Štěpán Drahokoupil pro Českou školu: Proč potřebujeme data (nejen) o romských žácích

čtvrtek 3. listopadu 2016 ·

Diskuse o sběru citlivých dat ve školství, tedy dat o etnické příslušnosti nebo zdravotním postižení, je v České republice spojena výhradně se sledováním počtu romských žáků. Opakovaně se objevují otázky ohledně legálnosti takového sběru, který letošní školní rok přebralo od České školní inspekce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jeho důvodech a využití. Proč taková data (někdy nazývána jako data o rovných příležitostech) vůbec potřebujeme a není jejich sběr v rozporu s lidskými právy?

Chtějme data pro sebe

Štěpán Drahokoupil (osf.cz)
Příběh sběru dat o etnické příslušnosti žáků je poměrně známý. Česká republika byla před téměř devíti lety odsouzena Velkým senátem Evropského soudu pro lidská práva za systematickou diskriminaci romských žáků v rozsudku D.H. a ostatní proti České republice. Jedním z důležitých důkazů byly právě informace o neúměrném zařazování romských žáků do tehdejších zvláštních škol. V rámci naplňování rozsudku se Výbor ministrů Rady Evropy pravidelně dotazuje českých úřadů na počty romských žáků, kteří jsou vzděláváni jako žáci s lehkým mentálním postižením. Data České školní inspekce z posledních tří let jednoznačně ukazují, že neúměrné označování žáků romského původu diagnózou lehké mentální postižení (LMP) nadále trvá. Romové tvoří přibližně jednu třetinu ze všech žáků s LMP, oproti přibližně 3 % v celém základním školství. Tyto údaje požaduje i Evropská komise kvůli nenaplňování směrnice o rasové rovnosti. Jen díky datům můžeme zjistit, zda změny na úrovni zákonů, vyhlášek a vzdělávacích programů mají dopad i v praxi.

Mohli bychom si sice postěžovat, že si zase úředníci a úřednice v Bruselu na Českou republiku něco vymysleli! Skutečnost je však taková, že data o rovných příležitostech ze školství potřebujeme hlavně my v České republice. A to kvůli tomu, abychom mohli vyhodnocovat, zda se nám daří naplňovat naše vzdělávací cíle a zda deklarované principy v našich zákonech nezůstávají jen na papíře.

Jen pro krátké připomenutí - hned první zásadou školského zákona je rovný přístup ke vzdělávání bez diskriminace, mimo jiné i na základě etnického původu. Diskriminaci na základě etnicity zakazuje i antidiskriminační zákon. Strategie vzdělávání do roku 2020 má jako první prioritu snižování nerovností ve vzdělávání. Logicky i Strategie romské integrace do roku 2020 má mezi svými cíli snižování nerovností ve vzdělávání a dokonce zmiňuje i téma sběru etnicky členěných anonymizovaných dat. Jak ale zjistit, že nedochází k diskriminaci a jak se daří žákům různých etnik, pokud nebudeme etnicky členěná data sbírat? Těžko. Jedna se studií ke sběru dat v Evropě to pojmenovává vcelku dobře svým vlastním názvem “Bez dat není žádného pokroku”.

Způsoby identifikace

I když budeme přesvědčeni o potřebnosti sběru dat, nemůžeme jen tak přejít otázky ohledně jejich zabezpečení nebo metodologie sběru. Česká školní inspekce a dříve Kancelář veřejného ochránce práv publikovaly data v takové podobě, že je zcela nemožné vystopovat podle nich konkrétního žáka v konkrétní škole. Data se sbírají navíc anonymně a nikde neexistují jmenné seznamy žáků podle jejich etnické příslušnosti. Srovnávání se sčítáním židů ze strany nacistického režimu tedy není vůbec na místě. Ale při vysvětlování, proč je sběr dat důležitý, musíme na tuto špatnou historickou zkušenosti brát jednoznačný ohled.

