Známky nestačí, děti potřebují spíše zpětnou vazbu. Na jedničce pro celou třídu není nic špatného

sobota 19. listopadu 2016 ·

Mezinárodní výzkumy prokázaly, že nejlepších výsledků ve školách dosahují děti, které od svých učitelů dostávají zpětnou vazbu a umí se hodnotit samy i mezi sebou navzájem. V Česku se ale pořád nejčastěji používá známkování a na zpětnou vazbu se neklade tak velký důraz. Podle České školní inspekce učitelé pracují se sebehodnocením tříd jen ve třetině hodin a často spíše intuitivně. Karel Starý s Veronikou Laufkovou z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vypracovali první českou studii, která se zabývá takzvaným formativním hodnocením. To se orientuje na žáka, zvyšuje jeho motivaci a zlepšuje výkony mnohem víc než známky. Rozhovor s nimi přináší server Aktuálně.cz.


Veronika Laufková (pedf.cuni.cz)
Podle autorů studie je jedno, jestli žák dostane jedničku nebo trojku. Podstatné je, aby se dítě naučilo to, co má. Takový přístup samozřejmě souvisí i se změnou učení. "Když chcete učit jinak, zjistíte, že nelze klasifikovat známkou jedna až pět. Pokud chcete dítě něco naučit, nemůžete mu dát trojku a nechat to být," vysvětlují.

V rozhovoru padnou i tyto otázky a odpovědi:

Z vašeho výzkumu vyplynulo, že slovní hodnocení je mnohem efektivnější, žáci se toho naučí víc a pomáhá jim se zlepšovat. Měli bychom ho zavést na českých školách, i když je pro učitele mnohem náročnější?

Otázka už nezní jestli, ale jak. V zahraničí jsou o třicet let napřed. Když s tímto konceptem přišli Britové, většina mu nedůvěřovala, vzbuzoval obavy. Pak ale přišel zlom. V Británii je hodně rozšířené testování, a propagátoři tehdy přišli s tvrdými daty, které dokázaly, že žáci hodnoceni formativně dosahují lepších výsledků. Nejen, že je učení více baví, ale také se toho více naučí. To byl klíčový zlom, kdy si všichni řekli ano, to je důležité, pojďme to dostat do škol.

Znamená to, že máme zrušit známky?

Ne, to právě ne. To by vyvolalo hysterii. Už se to jednou stalo, když jsme řešili, zda nahradit známkování na prvním stupni slovním hodnocením. Nepřineslo to vůbec nic. Pro nás je teď důležité, aby se dobře hodnotit naučili učitelé, kteří cítí, že to potřebují. Zažili jsme paní učitelku, která si myslela, že dělá sebehodnocení, ale nebylo to tak. Řekla, ať zvedne ruku, kdo si myslí, že dobře pracoval. Pak ale někomu řekla, ne, ty jsi nepracoval dobře, sama vybrala další žáky, kteří podle ní pracovali dobře, a dala jim pochvalu. Ostatní dostali trestný domácí úkol. Tak to nefunguje.

Karel Starý (pedf.cuni.cz)
Jak tedy tento odlišný způsob hodnocení chcete dostat do škol? Ministerstvo školství vydá nějakou vyhlášku? Příkaz shora, předpokládám, nebude fungovat.

Ne, to by opravdu nefungovalo. Čeští učitelé nakonec vždycky dělají pořádně jen to, co sami chtějí a čemu věří, že má smysl. My chceme, aby se o hodnocení více učili studenti pedagogických fakult a učitelských oborů. Dnes se toho dozvídají minimálně. A také podpořit školy a učitele, kteří se k tomu odhodlají. Příští rok by školy měly možnost žádat o grant, který jim zajistí metodickou pomoc, jak správně hodnotit, a také finanční pomoc, aby měli čas se to naučit. Mělo by také více fungovat předávání zkušeností, naši učitelé se od sebe navzájem učí velmi málo. Zjistili jsme, že formativně hodnotí vždycky jen pár učitelů ve škole.


Celý rozhovor naleznete zde

13 komentářů:

Veronika řekl(a)...
19. listopadu 2016 20:06  

Snižte mi běžný výběr žáků ve třídě na 15 a dokážu zázraky.

Jirka řekl(a)...
19. listopadu 2016 20:22  

K podobným článkům přikládejte hned citované výzkumy, pane Komárku. O tom, jaké hodnocení může formovat, jsme si mohli přečíst v diskuzích na České škole mnoho. Podobné argumenty již byly mnohokrát vyvráceny. Proč se do diskuze pouštět znovu? Zřejmě spoléháte na to, že tisíckrát nic umořilo i vola. Proto je třeba se zabejčit. Děkuji? Hezký den?



Jiri Janecek řekl(a)...
19. listopadu 2016 20:32  

Myslím, že je to z toho Gregerova sborníku, co se tu řešil měsíc zpátky (právě jsem si ty dva interventy prokádroval; od roku 2000 je i mé pedagogické kurikulum asi tak 5x obsáhlejší než to jejich)...

