Život se v Česku opět zastavuje. Pro děti se uzavřená domácnost může změnit v trauma

V souvislosti s pandemií covidu-19 vzrostl i v Česku počet případů domácího násilí o 30 až 40 procent, jak ukazuje výzkum Fakulty humanitních studií UK a Sociologického ústavu AV ČR. Na situaci reaguje pražské Centrum Locika, které v září spustilo platformu Dětstvíbeznásilí, kde mohou najít okamžitou pomoc a podporu nejen děti a jejich rodiče, ale i učitelé a další profese pracující s dětmi. Reportáž přináší online deník Aktuálně.

V Dětském krizovém centru přibylo kvůli epidemii dětí v tísni

V Dětském krizovém centru (DKC) v Praze přibylo dětí, které zažívaly psychické týrání či byly v ohrožujícím prostředí. V letošním prvním pololetí jich bylo víc než za celý loňský rok. Situaci zhoršila koronavirová epidemie a nařízená omezení, která znesnadnila i přístup k pomoci. Na tiskové konferenci to včera uvedlo vedení DKC. Vyzvalo k nastavení péče o ohrožené děti a rodiny pro případnou další vlnu nákazy či jiné nenadálé události. Informuje ČTK.

Na psychiatra čekají děti i půl roku. Mladé lékaře obor netáhne

V Česku chybí asi polovina potřebného počtu psychiatrů pro děti a dorost. V některých regionech tak rodiče s dětmi čekají na návštěvu u specialisty až půl roku. Zmenšit zátěž by mohly nově vznikající specializované skupiny, které mají zaručit, že pedopsychiatři se budou věnovat jen vysoce specializované práci. Informuje iDNES.

Výzkum: Dlouhodobá pěstounská péče končí u desetiny dětí předčasně

Dlouhodobá pěstounská péče selhává v Česku zhruba u desetiny dětí. Ročně tak předčasně z náhradní rodiny odchází kolem 180 chlapců a děvčat. Důvodem bývá většinou nezvládání chování v pubertě a problémy ve vztazích s pěstouny. Může za to i nedostatečná příprava a podpora pěstounů a chybějící párování vhodných pečujících s dětmi. Ukázal to výzkum organizace na ochranu dětí Lumos. Závěrečnou zprávu z něj má ČTK k dispozici.

Babiš: Vláda jmenuje koordinátora pro agendu ohrožených dětí

Vláda se chystá jmenovat koordinátora pro agendu ohrožených dětí. Měl by zastřešit opatření v péči, která je roztříštěná mezi víc resortů. Následovat by měla příprava zřízení pozice dětského ombudsmana. Vyplývá to z vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), které po svém setkání s vládní zmocněnkyní Helenou Válkovou (ANO) zveřejnil na twitteru. O dětském ombudsmanovi jednala už v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců, post ale nezřídila. Informuje ČTK.

Pojedeš na výlet, řeknou dítěti předtím, než ho přemístí z rodiny do ústavu

V ústavní péči v Česku pobývá více než osm tisíc dětí. Od roku 1989 se jejich počty výrazněji nesnižují. Tuzemsko patří mezi vyspělými zeměmi k posledním, které umisťují do ústavů kojence. Několik vlád už slíbilo, že tuto praxi změní. Dosud se tak nestalo. „Zatímco se stále vedou nekonečné diskuse, co musíme změnit, nejrůznější tábory na sebe útočí a vznikají stále nové fámy a dezinformace, hlas dětí, o kterých by to celé mělo být, ztichl,“ uvedla předsedkyně neziskové organizace Mimo domov Klára Chábová, která na toto téma včera uspořádala konferenci. Informují Hospodářské noviny.