V případě metodologie se nám nabízí několik možností, ale v zásadě nejvíce diskutované jsou pouze dvě: sebeidentifikace a identifikace třetí osobou (více k ostatním možnostem a k tématu sběru dat můžete najít v briefing paperu Nadace OSF). Každá z nich má své klady a rizika. ČŠI, stejně jako MŠMT a Veřejný ochránce práv používá identifikaci třetí osobou. Tato metoda je často kritizována, protože se při ní používá hodnocení a odhad jiné osoby a nebere s v potaz, zda se někdo vnímá jako příslušník, příslušnice konkrétní skupiny. Identifikace třetí osobou používá stejný způsob hodnocení, jaký volí ti, co diskriminují. Pokud například Roma někdo nevpustí do baru, nepronajme mu byt nebo mu zbytečně přiřadí diagnózu LMP, tak se ho určitě nejdříve neptá, zda se skutečně cítí jako Rom, ale činí tak na základě vnější znaků, tedy zde je ve společnosti dotyčný za Roma považován. Díky této metodě máme sice “pouze” kvalifikované odhady, ale ty jsou rozhodně lepší, než jen obecný “pocit” ohledně jakýchkoliv počtů, který je spíše založen na předsudcích než na skutečnosti.

Při sebeidentifikaci má každý sčítaný možnost se vyjádřit samostatně k otázce a záleží na jeho vlastní identifikaci, než na tom, jak je někým dalším vnímán. Můžeme také očekávat, že podle této metody bude člověk více informován a může se na sčítání aktivně podílet. Počet Romů v rámci pravidelného sčítání lidu nám ale ukazuje největší nevýhodu tohoto přístupu. Pokud mezi Romy neexistuje dostatečná důvěra ve sčítání, můžeme získat naprosto nesmyslná čísla, kdy se počet Romů ve sčítání lidu pohybuje okolo 13 000.

Ani jeden z přístupů není v rozporu s českými nebo mezinárodními dokumenty o lidských právech. Existují sice smysluplná omezení (zabezpečení, anonymizace) při zpracování a využití citlivých dat, ale při jejich dodržení je sběr umožněn. Při sebeidentifikaci by byl potřeba souhlas rodičů, avšak při identifikaci třetí osobou to potřebné není. Naopak, za podmínek dostatečné ochrany dat a jejich správného využívání, jsou data o rovných příležitostech vnímána jako zcela klíčová. Nedávno vydaný komentář OSN k inkluzivnímu vzdělávání označuje nedostatek dat jako jednu z bariér pro kvalitní inkluzivní školství. Komentář rozpracovává Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, která o potřebě dat také mluví.

Ukázat změnu

Nedílnou součástí diskuse o sběru dat je jejich využití a cíl. V České republice se počet romských žáků vzdělávaných jako žáci s LMP používá k prokázání nerovného přístupu ke vzdělávání. To, že již neexistuje vzdělávací program pro žáky s LMP, nemění nic na tom, že romským žákům nebude nadále neúměrně přiřazována tato diagnóza. Stejně jako s transformací zvláštních škol na školy praktické nezmizela diskriminace. Jakoukoliv změnu by měla ukázat právě etnicky členěná data. Cílem je tedy snížit nerovnosti pro romské žáky. Jak poukazuje Patrick Simon ve zprávě pro Radu Evropy, stejná data mohou být totiž použita pro posílení stereotypů a stigmatizaci dané skupiny lidí. Pokud bude někdo chtít využít xenofobních a nenávistných nálad ve společnosti, bude používat přesně ta stejná data a například tvrdit, že romští žáci jsou prostě horší než etničtí Češi. Jinak by jich přeci nebylo tolik ve speciálním školství. Nelze tedy zůstat u samotných dat, ale je nutné jít za ně, osvětlovat důvody pro existující nerovnosti a snažit se je snižovat.

Jedním z příkladů využití dat mohou být Spojené státy americké. Ty sice dnes mají podle Hillary Clintonové větší problém se segregací, než tomu bylo v šedesátých letech, ale díky datům jsou schopni sledovat změny v průběhu let. Studie mapující segregaci u příležitosti 60 let od rozsudku Brown vs. školská rada (rozsudek D.H. je podle některých jeho evropskou verzí) ukazuje, že typický černošský studující bude mít ve třídě o 30 žácích osm bílých a 20 černošských spolužáků, kdežto typický bílý studující bude mít 22 bílých a dva černošské spolužáky. Z hlediska vývoje segregace na americkém Jihu studie uvádí, že před rokem 1968 tři se čtyř černošských studujících navštěvovali segregované školy. Po zavedení desegregačních plánů toto číslo po 20 letech kleslo na jednu čtvrtinu. V roce 2011 ale opět vzrostlo a každý třetí černošský studující se vzdělával v téměř výhradně černošské škole. Samotný sběr dat tedy nezmění nic na míře segregace, ale díky němu je možné sledovat dopady opatření podporujících inkluzi.

