Ivana Málková: Ohrožení tradičních škol

úterý 11. října 2016 ·

V poslední době vznikají desítky nových základních škol. Jaké jsou důvody, kdo je zakládá a ovlivní to školy tradiční? Jak lze poznat kvalitní školu? A mění se školy státní? V rozhovoru s Kritinou Zůbkovou o nad těmito otázkami uvažuje Ivana Málková, spoluzakladatelka první polistopadové soukromé základní školy v Československu.

Ivana Málková (archiv autorky)
Když jste v roce 1991 založili Školu Hrou, ukázali jste směr a cestu, po které se vydalo mnoho dalších. Dnes jsou podobných škol v České republice desítky. Co je podle tebe důvodem?

Co rodičům a učitelům ve stávající nabídce tradičních škol chybí, že volí „vlastní“ cestu? Někde jsem zaslechla, že od roku 2010 vzniklo 74 nových škol. S některými zakladateli jsem byla v kontaktu, když měli zájem konzultovat „jak školu založit“. Díky tomu jejich důvody znám. Hledali pro své děti bezpečné prostředí, ve kterém je chyba vítanou výzvou, pedagog zaujímá roli naslouchajícího průvodce, učivo dává smysl, děti se v aktivitách potkávají v různých věkových skupinách, a to vše v estetickém a podnětném prostředí, v ideálním případě ve spojení s přírodou. Mnoho rodičů se ke kroku založení vlastní školy rozhodlo poté, co prozkoumali nabídku škol v místě jejich bydliště, a ta jim nevyhovovala.

Většinou jsou tyto školy stále označovány jako školy „alternativní“ a hlavní vzdělávací proud určují školy státní. Jedná se opravdu ještě o alternativu?

Slovo alternativa znamená „jiná možnost“, takže v tomto směru je označení výstižné. Mnoho lidí si ale pod slovem „alternativní“ představuje spíš něco, co vybočuje, vymezuje se, zavádí nestandardní prvky.

V tomto případě je označení nepřesné. Nově vznikající školy jsou rozšířením stávající nabídky a přirozeně se tvořícím doplňkem tradičních škol. Vzpomínám si, jak jsem se v roce 1991 dostala poprvé na „západ“, tedy do Dánska. Během týdne jsem navštívila deset škol různého typu od klasických až po velmi ojedinělou tzv. Friskole. Přestože mezi nimi byly velké rozdíly, jedno měly společné: Ve všech bylo přátelské klima a pedagogové i děti přirozeně a s radostí komunikovali. Cítila jsem se tam vítaná. Děti si s učiteli tykaly, směly do sborovny, nedostávaly známky, neexistovala tam možnost propadnout znovu do stejného ročníku a každé dítě bylo přijato na školu, kterou si vybralo. První roky pak ukázaly, zda „na to má“ nebo ne. Pro mne nově vznikající (tedy alternativní) školy u nás nabízí to, co by mělo být běžnou - normální nabídkou.

Řada učitelů a rodičů považuje za nemožné, aby se dítě v takovém typu školy naučilo totéž, jako na „normální“ škole. Někteří považují takové školy dokonce za škodlivé, a upozorňují na riziko rozvratu zažitých hodnot školství. Co je opravdovým klíčem ke vzdělání dětí?

S ohledem na fakt, že nejstarší alternativní školy vzniklé po roce 1989 mají za sebou více než čtvrt století existence a vyšly z nich stovky úspěšných absolventů, jsou spekulace o „nebezpečnosti“ dopadu takto vedených dětí a studentů jednoznačně vyvrácené.

Je součástí vývoje, že část rodičů dává impuls ke vzniku nových škol a jiná část rodičů lpí na tradičním pojetí. Učitelé a rodiče, kteří se brání změnám, jsou často lidé, kteří mají nedůvěru nebo strach z neznámého, a tak upřednostňují to, co sami zažili. Nedávno jsem slyšela názor jedné maminky prvňáka, která říkala, že správná škola je ta, do které se dítě bojí. Protože kdyby se nebálo, tak se nebude učit. Podobné systémy přesvědčení jsou poměrně časté.

Co by takovým rodičům mohlo pomoci, aby své postoje změnili?

Nemyslím si, že je dobré tyto rodiče a učitele chtít měnit. Každý člověk je jiný, pochází z jiné rodiny a vyznává jiné hodnoty. A je v pořádku tyto odlišnosti respektovat. Co můžeme udělat, je šířit informace o tom, že škola může vypadat jinak.

A jak to vidíš s proměnou státních škol? Co by jim pomohlo, aby se staly otevřenými ke změnám?

Znám školy, kde se učitelé pravidelně vzdělávají, inspirují mezi sebou, chodí na supervize, mají své mentory, sdílí obtížné kazuistiky, zajímají se o nové trendy a možnosti, jak vyučování co nejvíce přizpůsobit tak, aby je učební proces bavil a dokázali se věnovat předepsaným tématům. Pro tyto školy je typické, že mají akční ředitele/ředitelky a dlouhé čekací listiny se zájemci o přijetí.

Existují ovšem i školy, kde to vypadá, že se v nich zastavil čas. Vyučovací hodiny určuje zvonění, lavice jsou uspořádané v řadách, učitel stojí proti dětem, děti většinu času poslouchají, opisují a opakují, jsou srovnávány, známkovány a trestány. Rodiče mají strach se školou komunikovat a pokud se o to pokusí, cítí se nevyslyšeni. Škola přenáší velké množství práce domů, učitelé své požadavky na domácí přípravu dětí nekoordinují mezi sebou, takže se stává normou, že dětem příprava na další den zabere i několik hodin času. To otravuje atmosféru v rodinách a bere dětem chuť se učit. V těchto školách lze začít se změnami tehdy, až se pro to pedagogové sami rozhodnou. Dalším impulsem může být nový ředitel/ka s chutí jít do změny nebo nezájem rodičů o školu – tedy prázdné třídy.

Přes tvůj postoj „dát školám čas ke změně dozrát“ máš nějaký tip, s čím a jak začít?

Ráda bych se zdržela předkládání obecných tipů, jak reformovat školství. Odpovím, co jsem vypozorovala během třiceti let praxe a co mi dává smysl.

Zaměřila bych se na péči o stávající učitele. Pokud na ně budeme vyvíjet tlak, aby se změnili, je to cesta, jak je ztratit. Oni jsou ti, které ke změně potřebujeme získat. Mnozí z nich nebyli od ukončení studia na stáži v jiné škole, neví, jak učí jejich kolegové a nikdy neviděli ze záznamu sami sebe. Netuší, že je třeba se celoživotně vzdělávat a pracovat na osobním rozvoji. Učitelé by měli mít svého průvodce-důvěrníka, pravidelně navštěvovat školní supervize a měla by pro ně existovat „help linka“ na které by mohli konzultovat aktuální situace, se kterými si neví rady a potřebují je sdílet anonymně.

Prověřovala bych skutečný zájem a vlohy budoucích učitelů. Jejich přípravu na cestu pedagoga je třeba založit na kvalitní, rozmanité a rozsáhlé praxi. Měli by se učit od řadových učitelů na různých typech škol. Sledovala bych jejich zájem o toto povolání na souvislých praxích, kde by viděli chod školy v průběhu celého školního roku i se všemi vedlejšími aktivitami, povinnostmi a komunikací s rodiči dětí. Každý budoucí i současný učitel by měl podle mne projít i nějakou formou terapeutického výcviku, aby se pod odborným vedením podíval na svá vnitřní zranění a „slabé stránky“ a naučil se s nimi vědomě zacházet.

Jaké jsou metody, kterými na sobě učitelé mohou pracovat?

Kromě již zmíněných výcviků s terapeutickým zaměřením, je sebepoznávacích možností mnoho. Jako ředitelka školy jsem podporovala osobní rozvoj zaměstnanců a oni byli ti, kdo si vybírali formu. Zajímali se o astrologii, numerologii, One Brain, systemiku, psychoterapii, konstelace, koučink, supervize, Reiki, automatickou kresbu, arteterapii, muzikoterapii a mnoho dalších.

V čem konkrétně je poznání takových metod prospěšné pro učitele? Jak může pomoci při výuce? Například studium astrologie nebo konstelace (pro leckoho jakési čáry-máry) mi do „vědeckého“ světa škol příliš nesedí.

