Šéfem státních maturit ještě rok zůstane Zíka. Komise jeho nástupce nevybrala

Výběrové řízení na post ředitele Cermatu, který připravuje státní maturity a jednotné přijímací zkoušky na střední školy, nevyhrál ani jeden z šesti kandidátů. Ministryně školství proto řízením ještě na rok pověřila současného šéfa Jiřího Zíku. Zejména proto, aby zajistila hladký průběh jednotných přijímacích zkoušek, které poprvé startují příští rok na jaře. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

On-line seminář 1.12.: Metody výuky jako podpůrná opatření

„Úprava metod výuky je jedno z podpůrných opatření v rámci společného/inkluzivního vzdělávání. Výuka je na metodách založena. Faktem je, že máme-li upravovat metody individuálně jako podpůrné opatření, měli bychom v nich mít nějaký jasný, užitečný, pochopitelný a snadno použitelný systém. Věnujeme se tomuto tématu mnoho let a rádi se s vámi o nasbírané zkušenosti podělíme,“ anoncují svůj on-line seminář lektoři Anna Doubková a Karel Tomek.

Bezpečné prostředí ve škole: Bezpečnost se nedá zajistit jinak, než vztahovými pravidly a na těch je nutné pracovat dlouhodobě

"Klíčové je bezpečné klima ve sborovnách, to se pak přenáší na chování dětí. Dobré vztahy ve sborovnách generují dobré vztahy ve třídách a bezpečné klima ve škole," řekla mimo jiné v diskusi o bezpečném prostředí ve školách Lucie Hermánková. Přinášíme výběr z hlavních myšlenek z kulatého stolu, které zveřejnil EDUin.

Poslanci sněmovního výboru schválili novelu financování škol a navrhli nová pravidla pro ochranu učitelů

Stát začne od září přespříštího roku platit školy podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní. Vládní novelu školského zákona, která to předpokládá, Sněmovna poslala do závěrečného schvalování. Součástí novely by se mohlo na návrh školského výboru stát ustanovení týkající se ochrany učitelů před napadáním ze strany žáků. Informuje ČTK.

Začne Evropský týden odborných dovedností

Ve všech zemích Evropské unie se ve dnech 5. až 9. prosince 2016 uskuteční Evropský týden odborných dovedností. Má upozornit na to, že odborné vzdělávání, jímž v České republice prochází více než 70 % populace, je cestou k dobrému uplatnění na trhu práce. Národní ústav pro vzdělávání se do Evropského týdne odborných dovedností zapojuje akcemi zaměřenými také na učitele a rodiče žáků základních škol.

Českému odbornému pedagogickému školství chybí koncepce budoucího profilu učitele

Už 70 let se těší česká pedagogika té výsadě, že je odborné pedagogické vzdělávání zakotveno v zákoně. Tehdejší Československo tak učinilo důležitý krok, na který řada dalších zemí ještě dlouho čekala. Současný stav vzdělávání budoucích učitelů je ale značně rozpačitý. Píše Romana Slaninová v aktuálním vydání Týdeníku Školství.

Češtinářka objevila pohádky Eduarda Basse

Být puntičkář se vyplácí. Dokazuje to i příběh spisovatele Eduarda Basse (1888–1946), slavného tvůrce Cirkusu Humberto nebo Klapzubovy jedenáctky, který si kdysi jen tak sám pro sebe napsal seznam 43 pohádek z celého světa, které převyprávěl. Ten se podařilo najít Hedvice Landové. Jednu po druhé pak vypátrala. Některé nebyly nikdy publikované a na zveřejnění čekaly 70 let. Soubor Bassových příběhů nyní vychází v knížce Koráb pohádek. Informuje o tom deník Právo.

V českých školách se více než jinde rozevírají nůžky mezi dětmi z různých sociálních skupin

„Česká republika patří k zemím, kde se ve školách více než jinde rozevírají nůžky mezi dětmi z motivovaného a nemotivovaného prostředí,“ říká pro MF DNES ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Text přináší další informace k výsledkům mezinárodního šetření TIMSS. Děti ze sociálně dobře zajištěných rodin v testech v průměru dostaly o 50 bodů více.

Bohumil Kartous: Jedním z důvodů, proč se nedaří měnit české školství, je věk učitelů

"Dlouhodobě se ukazuje, jak těžké je dosáhnout posunu v oblasti českého vzdělávání. Roli hraje průměrný věk učitelů, jenž v nepřímé úměře možnost změny komplikuje. Pochopitelně. Je přirozené, že čím starší člověk je, tím více klesá schopnost jeho adaptace. Nutno dodat, že toto platí statisticky a nikoliv absolutně. Nicméně statisticky vzato, podle posledních údajů ministerstva školství, česká učitelská populace rychle stárne. Za posledních deset let narostla skupina učitelů starších 55 let o zhruba 10 procent, zatímco počet učitelů v kategorii do 35 let se snižuje. To věru není situace „těhotná“ reformou," píše Bohumil Kartous v Lidových novinách.

Výsledky šetření TIMSS 2015: Čeští žáci jsou nadprůměrní v matematice i přírodovědě. Učitelé i žáci jsou ve škole nespokojení

Šetření Trends in International Mathematics and Science Study (TIMSS) se zúčastnili žáci 4. a 8. ročníků z 57 zemí. (V České republice se testování žáků v rámci TIMSS týkalo pouze 4. ročníku ZŠ, pouze 4. ročníky testovalo 49 zemí). Šetření probíhá ve čtyřletých cyklech od roku 1995. Letos dosáhli čeští žáci nadprůměrných výsledků, jejich chuť se matematiku a přírodovědu učit, je ale podprůměrná. O výsledcích informuje MŠMT.

Kampaň studentů Masarykovy univerzity: „Nebuď loutka propagandy – Zvol si info“

Studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně v říjnu odstartovali kampaň Zvol si info. Cílem projektu je naučit mladé lidi ve věku 15 -19 let zásadám kritického myšlení a mediální gramotnosti.

Jiné financování. Změní školy?

Ministryně školství Kateřina Valachová bude zítra jednat se členy poslaneckého výboru pro vzdělávání o změnách financování škol. Ministryně navrhuje, aby školy už nedostávaly peníze podle počtu dětí. Podle ní nedokáže stávající systém zabránit vzniku velkých rozdílů mezi jednotlivými kraji a nezohledňuje, jak kvalitně se na školách učí. Informuje Deník.cz.

Továrna platí učitelům, kteří na školách vedou technické kroužky

Technické obory se často staly jen nutným zlem pro ty, kteří se nedostali na gymnázium, kde by je jejich rodiče viděli nejraději. Ubývá učitelů odborných předmětů, odcházejí buď do důchodu, nebo za lepšími penězi do soukromé sféry. Vše dopadá na průmysl, neboť i firmy, které ekonomicky rostou, mají problémy se sháněním nových kvalifikovaných zaměstnanců. Některé společnosti v Královehradeckém kraji se proto rozhodly, že samy finančně podpoří učitele, kteří na školách vedou technické kroužky. Reportáž přináší deník Právo.

Mění se autorský zákon, kopírování má podražit. Poslanci chtějí, aby se za veřejnou kopírku platil paušál i ve škole

Poslanci budou ve třetím čtení hlasovat o novele autorského zákona a mezi desítkami pozměňovacích návrhů, s nimiž novela dorazí do Sněmovny, se jich několik může týkat i škol a univerzitních nebo vědeckých knihoven. Na programu je hlasování už tento týden. „Zpoplatnění kopírek ve školách je zcela nepřijatelné a skandální,“ vyjádřila se na adresu této poslanecké iniciativy ministryně školství Kateřina Valachová.

Nadané děti učila škola nejlépe, nové vedení ale výuku zrušilo

Třídy zaměřené na rozvoj mimořádně nadaných dětí provozovaly v loňském roce jen čtyři základní školy v Česku. V porovnání například se sousedním Slovenskem, které má takovou školu v každém okrese, to je velmi málo. Ze zmíněných čtyř českých škol měla největší zkušenosti ZŠ ve Frýdku-Místku. Ta ale nyní způsob výuky změnila. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Ministerstvo školství navrhuje miliardové investice do vrcholového sportu. Mají smysl?

„Při budování velestaveb pro případ nějakých mistrovství nám může být nedostižným odstrašujícím příkladem Sazka neblahé paměti. Tu výstavba megalomanské budovy zadlužila a přivedla k bankrotu, čímž byl pro český sport zlikvidován dlouhodobý a udržitelný zdroj příjmů... Jak sportovní svazy s penězi od státu hospodaří? A kdo je kontroluje? Ministerstvu školství, které patronovalo jeden z největších tunelů na veřejné rozpočty – Internet do škol, zjevně pro takovou práci schází kompetence,“ píše v komentáři v Lidových novinách Martin Zvěřina. Komentář doplňuje zprávu o chystaných obřích investicích do sportu.

Žáci nevědí, co dělat, když houkají sirény

Třetina žáků šestých ročníků základních škol a prim víceletých gymnázií a také třetina prváků z učňovských oborů nemá dostatečné znalosti správného chování v krizových situacích. Zjistila to Česká školní inspekce. Informuje o tom ČTK.

Nikola Křístek: Někdy se možná bojíme více, než jaké je riziko, a neděláme činnosti, které jsou sice riskantní, ale děti rozvíjejí.

Nikola Křístek a Josef Soukal v diskusi podstatně rozvinuli téma trestní odpovědnosti učitelů a škol. Se souhlasem Nikoly Křístka využívám jeho diskusní příspěvky jako základ samostatného textu a připojuji k nim znovu i komentáře Josefa Soukala. Téma je to pochopitelně velmi důležité a možná se takto k němu otevře další přínosná diskuse.

Audit vzdělávacího systému v ČR 2016: Nedostatky a rizika stále převažují nad přednostmi a příležitostmi.

EDUin, s přispěním nezávislých odborníků v oblasti vzdělávací politiky, připravil další vydání analýzy věnující se stavu a vývoji vzdělávacího systému. Audit vzdělávacího systému v ČR 2016 opět přináší hodnocení silných a slabých stránek, rizik a příležitostí. Hodnotí události a procesy, které proběhly v minulém školním roce, případně kontinuálně probíhají. Upozorňuje na ty události, které si zaslouží eminentní pozornost. Nově přináší analýzu financování regionálního školství, kterou zpracovala poradenská společnost PwC ČR.

Marksová: Hlavně žádnou paniku, ústavy neruším

Pokud parlamentem projde návrh, který minulý týden schválila vláda, nastane nová situace. Budeme potřebovat spoustu pěstounů, kteří se starají o ohrožené děti v době, kdy pro ně stát hledá náhradní domov. Děti do sedmi let by totiž nesměly být v ústavech. Reportáž přináší deník.cz.

Ministerstvo prošetří možný nezákonný postup Cermatu, který zřejmě neudělil výjimku handicapovanému studentovi.

„O 19letém Adriánu Mokrém mluví učitelé z pražského gymnázia Na Vítězné pláni jako o géniovi. V matematice nebo fyzice si nezadá s vysokoškoláky. Co olympiáda, to úspěch. Vypomáhá v pražské hvězdárně a jako mladý nadějný astronom reprezentoval Česko v Estonsku. Jednou by mohl být pro společnost obrovským přínosem. Jenže jeho cesta možná skončí před branami maturity. Adrián má vývojovou dysfázii, tedy problémy s vyjadřováním. Matematický génius nenapíše maturitní sloh. Co s tím?,“ začíná reportáž pořadu České televize 168 hodin.

Ondřej Andrys: Hrozí riziko, že školy nebudou mít kvůli administrativě prostor na realizaci společného vzdělávání

Česká školní inspekce zaznamenala, že v souvislosti s novou legislativou se výrazně zvýšila administrativní zátěž na školách. Náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse cituje server Aktuálně.cz.

Děti se toleranci učí už ve školkách. Handicap ani supertalent ale učitelé často nepoznají

Pro české školky není inkluze zaváděná od začátku letošního září žádnou velkou změnou. Integrovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zvyklé už léta. Takových dětí jsou letos ve školkách nejméně tři tisíce, v reálu jich ale bude mnohem víc. Učitelům a učitelkám totiž schází schopnost handicap, či naopak extrémní nadání odhalit. Reportáž přináší server Aktuálně.cz.

MŠMT: Garance místa v mateřské škole už od září 2017

Novela školského zákona přináší kromě jiného povinnost obcím určit spádové oblasti pro mateřské školy. To má rodičům čtyřletých dětí zajistit od 1. září 2017 místo v mateřské škole minimálně v místě jejich bydliště. Rodiče mají samozřejmě stále možnost přihlásit své dítě do jakékoli jiné mateřské školy. O přijetí dítěte, tak jako doposud, rozhoduje ředitelka mateřské školy.

