Veronika Valíková: Ochraňujme si maminky, mají v rukou budoucnost

pondělí 3. prosince 2018 ·

Nedávno jsem pověsila na Facebook žertík týkající smyslu ženské existence, respektive faktu, že ženy vlastní mnohé dary, jimiž muži nedisponují. Téměř okamžitě se objevila smršť feministických protestů... Redukovat smysl života na rození dětí je prý hloupé, přízemní a nebezpečné. Jestlipak se muži orientují pouze na rozmnožování? A jestlipak bych s tak tmářskými názory měla dál učit?

Veronika Valíková (archiv autorky)

Nemělo ono by se to někde nahlásit? Z vtipu se stalo kladivo, jako už mnohokrát v historii.

Internetové diskuse jsou stále agresivnější, zřejmě i díky aktivitám elitních spasitelských skupin, které prý chtějí kultivovat společnost za pomoci zesměšňování a nahlašování. Budiž, je to jejich boj. Mě zajímá, kdy a proč se stalo společensky nevhodným mluvit o mateřství jakožto určující konstantě ženského života? Každý z nás přece měl matku, většina žen se s existencí či neexistencí této role musí poprat a často jsou to zápasy kruté a bolestné.

Prošla jsem v životě mnoha bitvami, ale ta zásadní se týkala narození a výchovy vlastních dětí. Při ní jsem potřebovala opakovanou pomoc člověka, který se nebál riskovat a poskytl mi oporu, zázemí i láskyplnou péči. Bez jeho zásahu bych děti nedonosila a do smrti se užírala svou nedostatečností. Bez jeho slov bych děti sama nevychovala.

Výchova k mateřství se ve školách neučí, přestože je to disciplína důležitější než mnohá univerzitně posvěcená „skorověda“. Tak se zdokonalujeme za pochodu, pereme s vlastními chybami, jako samoživitelky řešíme nedostatek peněz i věčné války s úřady. A je téměř zázrak, že se do tohoto světa děti stále ještě rodí a že mají matky, které o ně s láskou a odhodlaností pečují.

Řeči o rovnosti pohlaví jsou jen vysněná utopie. Chce-li žena ke svým darům přidat ještě mužské dobývání světa, musí více pracovat a mít výraznější nadání. Nic jiného už z principu nemůže fungovat – pokud přestaneme rodit děti, vymřeme, pokud připustíme pozitivní diskriminaci a kvóty pro ženy, potlačíme přirozenou konkurenci. Historie nám ostatně ukazuje, kam lidstvo dovedly utopie a -ismy přetavené v sociální inženýrství. A není to pěkný pohled.

Chraňme si své přirozené role. Nemusíme v nich setrvat celý život. A opatrujme maminky, ať už žijí ve fungující rodině, nebo se o své děti starají samy. Jsou nejzranitelnější součástí společnosti, přitom mají v rukou budoucnost.

Psáno pro MF DNES, 21. 11.
Věnováno mému Lékaři.


Se souhlasem autorky převzato z jejího blogu

22 komentářů:

Petr Pelikán řekl(a)...
3. prosince 2018 9:25  

Veliké díky za ta slova.

Tajný Učitel řekl(a)...
3. prosince 2018 11:43  

Souhlasím ve všech bodech.

tyrjir řekl(a)...
3. prosince 2018 13:56  

Paní Valíková, napsala jste to výstižně a krásně. Souhlasím a děkuji Vám.

obyčejný učitel řekl(a)...
3. prosince 2018 14:15  

Souhlasím a konotuji s autorkou .. a jen přidávám, .. Jak je možné, že něco tak hodnotného a osvědčeného dějinami může někoho dráždit? Dle mého je to proto, že vzdělání neplní svůj účel. Liberalizace totiž dokáže zpochybnit kadou hodnotu. Škola pak mluví o kdejakých podivných rovnostech a moderní současnosti .. a přitom, podívám li se pořádně, tak je svět plný vandalů lidského ducha. "Modernost" odpoutaná od kořenů lidské civilizace je kýč a blábol. Vzdělání musí nejdříve kotvit a pak teprve rozvíjet. A o fundamentech civilizace a lidství by se mělo učit povinně ..