To na tom bylo právě to zajímavé. Jak dokázali získané zkušenosti zúročit. Například součástí metody One Brain jsou informace, co vše je vepsané v našich tvářích. Představ si, že díky tomu dokážeš například vyčíst, které dítě potřebuje při řešení situací podporu a které si rádo na věci přichází samo. Všechny tyto techniky mají jedno společné – stávají se nástrojem léčení našich vnitřních zranění a nabízí možnosti, jak s nimi zacházet. Mně například konstelace přinesly větší pochopení pro rodinné příběhy dětí a kolegů. Přestala jsem rodiče dětí posuzovat a přistupovala k nim s větším respektem.

Co bys doporučila školám, které chtějí být přátelské k dětem?

Nejlépe finančně nenáročné a se značným dopadem na pohodu ve škole jak mezi dětmi tak mezi dospělými? Přeju si, aby se přestalo na prvním stupni známkovat, aby škola začínala v devět hodin, snížil se tlak na výkon, přestali jsme děti srovnávat mezi sebou, aby poznávání probíhalo formou projektů, aby se výuka přestala dělit na hlavní a vedlejší předměty, aby levá i pravá hemisféra měla vyvážený prostor na rozvíjení se, aby učitelé uměli zacházet s vlastní zranitelností a byli citliví ke všemu, s čím se na ně děti obrátí. A pro učitele si přeju, aby o ně bylo pečováno a podařilo se nám probudit jejich ochotu ke změnám.

Měřit kvalitu škol je dost ožehavé, záleží na kritériích. Jak se lehce může orientovat rodič?

Záleží na tom, jaké hodnoty rodiče vyznávají. Ten, kdo má rád pevný řád, autoritativní přístup a tresty, bude za kvalitní školu považovat jinou než ten, pro koho je nejdůležitější, aby dítě chodilo do školy rádo a setkávalo se s učiteli, kteří jsou laskaví a citliví. Mé doporučení je: Hledejte takovou školu, kde pedagogové vyznávají podobné hodnoty jako vy doma. Mějte na paměti, že s těmito lidmi bude vaše dítě po dobu devíti let trávit více času než s vámi a budou na něj mít výrazný vliv.

Pro mne je jeden z nepřehlédnutelných ukazatelů nekvalitní školy rychlost, s jakou škola připraví natěšeného prvňáka o radost a zájem o učení. Nedávno jsem slyšela příběh jedné maminky, která druhého září budila syna: „Vstávej, jdeme do školy.“ a klouček odpověděl: „Nikam nejdu, už jsem tam byl.“


Se souhlasem Ivany Málkové převzato z jejího blogu

140 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
11. října 2016 7:04  

"Vyučovací hodiny určuje zvonění,..."

Ach bóóóže.

tlumočník řekl(a)...
11. října 2016 7:25  

Děti si s učiteli tykaly, směly do sborovny, nedostávaly známky, neexistovala tam možnost propadnout znovu do stejného ročníku a každé dítě bylo přijato na školu, kterou si vybralo.

Byl jsem se podívat na několika gymnáziích v Dolním Sasku, navštívil jsem jedno gymnázium v Bavorsku, viděl jsem několik škol v Braniborsku. Nikde žáci učitelům netykali, ve sborovně jsem je neviděl, dostávali známky a mohli propadnout. Je pravda, že v Německu je na gymnázium přijat každý uchazeč, neexistují přijímací zkoušky.
Jak jen to ti Němci dělají, že s tak nemožným vzdělávacím systémem (škola dokonce začíná již od 8 hodin!) jsou mezi nejlepšími v Evropě?

mirek vaněk řekl(a)...
11. října 2016 7:38  

Že by školka do 18-ti let?

Charlie řekl(a)...
11. října 2016 7:50  

Kromě již zmíněných výcviků s terapeutickým zaměřením, je sebepoznávacích možností mnoho. Jako ředitelka školy jsem podporovala osobní rozvoj zaměstnanců a oni byli ti, kdo si vybírali formu. Zajímali se o astrologii, numerologii, One Brain, systemiku, psychoterapii, konstelace, koučink, supervize, Reiki, automatickou kresbu, arteterapii, muzikoterapii a mnoho dalších.
Víc není třeba dodávat.

Jan Hučín řekl(a)...
11. října 2016 8:19  

Existují ovšem i školy, kde to vypadá, že se v nich zastavil čas.

A stále znovu a dokola. Které to jsou? Kolik jich je? Máte na to nějaká data, nebo je to jen váš pocit?

Radomír Palát řekl(a)...
11. října 2016 9:21  

"Hledali pro své děti bezpečné prostředí, ve kterém je chyba vítanou výzvou, pedagog zaujímá roli naslouchajícího průvodce, učivo dává smysl, děti se v aktivitách potkávají v různých věkových skupinách, a to vše v estetickém a podnětném prostředí, v ideálním případě ve spojení s přírodou." - rádi uvítáme nové žáky v naší škole, ač státní, vše výše napsané o nás platí také... Jsem přesvědčený o tom, že to platí v 99% současných škol....

Anonym řekl(a)...
11. října 2016 9:25  

Ezožena...

Fanda Moudry řekl(a)...
11. října 2016 9:45  

"Mnoho rodičů se ke kroku založení vlastní školy rozhodlo poté, co prozkoumali nabídku škol v místě jejich bydliště, a ta jim nevyhovovala. "

Jak dlouhou životnost má tento typ rodinné školy? Jepičí? V rozmezí první až devátá třída?
A kolik je školné? Je to potom škola pro všechny?

Tajný Učitel řekl(a)...
11. října 2016 14:41  

"...a každé dítě bylo přijato na školu, kterou si vybralo. První roky pak ukázaly, zda „na to má“ nebo ne. Pro mne nově vznikající (tedy alternativní) školy u nás nabízí to, co by mělo být běžnou - normální nabídkou."

No děs! To jako, že je neselektují cermatestama? To jako že dopředu nevědí, zda jsou děcka hodné dalšího studia? To rozum nebere. No jó počkat, že to budou ti alternatívní skandináfci co maj ropu. No ti si to hošánku mohou dovolit. U nás aj cermat musí mit co žrat.

Tajný Učitel řekl(a)...
11. října 2016 14:43  

Jsem přesvědčený o tom, že to platí v 99% současných škol....

Proto rodiče podstupují byrokratické peklo a zakládají jiné.

Eva Adamová řekl(a)...
11. října 2016 14:45  

Ano v poslední době skutečně vznikla celá řada soukromých škol především v Praze, v její okolí a v dalších velkých městech. Neustále se hovoří o tom, že příčinou je nespokojenost rodičů hledajících alternativu. Jenže, když se nad tímto nárůstem soukromých škol logicky zamyslíme, musí každého trknout, že to má úzkou souvislost s demografickým vývojem. Přibylo dětí a někteří ucítili příležitost vydělat na nespokojenosti rodičů se školami narvanými až na půdu, s maximálním povoleným počtem žáků ve třídách a bez odborných pracoven. Jen bych si dovolila připomenout, že to není chyba učitelů či ředitelů, ale zřizovatelů a ministerstva, ti si nechali ujet vlak.

Josef Soukal řekl(a)...
11. října 2016 16:15  

Skandinávci si mohou dovolit leccos, o čem se nám může jen zdát - málo dětí ve třídě jako normu, spoustu asistentů, specializované profese v každé škole. Tp řekněme, vzdělávání promění. Ovšem co se týče srovnání výsledků vzdělávání středoškoláků selektovaných a neselektovaných, o tom prakticky nevíme nic; přesněji o tom můžeme tak nanejvýš hloupě vtipkovat.

Radomír Palát řekl(a)...
11. října 2016 16:31  

Ať si "byrokratické peklo" podstupuje kdo chce, tvrdím, že drtivá většina základních škol u nás splňuje to, co jsem opsal do uvozovek. Důvodů pro založení "alternativní soukromé" školy je zajisté mnoho, ale naše školy se za 20 let (co učím) změnily - k lepšímu.

Miloslav Novotný řekl(a)...
11. října 2016 19:14  

„S ohledem na fakt, že nejstarší alternativní školy vzniklé po roce 1989 mají za sebou více než čtvrt století existence a vyšly z nich stovky úspěšných absolventů, jsou spekulace o „nebezpečnosti“ dopadu takto vedených dětí a studentů jednoznačně vyvrácené.“
Tak teď nevím, je tohle důkaz sporem nebo spor s důkazem, nebo co?
Poslední odstavec by ani podnikatelka Nováčková líp nenapsala. A ten vousatý asi třicetiletý vtip, podaný jako příhoda, no nekup to? A zadarmo.
Doporučuji nahlédnout do diskuse na blogu. Jednak tam za titulkem je otazník, a druhak autorka tam také opravuje pomýlené. Takže v tom nejsme sami.