Krnovští gymnazisté uspěli ve výtvarné soutěži. Účastnilo se jí deset tisíc žáků

Grafiky, které vytvořili krnovští gymnazisté Michal Juna a Sára Szmeková, ocenila v červnu porota soutěže „Karel IV. očima dětí" druhým a třetím místem. V minulých dnech byla tato díla navíc také vybrána na výstavu, která je nyní umístěna v reprezentativních prostorách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v Praze. Michal Juna, který získal 3. místo, navštěvuje na krnovském gymnáziu tercii, Sára Szmeková je sextánka a získala v soutěži 2. místo.

Dětem chybí manuální zručnost a vztah k řemeslu. Ministerstvo jedná o návratu povinných dílen

„Společnost si uvědomila, že chybí řemeslníci. Lidé začínají oceňovat dobré řemeslníky, začínají si jich vážit,“ řekl pro Českou televizi ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické Miloslav Janeček. Výuka manuální zručnosti lidově zvaná „dílny“ se zřejmě vrátí zpět do základních škol. Praktická výuka má žáky přilákat ke studiu technických oborů. Snahu asociace živnostníků i mnohých učitelů podporuje i ministerstvo školství.

Učitelé by měli dostat větší podporu pro začlenění moderních technologií a otevřených zdrojů do výuky

Podle jednoho z autorů Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 Ondřeje Neumajera by se také mělo aktualizovat, jakým způsobem se budou na mateřských, základních a středních školách rozvíjet informatické myšlení a digitální gramotnost dětí a žáků. Informuje o tom ČTK.

Prezident přijal ministryni školství. Podporuje připravované změny, navrhuje reformu financování soukromých škol

Prezident Miloš Zeman podpořil změny financování regionálního školství i kariérní řád, pochvalovala si po schůzce v Lánech ministryně školství Kateřina Valachová. Naopak kritizoval způsob fungování soukromých středních škol, řekla ministryně ČTK. Několikahodinové schůzky na zámku v Lánech se zúčastnil například také bývalý ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) nebo guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Konference „Mediální obraz rozvojových témat“

„Co vědí vaši žáci o rozvojových oblastech světa? V jaké podobě známe tyto oblasti z médií? Jak a ve kterých předmětech učit o globálním rozvojovém vzdělávání? Přihlaste se na konferenci Mediální obraz rozvojových témat a zjistěte, o co usilují zahraniční zpravodajové a fotografové nebo jak se vyučuje globální rozvojové vzdělávání v praxi. Vyzkoušejte si jak mluvit s žáky o kontroverzních tématech,“ takto anoncují pořadatelé konferenci, která se koná 9. prosince v Praze.

Akademici v Turecku se po puči ocitli na dlažbě. Olomoucká univerzita prvního zaměstnala

Na Univerzitu Palackého v Olomouci dorazil první pronásledovaný vysokoškolský učitel z Turecka, který přišel o místo po rozsáhlých čistkách v souvislosti s pokusem o puč proti prezidentu Erdoganovi. V Česku je od minulého čtvrtka a na filozofické fakultě už přednáší. Olomoucká univerzita je první z českých vysokých škol, která turecké pedagogy zaměstnala. Kromě historika, experta na novověkou Osmanskou říši, má do Olomouce přicestovat i politolog. Další akademické instituce příchod profesorů z Turecka plánují. Od ledna má další z Turků vyhozených z práce působit na Masarykově univerzitě. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Markéta Chýlková: Pohádka o štíhlejších dětech

„Zpočátku to vypadalo jako pohádka se šťastným koncem – jedna hodná paní ministryně na jedné straně Vltavy uvede v život pravidla pro zdravější stravování dětí ve školách tím, že v nich zakáže distribuci nezdravých potravin. Školy jsou totiž plné tlouštíků a můžou za to potraviny, které si v nich děti kupují. S formulací toho, jaké potraviny jsou vlastně nezdravé, hodné paní ministryni vydatně pomáhal jeden hodný pan ministr z druhého břehu Vltavy,“ píše v dnešním Právu v obsáhlém kritickém článku o „pamlskové vyhlášce“ Markéta Chýlková z Potravinářské komory ČR.

David Štverka: Co matematika, celé školství má problém!

„Na několika debatních fórech MF DNES, která jsme v Moravskoslezském kraji ke školství a zaměstnanosti v průběhu posledních let pořádali, zaznívalo mimo jiné opakovaně zhruba tohle: „Rozdíl mezi českými a zahraničními studenty není ve znalostech – tam Češi ty zahraniční i převyšují. Rozdíl je v tom, že Češi to vůbec neumějí podat. Tam jsou hluboko pod průměrem,“ píše v komentáři vedoucí ostravské redakce MF DNES David Štverka.

Diskuse Jany Karvaiové a Jana Klusáčka ke „sčítání romských dětí“

Ve včerejším pořadu Pro a Proti stanice Plus ČRo diskutovali na téma "sčítání romských žáků" učitelka a mluvčí Učitelského profesního sdružení Jana Karvaiová s analytikem České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Janem Klusáčkem.

Jednotné přijímačky: Státní instituce opět zapomněly na uživatele českého znakového jazyka

V prohlášení Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel její prezident Mgr. Petr Vysuček uvádí: „Jsme zděšeni! Podoba přijímacího řízení, jak je popsána ve vyhlášce, porušuje snad všechny rovnoprávní dokumenty, na které si lze vzpomenout, včetně – a především – Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Do neřešitelné situace dostává nejen neslyšící žáky, kteří chtějí mít zajištěn rovný přístup ke vzdělání, a jejich rodiče, ale i učitele a ředitele středních škol. Chci věřit, že jde jen o nějaký – zcela neúmyslný – omyl, který ministerstvo školství a CERMAT brzy napraví. Je absolutně nepřípustné, aby u přijímaček byli uživatelé českého znakového jazyka takto opomenuti!“

Inkluze: Ve školách na Rakovnicku žádná velká změna. Ředitelé se ale obávají nedostatku speciálních pedagogů a asistentů

Třídy plné dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami, složité sžívání asistentů pedagoga s učiteli v jedné hodině, to byly nejčastější obavy pedagogů i veřejnosti z inkluze. Nová vyhláška platí od nového školního roku. Obavy pedagogů, zdá se, se zatím nenaplnily. Ve všech základních školách v Rakovníku už žáci se zvláštními vzdělávacími potřebami jsou a asistenti pedagogů tam již také pracují. Reportáž přináší Rakovnický deník.

V Chebu soutěžili nejlepší dějepisáři

Přes dvě stovky studentů ze 75 gymnázií z Česka a Slovenska změřily ve čtvrtek svoje vědomosti z dějepisu v Chebu při soutěži, kterou už po čtvrt století pořádá chebské gymnázium. „Je to největší soutěž v České a Slovenské republice v dějepise gymnázií,“ uvedl ředitel pořádajícího gymnázia v Chebu Jaroslav Kočvara. Informuje o tom deník Právo.

Ministerstvo školství napravuje mimořádnou mezinárodní ostudu

V roce 2014 způsobilo ministerstvo školství bezprecedentní mezinárodní blamáž. Na téměř miliardovou výzvu z unijních fondů lákalo vědcě z ciziny, kteří měli oživit českou vědu. Osm vybraných vědců z prestižních institucí, jako jsou německý Max-Planck či londýnská King’s College, se ale po úspěchu ve výběrovém řízení v dopise tehdejší náměstkyně MŠMT Petry Bartákové dozvědělo, že sice uspěli, ale bohužel: ministerstvo školství zjistilo, že již má své fondy „přezávazkované“ – a nemá na splnění slibů! Omluvilo se a alespoň jim přislíbilo, že to v budoucnu snad i napraví. To se dnes děje. Píší o tom Lidové noviny.

Středoškoláci dopadli v češtině i matematice hůř než žáci 6. tříd

V češtině a matematice jsou na tom středoškoláci překvapivě hůř než děti na základní škole. Ukázal to test čtenářských a matematických dovedností žáků 6. tříd a studentů 1. ročníků čtyřletých středních škol a učňovských oborů. Česká školní inspekce otestovala celkem 15 tisíc dětí.

Poradce ministryně školství Karel Březina neuspěl se žalobou na soudkyni, která mu potvrdila podmínku za podvod

Karel Březina byl v roce 2014 odsouzen za podvod k ročnímu podmíněnému trestu. Letos v létě se stal externím poradcem ministryně školství Kateřiny Valachové. Dnes informoval server iDNES.cz o tom, že Březina ani u odvolacího soudu neuspěl se žalobou na soudkyni, která mu trest potvrdila. Česká škola se proto obrátila na minisetrstvo školství se dvěma dotazy: 1) Je Karel Březina stále poradcem paní ministryně? 2) Nevidí Kateřina Valachová problém v tom, že jejím poradcem je člověk odsouzený za podvod?

MŠMT se bude podílet na financování vývoje špičkových laserových technologií

Evropská komise oficiálně oznámila, že se bude společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podílet na financování vzniku nového „Centra excelence“, které se zaměří na průmyslové využití špičkových laserových technologií. Vědci centra HiLASE z Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ) a britského Science and Technology Facilities Council (STFC) budou společně pracovat na 5,5 letém projektu ve výši 1,2 miliardy Kč. Jedná se o historicky první výzvu „Widespread Teaming“ programu Horizon2020, která si klade za cíl pozdvihnout inovační potenciál členských států EU.

Začlenění do běžné školy všechny děti nezvládnou

Začleňování mentálně retardovaných a fyzicky méně zdatných dětí do běžné školní výuky, zejména pokud se jedná o kombinaci postižení, přináší na učitele velké nároky. Zejména ve zcela zaplněných třídách nižších stupňů, kde musí kantor zvládnout až třicet školáčků. Reportáž přináší Benešovský deník.

Zrušit proplácení žákovského jízdného je podle ministryně ostudné

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová označila rozhodnutí Středočeského kraje zrušit vyplácení nákladů na jízdné žákům za ostudné. Vedení kraje podle ní jde proti svým obyvatelům. Žákovské jízdné zdarma zavedl Středočeský kraj pod vedením ČSSD jako jediný, přestože strana v minulosti ovládala většinu regionů. Informuje o tom ČTK.

Odsouzená učitelka pracovala nezákonně. Škola ji propustí

Kauza učitelky odsouzené k podmínce za psychické týrání žáků v Poděbradech má ještě dohru. Žena navzdory pravomocnému rozsudku učí v rozporu se zákonem na jiné škole, v Sadské na Nymbursku. Poté, co se o záležitost začala zajímat MF DNES, škola učitelku propustí.

Václav Klaus ml.: Inkluze je zločin na postižených dětech

Bulvární deník Blesk pokračuje v tažení proti inkluzi, které zahájil na začátku roku. 7. listopadu publikoval článek „Odborníci dali Blesku za pravdu...“, který vycházel ze Společného prohlášení odborných asociací ve školství. Dnes přináší rozhovor s Václavem Klausem mladším.

Fórum k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků přinese diskusi o podobě a budoucnosti profesního vzdělávání

Mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků se proběhne 1. a 2. prosince 2016 v Praze. Téma letošní konference je zaměřeno na zkušenosti a mapování potřeb z oblasti plánování a realizace profesního rozvoje pedagogických pracovníků v aktuální praxi českých škol, a také evropské a světové trendy ve vzdělávání pedagogů. Smyslem fóra je mimo jiné nabídnout učitelům, ředitelům a další odborné veřejnosti prostor pro prezentaci a výměnu názorů na podobu a budoucnost profesního vzdělávání pedagogických pracovníků.

ČŠI: Podpora škol a školských zařízení – web zdarma prostřednictvím InspIS PORTÁL

Jako jeden z nástrojů podpory škol a školských zařízení nabízí Česká školní inspekce k využití informační systém InspIS PORTÁL, který plní roli multifunkčního webového portálu, jenž všem subjektům zapsaným ve školském rejstříku umožňuje veřejně publikovat komplexní informace o jejich činnostech. Nově je pomocí systému InspIS PORTÁL možné vytvářet, provozovat a spravovat také vlastní webovou stránku školy či školského zařízení.

Tisíce českých vysokoškolských studentů uvízly v agendě vymahačů pohledávek

Studentů, kteří dluží za školné či za poplatky soukromým i veřejným vysokým školám, jsou tisíce. Často jde o částky v řádu desítek tisíc korun, na něž vyšplhaly nezaplacené studijní poplatky na veřejných vysokých školách anebo neuhrazené školné na privátních univerzitách. Informuje o tom server Seznam Zprávy.

Za úraz při školním výletě nebo při tělocviku už nemusí u soudu skončit jen učitel, ale celá škola.

Novela zákona o trestně právní odpovědnosti právnických osob, která začne platit od 1. prosince, zahrnuje mezi trestné činy, za které lze odsoudit právnickou osobu, i takzvané nedbalostní trestné činy. Za ty byl dosud odpovědný jen konkrétní učitel. Nyní může být potrestána i škola. Informuje o tom MF DNES.