Karel Lippmann řekl(a)...
3. prosince 2018 14:59  

Bohužel mnohé tzv. feministické představy jsou ve skutečnosti antifeministické. Škodí nejen ženám, ale i mužům a lidem vůbec. Dovolím si zde citovat prof. Milana Machovce z knihy Filosofie tváří v tvář zániku (1998):
Především jde o to, aby inteligentní muži spolu s inteligentními ženami naučili celek lidské společnosti - zejména ovšem masy mužů, dosud netečných ve své nafoukanosti "odborníků" - znovu objevit a úplně nově ocenit celý tzv. "svět ženy". Jde o to, aby se lidé vrátili k oné prostinké pravdě, že tento svět ženy - domov, krb, základní obživa, bytostný kontakt s dětmi, příběhy a zkazky především dětem vyhovující a skrze prisma dětské mysli usměrňující i dospělé, neboť po celé věky právě děti a jedině děti - spolu s nimi pak částečně i ženy, mnohem víc než muži - uchovaly smysl pro hodnoty vpravdě lidské, lidsky "neodcizené", neboť jedním ze znaků dítěte je, že není ještě deformováno ničivými vlivy světa boje o moc a majetek, světa výkonu, zisku, egoismu - je přirozeným a zdravým centrem lidské společnosti, že je "pravým světem", že právě jen ono představuje to nepostradatelné pro člověka v jakékoliv fázi vývoje společnosti.

Nowak řekl(a)...
3. prosince 2018 17:39  

Málokdy se stane, aby komentáře byly tak pozotivní a souhlasné. Někde je zřejmě chyba. Paní Valíková to píše moc hezky a tím vyvolává sympatie. Trošku s námi (spíš nechtěně) manipuluje.Což takhle výchova k otcovství? Ta by nebyla dobrá? Ale učily by jí zřejmě jen paní učitelky, učitelů moc není.A nemyslím, že by feministky běžně bojovaly proti mateřství.
Paní Valíkovou bych nechal učit. Spíš jsou na pováženou autoři komentářů u předchozího textu.

Karel Lippmann řekl(a)...
3. prosince 2018 18:21  

Ano, i výchovy k otcovství by bylo zapotřebí. Otec a matka, muž a žena tvoří celek, kterému říkáme člověk. Nejsou stejní, jsou různí (už od přírody) a bylo by dobré tuto různost respektovat. Ne se oboustranně vlamovat do hájemství druhého pohlaví. V tom spatřuji podstatu emancipace. Ani mužský, ani ženský princip nejsou nadřazeny jeden druhému. Rovnost a rovnoprávnost mezi nimi není ale stav, je to neustálé hledání mezí. Není to duel dvou "kdo z koho", ale triáda muž - žena - člověk. Výsledkem je život.

poste.restante řekl(a)...
3. prosince 2018 19:10  

Když souznění, tak úplné.
Jakožto kryptofeminista souhlasím.
Opravdu hezky napsáno.

Výchova k mateřství se ve školách neučí,...
A já dodávám, chválabohu. :-)

Umíte si představit to RVP?
- žákyně zná historický vývoj postavení ženy
- žákyně chápe roli matky v rodině i společnosti...
Počkat. Můžeme napsat "žákyně"? Nevyřazujeme tím transgerder jedince/kyně?
A jaká je vlastně ta role?

Jak se to bude klasifikovat?
Už vidím, jak rozlícení rodiče píší na web články o tom, jak učitelka nepochopila neortodoxní interpretaci jejich ratolesti.

Jestli bychom chtěli mateřství (a otcovství) dětem totálně otrávit, udělejme z něj vyučovací předmět. Nejlepší cesta k dalšímu snížení porodnosti.
:-)

Tohle byl samozřejmě jen pokus o vtip, ale umím si představit lidi, kteří by opravdu mohli chtít něco podobného do škol zavést.
Vážně, něco bychom snad přece jen měli raději nechat na rodinu.