Při sbírání dat o romských žácích musí vždy probíhat diskuse, proč se takový sběr koná, k čemu slouží a jak jsou data zabezpečena a využívána. Pro odhalení nerovností ve vzdělávání jsou etnicky členěná data naprosto nezbytná a tyto informace by měl využívat hlavně český stát a až následně Evropská komise a Rada Evropy. Legitimní otázkou je, proč sbírat data pouze o romských žácích. Avšak odpovědí zde není data nesbírat, ale rozšířit sběr tak, abychom mohli mít i data o ostatních skupinách ohrožených nerovným přístupem ke vzdělání.



Autor pracuje v Nadaci Open Society Fund Praha

47 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
3. listopadu 2016 8:52  

Zajímavý a věcný text. Ale: chceme kvalitní data, nebo libovolná data?

Jana Karvaiová řekl(a)...
3. listopadu 2016 9:49  

Řečeno stručně - my ty data potřebujeme. Nejsou nám skoro na nic(tak jako jsou na nic v USA,kde dokonce segregace vzrostla), ale máme z toho dobrý pocit, když se můžeme porochňat v nějakých z těch čísel sestavených tabulkách.
Ještě pán zapoměl citovat ze studie OSF, že etnická data, jakkoli sebraná, nesmí, opakuji NESMÍ, sloužit k politickým a podobným cílům, a že metoda odhadu třetí osobou je považována za nejméně vhodnou metodu, která budí rozpaky na obou stranách - těch,co odhadují, i těch,co jsou odhadováni.

Josef Soukal řekl(a)...
3. listopadu 2016 9:51  

"Pokud bude někdo chtít využít xenofobních a nenávistných nálad ve společnosti, bude používat přesně ta stejná data a například tvrdit, že romští žáci jsou prostě horší než etničtí Češi."
Pokud bude někdo chtít tatáž data použít k apriornímu osočování škol, bude například tvrdit, že počet zaostávajících romských dětí není v první řadě výsledkem "péče" rodičů, ale diskriminace ve školství.

Josef Soukal řekl(a)...
3. listopadu 2016 9:54  

Komentář OSN se týká osob se zdravotním postižením. Je romská národnost rovněž zdravotním postižením?

mirek vaněk řekl(a)...
3. listopadu 2016 11:07  

Hezký článek, ale nikdo mi nevymluví, že pokud podporuji jen některou etnickou část obyvatelstva, tak se nejedná o diskriminaci. Jak k tomu přijde bílý Pepíček Vopršálek, který pastelky nedostane, když jeho bratranec z matčiny strany Děžo Horváth pastelky dostane, ač obě rodiny jsou stejně chudé.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
3. listopadu 2016 11:17  

A dostane pastelky bratranec z bratrancovy strany Nguen?

mirek vaněk řekl(a)...
3. listopadu 2016 11:38  

Bratranec Nguyen z matčiny strany je také rom, protože všechny tři maminky jsou sestry z romského etnika. Kdežto u Voprčšálka chodí na třídní schůzky tatínek.

Ygrain řekl(a)...
3. listopadu 2016 13:08  

DH rozhodně není ekvivalentem Brown v. Board of Education a tvrdit něco takového může jen demagog nebo ignorant.

poste.restante řekl(a)...
3. listopadu 2016 13:26  

Při sbírání dat o romských žácích musí vždy probíhat diskuse, proč se takový sběr koná, k čemu slouží a jak jsou data zabezpečena a využívána.

Diskuse koho s kým?
MŠMT a OSF?
"Odborníků" na vzdělávání z EDUINu a ČOSIV se servilními redaktory v televizi?

Nebo odborníků z praxe, řešícími konkrétní životní situace a příběhy v praxi?

Mám dojem, že učitelů se na jejich postoje v "diskusi" nikdo neptal.
Ti dostali jen befél shora a bububu, kdyby snad vlastní názor chtěli mít.
Takže kromě "inkluze po česku" už tu máme i "diskusi po česku".