MŠMT: Více než 8% dětí je do ústavů umísťováno ze sociálních důvodů

Ministerstvo školství zpracovalo analýzu, z které vyplývá, že počet dětí v dětských domovech sice klesá, zvyšuje se ale počet dětí s výchovnými problémy ve výchovných a diagnostických ústavech.

Veronika Valíková: Proč je S. K. Neumann pro Cermat důležitější než Shaw, Sienkiewicz a Tolkien?

V diskusi pod článkem o Lampionu od ministryně Valachové se mě kolega bloger zeptal, co mi vadí na Seznamu autorů a literárních směrů k didaktickému testu z českého jazyka a literatury, když jsou v něm Kundera, Kohout, Vaculík, Havel, Svěrák. Pokusím se odpovědět obšírněji.

Valachová chce kolem Prahy postavit nové školy za víc než dvě miliardy. Teď se do nich žáci nevejdou

V okrajových částech Prahy a v jejím okolí by měla do roku 2023 vzniknout nová místa v základních školách pro 3400 žáků. Na rozšíření či stavbu škol v osmi obcích ve Středočeském kraji by měl stát v letech 2016 až 2022 přispět 1,66 miliardy korun. Návrh bude ve středu schvalovat vláda. Obce kolem hlavního města mají velké problémy s kapacitou základních škol. Kvůli rozšiřováním obcí se do škol děti nevejdou, učí se ve sborovnách či v jídelně. Informuje server Aktuálně.cz.

EDUin: Cermat dělá jen to, co si veřejnost vynutí

EDUin spolu s iniciativou Maturitní data – odtajněno shrnuje, v čem se letos zlepšilo uživatelské prostředí pro učitele, rodiče a maturanty, a co ještě ke komfortnímu užívání schází. Shrnujeme po podzimním termínu letošní státní maturity klady i nedostatky této zkoušky, především pokud jde o kvalitu „uživatelského servisu“. Tedy o množství a kvalitu informací, které jsou bez omezení dostupné maturantům, veřejnosti a médiím.

Odborné školy potěšil odklad maturity z matematiky

K ohlášení odkladu povinné maturity z matematiky se vrací deníky Právo a Lidové noviny. „Je to velice uvážený a zodpovědně učiněný krok zvláště v době, kdy si nejsme úplně jisti, jak má maturita vypadat,“ řekl Právu Karel Milička, ředitel Střední odborné školy Luhačovice na Zlínsku.

Učitelka odsouzená za psychické týrání žáků dál učí na základní škole.

K případu učitelky ze základní školy v Poděbradech, která dostala podmíněný trest za psychické týrání dětí, se vrací MF DNES. Její reportéři zjistili, že učitelka učí na základní škole, která je vzdálena jen několik kilometrů od školy, kterou musela opustit.

Konference školství 2017: Úroveň vzdělávání upadá. To nahrává soukromým školám.

Za volbou soukromé mateřské nebo základní školy čím dál častěji stojí nespokojenost lidí s veřejnými školami. Soukromé školy však nadále zůstávají jen doplňkem českého vzdělávacího systému, který je postaven na veřejných školách. Na úterní konferenci Školství 2017 to řekla místopředsedkyně Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska Pavla Katzová. Expert ODS na školství Václav Klaus mladší je přesvědčen, že vzhledem k rozvratu veřejných škol jsou perspektivy soukromého školství v České republice vynikající. Informuje o tom ČTK.

Úkol pro Valachovou: zachránit veřejné školy

Ke včerejší schůzce premiéra Sobotky s ministryní Valachovou a oznámení o odkladu povinné maturity z matematiky se vrací článek v Hospodářských novinách. A základní úkol pro Kateřinu Valachovou shrnuje do naléhavé formulace: Zachránit veřejné školy.

Martin Fendrych: Povinná maturita z matematiky? Skok zpátky. Smysl má pěstovat logiku, maturovat z logiky

„Maturita představuje předěl mezi střední a vysokou školou, případně mezi studiem a příštím životem. Pokud chce student pokračovat v humanitních oborech, proč má maturovat z matematiky? Proč ho s ní trápit, ponižovat? V životě si, víme ze zkušenosti, bohatě vystačíme s trojčlenkou,“ píše Martin Fendrych v komentáři na serveru Aktuálně.cz.

Premiér Sobotka: Ministryně školství má slušně našlápnuto

Ministryně školství Kateřina Valachová by se ve zbytku funkčního období vlády měla zaměřit na čerpání evropských fondů, dotažení reformy regionálního školství nebo prosazení kariérního řádu pro učitele. Po dnešní bilanční schůzce s ministryní to novinářům řekl premiér Bohuslav Sobotka. V příštím roce by se měla vláda pokusit o desetiprocentní růst tarifních platů učitelů, dodal. Valachovou ocenil za zlepšení podmínek pro umisťování dětí do mateřských škol či prosazení novely zákona o vysokých školách. Informuje o tom ČTK.

Ivana Málková: (Ne)Vzdělaní učitelé.

„Jsou učitelé po ukončení studia zralé osobnosti? Jaké jsou možnosti jejich dalšího vzdělávání? A jak se k požadavku na profesní a osobní růst učitelé staví?“, ptá se v dalším rozhovoru Ivana Málková a mimo jiné v něm reaguje na diskusi na České škole. V diskusi k minulému rozhovoru Ivany Málkové  diskutující kritizovali výběr metod, které autorka učitelům doporučila pro „sebepoznávání“ - astrologie, One Brain, konstelace...

Učitelka nutila žáka opakovat, že je blb. Za týrání dostala podmínku

Podmíněným trestem za týrání svěřené osoby končí případ učitelky, která urážela a ponižovala třeťáky a čtvrťáky. Když někdo nezvládal látku nebo zapomínal, nutila jej před ostatními opakovat, že je blb. Informuje o tom ČTK.

Povinná maturita z matematiky se na všech školách kromě gymnázií odkládá

Povinná maturita z matematiky na středních odborných školách se minimálně o rok odkládá. Na gymnáziích a lyceích začne dle původního plánu již v roce 2021. Na dnešní tiskové konferenci to oznámila ministryně školství Kateřina Valachová. Návrh na změnu v zavádění povinné matematiky předloží vládě ještě během úterý. Informují o tom zpravodajské servery.

Ústavní péče o děti je protiprávní, tvrdí podnět pro vládu

Sedmadvacet let od přijetí Úmluvy o právech dětí Česko v ochraně práv dětí za sousedními státy zaostává. Konstatuje to podnět Rady vlády ČR pro práva dětí, který míří na zítřejší zasedání vlády. Navrhuje omezit ústavní péči v dětských domovech a kojeneckých ústavech a také na ministerské úrovni sjednotit péči o ohrožené děti. Ta je u nás roztříštěna mezi resort práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví. Právě to je podle vládní rady jeden z klíčových problémů, stejně jako současný systém ústavní péče. Informuje o tom deník Právo.

Člen předsednictva Středoškolské unie: Gymnázium studenty zatěžuje nesmyslně moc

Nhu Anh Nguyen je studentem šestého ročníku osmiletého gymnázia a členem předsednictva České středoškolské unie. Lidové noviny přinášejí jeho komentář o problémech, s nimiž se během studia setkává. "Ačkoliv si myslím, že je u studenta gymnázia důležité být všeobecně vzdělaný, domnívám se, že není třeba znalost podrobného průběhu buněčného dýchání (a s ním spojené anaerobní dekarboxylace kyseliny pyrohroznové)," píše mimo jiné.

Dostat se na Cambridge není tak těžké

Vojtěch Klinger si vyzkoušel středoškolské studium v USA, přemýšlet se prý ale naučil až v Cambridgi. Spojené státy Vojtěcha Klingera překvapily množstvím pravidel a zákazů. Během studia na americké high school se ale naučil anglicky a získal sebevědomí, které později využil, když se hlásil na jednu z nejprestižnějších světových univerzit – britskou Cambridge. Rozhovor s Vojtěchem Klingerem přinášejí Lidové noviny.

Učitelé jednou nohou v kriminále

Pedagogové nejsou zodpovědní jen za to, co své žáky naučí, ale i za to, že děti přežijí školu ve zdraví. Podle zjištění České školní inspekce bylo ve školním roce 2013/14 evidováno přes 31 tisíc záznamů o úrazech, z toho dva byly smrtelné. V následujícím školním roce počet nahlášených úrazů vzrostl – přesáhl 40 tisíc. Nejvíc se jich stává v hodinách tělocviku, čtvrtina o přestávkách na základních školách.

Zíka: Až nyní je maturitní test dobrý. Straková: Nevíme, jak jsou testy nastavené, jaká je jejich obtížnost a jak se mění

Počet neúspěšných studentů středních odborných škol v didaktickém testu z češtiny se od roku 2013 rapidně zvyšuje. Zatímco počet propadlíků z češtiny u gymnazistů vzrostl od roku 2013 o 0,4 procenta, u negymnazistů se zvýšil o 10 procent. Ředitel Cermatu Jiří Zíka tvrdí, že zásadní vliv na zvýšení neúspěšnosti studentů odborných škol mělo přidání takzvaných otevřených otázek, kde student musí najít odpověď sám, nevybírá z nabízených možností. „Jednotlivé úlohy nejsou obtížnější, jen získaly jinou formu. A to studenti nezvládli,“ citují Zíku Hospodářské noviny.

Soud se zastal rodičů, kteří odmítli naočkovat dítě

Rodiče z Brněnska vyhráli sedmiletý spor vyvolaný tím, že nenechali dítě naočkovat povinnou hexavakcínou. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost ministerstva zdravotnictví. V říjnovém rozsudku, nově dostupném v internetové databázi, NSS hledá rovnováhu mezi systémem povinného očkování a názorem Ústavního soudu (ÚS), podle kterého lze vakcínu odepřít nejen z náboženských důvodů, ale také kvůli svědomí. Informuje o tom server iDNES.cz.

Vystoupení Tomáše Janíka na konferenci Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu II

Tomáš Janík z brněnské Masarykovy univerzity svou prezentaci Učitelská profese na cestě do neznáma uzavřel úvahou na téma, co pozitivního lze pro učitelskou profesi dělat: Dbát o příznivý (nikoliv však nekritický) obraz školy a učitelské profese ve společnosti (v médiích) – na neoprávněnou kritiku reagovat trpělivým vysvětlováním. Držet ve hře realistické (neheroické) pojetí učitelské profese jakožto povolání, které je veřejně provozované v rámci státní administrativy a nepodléhá tolik silám trhu. Komunikovat mezi MŠMT, univerzitami a praxí představy o koncepci přípravného a dalšího vzdělávání učitelů s cílem nalezení širšího konsensu na jejich podobě. Pokračovat v aktivitách směřujících k zatraktivnění a podpoře škol, učitelské profese a přípravy na ni (reforma financování, kariérní systém) – budovat profesní kapitál.

Přibývá dětí, které hrají hazardní hry na internetu

V Česku přibývá dětí, které hrají hazardní hry na internetu a prohrávají velké částky. Nejčastěji o peníze hrají karty nebo kostky, následují kurzové sázky a loterie. S hraním a prohrou má zkušenost sedm procent šestnáctiletých. Na konferenci o hazardním hraní to dnes novinářům řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj je nutné posílit regulace a prevenci. Informuje o tom ČTK.

Blíží se největší veletrh středního a učňovského školství v Česku

Ve středu začne už 22. ročník výstavy Vzdělání a řemeslo. Tradiční akci, která je největším veletrhem středního a učňovského školství v Česku, uspořádá českobudějovické výstaviště. Od středy do pátku se v jeho areálu představí 109 vystavovatelů, kromě českých i tři z Rakouska a Německa.

Rektor UK Tomáš Zima školné na vysokých školách odmítá

Debatu o zavedení školného na vysokých školách oživil rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, který v diskusi v České televizi mluvil o nutnosti navýšit rozpočet vysokých škol o 9 miliard korun a v té souvislosti řekl: „Já si myslím, že nezbude než zvýšit participaci studentů, zavést nějaké zápisné nebo školné, které je v mnoha evropských zemích, byť v různé výši.“ Podle deníku Právo ale Bekův návrh nemá podporu.

Rozhovor se školským ombudsmanem: Nejvíce řeším spory mezi učiteli

„K šikaně jsem dostal několik dotazů a stížností, dokonce i závažných. Jsou mezi nimi i bossing a mobbing, tedy problematické vztahy mezi učiteli. A také nedobré vztahy mezi učiteli a rodiči a mezi rodiči a vedením školy,“ říká v rozhovoru pro deník Právo školský ombudsman Ladislav Hrzal.