Vl.Václavík řekl(a)...
11. října 2016 23:27  

Pane Novotný, opusťme téma sumativní - formativní hodnocení a podívejme se, jak je to s těmi alternativními školami, o nichž se zmiňuje paní Málková.
Nová tradice alternativních škol u nás potvrzuje v tomto případě úspěšnost našeho návratu mezi vyspělé země po roce 1989. Jinak ovšem tradice alternativních škol vycházejících z reformních pedagogických koncepcí je více než stoletá. Takových škol jsou přinejmenším stovky. Stačí se třeba podívat na portál paed.com.
Kolega tlumočník navštívil několik škol v Německu. Také jsem byl ve školách v Dolním Sasku, Bavorsku i jinde - jednalo se převážně o Grundschule (náš 1. stupeň). A tam platilo, co napsala paní Málková: Na první pohled přátelské klima, přirozená a radostná komunikace. A já dodávám - na první pohled způsob vyučování odlišný od našich zvyklostí. Jednalo se například o tzv. otevřené vyučování. V jedné škole (byla to Gesamtschule - končí maturitou) mi paní ředitelka řekla: "Nedávno zde byla skupina učitelů z Ruska. Když viděli naši výuku tak utrpěli kulturní šok".
Pochybujícím doporučuji prožít si takový kulturní šok v realitě.

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. října 2016 1:33  

Jakýpak šok, pane Václavíku. Úplně stačí zrušit ervépé i s těmi výstupy, klasifikaci, předmětové uspořádání výuky, zápisy do třídnice, dozory na chodbách, českou školní inspekci, a vyměnit rakouskouherské ředitele za inovativní. Nebo si vážně myslíte, že jsme také nějací nesvéprávní blbečci, kteří se neumí radovat ze života?
Pusťte dneska žáka na záchod v době výuky, a jste v otevřené prdeli, milý pane. Co nám to tu vůbec vyprávíte? Jděte to říct na ministerstvo i s celým expertním eduínem.

Josef Soukal řekl(a)...
12. října 2016 6:16  

Vždycky mne fascinuje, proč zastánci či provozovatelé alternativních škol potřebují při prezentaci sebe sama nejdříve nakydat hnůj na nealternativní většinu. Nemohli by to své přátelské klima přenést ze svých tříd i do veřejné diskuse? Pro začátek bych jim doporučil, aby si i jiné než "své" učitele dokázali představit jako lidi, kteří mají zájem na vstřícné komunikaci se žáky a kteří se svým žákům snaží vytvořit co nejlepší vzdělávací prostředí. Myslím si ale, že pro nejrůznější paní Málkové a spol. by to to znamenalo cosi jako kulturní šok.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
12. října 2016 6:45  

"Pusťte dneska žáka na záchod v době výuky, a jste v otevřené prdeli, milý pane."

Nepusťte a jste tam taky...

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
12. října 2016 8:12  

Já bych Vás, pane Václavíku, nechal učit jeden rok na nevýběrové škole a bylo by po debatách. Získal byste studijní materál na dalších deset let.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. října 2016 9:50  

Když už nic jiného, alternativní soukromé či nesoukromé školy mají pozici ve vzdělávacím systému vždy ztíženou potřebou neustále obhajovat svoji existenci, dokazovat, že absolventi jsou úspěšní, že se žáci něco naučí, že dále studují a nalézají uplatnění, že se žáci neválí po kobercích, že si nemůžou dělat jen to co chtějí apod. Na placených školách je to pak zcela jiné kafe. Míra osobní odpovědnosti za studijní výsledky individuálních žáků je nesrovnatelná. Z tohoto pocitu odpovědnosti pramení přirozeně potřeba najít takové metody výuky, které prokazatelně, tj dle výzkumu, nesou nejlepší výsledky při co nejmenším stresu; také potřeba efektivně spolupracovat s rodinou. Že je zde toto doposud vnímáno jako alternativní, je česká tragédie. Jinak jsou učitelé nejlepší.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
12. října 2016 9:59  

Na placených školách je to pak zcela jiné kafe. Míra osobní odpovědnosti za studijní výsledky individuálních žáků je nesrovnatelná.

Netřeba komentáře.

Vl.Václavík řekl(a)...
12. října 2016 10:01  

Pane anonyme, mám učitelskou aprobaci a učil jsem na normální základní škole.

poste.restante řekl(a)...
12. října 2016 10:16  

Když už nic jiného, alternativní soukromé či nesoukromé školy mají pozici ve vzdělávacím systému vždy ztíženou potřebou neustále obhajovat svoji existenci,...

Když už nic jiného, tak by představitelé a zastánci alternativních škol nemuseli obhajovat svou existenci kydáním hnoje na školy veřejné.
Prostě proto, že tak velí obyčejná lidská slušnost.

poste.restante řekl(a)...
12. října 2016 10:19  

a učil jsem na normální základní škole.
Při vší úctě, pane Václavíku, kdy?

Víte, já shodou okolností učil na gymnáziu někdy kolem roku 1995.
Srovnávat školu tehdy a dnes - to prostě nelze.

Josef Soukal řekl(a)...
12. října 2016 11:05  

Na ZŠ jsem vyučoval v l. 1985-95. Během tohoto desetiletí se ZŠ proměnily - v dobrém i ve zlém - tak, že srovnávat zkušenosti z prvních a posledních let v některých ohledech prostě nelze. Dnes z pozice učitele slušného víceletého gymnázia vidím působení na běžné ZŠ jako specifickou pedagogickou disciplínu, pro niž bych se musel znova soukromě kvalifikovat. A aniž bych omlouval ty učitele, kteří svoji práci flákají nebo kteří na ni nestačí, těm, kdo si výuku na ZŠ neozkouší na vlastní kůži, mohu doporučit, aby místo rozdávání nejrůznějších nálepek a dobrých rad raději mlčeli.
Také by mne zajímalo, kolik procent žáků v alternativních školách pochází z rodin tak či onak problematických (když už tedy odhlédneme od počtu žáků ve třídách). Ono to dneska vůbec není jen o výuce a přípravě na ni; kolik sil pak učiteli zbývá? Ale na tohle téma zde psali zasvěcenější.

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. října 2016 11:21  

alternativní soukromé či nesoukromé školy mají pozici ve vzdělávacím systému vždy ztíženou potřebou neustále obhajovat svoji existenci

Zkuste si to přečíst znovu, a tentokrát pozorně, nejlépe několikrát za sebou.
'Pozice ztížená potřebou se obhajovat, pozice ztížená potřebou se obhajovat...'
Tedy, někdo má potřebu se obhajovat, a proto má ztíženou pozici. Pak tedy nechť tu svoji potřebu utlumí, přestane se neustále obhajovat, a jeho pozice ve vzdělávacím systému se odtíží.
Nabízí se také otázka, proč potřebu obhajovat se vůbec má. Někdo jej ohrožuje, háže mu klacky pod nohy, pomlouvá jej? Orgány správy a samosprávy ve školství? Politická reprezentace? Média? Kolegové ze státních škol? Rodiče? Dneska? Cha!
A jak už tady několikrák zaznělo, vedení případné obhajoby je poněkud svérázné.
Bude-li venku pršet, pochlubím se nový deštníkem tak, že souseda označím za debila.
To je logika, panečku. Pytlici se z toho zklátili.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
12. října 2016 12:45  

Pane Václavíku, při vší úctě, jak již bylo napsáno předřečníky, mohl byste upřesnit kdy přesně to bylo, kdy jste učil na té základní škole jako ještě řadový učitel na plný úvazek?


Jestli to není tajemství. Děkuji.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. října 2016 15:22  

Někdo jej ohrožuje, háže mu klacky pod nohy, pomlouvá jej? Orgány správy a samosprávy ve školství? Politická reprezentace? Média? Kolegové ze státních škol? Rodiče? Dneska? Cha!

Pytlíku, svatá prostoto, evidentně jste nikdy nepracoval v alternativní škole na malém městě. Cha!

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. října 2016 16:09  

To Vy nejspíš denně.
Tak kdo s uvedených to je? Konkrétně! Ať si jej řádně podáme.

Josef Soukal řekl(a)...
12. října 2016 18:57  

Tajný má za sebou tolik zkušeností - kdysi tak nějak naznačoval, že rozumí i výuce matematiky. Druhá možnost je, že prostě cafrá o čemkoli, co se mu zrovna hodí do krámu.

