Michal Komárek: Dovolí stát hejtmanům provádět na středních školách „eugenická cvičení“?

„Krajští hejtmani plánují proměnit část středních škol na přípravku techniků a řemeslníků, které dnes firmy velmi těžko shánějí. Rozehrává se střet, který může ovlivnit budoucnost desítek tisíc dětí,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.

Zveřejněné výsledky přijímaček neříkají o znalostech žáků vůbec nic

Co říká včerejší informace Cermatu, že letos dosáhli uchazeči o čtyřleté maturitní studium v testu z matematiky průměrného výsledku 43,1 %? Je to hodně, nebo málo? Proč se současně zhoršili v češtině o 3,2 procentního bodu oproti loňskému roku? Podobné otázky kolující veřejným a mediálním prostorem jsou typickým příznakem zmatené debaty o vzdělávání. Nic takového totiž z podobných údajů vyvozovat nelze.

Robert Plaga: Jsem zastáncem stability. Měli bychom najít to, co nebude zpochybňováno po změně politické reprezentace

„Byť nejsem šťastný z toho, že každou chvilku děláme změny ve státní maturitě, protože jsem zastáncem stability v systému, myslím si, že toto je krok správným směrem… Navíc nejenom já, ale ani studenti nebo odborná veřejnost nejsou přesvědčeni o tom, že je přínosné centrálně hodnotit slohy. Nemyslím si, že bychom tím dosáhli nějakého objektivnějšího hodnocení. Myslím, že tato chvíle je vhodná k tomu, vrátit hodnocení slohů zpátky do škol. Neznamená to, že se snižuje laťka u maturit, znamená to, že ta část, která podle mého názoru na školu bytostně patří, se na ni také vrací,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga. Kromě změny maturit mluví v rozhovoru také o inkluzi, sporu s hejtmany o cut-off score, revizi RVP nebo zavádění nového předmětu „technika“.

Jan Rafaj: Jde nám o špičkové řemeslníky. Průmysl nepotřebuje nahnat děti do nekvalitních učilišť.

„Průmyslu se často předhazuje, že jeho cílem je nahnat co nejvíce mladých lidí do učilišť, aby firmy měly dost dělníků k montážním linkám. To je zcela mylný argument. Průmysl potřebuje pracovníky, kteří budou schopni se přizpůsobovat rychle se měnícím potřebám firem a obecně trhu práce. Ty zajistí jen kvalitní školství a nikoliv hranice, pod níž se dítě může rozloučit s vidinou získání maturitního vysvědčení,“ píše první viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj v Lidových novinách.

Andrej Babiš: Definitivně jsme ukončili debatu o cut-off score. Nebudeme to zavádět. Tečka

„Myslím, že spoustu lidí uklidní, když řeknu poměrně zásadní věc, že jsme na jednání definitivně ukončili debatu o cut-off score neboli minimální bodové hranici pro přijetí na střední školy. Nebudeme ho zavádět. TEČKA,“ napsal premiér Andrej Babiš na svém profilu na Facebooku.

Petr Gazdík: Kraje už nebudou požadovat cut-off score pro přijímací testy. Řešením je ověřovat kvalitu vzdělávání průběžně

Ve čtvrtek se sešlo čtrnáct krajských radní pro školství s ministrem Robertem Plagou a jeho náměstky. A po zhruba tříhodinové diskusi došli k tomu, že zavádět cut-off score, tedy minimální hranici počtu bodů ze státních přijímacích testů na střední školy, není dobrý nápad. „Shodli jsme se, že jsou jiné prostředky, jak zajistit kvalitu vzdělávání,“ říká pro Respekt jeden z účastníků jednání, poslanec STAN a školský radní Zlínského kraje Petr Gazdík.

Robert Plaga v Interview ČT24: Máme vyšší podíl učňů než Německo nebo Rakousko, zásadní je kvalita školství

Ministr školství odmítá požadavek krajů, aby část dětí nemohla na maturitní obory. Vše by určil jeden test, varuje. Požadavek krajů na zavedení nepodkročitelného minima u přijímacích zkoušek na střední školy je podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) sice zjevným pokusem o podporu učňovských oborů, domnívá se však, že zcela chybně mířeným. Jak Plaga řekl v Interview ČT24, nelíbí se mu jednak princip, zároveň se ale domnívá, že by neúspěšní uchazeči šli na jiné obory, než kraje doufají.