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. listopadu 2016 13:45  

Takže kromě "inkluze po česku" už tu máme i "diskusi po česku".

Tak aspoň, že v oblasti činění prasáren jsme světoví.

Jana Karvaiová řekl(a)...
3. listopadu 2016 15:45  

Dnes jsem dělala rozhovor v rozhlase s panem Klusáčkem. Prý,že to nevadí, ty kvalifikované odhady.No,jak komu, že. Metoda identifikace třetí osobou je považovaná za nejhorší možné řešení zjišťování dat. I podle OSF. Navíc je zjištěno a deklarováno, že....tyto zjištěné údaje jsou zřídkakdy využívány pro účely měření diskriminace a vytváření zásad politiky na podporu rovných příležitostí..(citace z Briefing paper - Open society justice initiative).
Tato data mají údajně pomoci ke zlepšení vzdělávání Romů. No to by mě vážně zajímalo jak? Jako že si to přečtou a půjdou do sebe? Spíš budou tato nepřesná data opět sloužit k buzeraci ČR, kdy nám bude zase vyčítáno, jak moc romských dětí chodí do neexistujících praktických škol a učí se podle již zrušeného vzdělávacího plánu pro LMP žáky. Jako že malý fofr ve změnách a tak. To víte, stačí přeci lusknout prsty a už to je. Navrhuji radikální řešení - všichni romští žáci z neexistujících praktických škol šupem na základky. To byste viděli šrumec.První, kdo by dělal demonstrace by byli Romové.

Fanda Moudry řekl(a)...
3. listopadu 2016 15:49  

A ono se navrhuje dokonce sběr dat se jménem a zřejmě i rodným číslem? To aby MŠMT vědělo, kam se tito etničtí žáci posunuli? To by ale byl čirý rasismus zaměřený na jednu etnickou skupinu. Druhá varianta je pak "kvalifikovaný odhad MŠMT". Pro koho? Pro neziskové organizace? Ty tyto údaje hbitě přepošlou mimo území ČR na patřičná místa. Potom se z masmédií dovídáme o neskutečné xenofobii, rasismu, segregaci. A kruh se uzavírá!

poste.restante řekl(a)...
3. listopadu 2016 16:08  

A kruh se uzavírá!
A penězovod otevře kohoutek.

V. řekl(a)...
3. listopadu 2016 16:20  

.První, kdo by dělal demonstrace by byli Romové.
Myslím, že ne. První by byli aktivisté a neziskovky.

Jana Karvaiová řekl(a)...
3. listopadu 2016 16:42  

Dalším zajímavým faktem je to, že potřebujeme kvalifikované odhady pro tzv. "špatná fakta". Už kvalifikovaně neodhadujeme, kolik romských žáků a studentů úspěšně složilo maturitu, vystudovalo vysokou apod. Proč? Proč se soustředíme na negativa (údajná negativa)? Není to trochu špatně,Antone Antonoviči? Jestliže se při kvalifikovaných odhadech zaštiťujeme potřebou znát situaci vzdělávání romských žáků a studentů, měli bychom udělat celkovou analýzu jejich vzdělávací dráhy. Když už, že!
Shrňme si to. kvalifikované odhady jsou potřebné, protože pomáhají . Odhady se provádějí jen na základních a praktických školách. Kvalifikované odhady se neprovádějí na školách jiných. Co to vypovídá o českém školství? Prd.

poste.restante řekl(a)...
3. listopadu 2016 18:57  

Odhady se provádějí jen na základních a praktických školách. Kvalifikované odhady se neprovádějí na školách jiných. Co to vypovídá o českém školství? Prd.

Co to vypovídá o "sběračích dat"? - Všechno.

Petr Pan řekl(a)...
3. listopadu 2016 20:24  

Pokud například Roma někdo nevpustí do baru, nepronajme mu byt nebo mu zbytečně přiřadí diagnózu LMP
Štěpáne, Štěpáne nedáte si pokoj a nedáte? Být poradenským pracovníkem, chtěl bych vysvětlení, že paní Jano Zapletalová?