Rodiče nejsou schopni unést, že selhali, říká šéf dětského domova

„Většinou tu funguje taková opičí láska, něco jako stockholmský syndrom, princip je podobný. Ať jsou rodiče sebehorší a ať se o ně starali sebehůř, tak stejně je máma pořád máma. Přijde mi to až nepochopitelné, ale musím respektovat názor dětí. Rodiče se někdy domnívají, že je dětský domov takový hotel, kam si odloží děti a my se o ně postaráme. Oni si je pak na víkend vezmou, namažou jim pomyslný „med kolem pusy“ a ještě nás kritizují. Matka, která není schopná se postarat o dítě a doslova jej psychicky týrá, si ho vezme na víkend nebo na procházku a pak nám vyčte, že objevila u dítěte špínu za nehty. Rodiče nejsou schopni unést, že selhali,“ říká v rozhovoru pro iDNES Daniel Kusý, ředitel dětského domova v brněnských Žabovřeskách.

Podíl malých dětí, které jsou v ústavu ze sociálních důvodů, roste

Podíl dětí do tří let, které se dostaly do dětského domova jen ze sociálních důvodů, v posledních letech roste. Dosáhl dvou pětin. Je tak vyšší než procento dětí, které zařízení přijala kvůli zdravotnímu stavu. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Takzvané kojenecké ústavy patří mezi zdravotnická zařízení. Lůžek v nich i přijatých dětí v Česku postupně ubývá. Informuje ČTK.

Zákaz mobilů, méně vycházek. Děti ve výchovných ústavech a dětských domovech zřejmě čekají daleko přísnější pravidla.

Zatímco nyní mohou chovance v ústavní péči kdykoli navštěvovat rodiče a zákonní zástupci a děti mají neomezený přístup k mobilním telefonům, v budoucnu by se to mohlo změnit. Pracovní skupina ministerstva školství totiž pracuje na novele zákona. Návrhy některých změn, kterými se ministerstvo školství nyní zabývá, má Právo k dispozici.

Musíte dítě vyslechnout, ale nemusíte udělat, co chce. To je velké nepochopení

"Ústavní péče je neefektivní, stojí spoustu peněz a vůbec není dobrá," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně Výboru OSN pro práva dítěte Renate Winterová. Rakouská odbornice na práva dětí a soudkyně zvláštního tribunálu pro zločiny proti lidskosti v Sierra Leone v tomto týdnu vystoupila na 22. ročníku kongresu Mezinárodní společnosti pro prevenci týrání, zneužívání a zanedbávání dětí (ISPCAN), který se vůbec poprvé konal v Praze.

Z děcáku na ulici. Státu se dlouhodobě nedaří zařadit mladé lidi z ústavů do normálního života

Podle statistické ročenky ministerstva školství opustí ročně dětské domovy více než tisíc dětí. Dalších asi 700 odchází z výchovných ústavů, které pečují o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování. Například nezisková organizace Mimo domov uvádí, že až 70 procent dětí, které vyrůstají v náhradní péči, skončí v dospělosti na šikmé ploše. Nyní se proto ve výborech Poslanecké sněmovny znovu rozbíhá diskuse nad novelou zákona o výkonu ústavní výchovy, která by mohla situaci zlepšit. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Sedm jejích dětí skončilo v „děcáku“, přesto soud ženě svěřil vnuka do péče

Žena získala do pěstounské péče vnuka přesto, že jejích sedm dětí vyrůstalo v dětském domově, protože se o ně nebyla schopna postarat. Pokud jsou lidé, kteří se chtějí stát pěstouny, s dítětem v příbuzenském vztahu, nebývají dostatečně prověřováni. Možná i proto roste počet týraných dětí v náhradních rodinách. Reportáž přináší iDNES.cz.

Pobyt dítěte v ústavu je v průměru šestkrát dražší než pomoc rodině

Pobyt dítěte v ústavu je v průměru šestkrát dražší než terénní práce s rodinou v tísni. Zatímco na ni stát měsíčně vydá necelých 7250 korun, ústavní péče vyjde v průměru na 44.570 korun. Ukázala to nová analýza financování systému péče o ohrožené děti v ČR, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce. Informuje ČTK.