Karel Lippmann řekl(a)...
3. prosince 2018 20:22  

Vyučovací předmět by byl přirozeně holý nesmysl, viz např. úmysl zavést předmět mediální výchova. Rodina má určitě klíčový význam, důležitá je ale i škola. Poznání samo o sobě má totiž významný výchovný dopad, podle svého obsahu i forem jak pozitivní, tak bohužel i negativní. V současné době v něm převažuje mužský přístup, i když početně ve školách je více žen. Cílem je totiž měřitelný výkon, úspěch, vzájemné poměřování apod., tedy plody vlastní světa mužského. Jejich "vyrovnávání" principy ženskými je zcela nedostatečné. Jsou pro život velmi užitečné, bez tohoto "vyrovnávání" však škodí.

tyrjir řekl(a)...
4. prosince 2018 0:13  

Z názvu výukového předmětu mediální výchova mi čiší ideologie,nebo chcete-li politicky korektní propaganda. Z rodinné výchovy pro hochy (!) i dívky nikoli.

Feminismus má hlubokou historickou opodstatněnost. Pokud nepřerůstá v zánět hlouposti, například k rozvracení rodin, nevadí mi. Hloupý feminismus (např. zánět ženské vypočítavosti) mi vadí stejně jako mužská namyšlenost a nezodpovědnost.

Faktem je, že feminismus je zneužíván i politicky. Myslím, že rodinná výchova by mohla a měla být významnější součástí občanské nauky. Na samostatný předmět to nevidím.

Pavel řekl(a)...
4. prosince 2018 17:46  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
4. prosince 2018 17:58  

Blábol plný těch nejprimitivnějších stereotypů (ne, nebudu je tady rozebírat a vyvracet, ledaže byste mi zaplatili den dovolené). V souladu s Vámi bych paní Valíkové též doporučil věnovat se pouze výuce...

Není-li nick Pavel ochoten zdůvodnit své expresivní nálepky a doporučení dané paní Valíkové jinak než za finanční odměnu, dovoluji si mu navrhnout aby radši mlčel a dál se tu neztrapňoval.

Brandtnerová řekl(a)...
5. prosince 2018 10:21  

Přestože to nebylo řečeno obecně, musím se nad tím pozastavit: Nemít děti je nedostatečnost? Tak přesně toto by žena se srdcem na pravém místě nikdy nevyslovila. Proto je to koneckonců žena. Tedy ta oslnivá žena: vnímavá, soucitná, krásná a silná. Ta, co nemyslí pouze na sebe, ale také na druhé. Jak se asi, paní Valíková, cítí ženy, které z různých důvodů děti mít nemohou či nechtějí, když čtou taková slova? Nebo ta o „určující konstantě ženského života“? Je to od vás nejen hloupé, ale i necitlivé.

Souhlasím s názorem, že článek je minimálně podprahově manipulativní. Nevypovídá totiž nic o světě ženy, přestože si na to hraje. Věta „Ženy vlastní mnohé dary, jimiž muži nedisponují.“ zní u úst ženy dokonce odpudivě. Něco takového bych osobně nevyslovila. Snad jen pokud by se jednalo o momentálně vhodný škádlící vtípek ryze v soukromí. A i tam bych byla dost opatrná. (Znáte muže, jsou to citlivky.) Tedy se tomu množství zmiňovaných hejtů vůbec nedivím. Výmluva na virtuální agresivitu je tady prostě jen výmluva. Věřím, že kdyby to bylo napsáno s citem, nadhledem a moudrostí, ohlasy by negativní nebyly. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, archetypy na nás působí. Tedy alespoň na tu nezdeformovanou část populace. A já se dnes a denně naštěstí přesvědčuji, že je jí ještě dost.

Brát rodičovství jako boj? Asi stejně hrozné jako vnímat ho coby oběť.