Včera jsem slyšel razovitu historku o naší okresní legendě – ženě, která dokázala do svých čtyřiceti let devatenáctkrát porodit. Rozsévačem byl její dementní manžel–invalidní důchodce (takto diagnostikovaný pro účely důchodového pojištění). Třetí strana vnímá tuto rodinu jako romskou. Kým se cítí být oni, netuším.
Jaký potenciál asi mají ti drobečkové, drahý Mendele?

Jiri Janecek řekl(a)...
3. listopadu 2016 20:25  

Já nevím, nešlo by ta čísla lépe odhadnout třeba z nějakých údajů o sociálně znevýhodněných dětech (to by měl mít asi ÚP podle různých dávek v nouzi nebo OSPOD). S tím, že by se tam teda navíc oproti dnešku ptali, do jaké školy dítě chodí (a jestli a jak často tam chodí, což by taky bylo dobře vědet).
Je myslím rozhodně lepší, když UP, který ta citlivá data o chudobě už má, k nim přidá číslo školy, než když se takto bude vařit z vody nějaká statistika.

Akorát bychom nepracovali se zdánlivě romskými dětmi ale s opravdu sociálně znevýhodněnými. Což by možná ale bylo lepší...
Myslím, že běžný učitel pošle špinavé zanedbané bílé děcko do zvláštní školy se stejnou radostí jako špinavého zanedbaného malého Roma.

To nikoho v té diskuzi nenapadlo?
----
Jinak teda k titulku (článek jsem nečetl) - "Proč potřebujeme data o žácích"
To se jako sbírá pro OSF? Není to náhodou jedna ze stran sporu DH vs ČR?

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. listopadu 2016 20:40  

dokázala do svých čtyřiceti let devatenáctkrát porodit

A co ta lenoška dělala těch dlouhých jedenadvacet let?

Jiri Janecek řekl(a)...
3. listopadu 2016 20:47  

"Pokud například Roma někdo nevpustí do baru, nepronajme mu byt nebo mu zbytečně přiřadí diagnózu LMP."
Trochu rozdíl vidím v tom, že byt se pronajme jednomu z mnoha, do baru se vejde několik z mnoha, tak psychologové myslím kvóty na přidělování LMP nemají... Navíc, vždycky se na to může podívat někdo jiný a přezkoumat.
Většina učitelů se asi shodne, že sociální zanedbání a vrozené snížení intelektu jsou různé věci. S tím, že jedna skupina z Olomouce tvrdí, že to sociální zanedbání se dá dohnat, bude souhlasit asi méně lidí, i když teda Romulus a Remus to dokázali.
V čem je myslím největší problém, že ono asi nejde tu vrozenou LMP a získané zanedbání moc dobře rozlišit... A to získané asi dohnat v normálním provozu...

Miloslav Novotný řekl(a)...
3. listopadu 2016 21:10  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Anonymni z 21:30 řekl(a)...
3. listopadu 2016 21:17  

Pane Novotný, šel by Váš příspěvek někde přečíst?

tyrjir řekl(a)...
3. listopadu 2016 21:40  

Za předchozí totality vedla cenzura ke zvětšení schopnosti lidí číst mezi řádky. Myslím a doufám, že se v tomhle směru historie opakuje.

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. listopadu 2016 22:00  

Za předchozí totality vedla cenzura ke zvětšení schopnosti lidí číst mezi řádky.

Komentář smazán
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.


Mezi těmito řádky jsem si přečetl, že jsme už zase v prdeli.
Děkuji! Hezký den!!!

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. listopadu 2016 22:11  

šel by Váš příspěvek někde přečíst?

Právě jsem si jej přečetl, a šéfredaktoru Komárkovi se vůbec nedivím.
I mne ten 'poturčený maďar' zvedl ze židle... A kdo to má jako být?
Děkuji! Hezký den!!!

Ygrain řekl(a)...
3. listopadu 2016 22:13  

"Já nevím, nešlo by ta čísla lépe odhadnout třeba z nějakých údajů o sociálně znevýhodněných dětech"

Přesně. Protože dokud se budou jen sbírat statistiky, mávat jimi v Bruselu a vykřikovat, že Romové jsou diskriminováni na základě rasy, nikdy se nikam nepohneme. Ono "neúměrně vysoké procento LMP" totiž není přisuzováno na základě romství, ale na základě opakovaného selhávání ve škole, které má kořeny v nepodnětném domácím prostředí. A tenhle problém nezmizí, pokud se nezačne řešit - a "schování" selhávajících žáků do hlavního vzdělávacího proudu, aby nám statisticky nevyčnívali, ho tedy rozhodně nevyřeší.