Sénator Canov tvrdí, že Kateřina Valachová kryla případ pohlavního zneužití ve výchovném ústavu v Chrastavě

Starosta Chrastavy a senátor Michael Canov poslal na ministerstvo školství otevřený dopis, ve kterém žádá prověření postupu bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové a jejího náměstka Václava Pícla. Podle Canova kryli případ pohlavního zneužití třináctiletého, mentálně postiženého chlapce v dnes už bývalém výchovném ústavu v Chrastavě. To, že ho znásilnil o dva roky starší chovanec ústavu, který s ním sdílel pokoj, prokázal minulý týden soud v Hradci Králové. Jak vyplývá z rozsudku, odsoudil mladíka podmíněně na sedm měsíců. Informuje MF DNES.

Spor o nový přístup ke „státní ochraně“ dospívajících dětí: Je lepší ústav nebo život na ulici?

„OSPOD nesmí přistupovat k dospívajícímu dítěti jako k objektu, ale zacházet s ním jako s partnerem. Dítě starší patnácti let nese trestní a přestupkovou odpovědnost, vybírá si svou práci, střední školu, je způsobilé pečovat o své dítě, rozhodovat o zákrocích na svém těle, může podnikat a je způsobilé zvolit si místo svého pobytu.“ Mimo jiné takto hájí ministerstvo metodickou příručku pro pracovníky OSPOD, která vyvolala silnou kritiku. Dokument kritizuje i ombudsmanka Anna Šabatová. Informuje iDNES.cz.

Stav „problémových obyvatel“ Ústí nad Labem je katastrofální, varuje šéfka sociálky

„Druhou věcí je vzdělání dětí, které je alfou a omegou. Běžte ráno do rodiny na dávkách. Otec je opilý nebo zfetovaný, matka spí a děti samy se snaží připravit věci a jít do školy. Kdo neposílá děti do školy, měl by přijít o dětské přídavky, což kdysi platilo, ale potichu to bylo zrušeno,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Ivana Šťastná, vedoucí sociálního odboru v Ústí nad Labem. Šťastná navrhuje poslancům a ministerstvu změny v práci s „problémovými chudými lidmi“.

Martin Šimáček: Rok 2017 jako začátek sociální katastrofy v Česku?

„Promrhaná příležitost přijmout zákon o sociálním bydlení, ale také úspěšné zavedení inkluzivních podpůrných opatření do škol a potřebná regulace spotřebitelských úvěrů. Především však počátek rozvalu dávek pomoci v hmotné nouzi s nedozírnými následky na chudé lidi v Česku. Takto se (zřejmě) budeme za pár roků ohlížet na rok 2017 v sociálním vyloučení a začleňování v Česku,“ píše Martin Šimáček na svém blogu.

Alena Vlachová: Nejsou ani na střední a jde po nich exekutor. Proč mají děti platit desetitisíce?

Žil v otřesných podmínkách, přesto školu nezanedbával. Jezdil do ní ale načerno. A exekutor po něm nakonec vymáhal přes sto tisíc korun, popisuje svůj „nejdražší“ případ Právnička roku Alena Vlachová pro Seznam Zprávy.

V Brně zkusí novinku, mladí z dětských domovů budou bydlet se studenty

Inspirovali se ve Vídni spolubydlením studentů s bezdomovci a řekli si, proč nezkusit něco podobného také v Brně. Místo bezdomovcům však budou vysokoškoláci pomáhat těm, kteří vyrostli v dětském domově. Informuje iDNES.cz.

MPSV plánuje sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce prosazovat sjednocení péče o ohrožené a opuštěné děti pod jeden resort. Posílit chce opatrování v rodinách. Plánuje přesměrovat část financí z ústavních zařízení do prevence. Zákaz posílat děti do tří let do ústavů ale nechystá. Novinářům to řekla ministryně práce v demisi Jaroslava Němcová (ANO). Informuje ČTK.