Autorka se v textu pochvalně zmiňuje o lékaři, je mu věnován i celý článek, Nicméně o otci dítěte ani slovo. Na vychvalování mateřství bez partnera mi nepřijde nic impozantního. Proto se divím těm kladným ohlasům mužů. Považujete se pouze za zploditele dětí, a pak už nic?

Mužské dobývání světa? Nějak jsem naštěstí osobně byla ušetřena setkání s tímto jevem. Protože muži, kterých jsem si kdy v životě vážila, usilovali především o to, aby svět dobře fungoval. Za to jim náleží má úcta. A když se na věc podíváme jinak, také já jsem dobyla svět. A nemám na mysli rodičovství, to s tím nemá nic společného. Ono totiž ani nejde o to dobýt svět – i když i to může být dočasně příjemné – ale především „dobýt“ sám sebe. Toto platí pro muže i ženy stejnou měrou. Konečně, jen když se člověk dostane sám k sobě, dospěje. Najde partnera. Pak dospěje ještě víc. Tadáá… Happy end.

Schovávat se za mateřství? Dělat z něj privilegium? Hrát si na žensky bezbrannou chudinku? Tak to nikdy. Pánové, vždycky mě překvapí, jak jste mnohdy naivní. Když neskočíte na vnady zmalované spoře oděné děvy, nebo nezachraňujete trpící chudinku, tak vás nějaká dostane na řeči o mateřství. Bla, bla, bla. Jsem ráda za každého muže, který neskočil na špek.

A jinak, matka je zřejmě nejsilnější tvor na světě. Tedy pokud je to fungující matka. Nepotřebuje speciální ochranu. To bych se spíš obávala o ty kolem.

Navíc, žena dobře ví, s kým si pořizuje dítě. Je to její přirozená zodpovědnost. Tedy ty řeči o matkách samoživitelkách beru se značnou rezervou. O to víc v dnešní době, kdy se z toho stal prostředek, jak parazitovat na muži (dárce spermatu a plátce alimentů) nebo společnosti (mateřství bez partnera). Samozřejmě neříkám, že nejsou i výjimky, například úmrtí partnera, kde je podpora oprávněná.

Jinak nic proti rozdílným rolím muže i ženy v rodině a společnosti. Naopak. Mimo jiné je to i efektivní :-)

Ale tyto falešné adorace ženství a mateřství, to fakt ne. Leda jako antikoncepce.

Brandtnerová řekl(a)...
5. prosince 2018 10:23  

A nic ani obecně proti feminismu. Je to jen přirozená reakce na postoje, jako jsou ty v článku. Souhlasím také s tím, že feministky se běžně nevyhrazují proti mateřství. A jejich boj za nezávislost ženy byl a je do určité míry opodstatněný.

Myslím, že současnost nám spíš ukazuje, kam dojde společnost, v níž byly dlouhodobě uměle příliš polarizovány role ženy a muže, přirozenost mateřství povýšena na velebený zázrak a děti přitom často plozeny bez skutečné lásky partnerů. Jen kvůli plození. Nebo dokonce kvůli výhodám. A nebývá to někdy pěkný pohled.

Nicméně i přesto skutečná láska vždycky vítězí, ať už má jakoukoliv podobu. Proto koneckonců drží ještě tato civilizace pohromadě. Jinak to být nemůže :-)

tyrjir řekl(a)...
5. prosince 2018 13:24  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
tyrjir řekl(a)...
5. prosince 2018 15:21  

Nemít děti je nedostatečnost?

To tu, myslím, nikdo netvrdil. Avšak: Proč na potápéjící se lodi jsou odpradávna (snad už od jeskynní doby kamenné) přednostně/konstantně zachraňovány ženy a děti? Přeci proto, že mužům záleželo a dosud záleží na zachování lidského rodu obecně víc než na jejich vlastním životě. Obecně vždy platilo a platí, že výjimky z obecně vžitých stereotypů existovaly, dosud existují a jsou většinou tolerovány. Týká se to i nemožnosti nebo neochoty některých žen nemít děti.