Miloslav Novotný řekl(a)...
12. října 2016 20:02  

Pane Václavíku, odpovídáte jinde na něco jiného. Čekat od Vás argumenty nemá smysl. Ale budiž. Nejdřív se ovšem musím vyrovnat s tím návratem mezi „vyspělé země“. Vnímáte, jaké urážky rozdáváte? Když brouzdáte po Německu, dovolil byste si tohle říct Němcům? Blahopřát jim k úspěšnému návratu mezi „vyspělé země“? Přesně s tím Vaším důrazem na datum, tj. v Bavorsku se úspěšně vrátili v pětačtyřicátém, kdežto v Drážďanech si museli počkat až na devětaosmdesátý? Pro mne je kulturním šokem, že Vy vyučujete na pedagogické fakultě.
Zpět k prý alternativním školám. Kdyby se o nich Málková jen zmiňovala na blogu, nestálo by to za řeč. Ona však se v simulovaném rozhovoru formou odpovědí vyjadřuje mj. takto, cit.: „Existují ovšem i školy, kde to vypadá, že se v nich zastavil čas. Vyučovací hodiny určuje zvonění, lavice jsou uspořádané v řadách, učitel stojí proti dětem, děti většinu času poslouchají, opisují a opakují, jsou srovnávány, známkovány a trestány. Rodiče mají strach se školou komunikovat a pokud se o to pokusí, cítí se nevyslyšeni. Škola přenáší velké množství práce domů, učitelé své požadavky na domácí přípravu dětí nekoordinují mezi sebou, takže se stává normou, že dětem příprava na další den zabere i několik hodin času. To otravuje atmosféru v rodinách a bere dětem chuť se učit. V těchto školách lze začít se změnami tehdy, až se pro to pedagogové sami rozhodnou. Dalším impulsem může být nový ředitel/ka s chutí jít do změny nebo nezájem rodičů o školu – tedy prázdné třídy.“ A mohu si vsadit poslední pětník, že na signál: „Tady se nadává na školu, tož si přisadím“, se ozve pan Václavík.
Nebo: „dlouhé čekací listiny se zájemci o přijetí.“ Škola není kyčelní kloub, čekací listina je nesmysl. Kolik let podle Vás vydrží žák být šestiletý?
Když je pro Vás Málková hodna pozornosti, přečetl jste si rozhovor na jejím blogu včetně tamní diskuse? Její tvrzení z diskuse pokládám za nepravdivé, cit.: „Nerozumím tomu, proč zpochybňujete zážitek, který zažil někdo jiný. Do naší školy přestoupil žáček, kterého paní učitelka poslala v prvním týdnu školy za dveře, zapomněla na něj a on se zhroutil. Stejně tak jsem zažila, že škola nechala propadnout prvňáka, protože neudělal reparát z malého psacího "f".“ Vy osobně tomu věříte, nebo nevěříte? ANO nebo NE?
Nebo jinde: „Pro mne nově vznikající (tedy alternativní) školy u nás nabízí to, co by mělo být běžnou - normální nabídkou.“ A co tím Málková rozumí (tykání bez zvonění v estetickém a podnětném prostředí), bylo komentováno výše.
Pane Václavíku, s alternativními školami je to u nás myslím jinak. Dobře je to patrné např. na českých „montessori“ školách. Ty uvozovky jsou na místě. Jen co jsme se vrátili mezi „vyspělé“ země, vtrhlo to sem od Anglosasů, jak jinak, jako byznys, ověnčený Nobelovkou. S původním dílem Marie Montessori to nemá mnoho společného. Ostatně, co vlastně je pedagogickým odkazem této svého druhu sufražetky, která odložila (dala na výchovu cizím lidem) vlastní dítě? Počáteční etapa práce se slabomyslnými dětmi, nebo pozdější její práce s dětmi takříkajíc sociálně vyloučenými? Právě zde začíná její cílevědomá cesta za úspěchem a rozhodnutí, že „svou metodou“ udělá díru do světa, kdyby trakaře padaly? Celé slavné české „montessori“ školství je takříkajíc „hovězí a la bažant“. Není to nic jiného, než odhodlaní (v novořeči motivovaní) rodiče, kteří chtějí pro děti jen to nejlepší (bez uvozovek). Nedejte se mýlit, nejlepší zde skutečně znamená nejlepší. Ty maminky očekávají, že jejich nejlepší děti dostanou nejlepší vzdělání od nejlepších učitelů v nejlepších školách, aby jako budoucí nejlepší to nejdál a nejvýš dotáhly. Ty školy jsou ze strany rodičů chápány jako kluby. Pokus vyhovět těmto abonentům přestavěním nábytku, zrušením známkování a zvonění je dost riskantní. Proto to má šanci jen na 1. a možná 2. stupni. Poněvadž se zpravidla jedná o rodiče nadaných dětí, tak ty díky svému nadání takové hokuspokusy kdykoliv hravě doženou.

Vl.Václavík řekl(a)...
12. října 2016 22:23  

Ad poste.restante 10:16
Proč považovat (a označovat) opačný názor za "kydání hnoje"? Pokud jde například o kritiku tradiční školy, ocitujme si: "Každé slovo, které mluví pro reformu školy, je zároveň obžalobou školy. Škola je nedostatečná, zejména její vyučovací a vychovávací metoda." To je kydání hnoje? A kdopak to asi napsal?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
12. října 2016 22:57  

Pane Václavíku, dobrý večer, mohl byste nám napsat, kdy jste na té základní škole učil?

Děkuji.

poste.restante řekl(a)...
12. října 2016 23:09  

Pane Václavíku, až dosud jsem Vás respektoval.
V něčem souhlasil, v lecčems nesouhlasil, ale respektoval.

Pokud hodláte v diskusi klesnout na tuto úroveň, kdy už ani nemohu použít slovo "argumentace", protože bych tím dodával Vašim větám váhu, kterou si nezaslouží, pak můj respekt Vy sám silně podkopáváte.

Můžete mi říci, na základě jaké logiky, či alespoň předpokladu, chcete dovozovat, že slova, která použil při kritice rakousko-uherského školství pozdější prezident Masaryk, jsou odpovídající a vystihující naši situaci ve školství o bezmála 120 let později?
Jste si opravdu jist, že by tatáž slova použil i dnes?
Anebo se jen účelově zaštiťujete všeobecně uznávanou autoritou?
Proč potom necitujete rovnou Komenského? Jistě by také některý jeho citát, když se "vhodně" zasadí do kontextu, mohl být dnes použit, což?

V běžné reklamní praxi, která si jinak servítky nebere, se považuje srovnávání s konkurenčním výrobkem za neetické.
Prakticky každý projev zakladatele "alternativní" školy začíná vzpomínkami, jak jej "nespokojenost s naším školstvím přinutila založit si školu vlastní".

Pro mne to znamená, že ten, kdo se ohání tím, jak je jiný, rozuměj lepší, se od prvopočátku chová neeticky a urážlivě. Vskutku zjevný důkaz "odlišnosti".

Ani paní Málková se tomu nedokázala úplně vyhnout.
viz Existují ovšem i školy, ....
Jako by samotný fakt, že někde mají lavice uspořádané v řadách implikoval, že v těchto školách dítě trpí, s ním celá rodina a jen líní učitelé se vyžívají v týraní neviňátek.
Jistě. Když použije slůvka "existují", nebo "v některých", vytváří to zdání objektivity. Jenže když člověk vyrostl v totalitě, naučil se číst mezi řádky a vyhledávat skutečný smysl a obsah sdělení.

To by nestačilo říci:
"Nemám nic proti tradičnímu školství, ale my jsme se rozhodli dělat některé věci jinak"?

Nešlo. Víte proč?
Protože všechny ty kecy o alternativnosti jsou ve skutečnosti prachsprostou a obyčejnou reklamou pro vlastní podnikatelský projekt.
Reklamou neetickou, nemorální a neslušnou.

tyrjir řekl(a)...
12. října 2016 23:39  

:))) Pan Václavík si možná zase leští frčky:

Komu tu údajnou zkostnatělost vlastně pořád na České škole, pane Václavíku, tak neurčitě podsouváte? Učitelům, České republice a jejímu MŠMT, vzdělávacím aktivistům? Nepláčete u učitelů náhodou na špatném hrobě? Nebo si snad tím drážděním učitelů vysluhujete někde nějaké frčky?