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. listopadu 2016 22:19  

problém nezmizí, pokud se nezačne řešit - a "schování" selhávajících žáků do hlavního vzdělávacího proudu, aby nám statisticky nevyčnívali, ho tedy rozhodně nevyřeší.

Nejenže nevyřeší, ale problém selhávajících žáků se ještě prohloubí

poste.restante řekl(a)...
3. listopadu 2016 22:30  

ale problém selhávajících žáků se ještě prohloubí
Jenže to je právě to, co naše "dobrotivé aktivisty" z OSF a jiných podobných spolků vůbec nezajímá.
Oni přece nepotřebují, aby se skutečné problémy romské minority skutečně řešily.
Co by potom dělali? Jak by prokazovali svou "prospěšnost" pro společnost?

Ygrain řekl(a)...
3. listopadu 2016 22:32  

"Nejenže nevyřeší, ale problém selhávajících žáků se ještě prohloubí"
A segregace taky, protože jakmile se někde nakumuluje větší počet "schovaných" žáků, se všemi výukovými i výchovnými problémy, které s tím půjdou ruku v ruce, nastane odliv ostatního žactva (jakož i kantorů, kteří si za mizerný plat nehodlají nechat ničit nervy a svatozář zdarma jim za to nestojí).

Sakra, vykašlete se už jednou na befely z Bruselu a namísto splachování peněz do záchodu za ně pořiďte asistenty pro sociálně znevýhodněné bez ohledu na rasu, zajistěte předškolní vzdělávání v sociálně vyloučených lokalitách a školákům doučování a kroužky, aby mohli dohnat, co rodina nezvládla.

Ygrain řekl(a)...
3. listopadu 2016 22:35  

"Co by potom dělali? Jak by prokazovali svou "prospěšnost" pro společnost?"
No, že by šli třeba doučovat, vypomáhat s přípravou do školy, spolupracovali s rodiči na vytvoření denního režimu, finanční gramotnosti atd?

Nicka Pytlik řekl(a)...
3. listopadu 2016 22:55  

spolupracovali s rodiči na vytvoření denního režimu, finanční gramotnosti

Přesně! A jak to mají zvládat děti, když nevidí příklady dobré praxe u svých rodičů.
Jenže, ono je přece výrazně jednodušší opírat se do toho segregačně diskriminačního školství.

poste.restante řekl(a)...
4. listopadu 2016 0:01  

Sakra, vykašlete se už jednou na befely z Bruselu

Právě sleduji zprávy na ČT24
V podtitulku se skví "Rasismus a xenofobie v Česku" a moderátor říká:
"Komise proti rasismu a nesnášenlivosti Rady Evropy zjišťovala jak se Česko vyrovnává s negativními jevy jako je rasismus anebo xenofobie..."

A pak promluví předseda této komise, pan Christian Ahlund
"Je mnoho romských žáků, kteří navštěvují zvláštní školy. Už dlouho doporučujeme, aby Romové chodili do běžných škol."
Mimochodem dost špatný překlad, neboť pan předseda mluví o "practical schools" a říká: We have recomended for a long time, that a Roma pupils ??? be transfered to normal schools."

Tak už je jasné, k čemu potřebujeme sčítat Romy ve školách?
Mohl by mi někdo říci, kdo je zodpovědný za relevantnost a správnost informací, které těmto evropským institucím poskytujeme?

A pochopí někdy tihle primárně rasističtí experti, že když Romové budou "transfered" do "normal schools", tak to problémy konkrétních žáků nevyřeší, ale že jim v tom u nás nikdo nebrání?

Nicka Pytlik řekl(a)...
4. listopadu 2016 0:09  

Těm udavačům o děti vůbec nejde.

Josef Soukal řekl(a)...
4. listopadu 2016 4:27  

"Nejenže nevyřeší, ale problém selhávajících žáků se ještě prohloubí."
Ale úkol bude splněn.