článek je minimálně podprahově manipulativní... Věta „Ženy vlastní mnohé dary, jimiž muži nedisponují.“ zní u úst ženy dokonce odpudivě...

Paní Valíková docela hezky vyslovila svůj subjektivní názor a výzvu k něčemu, co mnohé zajímá i trápí. Nebyla přitom povinna brát v úvahu vše, co může trápit někoho jiného. To, myslím, není vědomá manipulace. "Ženy vlastní mnohé dary, jimiž muži nedisponují.“ Naštěstí to tak moudře příroda zařìdila. Podobně ale přec docela zajímavě odlišně jako u mužů. Není tabu o tom mluvit, pokud nejde i řeč "marnotratnou" či vychytralou.

Brát rodičovství jako boj? Asi stejně hrozné jako vnímat ho coby oběť... Na vychvalování mateřství bez partnera mi nepřijde nic impozantního... muži, kterých jsem si kdy v životě vážila, usilovali především o to, aby svět dobře fungoval. Za to jim náleží má úcta... Pánové, vždycky mě překvapí, jak jste mnohdy naivní. Když neskočíte na vnady zmalované spoře oděné děvy, nebo nezachraňujete trpící chudinku, tak vás nějaká dostane na řeči o mateřství. Bla, bla, bla. Jsem ráda za každého muže, který neskočil na špek... matka je zřejmě nejsilnější tvor na světě. Tedy pokud je to fungující matka. Nepotřebuje speciální ochranu. To bych se spíš obávala o ty kolem. Navíc, žena dobře ví, s kým si pořizuje dítě. Je to její přirozená zodpovědnost. Tedy ty řeči o matkách samoživitelkách beru se značnou rezervou. O to víc v dnešní době, kdy se z toho stal prostředek, jak parazitovat na muži (dárce spermatu a plátce alimentů) nebo společnosti (mateřství bez partnera)... Myslím, že současnost nám spíš ukazuje, kam dojde společnost, v níž byly dlouhodobě uměle příliš polarizovány role ženy a muže, přirozenost mateřství povýšena na velebený zázrak a děti přitom často plozeny bez skutečné lásky partnerů. Jen kvůli plození. Nebo dokonce kvůli výhodám. A nebývá to někdy pěkný pohled.

Nicméně i přesto skutečná láska vždycky vítězí, ať už má jakoukoliv podobu. Proto koneckonců drží ještě tato civilizace pohromadě. Jinak to být nemůže


Souhlasím a děkuji paní Brantnerové za ten názor.


tyrjir řekl(a)...
5. prosince 2018 17:08  

Myslím, že současnost nám spíš ukazuje, kam dojde společnost, v níž byly dlouhodobě uměle příliš polarizovány role ženy a muže, přirozenost mateřství povýšena na velebený zázrak a děti přitom často plozeny bez skutečné lásky partnerů. Jen kvůli plození. Nebo dokonce kvůli výhodám. A nebývá to někdy pěkný pohled.

Nicméně i přesto skutečná láska vždycky vítězí, ať už má jakoukoliv podobu. Proto koneckonců drží ještě tato civilizace pohromadě.


Tento "neoliberální" trend promítající se i do nadnárodní politiky považuji za zvlášť nebezpečný. Příkladem může, myslím, být tzv. Istanbulská úmluva, která ve své důvodové zprávě nadměrně nahrává společenské roli žen. Poukázal na to nejen prof. Piťha ve svém letošním svatováclavském projevu*. Poukázal na to i známý právník-adcokát Tomáš Sokol, když řekl zhruba toto:

Istanbulská úmluva je jednostranně zaměřena proti mužům a je v českém právním řádu nadbytečná. Domácí násilí je oboustranné. Ta úmluva ale předpokládá, že to násilí je jednostranné, "Jako kdyby chlapeček, když se v roce postaví na zadní, musel zmlátit nějakou holčičku".


