Psycholožka: V rodinách zůstaly bez pomoci zavřené děti

V prognóze Nadace Sirius a agentury Median se 98 odborníků z oblasti péče o děti shodlo, že největším ohrožením domácností nejsou jen ztráty příjmů a střechy nad hlavou. Stres rodičů, psychické i fyzické vypětí a například také narůstající čas strávený v kyberprostoru, mohou vést i k častějšímu fyzickému násilí. Zkušenosti z terénu naznačují, že se odhady naplňují. „Problémů v rodinách přibývá. S jistotu víme, že narůstá domácí násilí, tedy i násilí na dětech – fyzické, psychické i sexuální,“ uvedla v rozhovoru pro server iROZHLAS psycholožka a ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková, která se na vytvoření prognózy podílela. 

V karanténě s trýznitelem. Během pandemie vzrostlo domácí násilí na dětech

Frustrace, nejistota, ztráta zaměstnání nebo eskalace už nalomených vztahů. To je jen několik příkladů příčin, které mohou v rodinách aktuálně uzavřených doma kvůli opatřením proti šíření koronaviru vést až k násilnému chování. Jak ukazují statistiky, během jarního lockdownu se tento negativní důsledek izolace potvrdil. Nyní se organizace pracující s dětmi obávají, že může počet případů opět růst. Reportáž přináší iDNES. 

Život se v Česku opět zastavuje. Pro děti se uzavřená domácnost může změnit v trauma

V souvislosti s pandemií covidu-19 vzrostl i v Česku počet případů domácího násilí o 30 až 40 procent, jak ukazuje výzkum Fakulty humanitních studií UK a Sociologického ústavu AV ČR. Na situaci reaguje pražské Centrum Locika, které v září spustilo platformu Dětstvíbeznásilí, kde mohou najít okamžitou pomoc a podporu nejen děti a jejich rodiče, ale i učitelé a další profese pracující s dětmi. Reportáž přináší online deník Aktuálně.

Expertky: V ČR chybí systém péče o dětské oběti domácího násilí

V Česku neexistuje systém péče o děti, které zažily v rodině domácí násilí. Vytvoření účinné pomoci brání i roztříštěnost agendy mezi několik ministerstev. Shodly se na tom na setkání v Praze zástupkyně organizací na pomoc dětským obětem domácího násilí. Informuje ČTK.

Děti častěji volají na Linku bezpečí. Nezvládají karanténu s rodiči

V době koronavirové pandemie se rapidně zvyšuje počet dětí, které se obracejí na Linku bezpečí. Od začátku letošního března do pondělí ji prostřednictvím chatu nebo mailu kontaktovalo 428 dětí, minulý rok za stejné období to přitom bylo téměř o sto dětí méně. Podle dětské psycholožky Jany Divoké situaci nejhůře vnímají děti ze sociálně slabších rodin. „Škola pro ně byla takovým úkrytem před rodiči, kteří jsou třeba drogově závislí a teď s nimi musí být doma, což je pro ně velice náročné,“ říká psycholožka v reportáži iDNES.

Týrané či úzkostné děti se při karanténě hůře domáhají pomoci, linky řeší víc případů

Omezení pohybu a uzavření škol dopadají i na děti, které ze dne na den přišly o všechny sociální kontakty kromě těch v úzké rodině. Případné problémy, jako je domácí násilí nebo třeba závislost rodiče, tak nemusí být snadno odhalitelné. Pro dítě je nyní navíc těžší vyhledat pomoc. I proto eviduje Linka bezpečí a jí podobné nárůst případů, děti se na ni ale častěji obracejí přes e-mail nebo chat. Reportáž přináší on-line deník Aktuálně.

Češi mají tendenci tolerovat násilí, v rodině ho zažívá 14 % českých dětí. Školy se učí, jak je rozpoznat

Jak rozpoznat, jestli „problémové“ dítě v mojí třídě je špatně vychované, trpí nějakou poruchou, nebo se mu doma děje něco nepříjemného? A když už mám podezření, že ho doma bijí, je mým úkolem jeho situaci vyřešit? Na otázky, které si určitě alespoň někdy klade každý, kdo pracuje s dětmi, hledají odpověď učitelé a družináři ze školy v Praze 7. Pomáhá jim s tím Centrum LOCIKA. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Domácí násilí: Na včasnou specializovanou pomoc dosáhne jen část žen a jen nepatrný zlomek dětí

Domácí násilí zažívá v Česku každé desáté dítě, tedy dvě až tři ve školní třídě. Závažnou formou domácího násilí podle statistiky ministerstva práce a sociálních věcí trpí okolo 2500 dětí ročně. Jen od ledna do srpna letošního roku bylo utýráno šest dětí. Další tisíce jsou pak bezmocnými svědky násilí páchaného nejčastěji otcem či druhem na matce. Domácí násilí totiž zažívá každá třetí žena. Reportáž přináší deník Aktuálně.

Sex je povinnost, žena je majetek. Dost manželů tomu věří, říká advokátka

Má dvě děti a vlastní advokátní kancelář. Na Facebooku se věnuje osvětě a bojuje nejen s mýty o obětech domácího a sexuálního násilí, ale i se sexismem. „Bohužel velká část populace pořád žije v tom, že manžel má právo na sex a jediná role v životě ženy je všechno to strpět,“ říká advokátka a specialistka na trestní a rodinné právo Lucie Hrdá v rozhovoru pro iDNES.