Jiri Janecek řekl(a)...
4. listopadu 2016 6:48  

Ještě bych se vrátil k tomu: "Pokud například Roma někdo nevpustí do baru, nepronajme mu byt nebo mu zbytečně přiřadí diagnózu LMP."
---
Pokud si dobře pamatuju, někde na Praze-Východ byl popotahovaný hostinský, že nezaměstnal romskou servírku na základě etnicity. V Teplicích majitelka realitky...
Nestálo by za to exemplárně odsoudit aspoň jednoho pracovníka OPPP za diskriminaci Romů? Nebo ho aspoň tahat v novinách a vláčet kanálama?
Za ty nesprávně přiklepnuté LMP... Ono za ta moudra, co píšou do papírů ("když se bude učitel víc snažit...") a za ten záhadný pokles diagnóz LMP po pokynech zvrchu, bych jim to docela přál. A možná by z nich vypadl i nějaký kloudný protiargument proti těm nejhorším zhovadilostem.

Nicka Pytlik řekl(a)...
4. listopadu 2016 13:11  

Ale úkol bude splněn.

Právě... Nesmí projet muž s koženou brašnou.

poste.restante řekl(a)...
4. listopadu 2016 13:18  

Nesmí projet muž s koženou brašnou.
Tak, tak.
Není čas, ptát se, kdo je kdo.

Proto zastřelíme pár pošťáků a učitelů a na jejich kostech vybudujeme základy spravedlivé společnosti bez xenofobních předsudků.

Josef Soukal řekl(a)...
4. listopadu 2016 13:39  

"To, že již neexistuje vzdělávací program pro žáky s LMP, nemění nic na tom, že romským žákům nebude nadále neúměrně přiřazována tato diagnóza. Stejně jako s transformací zvláštních škol na školy praktické nezmizela diskriminace."
V těchto výrocích jsou obsažena apriorní, předsudečná tvrzení. Sama o sobě podrývají důvěru ve sčítání a jeho obhajobu. I kdyby se pan Komárek na hlavu stavěl a snažil se pomoci "svým" autorů sebevíc (a na jiné "zapomínal"), jediné, čeho proromští aktivisté nejen na České škole dosáhnou, je jen další potvrzení skutečnosti, že otázka romských žáků je trvale traktována neeticky. Výsledky tomu budou odpovídat - pokud se něco změní, tak k horšímu. Je mi líto ztraceného času, který už možná nikdy nenajdeme.

Lena Galkina řekl(a)...
4. listopadu 2016 15:07  

Tak nechvalně známý rozsudek ESLP ve věci Denisa Holubová a spol proti ČR je podle právního rozboru právnický paskvil - a z těch cca 15 dětí tenkráte velmi tučně odškodněných - každý dostal 5 000 Euro - pouze jeden pracuje - žádné z těch dětí nevyužilo svou šanci dokončit si vzdělání a sami odešli ze škol ,kam byli přijati - peníze skončily patrně projezené ,prokouřené a propité - žádné z těch dětí ač si to mohly dovolit zaplatit nenavštěvovalo žádnou soukromou střední školu !

Jana Karvaiová řekl(a)...
4. listopadu 2016 17:11  

Lze někde tato fakta dohledat?

Nicka Pytlik řekl(a)...
4. listopadu 2016 18:31  

Lze někde tato fakta dohledat?

V duchu běžné argumentace odborníků na vzdělávání je, paní Karvaiová, odpověď jedoznačná.
Už se tu o těch věcech kdysi diskutovalo, takže je lze považovat za relavantní a především pak pravdivé. V případě potřeby můžeme bez jakéhokoli uzardění uvést, že jsme o tom četli na České škole. Proti tomu nemůže člověk, standardně myslící pro konkurenceschopnost v jednadvacátem století, namítat zhola nic. Tak nač se zabývat hledáním. Vždyť i ten hradní mluvčí má jen jedny ruce.
A kdyby po nás případně někdo požadoval nějakou omluvu, nebo co, můžeme se ohradit, že by nám takové ponížení mohlo nezanedbatelným způsobem přivodit újmu.