Brandtnerová řekl(a)...
8. prosince 2018 20:03  

Pane Týři, v životě jsem došla k poznání, že je nejlepší nenastupovat na loď, která se brzy potopí. Člověk se tak vyhne řešení nepříjemných situací :-)

V tzv. Istanbulské úmluvě jsem si taky hned při jejím pročtení všimla té snahy znerovnoprávnit jedno pohlaví. Něco takového je podle mého názoru neslučitelné s platnou legislativou. Vnímala bych to jako velké ohrožení demokracie. Právě proto bych byla velmi obezřetná i v případech, které něco takového byť jen naznačují. Zavádění jakési „výchovy k mateřství“ tak, jak je to prezentováno v článku výše, bych za takovou snahu považovala. Navíc nepřiměřené polarizování rolí muže a ženy vidím stejně nebezpečně jako tendenci usilovat o jakousi bezpohlavní rovnost. A autorka článku asi nepochopila, že celý náš život je mimo jiné výchova k odpovědnosti za druhé. Toto opravdu do školních osnov a pár vzletných klišé nenacpeme.

Myslím, že v tomto státě jsou mateřská podpora a podmínky péče rodičů o dítě hodně dobré. Ani v běžném kontaktu nezaznamenávám nějaké špatné chování vůči matkám a jejich dětem, spíše naopak. Co se týče specifických případů, rozvodů, domácího násilí apod., ani tam nejsou ženy pouhými oběťmi. Když zahrneme všechna hlediska, řekla bych naopak, že je to celkově vyrovnané. Tedy téma článku nevnímám na rozdíl od vás jako aktuální. A jestli se v něm mělo jednat o jakýsi obecný obraz matky, tak – jak patrno z mých komentářů – se s ním neztotožňuji.

Brandtnerová řekl(a)...
8. prosince 2018 20:42  

„…triáda muž - žena - člověk. Výsledkem je život.“ (Karel Lippmann)

Asi bylo myšleno manželský trojúhelník, ne? S tím, že „člověk“ je proměnná, buď žena nebo muž. V opačném případě se totiž jedná o naprostý nesmysl. V triádě musí být nějaká logická vazba, buď lineární, cyklická, nebo dílčí, v tomto případě trojná – to znamená tři části celku. Tedy „potravina, sýr, jogurt“ není triáda. Pane Lippmanne, nepouštějte se do věcí, kterým nerozumíte. Obávám se totiž, že některým milovníkům filozofie vaše příspěvky mohou drásat nervy.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. prosince 2018 21:50  

A jak se asi cítí muži, kteří nemohou a lgbt komunita. Jde o archetyp nikoli o stereotyp. Velký rozdíl.

tyrjir řekl(a)...
9. prosince 2018 1:54  

PROČ PAN LIPPMANN ZŘETELNÉJI NEODLIŠUJE SVÉ NÁZORY OD CITACÍ HISTORICKÝCH OSOBNOSTÍ?

Není to duel dvou "kdo z koho", ale triáda muž - žena - člověk. Výsledkem je život.

Napsal Karel Lippmann 3. prosince 2018 18:21. Napsal to jako citát z díla Milana Machovce? Ta dvojtečka před odstavcem by mohla znamenat, že ano. Jako mnohdy jindy to ale opět není zcela jasné, když autentický citát není vyznačen ani úvozovkami ani kurzívou. Podobně viz třeba i klamavé vložení kosíkovsky poetické triády panem Lippmannem do úst Komenskému:

http://www.ceskaskola.cz/2018/09/karel-lippmann-ma-zak-pravo-na-to-aby.html#comment-1427703300374434742

Milan Machovec je pro mne sice z určitého hlediska zajímavá, ale nikoli lidsky zcela příkladná osoba nebo dokonce významný filosof. V padesátých létech totiž dost povrchně poklonkoval marxistické ideologii, ale přesto se pak se období normalizace ocitl v nemilosti. Po návratu Na FF UK dospěl (opět pragmaticky, politicky korektně?) koncem devadesátých let ke globalizačně konformnímu požadavku na tzv. "planetární dialog", ve kterém mají hrát velmi významnou úlohu ženy, jejichž vlastnosti klade do protikladu k vlastnostem mužů.