Viz
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/prectete-si-ani-igor-hnizdo-nezakladal.html

Pane Václavíku, prosím, prosím, vytáhněte ještě ten "Kleines Schullexikon für Lehrer in den neuen Bundesländern" a "antipedagogický progresivisticko - esencialisticky pohotovostní pluk Naděždy Konstantinovny Krupské". :)))

Nicka Pytlik řekl(a)...
12. října 2016 23:49  

Nemám nic proti tradičnímu školství, ale my jsme se rozhodli dělat některé věci jinak

Ale jaképak 'nic proti tradičnímu školství'. Úplně stačí říct, dělám to tak a tak. Jenže to by pak úplně ztratilo ten punc vyjímečnosti a obzvlášnosti, že? Vymezování se vůči něčemu je nezbytné, nemá-li dotyčný sám dostatek nosných myšlenek.
Je to úroveň 'mistra', který se uvádí slovy, kdo vám tu vodu, elektriku, podlahu, štuk (nehodící se škrtněte, poz. pytlik) tak sprasil, milostivá. A pak jej půl roku honíte, aby vám ten svůj mastrštyk uvedl do alespoň trochu použitelného stavu.
Z druhé strany, ať se každý vyjadřuje k čemu uzná za vhodné. Poněkud komické to začne být, když se kritik předpotopních pořádků začne ježit, že mu někdo oplácí stejnou měrou. To se pak hned volá po lepší komunikaci, abychom se lépe poznali, a vzájemně se pochopili, rozumějme, pokud nepřistoupíte jednoznačně na naše stanovicko, nejste patřičně velcí demokrati. Přijde mi to tak trochu, jako když se někdo vykálí na náměstí, a pak si jde stěžovat, že mu vynadali do prasat.
A tak se kolikrát oslavují změny, jen pro tu změnu samotnou. Pokud si někdo myslí, že spása vzdělanosti spočívá v odstranění židlí z učebny, tak prosím. Jen ať se děti povalují po zemi i se svými tablety.
Nepřijde vám ale zvláštní, že oni inovátoři vůbec neotevírají otázku zrušení povinné školní docházky v základní škole a hlídání absence ve škole střední? Hrozí totiž, že by jim tam děti taky nechodily, i když místo zvoní se z reproduktorů line bečení oveček.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. října 2016 8:27  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. října 2016 8:29  

Pan Václavík se rozhodl své pedagogické působení na 2. stupni utajit. Tak to bylo zlé, pane Václavíku?

Víte, jak to vypadá, když s tím nechcete jít ven? Ono to vypadá, jako, byste totiž nebyl pedagogický odborník. Laik by to vědět nemusel, ale někdo, kdo je odborníkem by měl vědět, že za posledních (kolik?) 20? 30? let sakra došlo ke změnám a jeho praxe víceméně k ničemu.

Jako by trojnásobný mistr světa Lauda chtěl radit Vettelovi, jak má ve Ferrari jezdit. Jenže ono to nejde a taky mu neradí... Je spolumajitelem stáje, je to manažer, ALE neradí mu, jak má jezdit, protože v těch nových autech nikdy nezávodil!

Je mi líto, když toto musí učitel základní školy vysvětlovat učiteli, který učí budoucí učitele. On by Vám nikdo primárně nevyčítal, že neučíte (ono všechno dělat najednou nejde), ale je třeba mít toto na paměti. A to je problém podobných "staropraktiků", jako Vy.

Omlouvám se, trošku jsem si zadomýšlel, třeba mě nakonec uzemníte, že jste učil (učil, né byl někde na stáži) třeba před pěti lety.

(znovu vloženo kvůli hrubkám, které jsem našel)

Tajný Učitel řekl(a)...
13. října 2016 9:43  

Co kdybychom se shodli na tomto: některé alternativní školy jsou dobré, jiné špatné a jiné výborné. Problémy, kterými se zabývají učitelé na alternativních školách jsou jiné, než ty na školách nealternativních. Učitelé na alternativních školách používají jiný (ne lepší, nebo horší) úhel pohledu na děti, spolupráci, výuku, metody a obsahy, než učitelé na nealternativních školách. Některé státní školy jsou dobré, jiné výborné a jiné špatné.

Kvalita výuky a přístupu k dětem záleží velmi na jednotlivém učiteli, ať už na státní či alternativní škole. Na druhou stranu, celková pracovní a vztahová atmosféra ve kterékoliv škole, která se odvíjí od ředitele/vedení/principů/filosofie, vytváří prostředí, které může praxi učitelů na dané škole poměrně zásadně ovlivnit v dobrém, či ve špatném smyslu. Fakt, že na některých soukromých školách rodiče platí poměrně značné částky na školném, může ovlivnit celkové pracovní nasazení učitelů.

Korektní?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
13. října 2016 9:49  

Kdyby to napsal někdo jiný, možná by to šlo. Když vím, že to píše člověk, který většinu učitelů označuje za rasisty a další "kategorie", těžko by to mohl myslet vážně. Nedá se věřit tomu, kdo sám sebe popírá.

Nicka Pytlik řekl(a)...
13. října 2016 10:19  

A co kdyby se každý věnoval oblasti svojí působnosti, sděluje-li světu, jak až moc je dobrý.
Nechť popíše, co zamýšlí, jak to dělá nebo hodlá udělat, co k tomu potřebuje, co jej omezuje. Ostatní to jistě uvítají jako případný zdroj inspirace. Jestli ovšem předvádění svých kvalit musí být založeno na přednášce o mizérii v nějakém smyšleném Mordoru, bude to znít dost dutě. Ostatně... jaká hlava, taká řeč.

CatCatherine25 řekl(a)...
13. října 2016 10:20  

"Na některých soukromých školách rodiče platí poměrně značné částky na školném, může ovlivnit celkové pracovní nasazení učitelů".
Ty značné částky dostávají učitelé?

poste.restante řekl(a)...
13. října 2016 10:23  

Co kdybychom se shodli na tomto: některé alternativní školy jsou dobré, jiné špatné a jiné výborné.

Ale o nic jiného přece celou dobu nejde.

Jsem zastánce alternativ a jejich práva na existenci. Jsou nutné, potřebné, mohou z nich přicházet velice zajímavé impulsy. Mimo jiné i proto, že nejsou tak sešněrované. Anebo v tom holt umí líp chodit, když je inspekce nebuzeruje za to, za co by byl ve státní škole návrh na vyhazov.

Ale vidím rudě, když mi chce někdo tvrdit, že "alternativa" = lepší a "klasika" = blbé, neschopné, zastaralé, dětem ubližující.

V mnoha veřejných školách se používají prvky výuky, které si jinde nazvou "alternativní" a založí na tom byznys.
A ne všechny "alternativy" jsou vždy a všude vhodné.

Nechť se "reformátoři" a "alternativci" přestanou navážet do veřejných škol a můžeme zahájit podnětný a prospěšný dialog.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
13. října 2016 12:21  

Korektní?

Jo, tak nějak. Vždyť často jde JEN o laciný, bulvární a nekoretní titulek.

tyrjir řekl(a)...
13. října 2016 12:54  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Vl.Václavík řekl(a)...
13. října 2016 23:27  

Ad poste.restante 23:09 i 10:23.
Vážený pane. Nevím, zda máme stejný náhled na pojmy jako tradiční škola a tradiční vzdělávání, na pojmy alternativní škola a alternativní metody, reformní pedagogika atd. Nevím,zda stejně chápeme význam hnutí nové výchovy z konce 19. století, které bylo především "kritikou staré tradiční školy a výchovy herbartovského ražení". To cituji z publikace F. Singuleho Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti (SPN 1992). Jen abyste věděl, odkud své názory také mám.
Pokud by nějaká debata směřovala ke kritice - odsouzení alternativních škol jako takových, tak to je marná snaha. Protože alternativní pedagogické koncepce mají v teoretické rovině i praktických aplikacích tak pevné místo, že v podstatě vstoupily do kulturního povědomí jako pozitivní jev.
Nebo se zde jedná jen o odsouzení způsobu, jakým zakladatelé a příznivci alternativních škol argumentují ve prospěch své existence? Potíž je v tom, že inovace v sobě nesou rozvinutí a někdy i určité popření toho předchozího. Snahu poukázat na chyby a nedostatky předchozích variant považuji za přirozenou.
Snad jsem se nikterak "nenavezl" do veřejných škol. S podnětným a prospěšným dialogem souhlasím.

