Vyhlášení pokusného ověřování Proměna výuky dějin 20. století na základních školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje pokusné ověřování „Proměna výuky dějin 20. stol. na českých základních školách. Cílem pokusného ověřování je: 

Jak co nejosvíceněji učit moderní dějiny? Pomáhají konkrétní příběhy z historie a učitelský zápal

V čase okolo 28. října se v médiích pravidelně objevují ankety s otázkou, co dospívající vědí o výročí založení republiky. Obvykle v nich rezonuje sdělení, že učitelé probírají podrobně pravěk, ale na moderní dějiny čas nemají. Situace ovšem rozhodně není tak beznadějná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Reportáž přinášejí Lidové noviny. 

Krize otevřela školám oči. Zmizí zbytečná látka z dějepisu i češtiny

Podle odborníků během krize způsobené koronavirem vyplulo na povrch, kolik zbytečných věcí se děti učí. Školy byly během krize zavřené a výuka probíhala na dálku. Učitelé tak museli přemýšlet nad tím, co vypustit a co dětem předat on-line. A to jim otevřelo oči. Změnit se tak musí nejen plány učitelů, ale i takzvané rámcové vzdělávací programy. Ty připravuje ministerstvo školství a školy se jimi musí řídit při sestavování vlastních osnov. Tématu se věnují Hospodářské noviny.

Učit dějepis jako telefonní seznam je k ničemu, říká historik a testuje "laboratoř"

"Kdo disponuje historickou gramotností, je schopen kriticky pracovat s informacemi, nenechá sebou snadno manipulovat, nevidí svět černobíle, dokáže tolerovat názory druhých a přitom věcně a podloženě argumentovat v diskusi. Výuka dějepisu může tyto důležité schopnosti rozvíjet, chce to ale její zásadní změnu," říká historik a didaktik dějepisu Kamil Činátl v reportáži deníku Aktuálně. Činátl v Ústavu pro studium totalitních režimů vede tým připravující HistoryLab, tedy laboratoř, v níž se jako hlavní exponát zkoumají historické prameny.

Polské děti při hře „zplynovaly“ své spolužáky. Pietní akce vyvolala skandál

V Polsku vzbudila pohoršení pietní akce, kterou pořádala základní škola ve vsi na východě země. Škola si připomínala nucené přesidlování obyvatel Zamośćska, které za druhé světové války nařídili nacisté. Děti se přitom převlékly do nacistických uniforem a sehrály zplynování svých spolužáků ve vězeňských stejnokrojích. Pietní akce se v obci Labunie konala už dříve v prosinci, ale teprve toto úterý týdeník Newsweek popsal, co se během ní dělo. Informuje iDNES.

Pinkas: Ani odsun Němců není bezpečné historické téma, 20. století je minovým polem

Neexistuje jednotný pohled na historii, konsenzus se rozpadl. Naše společnost je hluboce rozdělená. Může existovat i víc správních interpretací minulosti na základě stejných faktů. České učebnice mají věnováno 90 % textu výkladu a zbytek jsou prameny a otázky, my chceme ukazovat události v kontextu, říká v rozhovoru pro DVTV historik Jaroslav Pinkas z ÚSTR, který pracuje na nové učebnici dějepisu pro 21. století.

Jroslav Pinkas: České učebnice dějepisu nepodněcují ke kladení otázek, ale jen k reprodukci správných odpovědí

"České učebnice nepodněcují ke kladení otázek, ale jen k reprodukci správných odpovědí. My se snažíme stavět dějiny problémově, což je, řekl bych, jediné v souladu s deklarovanými normami. Současná praxe je s nimi naopak v rozporu," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny historik Jaroslav Pinkas, který v minulosti vyučoval dějepis na pražském gymnáziu v Modřanech či Gymnáziu Jana Keplera. Nyní s kolegy připravuje novou učebnici dějepisu.