Utajená konference o školství

Časopis Týden se připojil ke kritice přípravy a průběhu konference „Škola pro budoucnost-budoucnost pro školu II.“ Cituje text portálu Česká škola, ve kterém jsme na „utajení“ konference upozornili. Týden dodává: Kateřině Valachové se „povedl mistrovský kousek: klíčovou konferenci Škola pro budoucnost – Budoucnost pro školu konanou 14. listopadu tak dobře utajila, že kromě jejích spojenců a přitakávačů o ní nikdo nevěděl. Nedorazil žádný z kritiků a jednání proběhlo bez jakéhokoli zaškobrtnutí. Jenže mnozí učitelé jsou naštvaní.“

Doučující učitelé jsou v Honkongu celebritami na úrovni filmových hvězd. Vydělávají i miliony dolarů ročně.

Podnikatelské odvětví soustředěné kolem příprav na zkoušky je v Hongkongu stejně soutěživým prostředím jako školy samotné. A doučovací střediska se snaží získat co největší díl na trhu tím, že ze svých zaměstnanců dělají celebrity. Jména doučujících učitelů a jejich podobizny se tak objevují na městských autobusech, ve stanicích metra i na billboardech. Píše o tom ČTK.

Podle rektora Beka by měl rozpočet vysokých škol od roku 2020 růst o 9 miliard. Uvažovat by se mělo i o školném.

Rozpočet vysokých škol by se od roku 2020 měl zvýšit na 30 miliard korun ročně. V Otázkách Václava Moravce to dnes uvedl místopředseda České konference rektorů a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Vysoké školy nyní mají k dispozici zhruba 21 miliard korun ročně. Podobný rozpočet mají i ve výhledu na příští tři roky. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové je zvýšení možné. Záležet však bude na tom, zda bude růst rozpočet celého resortu.

Stanislav Křeček: Požadavků muslimů, aby se školy přizpůsobily, bude přibývat

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček v rozhovoru pro Právo popsal, že v posledních letech přibývá neformálních stížností kvůli muslimským studentům. Podle něj žádají po školách nepřijatelné podmínky a bude jich přibývat. Školství by se podle něj proti tomu mělo postavit.

Školní ombudsman Ladislav Hrzal: Zásadní je snaha o vzájemnou dohodu, respektování a dodržování pravidel

„Stačí, aby jedno kolečko v soukolí rodiče, žáci, učitelé bylo zadřené, porouchané, pokřivené nebo jinak poškozené a stroj přestává správně fungovat," říká nový školní ombudsman Ladislav Hrzal. O tom, jak se začíná orientovat ve své nové roli, informuje ČTK.

Vyhlášení soutěže k 300. výročí narození Marie Terezie

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského vyhlašuje pod záštitou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové výtvarnou soutěž k 300. výročí narození české královny Marie Terezie. Soutěž s názvem "Za časů české královny Marie Terezie" je určena účastníkům od 6 do 19 let.

Problém s kapacitou mateřských škol může mít 280 obcí. Největší problémy budou v Praze a Středočeském kraji

Od září 2017 bude platit povinná předškolní docházka pro pětileté. Zároveň vznikne nárok na předškolní vzdělávání čtyřletých, od roku 2018 tříletých a od roku 2020 už i dvouletých dětí. Podle analýzy Sdružení místních samospráv může mít problém s kapacitou školek 280 obcí. Dvacet z nich předpokládá, že jim bude chybět místo asi pro pět dětí.

Známky nestačí, děti potřebují spíše zpětnou vazbu. Na jedničce pro celou třídu není nic špatného

Mezinárodní výzkumy prokázaly, že nejlepších výsledků ve školách dosahují děti, které od svých učitelů dostávají zpětnou vazbu a umí se hodnotit samy i mezi sebou navzájem. V Česku se ale pořád nejčastěji používá známkování a na zpětnou vazbu se neklade tak velký důraz. Podle České školní inspekce učitelé pracují se sebehodnocením tříd jen ve třetině hodin a často spíše intuitivně. Karel Starý s Veronikou Laufkovou z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vypracovali první českou studii, která se zabývá takzvaným formativním hodnocením. To se orientuje na žáka, zvyšuje jeho motivaci a zlepšuje výkony mnohem víc než známky. Rozhovor s nimi přináší server Aktuálně.cz.

Jak učit o Chartě 77? ÚSTR plánuje novou metodiku a analýzu učebnic

Výuka soudobých dějin na základních a středních školách zpravidla dospěje minimálně do 90. let 20. století, zjistila Česká školní inspekce. Období spojené s Chartou 77 tak do toho spadá. "Zůstává však otázkou, jakou pozornost věnují tématu učitelé," uvedl podle ČTK vedoucí oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Vojtěch Ripka.

České literární centrum: Jeden z největších úspěchů české literatury? Tunel? Klientelismus? Arogance?

„Nyní by výuce literatury ve školách mohlo pomoci nové České literární centrum, které začne fungovat od ledna příštího roku,“ píše autorka článku o povinné četbě v MF DNES. Je to jedna z mála zmínek v médiích o vzniku Českého literárního centra, které náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová označila za „jeden z největších úspěchů české literatury posledních let.“ Proč se o tom velkém úspěchu z médií téměř nic nedozvíme? A proč ho někteří spisovatelé považují nikoli za úspěch, ale za „debakl“?

Celostátní diskuse k potřebnosti revize Evropského systému pro odborné vzdělávání a přípravu

Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET ) přispívá k přenosu a uznání znalostí, dovedností a kompetencí získaných v průběhu studijní nebo pracovní stáže doma či v zahraničí. Nyní probíhá v jednotlivých státech EU diskuse o jeho případné revizi. Zájemci mohou do diskuse vstoupit na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání.

Česká televize chystá několik rozsáhlých dokumentárních cyklů o české vědě

Česká televize připravuje několik rozsáhlých dokumentárních cyklů a filmů, které se věnují české vědě, jejím objevům i osobnostem. První z nich, sedm dokumentárních pořadů České zázraky, představí příběhy slavných českých vědců, jejichž objevy zásadně změnily život a společnost. Další pětidílný dokumentární cyklus Dobrodružství archeologie se bude věnovat práci českých archeologů ve světě. Zpěvák a entomolog Dan Bárta provede diváky cyklem o záchranných programech ohrožených živočišných druhů, které v zahraničí řeší Češi. Informovala o tom ČTK.

Mezi finalisty letošní ceny Eduína najdete Badatelnu, Výluku nebo Příběhy našich sousedů

"V letošním ročníku ceny Eduína nás překvapila hojná účast, je evidentní, že v českém vzdělávání se zdola rodí mnoho projektů a aktivit, které nás naplňují optimismem, že lidé mají o pedagogiku zájem a chtějí sami přiložit ruku k dílu," řekl Miroslav Hřebecký, garant ceny Eduína.

Na konferenci Digitální technologie ve výuce se rozhodlo o vítězi soutěže DOMINO Česká republika

Cílem konference „Digitální technologie ve výuce – praktické využití ve školách“ byla výměna zkušeností a diskuse o nových trendech ve využívání digitálních technologií ve školách. Na programu byly panelové prezentace, ve kterých zástupci NIDV, MŠMT, společnosti Microsoft, spolku a nadace Wikimedia, ředitelé a učitelé základních škol hovořili o svých poznatcích a zkušenostech z praxe a diskutovali o nových možnostech propojení informačních technologií a školství.

Odborná porota vybrala vítěze školní komiksové soutěže

Vliv nových technologií, touha po míru a harmonii ve světě, záchrana přírody i obavy o budoucnost demokracie, to jsou časté náměty komiksových příběhů, které letos žáci základních a středních škol zpracovali na téma: V jakém světě bych chtěl/a žít za 10 let? Vítězné komiksy vybrala odborná porota v čele s výtvarníkem Karlem Jeriem.

EDUin: Výsledky letošních maturit potvrzují rostoucí neúspěšnost žáků v češtině

Po jarním termínu státních maturit upozornil EDUin ve spolupráci s iniciativou Maturitní data – odtajněno na fakt, že se prudce zvyšuje podíl žáků z odborných škol, kteří jsou neúspěšní v maturitním testu z češtiny. Rychle roste i jejich počet, ačkoli maturantů na SOŠ masivně ubývá. Tabulka shrnující konečné výsledky ze státních maturit za několik let jasně potvrzuje tento trend.

Synovi se spolužáci smějí kvůli mobilu a oblečení. Co mu poradit?

"Pracuji jako knihovnice a můj plat tak není zrovna závratný, můj manžel má stejnou profesi a nemůžeme si proto moc dovolit vyhazovat za drahé věci. Neřekla bych, že žijeme v nedostatku. Jenže náš desetiletý Tadeáš za mnou dneska přišel po škole do knihovny a byl celý přešlý. Po cestě domů z něj nakonec vypadlo, že si spolužáci dělají legraci z jeho oblečení a telefonu. Vždycky jsme syna vychovávali k tomu, aby byl spokojen i s málem a zdálo se mi, že se nám to dařilo. Ale dneska se málem rozplakal, bylo vidět, že je mu to opravdu líto a je to pro něj nefér," píše čtenářka do poradny magazínu OnaDnes.cz.

Tomáš Prouza: Potřebujeme takové školství, které společnost připraví i na výzvy, o nichž dnes nic nevíme.

Bylo by bláhové měnit vzdělávací systém, který nám připraví „lidské zdroje“ do roku 2070, jen proto, že v roce 2016 je v nějakém sektoru málo zaměstnanců. Tento přístup nefungoval v plánované ekonomice a nebude fungovat ani nyní. Potřeby trhu práce je stále těžší odhadovat na dekádu dopředu, natož na celý aktivní život jedince. Každý by proto měl jít bez obav studovat obor, ve kterém cítí, že může vyniknout. Koho počítače nebaví, nikdy nebude dobrým informatikem. Píše v komentáři pro E15 státní tajemník pro evropské záležitosti a digitální koordinátor vlády ČR Tomáš Prouza.  

Kulatý stůl SKAV a EDUin: Co přispěje k bezpečnému klimatu ve školách?

Cílem kulatého stolu je hledat odpovědi na otázky: Co se děje ve školách, že je potřeba se věnovat více tématu bezpečí? Kdo se čeho ve škole bojí? A proč? Jak si představujeme bezpečné klima ve škole? Co považujeme za vhodná opatření, která podpoří bezpečné klima ve školách? Přinášíme také výběr tezí ze stanoviska SKAV k tomuto tématu.

Pražská konference o Efektivním altruismu se bude zabývat tématem „Jak mohou světu pomoci studenti“. Vystoupí i bývalá manažerka Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Efektivní altruismus je filosofie a sociální hnutí s cílem co nejefektivněji zlepšovat svět pomocí zdravého rozumu a vědeckého myšlení. Cílem konference je seznámit Českou veřejnost s myšlenkou efektivního altruismu a sjednotit síly podobně smýšlejících lidí.

Nová metodika pro výuku žáků-cizinců

Národní institut pro další vzdělávání v rámci podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících žáky-cizince připravil ve spolupráci s Mgr. Janou Táborkovou novou metodiku Hezky česky. Soubor materiálů k podpoře výuky českého jazyka pro cizince na úrovni začátečník zahrnuje pracovní listy s tematicky uspořádanými lekcemi a metodické pokyny.

EDUin hledá diskutujícího, který nesouhlasí s návrhy středoškoláků ohledně kariérního řádu

Prosincové diskusní setkání Akvárium se bude věnovat tématu: „Měli by studenti hodnotit své učitele? K čemu je dobré, aby žáci a studenti hodnotili učitele, jak by takové hodnocení mělo vypadat a má být součástí kariérního řádu?“ Pořadatelé hledají diskutující ředitele/ ředitelku či učitele/učitelku, který/á nesouhlasí s návrhem České středoškolské unie, aby součástí kariérního řádu bylo i hodnocení učitelů žáky.

Průvodce upraveným Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání

Průvodce mimo jiné poskytuje celkový přehled o úpravách RVP PV, informuje o vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními, nabízí podklady pro tvorbu plánu pedagogické podpory (PLPP) a individuálního vzdělávacího plánu (IVP).

Práce se stereotypy ve výuce celospolečenských témat

„Ocitli jste se někdy v situaci, kdy jste nevěděli, jak reagovat na názory svých žáků? Jak se z pozice učitele vypořádat s kouzelnou formulí všichni mají právo na svůj názor? Jakou roli v tom hrají hodnoty, které učitel zastává?“ Těmito otázkami zve Multikulturní centrum Praha na dvoudenní seminář s akreditací MŠMT: „Jak na ně?! aneb Práce se stereotypy ve výuce celospolečenských témat“.

CVVM: Poměry po listopadu 1989 jsou lepší podle 38% respondentů. Mladí lidé častěji odpovídají „nevím“.

Názor, že poměry dnes jsou lepší než ty před rokem 1989, zastávají necelé dvě pětiny českých občanů (38 %), podle necelé pětiny (17 %) byly poměry před rokem 1989 lepší, než jsou dnes. Starší generace (nad 45 let) hodnotí předlistopadové poměry kladněji než mladší generace. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Liberec má vypracovaný plán pro sociální začleňování a inkluzi. Bude žádat o dotace

Město Liberec vypracovalo dva důležité dokumenty - Strategický plán sociálního začleňování a Místní plán inkluze, které městu i dalším desítkám místních institucí a organizací umožní čerpání dotací pro sociální oblast a vzdělávání. Společným cílem je zmírnění problému sociálního vyloučení na území Liberce a podpora hlavního proudu vzdělávání.

