volnosti – je potřeba více sjednotit to, co mají žáci skutečně umět…, říkala před dvěma lety dnes už bývalá ministryně školství Kateřina Valachová po svém nástupu do funkce. Návrh, jak by utahování šroubů mělo vypadat, nyní na pokyn ministerstva dokončuje Národní ústav vzdělávání (NÚV). „Závazné vzdělávání pro všechny by mělo naplnit zhruba 70 procent hodinové dotace určené pro jednotlivé druhy či stupně vzdělávání, zbývající čas využije každá škola podle vlastního uvážení,“ píše NÚV v návrhu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Jana Straková: Řekněme přesněji, co učit. Společné jádro by mělo tvořit asi čtyřicet procent jasně stanoveného učiva

„Já se domnívám, ale mohu se samozřejmě mýlit, že kurikulární reforma, jejímž důsledkem bylo právě zavedení rámcových vzdělávacích programů, nevycházela primárně z potřeb, které by byly rozpoznány u našich škol a učitelů, ale že byla motivována v první řadě zahraničními trendy,“ říká Jana Straková v rozhovoru pro Lidové noviny. Rozhovor se týká reformy rámcových vzdělávacích programů.

Tajný učitel: Kvantita, kvalita a jiné úvahy. (Z diskuze na české škole)

„Máme-li nadupané rvp, švp, katalogy požadavků a posléze zjišťování výsledků pomocí testů, toto vše nám dohromady vlastně vytváří nejen poměrně specifické osnovy, nýbrž i do jisté míry determinuje metodu přípravy, což de facto znemožňuje typ výuky, která se zaměřuje na hlubší pochopení na úkor objemu učiva,“ píše Tajný učitel ve svém blogu, který tentokrát vychází z diskuse na České škole. Přinášíme ho – jako obvykle bez souhlasu autora – v plném znění.

Ondřej Kania: Další finská reforma – ruší se předměty

Ondřej Kania popisuje v Hospodářských novinách nástup další reformy ve finském školství.

„O co jde: Fnská odborná veřejnost se shodla na tom, že tamní studenti nejsou po absolvování střední školy tak připraveni na život, jak by měli být. V následujícím školním roce proto začne platit National Curriculum Framework, tedy v podstatě národní osnovy. Nejvýraznějším prvkem je zavedení takzvaného phenomen-based teaching, volně přeloženo jako tematické vyučování. Znamená to, že studenti se nebudou učit jednu hodinu matematiku, jednu hodinu dějepis, jednu hodinu fyziku, ale například budou mít třítýdenní téma "počasí", v němž budou obsaženy všechny předměty,“ vysvětluje Kania.

Zdeněk Sotolář: Od jednotných osnov k jednotnému účesu

Obojí my starší pamatujeme. Utužování osnov, jak jsme se včera dočetli, ohlašuje oblíbená ministryně Valachová. Není nad staré dobré centrální plánování.