Kulatý stůl SKAV a EDUin: Nakolik dnešní maturita odpovídá cílům vzdělávání?

Debatovat se bude o podobě státní maturity a o tom, k čemu a komu dnes maturita slouží. Jaká by měla být ideální podoba maturity, co by měla ověřovat a jakou formou? Nakolik současná podoba maturity naplňuje cíle formulované v Hlavních směrech vzdělávací politiky 2030+? Kolik potřebujeme mít v ČR maturantů? Jaký bude osud těch, co maturitní obor vystudují, ale maturitu nesloží? Co má být součástí společné (státní) části maturity a co přinese povinná maturita z matematiky a cizího jazyka?

Recenze: Bohumil Kartous: No Future

„Všechny prostředky povoleny! Pravděpodobné heslo autora, jehož provokativní styl může leckoho iritovat. S vášní a vervou sepsaná kniha pléduje za radikální proměnu českého školství. Je ale otázka, jestli pomůže posunout věci dobrým směrem, podobně krásných a nerealizovaných návrhů už zde totiž byla řada,“ píše Jan Lukavec na serveru iliteratura.

Jak a kam měnit české školství? Beseda s Ondřejem Hausenblasem 19. listopadu

Opakuje se historie? Mnoho lidí ze vzdělávání říká, že v poslední době uzrála naděje k systémové změně českého školství. EDUin na besedu pozval pamětníka a reformátora školství Ondřeje Hausenblase, který v 90. letech byl u zrodu mnoha dnes již legendárních spolků nebo programů, jako například PAU – Přátelé angažovaného učení nebo RWCT – Psaním a čtení ke kritickému myšlení. 

Podněty k materiálu: Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+

Dokument Hlavní směry vzdělávací politiky 2030+ byl zveřejněn 4. 11. 2019 a následně představen na konferenci v Praze dne 7. 11. 2019. Od pondělí 11. 11. 2019 do 31. 12. 2019 je možné prostřednictvím on-line formuláře posílat podněty, komentáře a připomínky k dokumentu.

Videozáznam z Kulatého stolu SKAV a EDUin na téma: NIDV + NÚV = ?

Jak by měl fungovat nový národní pedagogický institut? Jaký typ státní instituce ve školství potřebujeme? Jaké bychom měli mít nároky na vedení takové organizace? To byla mimo jiné témata Kulatého stolu, jehož záznam zveřejňuje SKAV. Diskutovali: Tomáš Bouda, Centrum dalšího vzdělávání PedFOU, Stálá konference ředitelů, Hynek Cígler, FSS MU, Dominik Dvořák, ÚVRV PedF UK, Václav Pícl, MŠMT, Eva Zirhutová, MAP Sedlčany.

Průzkum: Většina Čechů je proti povinné maturitě z matematiky i proti inkluzi

Zhruba tři pětiny dotázaných jsou proti povinné maturitě z matematiky (58 %) a začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných základních škol (63 %). Pro společnou maturitu pro všechny střední školy je necelá polovina (45 %) dotázaných (46 % je proti), zastánců centrálního hodnocení maturit jsou více než dvě pětiny (40 %), přičemž proti je 45 %. Postoj obyvatel České republiky k placení školného na veřejných vysokých školách je dlouhodobě negativní (více než dvě třetiny jsou proti) a v čase téměř neměnný. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

CVVM: Česká veřejnost hodnotí kvalitu vzdělávání příznivě

Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným i v roce 2019. Nejlépe hodnocená úroveň vzdělávání je u gymnázií a základních škol, naopak nejhůře u středních odborných učilišť. Vyplývá to z výzkumu Centra pro veřejné mínění.

Tomáš Feřtek: Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol

„Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora, aby svou práci opravdu mohli dělat dobře. Dnes je učitelství opravdu náročné povolání, a proto v celé Evropě platí, že je jich nedostatek a jejich vzdělání a schopnosti vždy neodpovídají úkolům, před které jsou postaveni,“ říká Tomáš Feřtek v rozhovoru pro časopis Svět neziskovek.

Michal Komárek: Projekt Chytré Česko říká - „České školy se místo pramenů poznání stávají spalovnami dětských talentů“

Po čase musím dát znovu za pravdu učitelům, kteří novináře považují za zaujaté až nenávistné šiřitele poplašných zpráv o stavu českého školství. Věta, kterou cituji v titulku a která pochází z textu nového projektu Chytré Česko je prostě a jednoduše odporná. Je zbytečně dramatická, nadnesená a navíc ten obraz přináší nechutné konotace.

Projekt Chytré Česko: České školství je v krizi

„Propad výsledků (v matematické a přírodovědné gramotnosti) o 15–20 bodů mezi lety 2006 a 2015 znamená propad z významně nadprůměrných pozic v rámci OECD do pozic průměrných,“ citát ze studie Daniela Prokopa a Tomáše Dvořáka uvádí nový projekt Chytré Česko. Deník Aktuálně a Hospodářské noviny v něm chtějí mapovat hlavní problémy českého školství a hledat jejich řešení.

Aktéři ve vzdělávání nejvíce volají po koncepčnosti státní politiky ve vzdělávání a její kontinuitě

Mezi TOP 5 témat, kterými by se podle výsledků šetření Delphi měla prioritně zabývat vzdělávací politika, patří oblast systémového řízení na národní úrovni, financování školství, přípravy nových učitelů, administrativy spojené s řízením škol a rozdílné kvality jednotlivých škol. Na těchto tématech panuje poměrně široká shoda mezi respondenty šetření, které zrealizovala Stálá konference asociací ve vzdělávání, z. s., ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd za podpory Nadace České spořitelny.