Nicka Pytlik řekl(a)...
14. října 2016 1:00  

Jo takhle! Kritizování tradiční školy ze strany školy alternativní je zcela přirozená věc, kdežto naopak ale v žádném případě. Marná snaha. Tak už tomu rozumím.
Alternativu obecně jsem vždycky chápal jako druhou možnost, pokud se v té první možnosti něco zadrhlo. Že obě možnosti jsou souběžné, a že jsou voleny podle okolností tak, aby výsledek byl co možná nejlepší. Ale tady zřejmě ani nejde o to, aby se alternativa stala první možností, a řekněme tradice až tou druhou. Tady jde o to, a především, aby ona alternativa byla možností jedinou. A podle toho to také tak vypadá.
Jen aby nakonec nevyšlo najevo, že kdejaká státní škola je alternativnější a svobodnější, než třeba přísnými pravidly svázaná alternativní svobodná škola waldorfská.
Jen bych ještě rád připomněl, že k naší klasické medicíně je alternativou tisíce let stará tradiční medicína čínská. A nebylo by případnější, kdyby se revolučně rozdovádění alternativci srovnali spíš do postavení komplementárního?
Nerozumím ale jedné věci. Je-li vše tak zřejmé, proč už tu dávno nemáme jen školy Waldorfské, Montessori, Daltonské či Jenské. Na jenském půdorysu waldorfská škola s montessori prvky podle daltonského plánu.
Židle pryč a zvonky vyrvat ze zdí!!! Já se vždycky tak leknu, když se rozdrnčí. A to židlí rachtání mi už taky leze krkem. Věřili byste, že po zvonění nikdo nesmí ze třídy ani na krok?

poste.restante řekl(a)...
14. října 2016 1:22  

Snahu poukázat na chyby a nedostatky předchozích variant považuji za přirozenou.

Je mi líto, ale s tím nesouhlasím.
Myslím, že si pletete "přirozené" poukazování na "nedostatky" předchozího a neopodstatněné nactiutrhání a neetickou reklamu na "nové".

Kdo a kdy dokázal, že předchozí varianta má chyby a nedostatky.
Pletete si tvrzení, založené na ideologii a prokazatelné nedostatky.
Myslím si, že mnohé z proklamovaných výhod "alternativní výuky" neplatí obecně a že ve skutečnosti její efektivnost je také sporná.

Já mám rád řízky v trojobalu a kolega Pytlík, dejme tomu přírodní.
Proč nám ale vegetariáni musí tvrdit, že jíst maso je zastaralé a hnusné.
Mně vegetariáni nevadí a nemíním nikomu předepisovat, co má jíst.
Tak proč mne někdo nálepkuje jako vraha zvířat a požírače mršin?

A když tak činí ten, kdo má byznys založený na prodeji sóji a biopotravin, není to poněkud neetické?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
14. října 2016 8:28  

Pan Václavík je od reality utržený vědátor, který nám odrecituje snad všechna pedagogická díla co kdy vyšla. Nicméně, pokud nechápe, že je důležité znát i skutečný stav ve školách - ne před 30 - 40 lety, kdy možná učil sám, ale teď, je mu to k ničemu a leda zahořkle spílá učitelům za to, že mu nechtějí rozumět.

Trefil jsem se s těmi lety pane Václavíku?

tyrjir řekl(a)...
14. října 2016 13:49  

LJá mám rád řízky v trojobalu a kolega Pytlík, dejme tomu přírodní.
Proč nám ale vegetariáni musí tvrdit, že jíst maso je zastaralé a hnusné.
Mně vegetariáni nevadí a nemíním nikomu předepisovat, co má jíst.
Tak proč mne někdo nálepkuje jako vraha zvířat a požírače mršin?

A když tak činí ten, kdo má byznys založený na prodeji sóji a biopotravin, není to poněkud neetické?


Naprostý souhlas. Problém je zřejmě i v tom, že kampaním agresivních vegetariánů by ministerstvo zdravotnictví, zemědělství, soukromá i veřejnoprávní média příliš nenaslouchala. S neetickými anti pedagogickými kampaněmi agresivních neziskovek to tak, bohužel, že strany MŠMT ani že strany médií není. Tam mají agresivní neziskovky mnohdy větší slovo než pedagogové.

Josef Soukal řekl(a)...
14. října 2016 20:32  

Hle, problémy učitele. Co by tomu řekla paní Málková?
https://tajnyucitel.wordpress.com/2016/10/14/motivace-a-kreativita-kreativita-internet-a-porno/

Michal Komárek řekl(a)...
14. října 2016 21:13  

A co na to říkáte Vy, pane Soukale? Tajný učiteli, můžeme to tady zveřejnit, prosím? Díky! hezký večer!

Nicka Pytlik řekl(a)...
14. října 2016 22:23  

To je ten zdejší tajný učitel? Ten, který nedávno posílal svoje studenty do Turecka, anóbrž se jim tam líbilo?
Tomu annoncovanému článku jsem moc neporozuměl. Nejspíš jsem jej nečetl dost pozorně. Přečetl jsem si ale pojednání o žákovském očekávání stran základní školy. A to mne zbořilo zcela.

Napište 5 povinností, které byste chtěli plnit.
Odbočím, když tu máme poblíž pana Soukala. Jak je to, prosím, s psaním počtu nebo množství v běžném textu. Měl jsem zato, že se vypisuje slovem. Ty číslice mi tam nějak nesedí. No nic.
Samo zadání mi přijde směrem k žákům školy takové rozverné. Asi jako, napište pět smrtelných chorob, které byste chtěli prodělat.

U práv už například pro mě překvapení je, protože je vidět, že právo mít názor, diskutovat s učitelem a ptát se ho na otázky není úplně zakořeněné v našem systému.
Překvapení evidentně nelíčené, zvláště pak u člověka, kerý to o státní škole ví už leta. Možná ale, že jej překvapilo, že to bují i na 'jejich' škole. Kolik asi let tam 'učí', že to pořád ještě nesrovnal do latě. 'Tak naposled, kdo nebude mít názor a alespoň třikrát za hodinu se na nic nezeptá, zůstane po škole, pacholci. Já už do vás ty diskuse dostanu!'
Tím gymplem to pak dorazil. To si tu od pytliků přečetl, že pití a čůrání se provozuje patrně i ve středním školství, a na gymnáziích pak zejména. Takže se opět vyjevil pro tento typ dopisovatelů celkem běžný nedostatek kreativity se sklonem k duchovní pornografii. Což nakonec docela hezky koresponduje s původním odkazem. Kruh se uzavírá.

A nakonec ještě jedna lehká odbočka. Moc se v tom, pravda, nevyznám, ale doopravdy jsem si nemyslel, že ten WordPress je až tak nanicovatý až hloupý nástroj pro tvorbu blogu.

Josef Soukal řekl(a)...
14. října 2016 22:23  

A proč se na to ptáte, pane Komárku? jsem to snad já, kdo se zde permanentně kriticky vyjadřuje ke schopnostem kolegů, o jejichž práci nic neví, a kdo poukaz na některé projevy žáků označuje za skuhrání a chování žáků jako důsledek tradiční výuky?

Josef Soukal řekl(a)...
14. října 2016 22:25  

Zpravidla slovy.

Nicka Pytlik řekl(a)...
14. října 2016 22:30  

Děkuji Vám, pane Soukale. Vaše doporučení je pro mne na celé té tajné kauze asi nejpřínosnější.

Michal Komárek řekl(a)...
14. října 2016 22:35  

Ptam se na to proto, pane Soukale, ze jste tady zverejnil odkaz na text a recnicky vyzyval pani Malkovou, aby se k nemu vyjádřila... Vy jste prece tim zverejnenim odkazu chtěl něco vyjadrit, tak proc to nerici otevrene... Hezky vecer!

Josef Soukal řekl(a)...
14. října 2016 22:37  

"Vysvětlím, co po nich chci. Básničku. O Marii Terezii, kde bude v rýmech částečně historie, zbytek si mohou vymýšlet a dělat vtípky."

Něco jako
Marie Terezie vládla čtyřicet let
a šestnáct dětí zvládla jakbysmet...?

Že bych zkusil třeba:

Narýsujte časovou osu a na ni uveďte roky, kdy vznikla/vznikala všechna Byronova díla. Můžete doplnit žertovnými kresbami.
-
Nemám nic proti ozvláštnění - pokud má nějaký smysl.

Josef Soukal řekl(a)...
14. října 2016 22:43  

"Hledali pro své děti bezpečné prostředí, ve kterém je chyba vítanou výzvou, pedagog zaujímá roli naslouchajícího průvodce, učivo dává smysl, (...)"