Docela mne rozhodil ten druhý odstavec - "Podstatné je, aby se dítě naučilo to, co má". A jako co? Výstupy z RVP? A to jako jde?
----------------
"V Británii je hodně rozšířené testování, a propagátoři tehdy přišli s tvrdými daty, které dokázaly, že žáci hodnoceni formativně dosahují lepších výsledků. Nejen, že je učení více baví, ale také se toho více naučí."
Chápu to dobře tak, že britští propagátoři formativního hodnocení jsou pro testování? Podřizují se i tomu, že místo učení se s žáky připravují na testy? Pokud ne, jak toho dosáhnou? Pokud jo, proč se tím vůbec někdo inspiruje?

Nowak řekl(a)...
19. listopadu 2016 20:43  

Doufám, že není úplně pravda, že vznikla zcela první česká studie o formativním hodnocení. Snad se jím naši odborníci už někdy zabývali - aspoň v širším kontextu.
Rozumím z textu, že základem je, aby hodnocení nebyla jen známka bez jakéholiv komentáře. Učil jsem na řadě škol a běžným požadavkem při ústním zkoušení bylo, aby učitel na závěr sdělil známku a zdůvodnil ji. Samozřejmě lze dělat v tomto směru víc.

V době svého studia (docela dávno) jsem zaslechl o formativním hodnocení, ale ani v jednom ze 2 předmětů aprobace neslyšel ani náznak návodu, jak používat v praxi klasifikaci známkami 1 až 5. A článek naznačuje, že tento stav asi trvá dodnes.

Nowak řekl(a)...
19. listopadu 2016 21:03  

Zřejmě je řeč o této publikaci:
http://www.databazeknih.cz/knihy/formativni-hodnoceni-ve-vyuce-304930
Autorka navazuje na svou disertační práci. Její odborná publikační činnost je vzhledem k věku úctyhodná.

Q. E. D. řekl(a)...
19. listopadu 2016 21:40  

Veronika Laufková vystudovala učitelství českého jazyka a literatury a základů společenských věd a doktorské studium v oboru pedagogika. Působí jako odborná asistentka na katedře české literatury a jako výzkumná pracovnice Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě.

S výjimkou povinné praxe nikdy neučila. ;)

Fanda Moudry řekl(a)...
19. listopadu 2016 22:27  

30 žáků ve třídě a jedna hodina fyziky týdně. S tím sebehodnocením žáků poté nastává docela slušný problém. Na každého žáka zbývá 1 minuta a 30 sekund. A při tom je třeba probrat, procvičit, naučit, vysvětlit základní učivo. Mám obavy, že metody práce jsou v těchto případech velmi omezené. A to opět nikomu na ČŠI nedochází.

Renata Kalabisová řekl(a)...
19. listopadu 2016 22:53  

Ano, také nám toto ČŠI vytýkala, ale je to nesmysl - nedá se hodnoti každou hodinu, spíš po nějakém celku, po dokončení projektu atd. To zase vymysleli jedno kopyto a chtějí ho narvat všude. Ve Finsku školní inspekci zrušili - copak nemáme diplom, odpovědnost, abychom dokázali zajistit skutečně efektivní výuku bez mentorování ČŠI? To je nedůstojné!

laimes28 řekl(a)...
19. listopadu 2016 22:56  

na 1. místě v konkurenceschnosti ve světě je švýcarsko,má velmi tvrdý školský systém,individualismus,soutěživost,přísné hodnocení (12 stupňů),nikdo se s nikým nemaže....

Jana Karvaiová řekl(a)...
20. listopadu 2016 7:16  

No vidíte paní Howe, teď máme podobné myšlenky.

Petr řekl(a)...
20. listopadu 2016 8:41  

"copak nemáme diplom, odpovědnost, abychom dokázali zajistit skutečně efektivní výuku bez mentorování ČŠI? To je nedůstojné!"

Musím tak trochu oponovat. "Copak nemám 40 let řidičák, abych nezajistil efektivní a bezpečnou jízdu podle zákona? :-) "

ČŠI se nijak nezastávám, ale pokud by byla tato organizace úplně zrušena, kdo by aspoň trochu dbal nad dodržováním zákona a kdo by vnesl tzv. pohled zvenčí?
Pak by to musel dělat jedině zřizovatel a vrátit se ke školským úřadům. Tak by to snad šlo. Argumentovat Finskem je si myslím pošetilost. Jejich mentalita je úplně jiná jako naše. Co lze ve Finsku udělat a funguje to tam, to by u nás nefungovalo.
Spíš bych se přimlouval za systém našich jihozápadních sousedů - rakušáků. Jejich mentalita se celkem blíží té naší, už z dob rakouska-uherska :-)
Petr

Fanda Moudry řekl(a)...
20. listopadu 2016 9:00  

20. listopadu 2016 8:41

Pane Petře, a jsme u toho. Z Finska jsme v podstatě "okopírovali" RVP. Jde pak o skutečně funkční dokument v prostoru Čechy a Morava?

Jirka řekl(a)...
20. listopadu 2016 14:25  

Spíš bych se přimlouval za systém našich jihozápadních sousedů - rakušáků.

Omluvte můj jemnocit, ale mám rád naše sousedy Rakušany a dokonce obdivuji kulturu Rusů a žádný čechák mi to kazit nebude. Nevím, zda jim jejich mentalita dovoluje oslovovat hanlivě příslušníky jiných národů. Předpokládám, že některým ano, ale to jistě neurčuje kvality jejich školského systému.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.