Miloslav Novotný řekl(a)...
5. listopadu 2016 9:46  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Miloslav Novotný řekl(a)...
5. listopadu 2016 9:49  

Pane Komárku, nad Vaší otrlostí mi zůstává rozum stát. Nemusíte to mazat, pro mne nejste kluk na pár facek, ale kluk, nad kterým bych brečel. Vím, že na konkrétní otázky neodpovídáte, přesto je položím:
1. Víte o nějaké zemi (státech), kde Romové mají lepší podmínky k dosažení co nejlepšího vzdělání, než je tomu v České republice? Buď takové státy vyjmenujte, nebo se k otázce nevyjadřujte.
2. Došlo Vám někdy, že to, co drží české Romy nad propastí bezvýchodné chudoby a negramotnosti, je český sociální sytém a česká vzdělávací soustava? Až to zničíte, a jestli se Vám to nedoneslo, tak Soros o to otevřeně usiluje a nijak se tím netají, čeští Romové to odnesou první a nejhůře. Pak budou i lakomci Češi v dárcovství konkurenceschopní s Barmánci (viz příšerný článek, který jste sem pověsil v den státního svátku)
3. Tušíte vůbec, že lidé jako Vy, Petr Uhl a ostatní příživníci na tzv. Romské otázce, jste rasisté takříkajíc s bílými límečky?
Zkuste se zamyslet nad svým pojetím „pomoci druhým“ u vědomí životního příběhu a díla Albetra Schweizera.

Nicka Pytlik řekl(a)...
5. listopadu 2016 10:36  

Trouba troubí, pane Novotný, podle předem daných not. Je to taková roura, vzduch jí proletí a rozkmitá se. Nic jiného v ní není. Chtít po troubě myšlenku je jako tančit valčík kandelábrem.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. listopadu 2016 23:22  

Mně ta celá diskuse připadá zbytečná. Proč potřebuje získávat data nějaký Drahokoupil celkem chápu. Asi by byl prospěšnější společnosti, kdyby se živil rukama, nebo dokonce hlavou, ale čert to vem.
K čemu ta data ale jako mají být dobrá, či užitečná, to netuším. Pokud zjistím, že v romské populaci je diagnostikováno osob s LMP větší podíl, než v populaci neromské, může to mít v zásadě tři příčinny. Jednak mohou být Romové pracovníky poradenských, či diagnostických pracovišť, tj. odborníky na diagnostiku LMP, označování za osoby s LMP záměrně lživě, což si vzhledem ke skutečnosti, že k diagnostice kognitivních schopností se užívají zejména standardizované testy, nedovedu představit - to by to v těchto zařízeních musely desítky a možná stovky psychologů záměrně falšovat a tomu ani trochu nevěřím. Jednak to může být tím, že ty testy jsou pro stanovení kognitivních schopností nevhodné, což je ale čistě odborná, nikoliv ideologická, či politická otázka, kterou mají řešit odborníci z řad psychologů a statistiků, nikoliv novinářů a politických aktivistů. Pokud tomu tak ovšem čistě hypoteticky je, pak se ptám, jak konkrétně nám v nápravě pomůže informace o tom, kolik je na kterém typu škol romských žáků? No a třetí, nejprostší a dle mého skromného soudu pravdivá možná příčinna je ta, že prostě romové mají v průměru velmi odlišné kognitivní schopnosti, než zbytek populace. K čemu nám v tomto případě poslouží informace o tom, kolik romských žáků je vzděláváno v jakém typu škol? O jaké diskriminaci je řeč? Čím ty Romy diskriminujeme? Tím, že na ně aplikujeme jednotná a pro všechny stejná pravidla, jejichž cílem je poskytování speciální, cílené a systematické podpory a mnohem individuálnější výuky, než jaká jim může být poskytnuta v třicetičlenném kolektivu?

Celé je to postavené na hlavu. A v té hlavě chybí mozek.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. listopadu 2016 23:36  

"Pro neziskové organizace? Ty tyto údaje hbitě přepošlou mimo území ČR na patřičná místa. Potom se z masmédií dovídáme o neskutečné xenofobii, rasismu, segregaci. A kruh se uzavírá!"

A mně je to jedno. A stejně tak dobrým 90% populace. Ať si pindaj, na to my jsme zvyklí.

Spíš bych se zaměřil na to, aby se pindalo za Sorosovo a ne za naše. Jestli to staříkovi dělá radost, tak to alespoň nějaký smysl má. Dotovat miliardářovy vrtochy ale nepovažuji za potřebné.

Pavel Doležel řekl(a)...
5. listopadu 2016 23:36  
Tento komentář byl odstraněn autorem.


Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.