Ve škole vidíme, co to s dětmi dělá, když doma zažívají násilí, říká učitelka. A tak se rozhodla spolu se žáky uspořádat benefici…

Žáci jedné základní školy v Praze 6 připravili benefici pro neziskovku, která pomáhá dětem ohroženým domácím násilím, hned v několika předmětech se zamýšleli nad tématem násilí a manipulace, a ještě zažili hřejivý pocit, že i oni dokážou někomu pomoci. „Možná si i uvědomili, že se oproti jiným dětem mají dobře, to taky není na škodu,“ říká učitelka Karolína Valerová, která celou akci vymyslela. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.

Žádná facka není výchovná, míní terapeutka. Násilní většinou bývají muži

„Děti, které zažívají násilí na svých blízkých, mohou být násilní ke svým sourozencům, ke spolužákům ve škole, k domácím mazlíčkům. Někdy se to vrací i transgeneračně, že dospělí, kteří zestárnou a stanou se z nich senioři, potom zažívají násilí od dětí, které byly bity, když byly malé,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz terapeutka Petra Wünschová.

Stát dokáže pomoci jen každému desátému dítěti, které rodiče týrají. Učitelé často projevy domácího násilí nepoznají

Podle aktuálního výzkumu Dětského fondu OSN (UNICEF) se v rodině setkává s násilím 14 procent českých dětí. „Pokud si to zkusíme převést do skutečných čísel, mluvíme zhruba o 175 tisících dětech v českých domácnostech,“ uvedla ředitelka Centra Locika Petra Wűnschová. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom ročně eviduje jen 2 500 dětí. Informuje iDNES.cz.

On-line seminář 8.11.: Genderově podmíněné násilí

Tým lektorek Kristýna Pešáková, Lucie Čechovská a Eva Bartáková si připravil první webinář ze seriálu věnovaného genderové rovnosti: Víte, jak mluvit s žáky a studenty o násilí, jaké aktivity v hodinách využít a s kým je možno v případě potřeby spolupracovat?

Týrání dětí je sofistikovanější a častější. Pomoc přichází pozdě, řekl expert

Minulý rok řešili sociální pracovníci téměř devět tisíc případů týrání dětí. Podle předsedy Fondu ohrožených dětí Jana Vaňka je však toto číslo jen špičkou ledovce. Téměř dvě stovky chlapců a děvčat kvůli násilí skončilo v nemocnici, tři z nich zemřeli. Úřady se také zabývaly 729 případy sexuálního zneužívání včetně dětské pornografie a prostituce. Informuje iDNES.cz.

Domácí násilí zažívá každé desáté dítě, hrozí pak sebevraždy, říká Wünschová

Násilí v rodině ničí vztahy k oběma rodičům, dítě často projeví vztek vůči rodiči, který ho neuměl ochránit. Podobný dopad na děti má, když jsou svědky násilí nebo jeho účastníky, říká Petra Wünschová, zakladatelka Centra Locika. To pomáhá dětem, které domácí násilí zažívají. Rodiny si většinou o pomoc říct neumí, ale je prý mnohem jednodušší pracovat s rodiči, kteří přijdou sami. O násilí se v Česku nemluví, děti také často opakují vzorce chování rodičů. Rozhovor přináší DVTV.

Týrané a zneužívané děti. Odhalených případů přibývá, chybí ale psychologové i krizová a intervenční centra

Vzdělávací film Jakub má dětem ukázat, jak se vyrovnat s domácím násilím. Snímek vznikl loni pod taktovkou režiséra Davida Vignera. Diskusi s režisérem a odborníky v oblasti ochrany dětí přináší Český rozhlas Plus.

Vzdělávací program: Prevence domácího a genderově podmíněného násilí na školách

Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) nabízí od září na všech svých krajských pracovištích vzdělávací program pojmenovaný Využití filmu Zuřivec – prevence domácího a genderově podmíněného násilí na školách. Mnoho děti se setkává s násilím každý den. Přesná čísla sice k dispozici nejsou, ale jedním z hlavních důvodů je tabuizování tohoto složitého tématu.

Někteří ředitelé škol se bojí řešit případy týrání dětí

Každým rokem se v Česku zvyšuje počet dětských obětí domácího násilí. V případech, kdy jsou násilníky rodiče, představují pro dítě poslední naději učitelé, kteří si příznaků týrání můžou všimnout. Jak se ale ukazuje, někteří kantoři tyto projevy přehlížejí, protože se bojí do případu vložit. A i když situaci dítěte nakonec řešit začnou, často narážejí na ředitele. Ti si totiž nepřejí školu s podobnými tématy spojovat a zjištění pedagogů zlehčují. Reportáž přináší deník Právo.

Terapeutka: Děti cítí vinu za násilí rodičů. Týrání považují za normální

„Domácí násilí ale téměř vždy zasahuje celý vývoj osobnosti od zdraví po emoce, vztahy s blízkými, sebeprezentaci, identitu i školní úspěšnost. Vývoj týraných dětí je kompletně narušen. Abychom se totiž dobře vyvíjeli, potřebujeme základní pocit bezpečí, který nám dává rodina. Když se v okolním světě dějí věci, které nás ohrožují, můžeme jít domů a někdo nám pomůže. Pokud ale nebezpečí přichází z rodiny, vývoj a psychika dítěte se hroutí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES terapeutka Šárka Wünschová. Wünschová vede centrum Locika, které pomáhá dětem zažívajícím domácí násilí.