Viz

Problematika smyslu lidského života v díle Milana Machovce - PAIDEIA: Philosophical E-Journal of Charles University
PDFpaideia.pedf.cuni.cz › slegl_machovec

https://www.google.cz/url?sa=t&source=web&rct=j&url=http://paideia.pedf.cuni.cz/download/slegl_machovec.pdf&ved=2ahUKEwiv67fms5HfAhVGlSwKHeIqCnoQFjAAegQIBxAB&usg=AOvVaw2PVmWY_ScLCcxRhTJsRUki

Kdo si to přečte, zjistí, že se tam píše:

Machovec občas dělá příliš rychlé soudy bez poctivé filosofické reflexe nebo bez hlubšího studia dané problematiky. V některých případech jsou jeho závěry až příliš líbivé a poplatné době. Toho si všímá i dobový tisk, který o Machovcově pojetí smyslu lidského života píše: „Machovce tak trochu potkal úděl těch, kdo vstupují na území málo prochozená. Jeho rozbor se vyznačuje šíří závěrů na úkor intenzity.“
(Tomášek 1965: 4)...

...Machovec v tomto smyslu píše: „Nyní je naší povinností vést planetární dialog. Úkoly nové ekonomie, ekologie a politiky obyvatelstva musí člověk řešit jen v planetárních rozměrech. Proto se musí dialog stát dialogem globálním. Musíme trpělivě pracovat proti špatné informovanosti ve vlastních řadách nejen v ekologických a ekonomických záležitostech, ale musíme také začít s filosofickým a teologickým dialogem s Indií, Čínou nebo Japonskem. Buď se to našim žákům v příštích letech podaří, nebo nebude žádné 22. století.“ (Machovec 2000a: 51n)...

Přestože není Machovec některými současnými mysliteli považován za filosofa či za tvůrce nového originálního filosofického systému, je nutné zohlednit jeho vliv na několik generací studentů druhé poloviny dvacátého století...


Dovoluji si konstatovat, že pan Lippmann ve svém výše citovaném komentáři opět, myslím, docela zmatečně spojuje své subjektivní názory s pozoruhodně "zamotanými" či znepřehledněnými citáty pro mnohé pochybné osobnosti.

J.Týř



tyrjir řekl(a)...
9. prosince 2018 11:03  

„…triáda muž - žena - člověk. Výsledkem je život.“ (Karel Lippmann)

Asi bylo myšleno manželský trojúhelník, ne? S tím, že „člověk“ je proměnná, buď žena nebo muž. V opačném případě se totiž jedná o naprostý nesmysl. V triádě musí být nějaká logická vazba, buď lineární, cyklická, nebo dílčí, v tomto případě trojná – to znamená tři části celku. Tedy „potravina, sýr, jogurt“ není triáda. Pane Lippmanne, nepouštějte se do věcí, kterým nerozumíte. Obávám se totiž, že některým milovníkům filozofie vaše příspěvky mohou drásat nervy.
Napsala paní Brantnerová.

Souhlasím. Pana Lippmanna nikdo nenutil citovat právě Milana Machovce a jeho buď pojmově a logicky nekonzistentní, anebo ideologicky velmi pochybnou vývojovou triádu:

Pokud by "politicky korektně snaživý" pan Machovec tím člověkem snad myslel bezpohlavní bytost vzniklou jím propagovaným "planetárním" uplatněním některých aspektů ženského fenoménu na hrubé muže tak, aby se přestala rozlišovat pohlaví, jistá avšak velmi pochybná vývojová konzistence by tam byla. Úplná fantasmagorie to, bohužel, už dnes není. Jsou země, kde prý už k tomu tak trochu směřují. I v Austrálii se už prý např. nezapisuje pohlaví novorozence po narození (Piťha: na základě pohledu do jeho klína), ale až později - podle volby dítěte.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.