Polovina budoucích vědců nedokončí doktorské studium. Chybí koncepce, stipendia jsou nízká.

V Česku neexistují jednotné podmínky upravující přesná práva a povinnosti čekatelů na titul Ph. D. Těch tu je přitom téměř 25 tisíc. „Na některých školách doktorské studium funguje, na jiných nikoliv,“ upozorňuje Kateřina Cidlinská, předsedkyně nedávno vzniklé České asociace doktorandek a doktorandů. Za nefunkčnost podle ní mohou nízká stipendia a neexistence jednotné státní koncepce. Téma přinášejí Hospodářské noviny.

Rakouský učeň má čtyřikrát víc praxe než student v Česku

Aby se rakouský student mohl stát elektrikářem, nástrojařem či obsluhovat počítačově řízené stroje, musí absolvovat čtyři až pět tisíc hodin praxe ve firmách. V Česku mají učni v těchto oborech praxi jen přes tisíc hodin a nikde není dáno, že ji musí povinně strávit v podnicích. Stačí odborná učebna ve škole. Informují o tom Hospodářské noviny.

EDUin vyzývá MŠMT, aby publikovalo závěrečnou zprávu o státní maturitě

Ministerstvo školství ani po dvou měsících od konce maturit neposkytlo souhrnné informace o tom, jak letos státní maturita dopadla a co z toho plyne pro její příští ročníky.

Soutěž pro jednotlivce i třídy: Staň se nejlepším vypravěčem!

Knižní kulturu a kulturu mluveného slova žáků základních škol prověří nový soutěžní projekt s názvem "Vypravuj! aneb Klání vypravěčů" založený na videoprezentaci oblíbené knihy. Uzávěrka pro posílání příspěvků je 31. prosince. Celostátního finále se v březnu 2017 zúčastní finalisté ze tří kategorií. Předvedou své prezentace naživo před porotou, ve které zasednou kromě zástupce MŠMT také herci Jiří Lábus, Martin Dejdar a Jan Jiráň, programový ředitel a duchovní otec soutěže Ondřej Müller a šéfredaktor nakladatelství Albatros Petr Eliáš.

V Česku nejsou rovné šance, chudé děti neumíme podpořit, říká Marksová

Děti z chudých rodin v Česku stále nemají stejné šance jako jejich bohatší vrstevníci, domnívá se ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Česko má také bohužel velmi zanedbanou sociální práci. V tomto oboru je strašně málo lidí a jejich platy jsou zoufalé. Například ve Varnsdorfu, kde jsme byli před dvěma lety, nepůsobí jediná neziskovka. Po sídlišti se pohybují desítky dětí od batolat do puberty, některé jsou na první pohled těžce zavšivené a zanedbané, některé jsou vysloveně chytré. Nic nedělají a nikdo s nimi nepracuje, nemají, kam by se chodily třeba doučovat. To považuji opravdu za zločin,“ říká v rozhovoru pro server iDNES.cz.

Ředitelka ZŠ se ptá: Jak stát garantuje přípravu učitelů, když se nám hlásí jako kvalifikovaní kantoři prodavači?

Na včerejší konferenci Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu se nejvíc hovořilo o přípravě pedagogů a požadavcích na jejich profil, píše server deník.cz. Pavla Jedličková, ředitelka 28. ZŠ Plzeň, na konferenci popsala, jak shání nové učitele: „Loni jsme chtěli vyměnit učitele zeměpisu a dějepisu. Přihlásilo se 24 zájemců, 
z nich 15 bylo kvalifikovaných a tři prošli pohovorem. Dopadlo to tak, že jsme si nechali původního pedagoga, s nímž jsme nebyli zcela spokojeni. A když jsme potřebovali matematikáře, přihlásili se zcela vážně prodavači a dealeři. Ptám se, jak stát garantuje přípravu učitelů, když se nám hlásí jako kvalifikovaní kantoři prodavači?"

Ředitel pražské základní školy Jan Korda vysvětluje necelé tři měsíce po změně zákona, jak je to s inkluzivní výukou

„Mně by se líbilo, kdybychom mohli mít třídy s inkluzivním složením řekněme s patnácti dětmi, kde by měl učitel lepší možnost věnovat se každému individuálně, i slabším. Jenže u nás ve škole narážíme na nedostatek prostoru. A taky si nejsme jisti, jestli bychom to finančně utáhli,“ říká Jan Korda v rozhovoru pro Lidové noviny.

Ředitel střední školy Pavel Jankovský polemizuje s Bohumilem Kartousem

„Podle Bohumila Kartouse lze změnit a zkvalitnit vzdělávání mávnutím kouzelného proutku, kdyby jen ministerstvo více aktivizovalo nedovtipné učitele k využívání on-line i off-line kurzů, špičkových aplikací, platforem pro sdílení zkušeností a nápadů, Hejného metody výuky matematiky...,“ píše v MF DNES ředitel střední technické školy Pavel Jankovský.

Nový hit dotační sezony: Místní akční plány rozvoje vzdělávání. Za téměř 700 milionů

Ministerstvo školství, které peníze rozděluje, si od projektů Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP) slibuje „rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání“. V praxi jde o to, že si zástupci školek a škol sednou za stůl třeba se skauty a učiteli v lidových školách umění a společně si řeknou, co budou dělat za pět let. Několik schůzek s občerstvením to ale nezachrání – minimální podpora je půl milionu korun. A tak lze čekat, že na řadu přijdou školení, evaluace a stohy studií. Ironickou glosu přinášejí Lidové noviny.

Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu: Veřejné školy by časem mohly být převálcovány těmi soukromými

Ministryně školství Kateřina Valachová na konferenci Škola pro budoucnost – budoucnost pro školu uvedla, že poptávka po soukromých školách zatím veřejné školství neohrožuje, ale pokud se situace státních škol a jejich učitelů rychle nezlepší, širší privatizace školství je reálná. „Vznik soukromých škol není masivní, pokud se podíváte na celou republiku. Ale v Praze a v Brně už je to velmi významný trend. Je to nebezpečné a dále to prohlubuje nerovnosti ve vzdělávání,“ řekl náměstek ministryně školství Stanislav Štech. Na konferenci to zaznamenaly Hospodářské noviny.

Středoškoláci chtějí přispět ke změně školství. Dnes představili kampaň Revoluce na střední

Žáci z České středoškolské unie dnes na tiskové konferenci představili kampaň Revoluce na střední. Ta je vyústěním tříleté činnosti spolku a studenti v ní formulují devět konkrétních oblastí, které chtějí ve školství změnit – například posílit žákovské samosprávy nebo zajistit větší metodickou pestrost ve výuce.

Ministerstva zdravotnictví a školství vydala společné stanovisko o očkování pro přijetí dětí do mateřských škol v roce 2017.

Od ledna 2017 nabude účinnosti ustanovení, které zavádí povinné předškolní vzdělávání - poslední rok před nástupem do základní školy by mělo dítě navštěvovat mateřskou školu. Současně však další zákon stanoví, že do mateřských škol smí být přijímány děti pouze očkované. Co z toho plyne pro „předškolní“ děti, které by nebyly očkovány, jejich rodiče, provozovatele školek? Podle Stanoviska Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy mohou být tyto děti přijaty i bez povinného očkování. Na stanovisko upozorňuje server Vitalia.cz.

On-line seminář: Méně obvyklé metody práce s textem pro žáky s diagnózou dyslexie a méně zdatné čtenáře

Lektorka Mgr. Petra Pšeničková, speciální pedagožka a autorka praktických článků na Metodickém portálu RVP.CZ účastníky semináře seznámí s radami, jak pracovat se žáky s dyslexií. Někteří bezchybně čtou, a zároveň nevnímají obsah čteného. Jak jim pomoci?

Workshop „jak na fotoblog“ s nositelem ceny Magnesia Litera

Jak ovlivňujeme rozhovory s druhými volbou a kladením otázek? Jak navázat kontakt? Jak se ptát, abychom pronikli pod roušku povrchních odpovědí? Zájemci o účast v soutěži školních projektů Život napříč kulturami mají možnost účasti na workshopu s autorem úspěšného fotoblogu Humans of Prague – Lidé v Praze, Tomášem Princem, nositelem ceny „blog roku“ Magnesia Litera.

Alice Nellis: Někdy mám pocit, že školství nereaguje na posun světa a politiky, na to, co člověk reálně potřebuje k životu

„Byla bych hrozně ráda, kdyby se děti naučily a zjistily, k čemu je dobrý vzájemný respekt, slušnost a láska. Že to není jenom něco, co se má, ale že je to něco, co je k životu potřebné a zvlášť k životu, který má být naplněný. Malé děti nemají strašidelné vztahy, až s věkem se to mění, jak věci odkoukají. V tom máme možnost to změnit. A důležitá je i škola, v ní leží budoucnost, ale někdy mám pocit, že školství jako celek nereaguje na posun světa a politiky, na to, co člověk reálně potřebuje k životu,“ říká režisérka Alice Nellis v rozhovoru pro magazín Ona DNES.

Firmy mají kritický nedostatek odborníků. Řešení vidí ve změnách školství

Průmyslu v Královéhradeckém kraji chybí odborníci. Na trhu je nedostatek techniků, absolventů je málo a situaci komplikuje i složitý proces zaměstnávání lidí z třetích zemí. Téma nedostatku kvalifikovaných pracovníků dominovalo konferenci, kterou minulý týden v Hradci Králové uspořádaly Lidové noviny. Sešli se na ní představitelé významných podniků v kraji.

Školní bufety mizí, nová vyhláška jim totiž zakazuje i běžné potraviny

V září vstoupila v platnost takzvaná pamlsková vyhláška, která měla dětem zajistit zdravou stravu. Zatím však jen zmenšuje nabídku školních bufetů. MF DNES zjistila, že řada škol problém s prázdnými regály vyřešila tak, že bufety zrušila.

Dvě stě malých průzkumníků: Jak se české školy vyrovnávají s inkluzí

Reportáž o tom, jak se české školy vyrovnávají s „inkluzí“ napsala Hana Čápová pro týdeník Respekt. Zmiňuje v ní mimo jiné, že dvě z odborných asociací se distancují od Společného prohlášení, které kritizuje aktuální situaci v českém školství právě v souvislosti s „inkluzivní novelou“ školského zákona.

Učitelka Pavlína Loňková uvažuje o tom, jak by mohla vypadat škola a proč tak nevypadá

Finové ruší předměty. Ve ScioŠkolách nedávají známky, v Montessori nevychovávají děti k poslušnosti. Rodiče zakládají vlastní alternativní školy, lesní školky byly zřejmě zachráněny a já si říkám, kolik času, peněz a dovedností nás dělí od toho, abychom si konečně uvědomili, že stojíme na místě a svět kolem nás je úplně jiný než byl před těmi stovkami let, kdy lidi vymysleli školu.

Nadané děti mají problém začlenit se do kolektivu, tvrdí psycholožka

Psycholožka Ivana Smítková založila v Plzni Akademii nadání na podporu talentovaných dětí. Rozhovor o vyhledávání talentovaných dětí, jejich problémech a častých hendikepech a reportáž o práci s nadanými dětmi v Plzni přináší deník.cz.

Komentář k analýze vzdělávání pro konferenci „Česko: Jak jsme na tom?“. Dobré pojetí „inkluze“, překvapení pro kritiky „neziskovek“, trocha sci-fi i obecně známých tezí

„Česká vzdělávací strategie však připomíná způsob, jakým negramotní lidé plánují svou budoucnost, tedy pouze ze dne na den,“ píšou autoři analýzy vzdělávání pro konferenci „Česko: jak jsme na tom?“ Je to provokativní teze, ale analýza kromě očekávatelného množství podobných tezí a věcí obecně známých, přináší také zajímavé, důležité a ne zcela běžně pojaté myšlenky. Například o inkluzi. Nebo soukromých školách. Myšlenky, které mohou být překvapující pro kritiky „odborníků“ a „neziskovek“.

Michal Komárek: Ministryně školství zve na konferenci den po uzavření registrace. Akce se připravuje v částečném "utajení"

Ministerstvo školství připravuje konferenci „Škola pro budoucnost-budoucnost pro školu II.“ zřejmě v částečném utajení. Pravda: 17. října vydalo zprávu o tom, že konference se bude konat, sice bez upřesnění programu, ale s nabídkou registrace. Od té doby nic. Až včera, den po ukončení registrace a v době, kdy byla kapacita naplněna, vydalo MŠMT novou tiskovou zprávu, v níž ministryně Kateřina Valachová na konferenci zve. O vážnosti, kterou MŠMT konferenci přikládá svědčí i to, že konference nemá vlastní webové stránky a že se o ní zatím nezmínili v žádném vlivnějším médiu.