Historik nabízí Okamurovi a hnutí SPD zdarma kurz soudobých dějin

Historik Michal Stehlík z Univerzity Karlovy zaslal Tomiu Okamurovi a jeho politické straně SPD dopis. Nabízí mu v něm kurz soudobých dějin. Podle Stehlíka má hnutí SPD „fatální nedostatek zcela základních znalostí“. Podle Okamury je dopis jen zoufalou snahou o zviditelnění. Informuje iDNES. 

Výstavy „Historie v příbězích“

Spolek Antikomplex nabízí od července 2019 tři výstavy, které každá svým originálním zplsobem představují naši minulost. Jedná se o výstavu Bílá růže o protinacistickém odboji, Pod jednou střechou o českých a německých rodinách, které spojil jejich "společný" dům a výstavu Spojování rozdělené minulosti, která představuje autentické mnohdy protichůdné vzpomání Čechů, Němců a Slováků z období 1937 až 1948.

Vojtěch Ripka: Nakolik škola pomáhá rozumět historii? (A nakolik média nerozumějí tomu, co se děje ve škole?)

„Dne 23. května 2019 se v Pražském kreativním centru uskutečnila debata odborníků na téma Nakolik škola pomáhá rozumět historii... Společným východiskem zúčastněných byla znalost školního prostředí (většina panelistů aktivně vyučuje) a obeznámenost s veřejnou debatou na téma dějepisné výuky. Její obraz je médii často karikován – média zhusta předávají poselství o tragickém a zhoršujícím se stavu historického povědomí žáků a historickou neznalost odvozují od špatného stavu dějepisné výuky na školách,“ píše Vojtěch Ripka na blogu EDUin.

Jiří Karen: Dějepis jako kladení otázek, nikoliv memorování odpovědí

„Můžeme upravit kurikulum a jednou provždy tak spravit nevhodnou výuku dějepisu u nás? Tak jednoduché to rozhodně nebude. Hlavní překážka spočívá v hluboké nedůvěře učitelů vůči státnímu kurikulu, které v některých případech přechází až v odpor, rezistenci a totální ignoranci. V řadě škol se prostě učí podle osnov z roku 1996, protože novátorská kurikula učitelská veřejnost neakceptovala a tradiční učebnice koncipované jako „vyluštěná křížovka k naučení“ jsou s moderními kompetenčními modely, postupně zaváděnými od nultých let, v prudkém rozporu,“ píše Jiří Karen v Deníku Referendum.

Ankety v médiích ukazují malou znalost historie mladých lidí. Jsou média ke školám nespravedlivá?

Občas přijde v médiích na přetřes, že děti neumí dějepis, a dřív uměly. To když se třeba zveřejní anketa k nějakému výročí, jako to bylo loni, kdy bylo těch kulatých hned několik: 1918, 1948, 1968… Odtud je zkratka k závěru, že v tom selhává škola. Je to pravda? A jak by vůbec výuka dějepisu na základních a středních školách měla vypadat? Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Nakolik škola pomáhá porozumět historii?

EDUin zve na čtvrteční Kulatý stůl SKAV a EDUin, který se bude věnovat otázce, nakolik škola pomáhá porozumět historii. Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Proč je podle mediálních anket tak špatná úroveň současných školáků? Co všechno může/má dějepis naučit? Jak pracovat s kontroverzními historickými tématy a která to jsou? Jak vypadá výuka dějepisu a podle čeho se řídí?

Učitelka dějepisu: Jména se nemají z dějin vymazávat. Neztrácejme objektivitu

Učitelka dějepisu a češtiny na Gymnáziu Uherské Hradiště Miroslava Poláková zachycovala vzpomínky pamětníků už od konce 70. let. Řada z nich o událostech z války promluvila úplně poprvé. Jejich vzpomínky jsou součástí dvou svazků knihy Měli odvahu žít, která vyšla loni těsně před Vánocemi. Poláková v ní popisuje antifašistický odboj na Uherskobrodsku v letech 1939–45. „Kdybych byla ministryní školství, zavedla bych povinnou maturitu z dějepisu, tak jak je to v některých zemích v Evropě. Mám dojem, že lidé dnes úplně ztrácejí historickou paměť,“ říká Poláková v rozhovoru pro MF DNES.