České školství nebaví děti ani učitele

České školství trpí řadou problémů. Analýza nadace Eduzměna ukázala, že se zhoršují znalosti žáků, děti chodí do školy nerady a jejich výsledky silně závisí na sociálním původu. Rozevírají se také nůžky mezi regiony i různými typy škol. O tom, jak situaci řešit, diskutovali v debatě Hospodářských novin ministr školství Robert Plaga, pražský radní pro školství Vít Šimral, vítěz ankety Ředitel roku Jiří Vymětal a předseda Fóra rodičů Petr Chaluš.

Ministr Havlíček: Stojím si za tím, že máme dobrý systém vzdělávání

„Teď se mnou možná nebude mnoho lidí souhlasit, ale já si nemyslím, že máme špatné školství. Nedávno jsem byl v Berlíně, kde představoval ředitel jedné z našich nejúspěšnějších startupových firem své výsledky. V následné diskusi řekl, že český vzdělávací systém je dvě stě let za opicemi. Rozčílil jsem se a říkám: Není to pravda. Vy jste toho důkazem. Protože hrajme na výsledek a vy jste hvězdný. Tak neříkejte v cizině, že máme špatné školství. Ostatně i já jsem jeho produktem a nemyslím si, že jsem céčkový hráč,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom ministr průmyslu Karel Havlíček.

Ministr Plaga: Finsko může být pro Čechy vzorem v důvěře ve školství

Pro zlepšení českého vzdělávacího systému je potřeba zatraktivnit povolání učitelů, vylepšit podporu škol a vybudovat vzájemnou důvěru mezi učiteli, rodiči, žáky a státní správou. Inspiraci by v tom Česko mohlo najít ve Finsku, jehož vzdělávací systém patří mezi nejúspěšnější na světě. Jeho systém se ale do Česka nedá převzít úplně, protože Finové mají jinou mentalitu. Na včerejší konferenci o finském vzdělávacím systému se na tom shodli ministr školství Robert Plaga (ANO) a šéf senátního školského výboru Jiří Drahoš (za STAN a TOP 09). Informuje ČTK.

Hledáme recept, jak zlepšit každou školu. Změnu ale zpomalují často rodiče, říká ředitel Nadačního fondu Eduzměna

"Chceme hledat, jaká podpůrná opatření je potřeba nastavit, abychom se dostali do fáze, že rodiče nebudou přemýšlet, do jaké školy dítě dají, protože všechny školy budou vykazovat velmi dobrou kvalitu. Předpokládáme, že nějaký takový recept bude existovat pro každou školu," říká v rozhovoru pro iHNED ředitel nově vzniklého Nadačního fondu Eduzměna Zdeněk Slejška.

Nadační fond Eduzměna představil své plány a cíle

Nadační fond Eduzměna dnes na tiskové konferenci představil své plány a cíle. Zveřejnil také celou studii Analýza výzev vzdělávání v České republice. Podle ní k hlavním problémům českého školství patří:

Tazatel: České školství, v současné podobě, mi trochu připomíná období husitství.

„České školství, v současné podobě, mi trochu připomíná období husitství. Všichni tvrdí, že jim jde o jediné, o spásu duše (o vzdělání). Ale na to, jaká je ta jediná správná cesta ke spasení, se názory dost liší. Na jedné straně konzervativní katolická (v čele s krajskými hejtmany, zájmy zaměstnavatelů, cut-off skóre, zastánci jednotných přijímaček, maturit ...), proti ní v mírné opozici umírněná pražská universita (třeba EDUin?). Dál radikální táborská a sirotčí (p. Štefl a jeho SCIO školy?) a dál množství drobných sekt, od pikartů po zárodky Jednoty bratrské (domácí vyučování, lesní školy a různé variace na svobodné vyučování..),“ napsal diskutující „tazatel“ v diskusi na České škole.

České školství nad propastí? Panelová diskuze (6.4.2019)

Zveme vás na panelovou diskuzi České školství nad propastí? Akutní problémy vzdělávání a jejich řešení..., která se uskuteční v sobotu 6. dubna 2019 od 14:30 do 16:00 v aule Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Akci organizuje spolek Pedagogická komora.

Polovina českých učitelů vykazuje příznaky vyhoření. Nadační fond Eduzměna přináší přehled stavu českého školství.

Téměř třetina (32 %) žáků, nejvíce ze zemí OECD, nerada chodí do školy. Polovina české veřejnosti je spokojena se stavem škol. Zároveň polovina učitelů vykazuje příznaky vyhoření. Pouze 30 % času věnují ředitelé tomu nejdůležitějšímu – pedagogickému vedení školy a 60 % základních škol nemá zřizovatele kvalifikovaného ve vzdělávání. Čísla ukazují, že jsou oblasti, které je třeba v českém školství změnit. Nadační fond Eduzměna chce reagovat na tento stav a najít řešení společně s těmi, kteří mají chuť spolupracovat.

Michal Komárek: Den učitelů „v zámku a podzámčí“. Jednoznačně převládla černá...

Vážně netuším, jak si může ministr myslet, že učitelé stojí o to, aby jim ministerstvo ukazovalo směr...
Mnoho učitelů přišlo dnes do škol v černém nebo s černou páskou na ruce. Protestují nejenom proti nízkým platům, ale i proti celkové zanedbanosti školství. Proti tomu, že se stále všude jen mluví o tom, že školství je priorita. Mají pocit, že politici a společnost jako taková na ně dost kašlou… Mezitím na ministerstvu: Předávají se medaile za zásluhy. Korunky za oblíbenost. Vedou se řeči: Že máme skvělé učitele, že jim věříme, že jim chceme dát všemožnou podporu, že s nimi chceme a budeme mluvit…