Studijní program „Zlepšování česko-romských vztahů mezi žáky základních a středních škol“

Fakulta sociálních studií MU zve na seminář pro učitele v rámci akreditovaného studijního programu Zlepšování česko-romských vztahů mezi žáky základních a středních škol. Program je určen vyučujícím předmětů, v nichž je zařazeno průřezové téma Multikulturní výchova (dějepis, zeměpis, občanská výchova, český jazyk atd.). Studijní program vznikl během řešení projektu Paměť romských dělníků.

Psycholog Tomáš Novák: ADHD není synonymum pro „malé hajzlíky“ ani výmysl farmaceutických firem

„Před rokem jsem pro server Vitalia.cz napsal text „Příznaky ADHD v dospělosti nemizí. Sorry…“ Komentáře čtenářů byly kritické. ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, porucha chování s hyperaktivitou) dle některých neexistuje, termín byl vymyšlen na objednávku farmaceutických firem, jde o krycí název pro malé hajzlíky. Inu, proti gustu (a názoru) žádný dišputát. I mně se zdá lepší tradiční název lehká mozková dysfunkce. Leč projevy, jež lze zařadit pod jedno nebo druhé, existují,“ píše pro server Vitalia.cz psycholog Tomáš Novák.

Norští experti: Dítě není majetek rodičů. Odebrání je však poslední možnost

„Zajímavé je, že v Norsku se naopak ozývá převážně kritika, že úřady zasahují příliš pozdě, a že řada dětí žije příliš dlouho v nepřijatelných podmínkách. Ty kritické mezinárodní reakce podle mne vycházejí především z dezinterpretací a nepochopení norského systému péče o děti. Například představa, že „krademe“ potomky cizinců a imigrantů, abychom získali děti k adopci pro norské rodiče, je absurdní a nezakládá se na žádných faktech,“ říká v rozhovoru pro MF DNES norský odborník na ochranu práv dětí Benjamin Larsen. Rozhovoru se účastnil i jeho kolega Børge Njå.

Výukový program pro interaktivní tabule „Jíme zdravě a s chutí“

Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství vytvořilo nový výukový program do interaktivních tabulí pro žáky a pedagogy 1. stupně základních škol s názvem „Jíme zdravě a s chutí“.

Výzva k natáčení „pranků“ - videí zachycujících učitele v nečekaných nepříjemných situacích - porušila zákon

Veřejná ochránkyně se na základě několika upozornění zabývala z vlastní iniciativy postupem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v souvislosti se soutěžní výzvou k natáčení „nachytávek učitelů“ nazvanou „Vytočte svého učitele“.

Analýza vzdělávání pro konferenci Česko: Jak jsme na tom

„Učitel je, a nadále bude, alfou a omegou veřejného vzdělávání. Proč zanedbáváme ty, kdo učí děti ve školách? Proč na tuto prioritu neklademe důraz? Co je třeba udělat, aby se situace změnila?,“ tyto a další klíčové otázky si klade analýza vzdělávání, kterou EDUin ve spolupráci s dalšími odborníky vypracoval pro konferenci Aspen Institute Česko: Jak jsme na tom. Analýza hledá i odpovědi.

Česká školní inspekce ověří výsledky žáků v přírodovědné, jazykové a informační gramotnosti

Česká školní inspekce zahájila výběrové zjišťování výsledků žáků v přírodovědné, jazykové a informační gramotnosti. Zjišťování je zaměřeno na výsledky žáků 3. ročníků středních škol v oborech vzdělání, ve kterých se dosahuje středního vzdělání s maturitní zkouškou. Do vzorku je zařazeno cca 700 středních škol, přičemž v každé škole bude ověřována pouze jedna z výše uvedených gramotností.

Nadace Adra udělila ceny dětským hrdinům

„Jako máma dvou malých holek mám radost, že se Nadace Adra rozhodla oceňovat i dětské hrdiny. Silné dětské příběhy loňského i toho letošního ročníku dokazují, že děti jsou schopny obrovských činů a přitom v dané situaci jednají naprosto přirozeně,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová, která ceny Nadace Adra dětským hrdinům předávala. „Všechny ty děti jsou obdivuhodné a statečné a jejich rodiče jsou na ně právem hrdí.“ O předávání cen informuje MF DNES.

Zvýší zájem o řemesla. Návrat dílen chtějí rodiče, žáci i učitelé

Drtivá většina rodičů, mladých lidí mezi 16 a 18 lety i učitelů si přeje návrat dílen do výuky na základních školách. O něco menší zájem je hlavně mezi mladými o znovuzavedení pozemků. Zjistil to průzkum agentury Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR. Otázkou je, jak by moderní výuka v dílnách měla vypadat a kdo by se o ni měl starat. O výsledcích průzkumu informuje ČTK.

Ondřej Šteffl o českém školství: Co je to za systém, který v takovém rozsahu neplní vlastní plán?

Ondřej Šteffl pokračuje ve svých úvahách o „velkých fikcích ve školství, kterým dlouhodobě a stereotypně věříme“.Tentokrát se věnuje fikci, která vyplývá z těch předchozích: „Fikci, že děti umějí to, co se ve školách učí, či dokonce, že umějí to, co by podle platných předpisů umět měly. No jak by mohly, když nevíme, proč učíme to, co učíme. A když to, jak děti učíme, jsou výsledky pouhé víry, že když už to děláme dvě stě let, že to je správné“.

Pořad ČT Pološero: Jsem učitel, kdo je míň?

„Přestože je učitel vedle rodičů zásadní osoba pro další vývoj dítěte, tak je v mnoha případech v pozici fackovacího panáka bez zastání. Vulgární oslovování kantora, výhrůžky, fyzické omezování, napadení i vraždy učitelů se plíživě zabydlují na českých školách,“ těmito slovy poutala Česká televize na včerejší díl svého pořadu Pološero s titulem „Jsem učitel, kdo je míň?“.

Klimatické změny jsou hoax, očkování způsobuje autismus. Názory Trumpa straší vědce

Trumpovo prezidentství bude pro světovou vědu katastrofa. Tak komentuje odborná veřejnost výsledek amerických prezidentských voleb. Trump se totiž v kampani řadil mezi skeptiky, kteří například popírají existenci globálního oteplování, vysvětlil Ondřej Novák pro Český rozhlas Plus.

ČŠI vyšetřuje školu obviněnou ze segregace.

Někteří brněnští politici v pondělí upozornili na nebezpečí segregace na jedné z brněnských škol a Český rozhlas, který tam natáčel reportáž, dal podnět České školní inspekci. ČŠI už na školu také dorazila. „Tvrdě pracujeme na zprávách pro inspekci, její pracovníci tu budou ještě ve čtvrtek,“ potvrdila Danuše Filipínská, ředitelka Základní školy v Husovické ulici pro MF DNES. (O případu jsme psali zde)

Michaela Marksová: Změna ústavní péče je nutná

O nutnosti sjednotit systém péče o ohrožené děti pod jedno ministerstvo hovoří mimo jiné ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v rozhovoru pro MF DNES. „Snad už ve všech evropských zemích je tato agenda pod jedním resortem a je jasné, kam plynou peníze a kde je prostor k přerozdělení. Provoz dětských domovů v Česku je velmi drahý, a přitom jsou prakticky poloprázdné. Peníze přitom chybějí v preventivních a ambulantních službách,“ říká ministryně.

Více než 6% dětí opustí v Plzeňském kraji základní školu předčasně

Víc než šest procent dětí v Plzeňském kraji opustí brány základní školy předčasně poté, co musí opakovat jeden nebo dva ročníky. V osmé třídě jich skončí kolem 4,5 procenta, 1,5 procenta dokonce už v sedmé. To je víc, než činí republikový průměr. Plzeňský kraj je v tomto ohledu čtvrtým nejhorším. Podle odborníků jde hlavně o školáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Reportáž přináší MF DNES.

V rozpočtu Prahy je navržen dvoutřetinový nárůst investic do školství. Více peněz půjde i na platy zaměstnanců pražských škol

„Pro rok 2017 počítáme s dvoutřetinovým nárůstem prostředků určených na výstavbu základních škol, na rekonstrukce a havarijní opravy školských budov a na celou řadu dalších investičních akcí... Jsou to investice, které se nám mnohonásobně vrátí,“ uvedla pražská radní pro oblast školství Irena Ropková.

Jak pomoct školám? Omezit fakta, papírování a zvýšit platy

Týdeník Ekonom završuje svůj seriál o problémech a aktuální situaci českého školství doporučením pěti kroků, které by mohly pomoci k vyřešení největších problémů.

Učitelské profesní sdružení odmítá navrženou podobu kariérního řádu

Učitelské profesní sdružení odmítá podobu kariérního řádu, kterou připravila ministryně Valachová a dala si schválit vládou. Kariérní řád v navržené podobě je pouze polotovar, který neodpovídá na řadu otázek, například na otázku, jak se budou prokazovat velice obecně formulované kompetence v standardu učitele.

Jak se projevila inkluze na našich školách? Odpovídají ředitelky škol z Prachatic

Vedoucí odboru školství v Prachaticích Jiřina Dolejšková se ptala ředitelek místních škol, jek se na svých školách vyrovnávají s „inkluzí“. Odpovědi uveřejnilo město na svém webu.

Mediální kampaně ministerstev stály 250 milionů. Povědomí o EU a operačních programech se ale nezvýšilo

V souvislosti s vyhlášením nové mediální kampaně MŠMT připomínáme tiskovou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu z června tohoto roku. Podle ní utratily MŠMT, ministerstvo práce a Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy v letech 2008-15 250 milionů korun za mediální kampaně, jejichž výsledek je pochybný. Přinášíme text tiskové zprávy v plném znění i reakci MŠMT.

Provazy a zákaz vstupu na brněnské škole. Rasismus, segregace nebo rozumná opatrnost?

Krizi na jedné z místních škol řeší brněnští politici a samozřejmě i rodiče a učitelé, kterých se situace týká. Kvůli rekonstrukci školy v Husovické ulici, byly čtyři třídy přestěhovány do školy ve Vranovské ulici. Přestěhované třídy dostaly prostor v horní části budovy a před několika dny je ředitelka oddělila provazem, vstup dětem z původní místní školy je zakázán.  Místostarostka příslušné brněnské městské části to označila za „kryptorasismus“ a starosta mluví o riziku „segregace a separace“. O problému informuje MF DNES a Český rozhlas.

MŠMT spouští mediální kampaň. Zahajuje jí spot o podpoře učitelské profese v 21. století s cílem poukázat na její prestiž

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje propagační spoty, které veřejnosti představí například dobré příklady učitelské praxe, dále témata vysokých škol, výzkumu či rovného přístupu ke vzdělávání. Kampaní se nese slogan „Pomáháme pomáhat, učit a bádat“. MŠMT informuje o kampani v tiskové zprávě.

Bohumil Kartous radí, jak změnit české školství. Předseda Společnosti učitelů matematiky oponuje

Polemika probíhá na stránkách MF DNES. V pondělí tam Bohumil Kartous psal o tom, jak rychle a vlastně zadarmo porměnit české školství: „Položme si tedy otázku, zda je možné změnit něco zásadního v oblasti vzdělávání, aniž by bylo nutné vynaložit miliardy. Odpověď zní ano. Celý vzdělávací systém se může pohnout dopředu, aniž by se o tom na ministerstvu financí dozvěděli.“ Dnes mu odpovídá předseda Společnosti učitelů matematiky Eduard Fuchs: „V systému školství je mnohé co zlepšovat. Rozhodně je to však složitější, než nám doporučil Kartous.“

Pavel Kysilka ke konferenci „Česko: jak jsme na tom“: Schopnost vybudovat atraktivní školství je otázkou strategické volby a programu.

„Jsme na křižovatce, která má epochální a globální dimenzi. Otálení a chyba na takovéto křižovatce mívají fatální dopady. Věřím, že reflexi, konkrétní tipy i impulz k tomu, posunout vzdělávání v České republice, přinese čtvrteční konference Aspenu „Česko: Jak jsme na tom,“ píše v Lidových novinách ekonom Pavel Kysilka.

Téma vzdělávání na výroční konferenci Česko: Jak jsme na tom

V Praze proběhne ve čtvrtek 10.11. druhá výroční konference Česko: Jak jsme na tom, kterou organizuje Aspen Institute Prague. Krom jiných témat bude samostatná prezentace věnovaná vzdělávání a návrhům na jeho rozvoj. S návrhy bude konfrontována ministryně školství Kateřina Valachová a další členové současné vlády.