BIS urazila tisíce učitelů, tvrdí autoři učebnic dějepisu

„Výuka dějepisu nemůže být hodnotově neutrální, neboť jsme zasazeni do hodnotového rámce určeného antikou, křesťanstvím a židovstvím. O prosovětské interpretaci dějin však po listopadu 1989 nemůže být ani řeč,“ řekl Petr Čornej, spoluautor středoškolských učebnic dějepisu. „Poznámka ve zprávě BIS, která byla učiněna zcela záměrně, se mě osobně dotkla a urazila tisíce učitelů,“ uvedl. K tématu se vrací Deník.cz.

Vojtěch Ripka: Současné trendy ve výuce dějepisu. (Existují „různé dějiny“, různé zkušenosti téže události)

„Výsledky, metody a principy své práce se některé české vzdělávací instituce rozhodly prezentovat ve společné platformě. Platforma Dějiny ve veřejném prostoru má za cíl diskutovat výsledky dějepisné práce se širokou veřejností a společně promýšlet podoby historie ve veřejném prostoru. Má-li se totiž historická výuka oprostit od metod biflování tvrdých dat, je potřeba vnímat historii v kontextu prostředí, které nás obklopuje a formuje, jako proces konstruování příběhu v kulturní či kolektivní paměti," píše Vojtěch Ripka na svém blogu.

Šéf BIS Koudelka pro Právo: BIS nechce přepisovat dějepis

„Chci prohlásit zcela jasně a snad naposledy, aby to pochopili všichni: BIS nechce a nikdy nechtěla říkat, co se má a nemá učit na školách, nechce tvořit osnovy a přepisovat učebnice. Provádíme sběr informací, vytváříme kvalitní analýzy a upozorňujeme představitele státu na rizika z jakékoli oblasti našeho života,“ napsal ředitel BIS Michal Koudelka v deníku Právo.

Historikové vidí ve výuce dějepisu spíše jiné problémy než BIS

Ve výuce dějepisu ve školách vidí historikové Vojtěch Ripka a Petr Blažek nedostatky, ale spíše v jiných ohledech, než vyplývá z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS). BIS mimo jiné uvedla, že moderní dějiny ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka. "Zdá se mi to jako hodně silné tvrzení. Větší strach než z prosovětské propagandy, vzhledem k tomu, že Sovětský svaz skončil v roce 1991, bych měl z … lidí, kteří se snaží relativizovat minulost," řekl ČTK Petr Blažek. "Větší obavy mám z nezájmu učitelů či širší veřejnosti o soudobé dějiny v souvislosti se snahou o překreslování současných dějin i třeba ze strany politiků," doplnil.

Hlásat pravdu, nebo hledat pravdu, v dějepise? Málokterý učitel má na to odvahu, říká severoirský akademik

Život v rozdělené společnosti Severního Irska dovedl Alana McCullyho k přístupu, který připouští více pohledů na historické události a staví výuku i učení na kladení otázek. To by se mohlo hodit i české společnosti, která je taky rozdělená, i když zatím bez ozbrojených konfliktů. Allan McCully se zabývá výukou historie a přijel do Prahy na konferenci Dějiny ve veřejném prostoru, kterou pořádal Ústav pro studium totalitních režimů. Jeho přednáška i workshop se týkaly práce s kontroverzními tématy v dějepise. Rozhovor přinesly Lidové noviny.

Norsko reformuje školství: Nebude se učit o druhé světové válce ani holokaustu

Dle navrhovaných změn mají z norských škol prvního i druhého stupně téměř vymizet sociální vědy, především pak historie. Konzervativní pravicová vláda Erny Solbergové tak podle svých slov chce udělat místo předmětům „se současnou perspektivou,“ upozornil norský deník Klassekampen.Informuje iDNES.cz.