Zpřísnit přijímačky se hejtmanům nepodařilo. Tak oprášili nápad na plošné testování

Hejtmani chtějí snížit počet neúspěšných maturantů. Vadí jim, že se na střední školy dostává hodně dětí, které nemají studijní předpoklady, a pohoří proto u maturity. Žáci, kteří by se na maturitní obor nedostali, by podle hejtmanů mohli zaplnit učňovské obory. Informují Hospodářské noviny.

Proč chtějí vyměnit ministra Plagu? Vybočuje z manažerské ideologie

Co vlastně čtyřicetiletý Robert Plaga, člen hnutí ANO, provedl? Jednoduše řečeno, jde na školství moc vědecky, rozvážně, tedy hrozně pomalu. A to není v souladu s manažerskou ideologií hnutí ANO. K tématu se vrací Seznam Zprávy.

Tomáš Feřtek: Vzkaz hejtmanům: Úřední bariéry pro patnáctileté se vám vymstí

„V rámci aktuální debaty o bodové hranici u přijímaček na střední školy otiskl Respekt dopis náměstka pro školství Moravskoslezského kraje Stanislava Folwarczného. Ten je sympatický upřímnou snahou vysvětlit novinářům a veřejnosti, proč si krajští hejtmani víceméně bez rozdílu stranické příslušnosti myslí, že zhruba deset procent těch, kteří dnes studují (a neuspějí) na maturitních školách, mělo radši chodit na učňák. Ale také ukazuje, na jak mělkých základech tento názor stojí. Ve stejné době vyšel v odborném časopise Řízení školy článek analytičky Jany Strakové argumentující, proč není rozumné tlačit do učilišť ještě větší část populace, než tam dnes chodí, a jaké to může mít pro kraje následky. Srovnání těch dvou textů je rozhodně zajímavé,“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.

Bohumil Kartous: Víceletá gymnázia jsou omyl, kastují společnost, montovny nejsou budoucnost

Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti, řemeslníci by měli obstát i občansky, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, spoluautor nového auditu vzdělávání. Mimo jiné kritizuje snahu hejtmanů dostat více studentů na učební obory. Jenom se tím naplní požadavek části ekonomiky postavené na levné pracovní síle, zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí, varuje Kartous v rozhovoru pro DVTV.

Proč chtějí hejtmani zvýšit hranici pro přijetí na maturitní obory a ministerstvo ne? Jak by se přijímačky mohly změnit?

Zvýšením bodové hranice pro přijetí k maturitnímu studiu chce Asociace krajů ČR přimět méně talentované uchazeče k nástupu do učilišť. Redakce Hospodářských novin připravila přehled, co to cut-off score je a co se kolem klíčové podmínky pro vstup na maturitní obory v Česku děje.

Audit vzdělávacího systému: Rok 2019 může výrazně změnit kurz českého vzdělávacího systému

Český vzdělávací systém se ocitá v kritickém bodu. Spekulace o výměně současného ministra školství Roberta Plagy ilustrují celkově neutěšený stav vzdělávací politiky. Může se stát, že se české školství začne obracet proti vlastní přijaté strategii, podaří-li se z mocenských pozic prosadit takové nápady, jako je cut-off skóre v přijímacích zkouškách na SŠ. Může dojít také k demontáži inkluze. Ani současný ministr školství ale není schopen zajistit významnou strukturální změnu rozpočtu, která by zajistila tolik potřebné navýšení investic do vzdělávacího systému. Ani platy učitelů nejsou s ohledem na střednědobý výhled jisté. EDUin zveřejňuje aktualizaci Auditu vzdělávacího systému v ČR 2018/2019 v podobě obsáhlé analýzy, souhrnu a infografiky.

Jaroslav Veis: Kdyby záleželo na českých hejtmanech, měl by zřejmě Einstein smůlu. A my s ním

„Ve vyspělém světě se debatuje o tom, zda má školství nabízet spíš praktické vzdělání zajišťující kvalifikované specialisty, nebo má studenty raději učit myslet, pomáhat jim rozvíjet se. Čeští hejtmani to vzali za jiný konec: vymýšlejí, jak studium znemožnit,“ píše Jaroslav Veis v Deníku N.