Některé školské asociace považují vládní návrh kariérního řádu za dobrý začátek. Bojí se ale byrokracie

Zástupci školských asociací považují vládní návrh kariérního řádu pro učitele za dobrý začátek. Mají ale obavy z toho, aby se systémem profesního růstu pedagogů nebyla spojena příliš velká byrokracie. Pro úspěšné zavedení systému do praxe budou klíčové prováděcí předpisy, které by měly konkrétně popsat požadavky na jednotlivé dokumenty i standard učitele. Informuje ČTK.

Komentář MŠMT ke Společnému prohlášení odborných asociací ve školství

Úvodem bychom rádi zdůraznili, že nejde o dopad novely školského zákona, ale o dlouhodobě neřešený stav. Jde o desetiletý dluh na našich školských poradenských zařízeních ze strany řady aktérů.

EDUin: Cermat splnil slib, zveřejnil některá maturitní data. Přehledná prezentace pro veřejnost ale stále chybí

Cermat splnil, co slíbil. Zatímco na jaře zveřejnil takzvané statistiky alternativ až po nátlaku iniciativy Maturitní data – odtajněno, v podzimním termínu už je zveřejnil sám na konci října. A to nejen ve formátu PDF, ale i ve strojově čitelné podobě. Co ale stále chybí, je grafické znázornění, díky kterému by mohla veřejnost pohodlně posoudit, co tato čísla ve skutečnosti sdělují.

Až třetina školáků druhého stupně neumí pořádně číst

Některé základní školy selhávají s průpravou i pro tak základní dovednosti, jako je čtení. I na druhém stupni je dost dětí, které se potýkají s přečtením textu, natož pak s jeho porozuměním. To má neblahé dopady na další vzdělávání. Podle odborníků je pozdě vytvářet vztah ke čtení až ve škole, protože ten se vytváří v rodině. Jenže dětem jsou bližší počítače a televize. Reportáž přináší deník Právo.

Autisti jsou tady proto, aby nás varovali, jak blbě žijeme, říká dokumentarista Janek

9. listopadu vstoupí do kin „Normální autistický film“ režiséra Miroslava Janka, který získal na festivalu v Jihlavě cenu za nejlepší český dokumentární film roku 2016. „Normální autistický film je jakýmsi empatickým průnikem do psychického, a tím i sociálního světa dětí, které prostě přišly na svět s jinou výbavou,“ říká ke svému filmu režisér Miroslav Janek pro Českou televizi.

Veletrh a konference: Vše pro školy a školky

Dne 10. listopadu 2016 proběhne v kongresovém centru Hotelu Olympik v Praze třetí ročník veletrhu Vše pro školy & školky rozšířeného o konference a semináře s akreditací MŠMT.

Český statistický úřad: Vysokoškoláků rapidně přibývá, sehnat dobrého řemeslníka může být problém

Češi jsou čím dál vzdělanější. Těch, kteří absolvovali vysokou školu, je nyní 1,3 miliónu – o 134 % víc než před dvaceti lety. Více než polovina vysokoškoláků jsou ženy. Naopak výrazně klesl počet osob se základním vzděláním a s výučním listem. To se odráží i na současném trhu práce. Uvádí to tisková zpráva Českého statistického úřadu.

On-line seminář: Plán pedagogické podpory – jeho tvorba, realizace a vyhodnocování

Společné/inkluzivní vzdělávání přineslo mnoho diskusí i novinek. Seminář nabídne podrobnější pohled na jednu z nich, kterou je plán pedagogické podpory. Cílem je, aby si účastníci webináře odnesli jasný názor na to, k čemu PLPP může být pro žáky užitečný a k čemu nikoli. Nabídne postupy, rady a doporučení, které mohou učitelé použít při jeho tvorbě, realizaci a vyhodnocování. Absolventi webináře by měli být schopni nastavit tyto procesy na své škole optimálně

MŠMT vyhlásilo rozvojový program na podporu vzdělávání cizinců ve školách

Rozvojový program je určen na podporu dětí a žáků-cizinců v povinném předškolním a základním vzdělávání uvedených v § 20 školského zákona. Jeho cílem je přispět právnickým osobám vykonávajícím činnost mateřských škol, základních škol a víceletých gymnázií (v odpovídajících ročnících) zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení na částečnou úhradu, popřípadě krytí zvýšených nákladů souvisejících s poskytováním výuky českého jazyka přizpůsobené potřebám dětí a žáků-cizinců k usnadnění jejich integrace do naší společnosti a vzdělávacího systému České republiky.

Rozhovor s Ivanou Eliáškovou z Centra kariérového poradenství: Nedělejme z výběru školy vědu

„Současný vzdělávací systém i situace na trhu práce umožňují a svým způsobem i vyžadují větší flexibilitu. Cílem středoškolského studia je naučit se myslet, nasbírat co největší množství univerzálních vědomostí, dovedností a zkušeností, které se dají zužitkovat v každém zaměstnání. Výběrem oboru a školy by měl mladý člověk naplnit svoje tužby a udělat první krok k tomu, aby se naučil samostatnosti a zodpovědnosti sám za sebe,“ říká Ivana Eliášková z Centra kariérového poradenství při NÚV v rozhovoru pro Lidové noviny.

Učitelka neprávem vyhozená ze školy se nevzdala, teď je v ní ředitelkou

Jarmila Kánská je zřejmě jedinou učitelkou v Česku, která se kvůli neoprávněnému vyhazovu z práce soudila se školou, vysoudila zpět výplatu za dva a půl roku a ve stejné škole se stala ředitelkou. Za příběhem se šťastným koncem se ovšem ukrývají roky psychického vypětí. Příběh Jarmily Kánské připomíná server iDNES.cz.

Svatava Antošová: Když ministerstvo školství vyhlašuje tendr na tvou převýchovu

Server Čítárny.cz uvedl ukázky z tvorby české básnířky Svatavy Antošové (1957).

Když ministerstvo školství vyhlašuje tendr
na tvou převýchovu
a sovu coby symbol moudrosti
předhazuje pytlákům
i vědomostní trůn
o který se dělí CERMAT s testy PISA
najednou se kymácí

Semestr – seriál popisující generaci dnešních studentů

Recenzenti se shodují, že nový seriál internetové televize Stream.cz Semestr je mimořádně zdařilým vykreslením generace současných studentů. „Jednotlivé postavy jako kdyby vypadly z definice generace Z. Řešením banalit dokáží trávit hodiny svého času, přemýšlejí o tom, jestli to co studují má smysl (a když nemá, přemýšlí o jiném nesmyslném studiu) a vůbec řeší otázky, které musí zákonitě vytočit všechny voliče Miloše Zemana do ruda. Ale je to obrovská zábava a já musím upřímně říci, že se mladým tvůrcům povedlo dokonale ukázat svět a životní styl “mladých a ještě ne tak úplně dospělých", píše například Pavel Koubský na serveru mediahub.cz.

Tisková zpráva MŠMT: Vláda dnes schválila návrh kariérního řádu

Vláda dnes schválila návrh MŠMT týkající se novely zákona o pedagogických pracovnících, který nově upravuje kariérní systém učitelů. Ten je jednou z priorit Strategie vzdělávací politiky a Dlouhodobého záměru vzdělávání do roku 2020 a vláda se k jeho přijetí zavázala v koaliční smlouvě.

Španělští rodiče bojkotují domácí úkoly svých dětí

Rodiče žáků základních a středních škol ve Španělsku se rozhodli bojkotovat plnění domácích úkolů. Protestují tak proti jejich množství. Akci, která se má dotknout úkolů zadávaných učiteli na víkendy, iniciovalo sdružení rodičů žáků CEAPA. Podle šéfa CEAPA je přílišné množství úkolů škodlivé, protože brání v dalších aktivitách prospěšných pro zdravý vývoj mladých lidí. Informuje o tom ČTK.

Školy opět pilotují e-zkoušky, tentokrát v patnácti oborech

Až do 18. listopadu mohou školy prakticky vyzkoušet elektronickou formu písemné závěrečné zkoušky v 15 oborech vzdělání. Po úspěšném startu e-zkoušky v minulém školním roce má pilotáž přispět k rozšíření nabídky oborů, v nichž bude nadále možné skládat zkoušky na počítači. Pilotáž na školách má ukázat, jestli vyhovuje struktura zadání, zda jsou úkoly pro žáky srozumitelné, případně co je potřeba doplnit nebo upravit.

Konference Digitální technologie ve výuce – jejich praktické využití ve školách

Konference Digitální technologie ve výuce – praktické využití ve školách proběhne 15. a 16. listopadu. Součástí programu bude finálové kolo VI. ročníku celostátní soutěže výukových objektů učitelů ZŠ a SŠ – DOMINO Česká republika, ve kterém nejúspěšnější soutěžící představí své výukové aktivity s využitím vhodného didaktického materiálu.

Středoškolská učitelka Jaroslava Indrová polemizuje s Danielem Hůle a uvažuje o inkluzi

Daniel Hůle v Lidových novinách prohlašuje, že nechat propadnout žáka je nemorální. Táhnout ho s třídou, které nestačí, celé roky dál a dál je v pořádku?

Jak vyjádřit jedinečnost třídy? "Tygří kniha" a další tipy na učebnice a pracovní sešity

Kamila a Petr Kopsovi, kteří jsou známí díky své metodě Životních map, vydávají další knihu ze své „tygří série“, v níž mapují různé stránky komunikace s dětmi a mezi dětmi v rodině i ve škole.

Chybí učitelé, kteří by žáky motivovali, říká mladý vědec

Mladý vědec Patrik Čermák získal už na střední škole řadu ocenění a reprezentoval Českou republiku i na prestižní soutěži Intel ISEF v San José. Nyní se snaží přilákat k vědě další studenty – je spolupořadatelem konference Vědění mladým, která proběhne příští týden. „Člověk může nastartovat svou kariéru už na střední škole. Může mít publikovatelné výsledky, které jinak má třeba až jako doktorand. Navíc získá potřebné znalosti a zkušenosti,“ říká Čermák v rozhovoru pro MF DNES.

Zdeněk Sotolář: Prostor pro diskusi o školství se mění k horšímu. Největší proměnou prošla Česká škola

Aneb slovy klasika: weby jak v podoby nové se změnily / vyprávět hodlám. Mám na mysli Metodický portál rvp.cz, dnes pod záštitou NÚV, EDUin (prý obecně prospěšnou společnost) a Českou školu, kterou provozuje Albatros Media.

Rozhovor s Janou Zapletalovou a Martinem Odehnalem ke Společnému prohlášení odborných asociací ve školství ke „startu inkluze“

„Z mého pohledu je ten systém (společné vzdělávání podle novely školského zákona) naprosto nereformovatelný, protože je postavený na čistě ideologických základech. A odborníci na tom nepracovali žádní, nebo respektive, pokud pracovali, tak to tak říká ministerstvo, ale oni jejich připomínky zcela ignorovali,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál k situaci ve školství Martin Odehnal. Jeho oponentkou ve studiu byla Jana Zapletalová.

Ondřej Šteffl o tom, jak se věci učíme a co znamená něco umět

Ondřej Šteffl pokračuje ve své úvaze o „nezničitelných, ale často zcela neodůvodněných představách - bobrech - jak správná škola musí fungovat.“ Šteffl mimo jiné píše: „Jeden z nejsilnějších a přitom mnohdy skrytých bobrů, kterého si ze školy přinášíme, je naše přesvědčení o tom, co to znamená něco umět, a jak se věci učíme. Typicky: Něco umět znamená pamatovat si to a umět to zopakovat u zkoušky. Učit se něco znamená stále si to opakovat, až si to zapamatuji. Přesně tak se většina lidí učí ve škole na zkoušení či na test.“

Premiér chystá změny ve vládě. O výměně Kateřiny Valachové zřejmě neuvažuje

Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka obmění do měsíce svůj tým na úrovni vlády i sociální demokracie. Někteří kolegové jsou unaveni a potřebují vystřídat, napsal v dopisu členům strany. Na dopis upozornila ČTK.

Společné prohlášení odborných asociací ve školství k naplňování úkolů a cílů vyplývajících z novely školského zákona od 1. 9. 2016

Deklarovanou podporu učitelům k zavádění tzv. společného vzdělávání ze strany MŠMT lze ve světle dosavadních zkušeností považovat za pouhou proklamaci.

Michal Komárek: Spor o „počítání Romů“ v Rumburku a Krásné Lípě

V lecčems typický spor o „sčítání romských dětí“ se rozhořel v Rumburku a Krásné Lípě. Včetně mediálního zkreslení. „Pokyn ombudsmanky: Školy na Děčínsku mají spočítat Romy“, zněl titulek článku z děčínské mutace Deníku.cz. Vzhledem k nejasnostem v textu se Česká škola obrátila s dotazem na kancelář ombudsmanky a zjistila, že Anna Šabatová, žádný takový pokyn nevydala. Podstatnější je ovšem ukázkový odpor dvou starostů proti „počítání Romů“ a otázka, zda a jak lze informace o počtu romských dětí ve škole smysluplně využít.