Vl.Václavík řekl(a)...
14. října 2016 22:44  

Ad poste.restante 1:22
Vážený pane. Dnes jsem byl v alternativní základní škole. Mně se tam líbilo, někomu by se tam nelíbilo - to se stává. Myslím, že tuto věc hezky vysvětlila paní Málková v úvodním článku. Neviděl jsem, že by se tato škola nějak stavěla proti ostatním školám. Mají svůj ŠVP, kde jsou samozřejmě zjevné odlišnosti. Ale takové odlišnosti jsou dnes patrné téměř ve všech ŠVP, když škola uvádí nějaké charakteristiky, které jsou její specifikou. Může to být i dobře dělaný marketink v konkurenčním prostředí.
Agresivita k prosazování určitého názoru i k jeho odmítání ovšem nepatří. To, že máme odlišné názory, je přece možné a normální.
Důvody vymezování alternativních škol vůči ostatním mohou vyplývat i z minulého vývoje a současného stavu. Socialistická škola alternativy zcela vyloučila. Po roce 1989 se nadšenci snažili je prosadit, ovšem klima nebylo nijak zvlášť příznivé. Alternativy se prosazovaly spíš navzdory oficiálním záměrům. To, že nyní máme v ČR už zastoupeny všechny pedagogické alternativy, lze považovat za úspěch transformace.
Je zde však pro alternativy jeden strašák. Jedna z parlamentních stran by chtěla alternativy zrušit. Je dost členů(příznivců) této strany, kteří mají možnost do školství mluvit a ovlivňovat je (ve státní správě i samosprávě). Pak jsou zde ti, kteří alternativy odmítají z jiných důvodů. To není pro alternativy dobré prostředí.
Alternativní přístupy a metody vyučování se rozšiřují i v běžných školách. To je dle mého názoru důkaz, že dnes už staré myšlenky reformních pedagogů jsou stále živé a aktuální.
O tom, zda se alternativní metody stanou časem metodami běžnými, můžeme diskutovat.

Nicka Pytlik řekl(a)...
14. října 2016 23:11  

Básničku. O Marii Terezii, kde bude v rýmech částečně historie, zbytek si mohou vymýšlet a dělat vtípky.

Tak to jo. Pokud by se tímto myslely ty nové výukové metody, byl bych ve svojí vzdělávací oblasti velmi obezřetný. Počítám, že bych se záhy dočkal štěpného veršíku:
Šestnáctková soustava,
nulu dej si doprava.

Josef Soukal řekl(a)...
14. října 2016 23:16  

Alternativy dnes fungují v tak špatném prostředí, že se v klidu rozšiřují. Členové politických stran, kteří mluví (d)o školství, jsou pro celé školství mnohdy větší vzdělávací hrozbou než cokoli jiného.
"Alternativní přístupy a metody vyučování se šíří i v běžných školách." Překvapivě i bez toho, že by jejich šiřitelé tušili, že jsou alternativní a že by se alternativní pedagogikou hlouběji zabývali.
Snahu vytvořit ve škole bezpečné a vstřícné prostředí a učit děti zajímavě bez zbytečného biflování jsem zaznamenal už na začátku osmdesátých let v jedné brněnské základní škole, tuším že při prvním náslechu, který jsme v životě absolvoval. Ta paní učitelka mi pak hodně pomohla při pochopení toho, o co při výuce jde. O alternativách nepadlo ani slovo, ona taková prostě byla. Skoro bych řekl, že to vzájemné pochopení bychom mohli začít tím, že nebudeme druhým nasazovat psí hlavu a vytahovat se nad ně tím, že můžeme pracovat v mnohdy nesrovnatelně lepších podmínkách než ti, kteří si děti ani rodiče nevybírají.

Nicka Pytlik řekl(a)...
14. října 2016 23:28  

Nakonec jsem ten rozhovor přeletl:
Například studium astrologie nebo konstelace... mi do „vědeckého“ světa škol příliš nesedí.
To na tom bylo právě to zajímavé. Jak dokázali získané zkušenosti zúročit. Například součástí metody One Brain jsou informace, co vše je vepsané v našich tvářích. Představ si, že díky tomu dokážeš například vyčíst, které dítě potřebuje při řešení situací podporu a které si rádo na věci přichází samo. Všechny tyto techniky mají jedno společné – stávají se nástrojem léčení našich vnitřních zranění a nabízí možnosti, jak s nimi zacházet.


Jako že učitel jako psychoterapeut?
To je ale ještě horší, než jsem si dokázal představit. A že mám fantazii docela bujnou.
Tady už chybí snad jen ty Barvy života...
Uvědomujete si vůbec, co se to tady děje? Šarlatáni a hochštapleři vzali naše školy útokem.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
15. října 2016 9:13  

Šestnáctková soustava,
nulu dej si doprava.
A počtářů svatý grál
– zakroucený integrál.

CatCatherine25 řekl(a)...
15. října 2016 9:41  

To, co se u nás vydává za alternativní vzdělávání bývají často jenom fantasmagorie různých šarlatánů, podvodníků a amatérů, které se skutečným vzděláváním nemají společného skoro nic.

Vl.Václavík řekl(a)...
15. října 2016 13:32  

Vážený pane Soukale.
Je výborné, že učitelky a učitelé v běžných školách používají inovativní metody. Na to, že lze učit jinak, přicházejí se zpožděním, protože mnohé "alternativní" je dávno popsané.
K Vaší poznámce o paní učitelce, jejíž přístup k výuce Vás počátkem osmdesátých let zaujal: Pokud jste ten Josef Soukal (ZŠ Glovackého, Čj - D) který v roce 1993 přispěl do naší ankety v rámci výzkumu "Sledování a podpora alternativních způsobů výuky", realizovaného na PdF VŠP Hradec Králové, tak lépe chápu, co jste nám tenkrát napsal.
Pokud to Vy nejste, moc se omlouvám, ale máte jmenovce s velice inspirativními nápady.
Brožura s výsledky a s adresářem se jmenovala "Občasník pro všechny, kteří chtějí učit jinak".
S pozdravem Vladimír Václavík

poste.restante řekl(a)...
15. října 2016 15:35  

Vl. Václavík.
Agresivita k prosazování určitého názoru i k jeho odmítání ovšem nepatří. To, že máme odlišné názory, je přece možné a normální.
Myslím, že vše podstatné už jsem v tomto smyslu napsal.
Za agresivní považuji i neustálou kritiku a napadání veřejných škol.
Přitom mnohdy neoprávněné a účelové.

A za projev agresivity naopak nepovažuji snahu napadeného se bránit.

To, že nyní máme v ČR už zastoupeny všechny pedagogické alternativy, lze považovat za úspěch transformace.
Dejme tomu.
Pokud je ovšem v současnosti situace v médiích především díky aktivitě "alternativců" vykreslována tak, že kdo není alternativní je automaticky zastaralý a špatný, pak se nám ta "transformace" dostala někam, kde by asi být neměla, nemyslíte?
Páteří školství nebudou nikdy školy "alternativní". (Už jaksi z definice pojmu "alternativa".)
Myslím, že v ČR máme velmi kvalitní školství a že je ostouzeno neprávem. A účelově, jak už jsem napsal.
Dvojnásob mi pak vadí, že je tak urážena a dehonestována práce mnoha učitelů.
Myslím, že si to nezaslouží.
A myslím, že to rozhodně není cesta k tomu, jak české školství zlepšovat.

O tom, zda se alternativní metody stanou časem metodami běžnými, můžeme diskutovat.
To jistě můžeme. Ale nejsem si jist, zda taková diskuse bude směřovat k nějakému výsledku.

Josef Soukal řekl(a)...
15. října 2016 16:21  

Pane Václavíku, popravdě si na anketu vůbec nepamatuji, tudíž netuším, o čem jsem psal, ale doufám, že jste se nevyjádřil ironicky; pokud jsem vás tenkrát něčím potěšil, tak mne to těší. Ta brožura by mne zajímala, je někde dostupná?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
15. října 2016 21:05  

Pořád by mne zajímalo, kdy naše pedagogická kapacita působila na té základní škole. Je vidět, jak pracují pedagogičtí vědci s nepříjemnými otázkami. Jako ty tři opičky: nevidím, neslyším, nemluvím (pardon, nepíšu).

Anketu 23 let starou si pamatuje, ale kdy učil, to už ne. To musí být setsakra dlouho.

:-)

Vl.Václavík řekl(a)...
15. října 2016 22:16  

Ad Anonymní z 21:30:
Dobrý večer. Pošlete mi mail, v odpovědi Vám své pedagogické působení rád popíšu. A nezapomeňte se podepsat a napsat, co děláte a kde pracujete. Mám rád rovnocenné partnerství.
Vladimír Václavík, PdF UHK.