Ředitelka Cermatu: Netrestejme děti u přijímaček za to, že je základní škola dobře nepřipravila

„Kraje jsou zřizovateli středních škol a některé z nich už nepodkročitelnou hranici stanovují samy. Dělat to centrálně by ale podle mne nebylo dobré. Už proto, že základní školství je dost roztříštěné a ne všechny školy připraví žáky stejně dobře. Také ne všichni rodiče mají možnost děti doučit nebo je posílat do přípravných kurzů. Máme za to ty děti trestat nepřijetím na střední školu s maturitou, kde mohou třeba chytit druhý dech?,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová.

Ivo Vondrák ke „cut-off score“: Řemeslník si dnes vydělá více než „hloupý“ inženýr

„Pokud žáci neprokáží, že mají na teoretickou úroveň znalostí, která v budoucnu bude po nich vyžadována v rámci maturitní zkoušky, tak si říkáme, zda by nebylo lepší zkusit, aby dělaly obory, které jsou také zajímavé,“ říká hejtman Ivo Vondrák v rozhovoru pro Radiožurnál. A dodává, že v současnosti si řemeslník mnohdy vydělá mnohem více než „hloupý“ inženýr.

Žert, či známka napětí? Babiš napomenul Plagu, že přišel o čtyři minuty později

Koupím vám švýcarské hodinky, když neumíte chodit včas, řekl podle důvěryhodných zdrojů premiér Andrej Babiš ministru školství Robertu Plagovi (oba ANO), když v pondělí přišel o čtyři minuty později na zasedání tripartity. Začátek jednání nestihl, protože ho zdrželi novináři. Zatímco jedni poznámku interpretují jako žert, podle jiných bylo ve slovech naopak cítit napětí. Už několik týdnů se spekuluje, že Plaga je na seznamu těch, které by mohl Babiš odvolat. Informuje Aktuálně.cz.

Hejtmani: Chceme změnu ve školství. Ať ministr Plaga koná

Rada Asociace krajů před časem jednohlasně schválila požadavek, aby se v rámci centrálního přijímacího řízení na všechny střední školy, státní i soukromé, zavedla minimální bodová hranice úspěšnosti jako podmínky pro přijetí uchazeče na všechny typy středních škol, tzv. cut-off score (COS). Opatření by se ve spolupráci se školami mohlo zavést od roku 2022. Hejtmany k tomu vedla neúnosná situace v regionálním školství týkající se stálého poklesu úrovně vzdělávání. Proti cut-off score se ale opakovaně postavil ministr školství Robert Plaga, na něhož hejtmani apelovali, aby především ministerstvo školství řešilo úroveň vzdělávání nejen na středních školách. Ministra k tomu navíc vyzvala i celostátní tripartita. Namísto konkrétních kroků ministerstvo zpracovalo analýzu o negativních dopadech COS v jednotlivých krajích. Hejtmany s výstupy ale neseznámilo.

Tripartita odmítla nepodkročitelnou hranici u přijímaček

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů dnes na svém jednání odmítli centrální zavedení hranice úspěšnosti pro přijetí na maturitní obory, takzvané cut-off score. Tripartita tak došla ke shodě, že stanovení nepodkročitelného minima není správným nástrojem k řešení kvality středního školství.

Julie Hrstková: Českému školství chybí odvaha změnit elitářský systém. Cut-off skóre je jen zoufalým pokusem

„Zavedení minimální hranice úspěšnosti pro přijetí na střední školu s maturitou, tzv. cut-off skóre, by nejvíce ohrozilo střední odborná učiliště a nástavbové studium, kde by nemohlo být přijato 68 až 73 procent uchazečů. Zhoršila by se tak situace oborů, o jejichž absolventy mají zaměstnavatelé zájem a do kterých se už nyní jen horko těžko shánějí žáci. Stanovisko svazu průmyslu jakožto zástupce zaměstnavatelů ke cut-off skóre vystihuje v podstatě celou tristní situaci českého školství,“ píše Julie Hrstková pro Hospodářské noviny.