Libor Pospíšil: Když dokážete vést a zaujmout děti, získat si manažery je potom hračka

Sedmadvacetiletý Libor Pospíšil radí velkým bankám, ale i ministerstvům či státním úřadům, jak řešit problémy. Dovednosti, díky nimž je dnes úspěšný, se nenaučil ve škole, ale ve skautském oddíle. Pospíšil říká: "Když dokážete vést a zaujmout děti, získat si manažery je potom hračka." Podobné zkušenosti mají odchovanci turistických oddílů a dalších spolků pro mládež. Reportáž z jejich setkání s Kateřinou Valachovou přinášejí Hospodářské noviny.

Dana Havlová: Někdy se po dětech chce takový výkon, který by nezvládli sami vyučující

„Podstatné je nebát se používat zdravý selský rozum. Když vím, že dítě nemá k nějakému oboru vztah, a přesto ho do něj nutím, jenom u něj vypěstuji k tomu oboru odpor. Zatímco když ho pro danou věc dokážu nadchnout, nebo ho to samo baví, jeho výkon je extrémně jiný,“ říká místopředsedkyně Mensy ČR Dana Havlová v rozhovoru pro časopis Téma.

Sněmovní školský výbor schválil nový způsob financování škol

Nový systém financování škol, který by měl být místo na počtu žáků postaven na počtu odučených hodin, dnes získal jednomyslnou podporu sněmovního školského výboru. Poslanci také využili otevřeného školského zákona k předložení pozměňovacích návrhů, které se financování přímo netýkají. Výbor podpořil ustanovení o ochraně učitelů nebo úpravu popisující spolupráci středních odborných škol a učilišť s podniky. Informuje o tom ČTK.

EDUjob na České škole

Na portálu Česká škola dáváme dneškem počínaje prostor novému projektu EDUjob – pracovnímu webu, který je zaměřený na vzdělávání a školství. Na stránce jsme rámečkem, v němž se zobrazuje nabídka pracovních pozic, nahradili EDUkalendář.

Učitelé cvičí, jak se bránit útokům

Policisté a záchranáři učí kantory v Českých Budějovicích, jak se chovat, když útočník napadne žáky a učitele. Školy zároveň instalují stále lepší zabezpečení, kamery i karty, které poznají, že přichází rodič. Reportáž přináší MF DNES.

Lesní školky mohou být už od příštího roku zdarma, dostaly výjimku. Rodiče ušetří tisíce

Díky dodatečnému zápisu do školského rejstříku by od příštího září mohly mít stejné výhody jako státní školky. Především dostanou peníze na provoz a zmizí tím školné, které se třeba v Praze pohybuje kolem šesti tisíc korun měsíčně. Výrazná pomoc to bude také pro rodiče předškoláků. Od příštího roku bude poslední rok ve školce povinný. Pokud by lesní školky v rejstříku chyběly, rodiče by museli dítě zapsat ve své spádové školce. Tam by ho učitelky přezkoušely, zda se správně vyvíjí. To teď nebude potřeba. Informace přináší server Aktuálně.cz.

Petr Honzejk píše o sporu o Hidžáb: Textilní teror, šátková policie

"Každý, komu je přes čtyřicet, si pamatuje ze školy situaci, kdy žák přišel v tričku s anglickým nápisem a soudružka učitelka ho poslala, ať se jde převléknout. „Kentucky“, „Cambridge“, nebo dokonce „USA“. Takové textilní provokace socialistické školství nestrpělo... Soudruzi se klepali před nápisem na pubescentově tričku. S odstupem se tomu po zásluze smějeme. Pozoruhodné ale je, že když se nyní u soudu řeší jiná textilní otázka, konkrétně jestli smí, nebo nesmí přijít do školy děvče v šátku, nasadíme smrtelně vážné výrazy," píše Petr Honzejk v komentář v Hospodářských novinách.

Štěpán Drahokoupil pro Českou školu: Proč potřebujeme data (nejen) o romských žácích

Diskuse o sběru citlivých dat ve školství, tedy dat o etnické příslušnosti nebo zdravotním postižení, je v České republice spojena výhradně se sledováním počtu romských žáků. Opakovaně se objevují otázky ohledně legálnosti takového sběru, který letošní školní rok přebralo od České školní inspekce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jeho důvodech a využití. Proč taková data (někdy nazývána jako data o rovných příležitostech) vůbec potřebujeme a není jejich sběr v rozporu s lidskými právy?

Astronomové chtějí zlepšit nedostatečné znalosti žáků z astronomie

Na způsobu, jak zlepšit nedostatečné znalosti z astronomie se dohodli účastníci konference věnované astronomickému vzdělávání a popularizaci astronomie. Nedostatečné znalosti mají podle nich žáci všech stupňů vzdělávání. S přednáškou Současné nároky na popularizaci a popularizátora v astronomii na konferenci vystoupil Jiří Grygar. O konferenci informoval server Novinky.cz.

Konference Vize a cíle OP VVV v oblasti regionálního školství

Řídicí orgán Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) zve na konferenci „Vize a cíle OP VVV v oblasti regionálního školství“. Hlavním tématem bude „Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání". Součástí budou nejen informace o probíhajících a plánovaných výzvách a projektech, ale také tematicky zaměřené workshopy, jež pomohou žadatelům ve tvorbě kvalitních žádostí o podporu.

Jaroslav Müllner: Český školský systém je v řadě parametrů extrémní

„Čechové jako již vícekrát v minulosti prokázali, že novátorské ideje zahraničních autorit dovedou uvést do praxe dychtivě a s důkladností jinde nebývalou. Během relativně krátké doby byl český vzdělávací systém přebudován na silně decentralizovaný, výrazně liberalizovaný, a v řadě významných parametrů podstatně překročil míru liberalizace obvyklé u vzdělávacích soustav zemí západní Evropy,“ píše v zamyšlení nad současným smyslem Charty učitele Jaroslav Müllner, bývalý místopředseda školských odborů i náměstek na ministerstvu školství a v současnosti poradce Kateřiny Valachové. A dodává, že český systém je vřadě parametrů extrémní.

Martin Malý: Proč bych se měl zabývat internetem věcí? Specifickou kategorii tazatelů tvoří učitelé a úředníci

O smyslu polytechnické výchovy ve školách a odtrženosti škol od praxe uvažuje ve svém sloupku na serveru Lupa.cz učitel a publicista Martin Malý.

Návrh Koncepce rodinné politiky míří i do oblasti školství

Garance mateřské školy od 2 let věku a možnost nastoupit i během školního roku, vznik mikrojeslí (pro maximálně 4 děti), od půl roku věku financovaných státem, financování dětských skupin státem, všechny veřejné školky zadarmo, všechna předškolní zařízení budou muset mít jednotný vzdělávací program a dodržovat hygienickou vyhlášku, rozšíření družin a přizpůsobení jejich otevírací doby potřebám rodin, poradenské služby pro rodiny– to jsou některé návrhy z Koncepce rodinné politiky, kterou chce vládě předložit ministryně Michaela Marksová. O návrhu píše MF DNES.

Asistentka pedagoga: Za dva úvazky mám méně než skladnice v Lidlu

„Do školy přicházím na 6:00. Abych mohla mít alespoň minimální mzdu, dobírám ještě čtvrt úvazku úklidu ve škole. Uklízím do 7:15. Protože ve škole vedu i kroužek keramiky, tak poté zajistím pec v keramické dílně, která je přes noc zapnutá. Pak jdu do třídy a s pedagogem děláme přípravu na výuku. Ráno také zajišťuji prodej dotovaných mléčných výrobků. Od 8:00 probíhá výuka dle plánu a rozvrhu. Z vlastní iniciativy se starám i o školní zahradu, koordinuji a zajišťuji sběrovou akci kaštanů a tvořím nástěnku střediska volného času,“ popisuje svůj pracovní den asistentka pedagoga Jitka Hájková v rozhovoru pro ČOSIV.

Česká školní inspekce se víc zapojí do vzdělávání pedagogů

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a jeho náměstek Ondřej Andrys se setkali s vedoucími pracovníky krajských zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Cílem setkání bylo podrobněji rozebrat aktuální stav DVPP a náměty České školní inspekce k dalšímu vzdělávání pedagogů (včetně akcentu na jeho realizaci přímo ve školách).

Na pedagogických fakultách berou učitelé v průměru o 8 tisíc méně než na jiných fakultách

Výdělky akademických pracovníků na pedagogických fakultách jsou podprůměrné ve srovnání s jinými fakultami. Loni tam byla průměrná mzda 33 019 korun, zatímco na veřejných vysokých školách obecně to bylo 41 871 korun. Sdělila to ministryně školství Kateřina Valachová. Převážně na mzdy pedagogů připravujících budoucí učitele dostanou v příštím akademickém roce pedagogické fakulty navíc 260 miliónů korun, dalších 650 miliónů mohou nejen na mzdy využít z evropských prostředků. Informuje o tom ČTK.

Na konečnou verzi kariérního řádu jsme hrdá, říká Kateřina Valachová

„Dojít k tomuto řešení bylo fakt hodně těžké. Moje zadání se celou dobu soustředilo na učitele. Chtěla jsem vědět, jak on zlepší sám sebe, jakou dostane podporu, aby skvěle učil naše děti. Proto jsem odmítala papíry, razítka či manažerské kompetence, které se původně měly ověřovat. Na konečnou verzi jsem hrdá a až v tento okamžik se s kariérním řádem plně ztotožňuji. Upřímně řečeno, doteď jsem si za ním úplně nestála,“ říká ministryně školství Kateřina Valachová v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.

EDUin: Jak by měl vypadat kariérní systém, aby byl funkční

Ministerstvo školství představilo návrh kariérního řádu pro učitele, který by měl vstoupit v účinnost v roce 2018. Bez větší míry nezávislosti v hodnocení, stanovených objektivních kritérií pro hodnotitele a integrace hodnocení ze strany žáků a učitelů bude jeho vliv sporný. Nejasnost funkce třetího stupně z něj činí spíše torzo k možnému dalšímu rozpracování.

Začíná Měsíc filmu na školách. Letošní hlavní téma je nucený odchod z vlasti

Projekt Příběhy bezpráví – Měsíc filmu na školách seznamuje žáky a studenty s moderními československými dějinami. Na téměř šesti stech českých základních a středních školách se tak budou v listopadu již podvanácté konat filmové projekce a besedy s pamětníky, historiky i filmaři. Žáci a studenti dostanou tentokrát příležitost seznámit se s příběhy lidí, kteří v minulém století z různých důvodů opustili své domovy.

Patří hidžáb do škol? Spor míří před soud

Zítra soud opět otevře „kauzu hidžábu v české škole“. Bývalá studentka muslimského vyznání podala na pražskou zdravotnickou školu letos v březnu žalobu kvůli zákazu nošení muslimského šátku hidžábu. Škola zákaz odůvodnila tím, že ve školním řádu nejsou povoleny žádné pokrývky hlavy.

Daniel Hůle: Nechat propadnout žáka je nemorální

Projít úspěšně první třídou základní školy není taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Do druhé třídy se v České republice nepodaří probojovat zhruba jednomu dítěti ze sta, vyplývá ze statistik ministerstva školství. Analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle v rozhovoru pro Lidové noviny poukazuje na to, že jde v rámci Evropy o raritu. Ve Skandinávii či v některých západoevropských zemích se totiž na základní škole nepropadá vůbec.

Ministerstvo připravuje změnu zákona – chce lépe chránit učitele

Ministerstvo školství chce lépe chránit učitele. Měly by k tomu přispět jasná definice jejich postavení a povinnost vyloučit žáka ze školy za opakované hrubé fyzické či slovní útoky nejen vůči pedagogickým pracovníkům. Podle informací ČTK jsou tato opatření součástí změny školského zákona, která se nyní na ministerstvu připravuje.

Příčiny odkladů podle psycholožky: Školy jsou příliš zaměřené na výkon

Podle údajů ministerstva školství tvořily odklady 10,9 % z celkového počtu zapisovaných dětí pro školní rok 2016/2017. Častěji bylo o odklad požádáno u chlapců, celkem u 11 233, dívek s odkladem bylo 5406. Drtivá většina dětí s odkladem byla přitom bez postižení. Děti s nějakým handicapem, například s mentálním nebo tělesným postižením, s více vadami, autismem nebo poruchami učení, tvořily méně než desetinu všech odkladů. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Ministryně školství dokončila návrh kariérního řádu, předloží ho vládě

Podstata kariérního řádu je jednoduchá, tvrdí reportáž Hospodářských novin: učitel, který bude lépe učit a ještě se k tomu bude vzdělávat, dostane více peněz. Dnes jsou učitelé odměňováni podle tabulek za odsloužené roky. Kariérní řád má pomoci zlepšit výuku a dostat k žákům šikovné a motivované učitele. Mělo by se díky tomu ve školách objevit i více mužů, kterých je kvůli nízkým platům ve školství málo.