Vl.Václavík řekl(a)...
15. října 2016 22:20  

Pane Soukale, samozřejmě to bylo myšleno zcela vážně. Na brožuru se zeptám, ale po té době to nevidím moc nadějně. Ale pošlete mi mail, já Vám z té své něco oskenuji, především co se Vás týká.
S pozdravem Vl. Václavík

Vl.Václavík řekl(a)...
15. října 2016 22:48  

Ad poste.restante 15:35:
Vážený pane, já to chápu. Je to záležitost "vidět v nějaké situaci rudě", jak jste onehdy napsal.
Znám mnoho dobrých škol, spousty dobrých učitelek a učitelů. Ale jsou i případy s opačným znaménkem. Problém je v tom, že není úplná shoda na tom, co je dobré - co je špatné. To může být i záležitost subjektivního pohledu. Asi by se měla více používat slůvka "někteří", "některé" aj. aby bylo jasné, že nějaké návrhy, pokud popisují odlišnosti, nejsou šmahem proti celému systému.
Vadí mi, když někdo až neomaleně odsoudí systém Montessori. Protože ale vím, že tento systém je rozšířený po celém světě, je úspěšný, týká se vzdělávání od mateřské školy až po školy střední, ani se moc nerozčiluji. Doufám, že ostatní diskutující jsou natolik vzdělaní, aby věděli totéž. Když se někdo naváží do českého školství, je třeba hledat pro diskusi racionální argumenty.
Diskuse o tom, jak se alternativní metody mohou stát metodami běžnými, má význam. Ukazuje např. na posuny v používaných metodách a prostředcích výuky i na posuny v lidském myšlení. A umožňuje pochopit vývoj.
Například: Pamatuji, jak v roce 1990 v jedné zdejší škole dali do zadní části učebny koberec. Tehdy nevídaná věc, i kritiku sklidila.
Nebo: Použití mobilů ve výuce. To je přece současná alternativa jako hrom. Zkouším to - a zírám.

Nicka Pytlik řekl(a)...
15. října 2016 23:28  

Tak koberec ve třídě a mobily, to má být ta alternativa? Tý jo!
A jaký je didaktický rozdíl mezi kobercem a lesním paloukem, nebo mezi mobilem a počítačem?
Myslíte, že bych se mohl zařadit mezi alternativce, když se mi za ta leta podařilo, že pití a chození na toaletu je běžnou součástí pracovního dne? Taky pravidelně větráme učebnu a žáci mohou mluvit k věci, aniž by se museli hlásit o slovo. A ptát se mohou na cokoli, i když to nemusí nutně souviset s výukou. Tedy až na společenské tance. Ty mám v hodinách informatiky zakázány jako porušování pracovních povinností.
No, to tedy zírám taky...

Josef Soukal řekl(a)...
15. října 2016 23:44  

Pane Václavíku, když vyplýtváme energii na to, abychom vyvraceli apriorní teze "nealternativní rovná se zaostalý", kde zůstane diskuse, po níž se i zde volá? A mimochodem, je výmluvné, že např. EDUin a velké sdělovací prostředky chrlí kritiku na nynější maturitu z češtiny, čímž podporují nemalou skupinu učitelů, jejichž vyučovací praxe je silně konzervativní. Za eduinským horováním pro modernu či alternativu je často diletantismus.
Jen pro zajímavost: Koberec a snad i ribstole a další tehdy neběžné věci byly už na konci osmdesátých let v mé domovské škole, a to na prvním stupni ve specializované třídě pro děti s hyperaktivitou a dalšími poruchami. Bylo jich tam asi deset, vyučovala je paní s příslušným vzděláním. To by mohla být i dnes cesta, jak umožnit žákům s některými problémy navštěvovat běžnou školu a současně nerozvrátit chod dalších tříd.
Mobily dnes část učitelů povoluje při výuce běžně. Záleží zejména na žácích; na exkluzivních školách to jde mnohem snadněji než na nevýběrové ZŠ.
Kontakt na Vás nemám, uvádím proto svůj touto cestou: soukal@ascestinaru.cz. Děkuji za Váš čas, který dané záležitosti věnujete.

poste.restante řekl(a)...
16. října 2016 0:03  

No jasně. Všechny běžné metody byly kdysi "alternativou".
A mnohé z toho, co dnes nazýváme alternativou, bylo často i v ne tak dávné době běžné.

Kde leží hranice?
Přeju si, aby se přestalo na prvním stupni známkovat, aby škola začínala v devět hodin, snížil se tlak na výkon, přestali jsme děti srovnávat mezi sebou, aby poznávání probíhalo formou projektů, aby se výuka přestala dělit na hlavní a vedlejší předměty, aby levá i pravá hemisféra měla vyvážený prostor na rozvíjení se, aby učitelé uměli zacházet s vlastní zranitelností a byli citliví ke všemu, s čím se na ně děti obrátí.

Děti si s učiteli tykaly, směly do sborovny, nedostávaly známky, neexistovala tam možnost propadnout znovu do stejného ročníku a každé dítě bylo přijato na školu, kterou si vybralo. První roky pak ukázaly, zda „na to má“ nebo ne. Pro mne nově vznikající (tedy alternativní) školy u nás nabízí to, co by mělo být běžnou - normální nabídkou.

Myslím, že někde zde.
Jako ředitelka školy jsem podporovala osobní rozvoj zaměstnanců a oni byli ti, kdo si vybírali formu. Zajímali se o astrologii, numerologii, One Brain, systemiku, psychoterapii, konstelace, koučink, supervize, Reiki, automatickou kresbu, arteterapii, muzikoterapii a mnoho dalších.

Když jsem dělal vedoucího na táboře, děti mi tykaly a neviděl jsem v tom problém.
Jenže také vím, že někteří jedinci se mylně domnívají, že ten komu tykají je jim rovnocenný a nemusí jej respektovat. A to je ve škole nepřijatelné.

A tak bychom mohli pokračovat větu za větou.
Některé představy sdílím, některé považuji za hraniční.
Ale při vší úctě - numerologie, astrologie?
Doufám, že tyto alternativy se mainstreamem nikdy nestanou.

Paní ředitelka si trochu plete dojmy a pojmy.
Což jí ovšem nebrání v tom, aby své představy, hraničí s fantasmagorií neprosazovala do běžné školy. A měla navíc odvahu "ty druhé" hodnotit jako horší.

A jak píše kolega Soukal. Lze těžko diskutovat s tím, kdo Vás předem znectí.
Je únavné ztrácet čas vyvracením nesmyslů.

Moderní školu nedělá koberec vzadu ve třídě, ani mobily ve výuce.
A lavice v řadách neznamenají zlo, ani historii.

CatCatherine25 řekl(a)...
16. října 2016 10:58  

Termínem alternativní školy se v širokém smyslu označují školy, které chtějí překonávat některé způsoby práce tradičních škol a hledají nové přístupy ke vzdělávání. Tyto školy vycházejí z různých pedagogických i filozofických koncepcí. Odmítají některé postupy tradiční školy, jako je soutěživost a nátlak na výkon, kontrolu známkováním vzbuzující strach dětí, propadání, vnější kázeň a dominantní postavení učitele. Naproti tomu zdůrazňují příznivé klima školy, schopnost spolupráce, tvořivost, princip individualizace, jednotu kognitivních, emocionálních i praktických schopností.
Alternativní školství má u nás dlouhou tradici, která zasahuje až do 20. až 30. let minulého století.
Alternativní školy představují velmi pestrou paletu vzdělávacích institucí. Pro jejich různost a nezřídka specifické zaměření lze těžko obecně hodnotit jejich výsledky.

Nicka Pytlik řekl(a)...
16. října 2016 12:52  

Důsledně vyžadovaná kázeň a příznivé klima nemusejí být v rozporu.
Většina mých žáků jsou strachy radši v pohodě...

CatCatherine25 řekl(a)...
16. října 2016 14:25  

Já si dokonce myslím, že důsledně vyžadovaná kázeň je předpokladem příznivého klimatu. Nikdo nikoho neruší a všichni mohu v klidu a soustředěně pracovat.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. října 2016 9:20  

To, co se u nás vydává za alternativní vzdělávání bývají často jenom fantasmagorie různých šarlatánů, podvodníků a amatérů, které se skutečným vzděláváním nemají společného skoro nic.

Au. To bude to vzájemné nenapadání.

Fantazmagorie šarlatánů nepřežijí. Rodiče jsou nemilosrdní. Stejně jako zaklínač, když někoho neznalostí zabije, končí.
Některé alternativy jsou časem ověřeny a starší než hlavní proud, jejich metody a postupy se za sto let nezměnily, tudíž co je a co není alternativa a co je a co není konservativní, je otázka.

Alternativy dnes fungují v tak špatném prostředí, že se v klidu rozšiřují.

Nové alternativní školy zažívají mnoho byrokratických klacků pod nohy už při založení. A je to tak možná dobře. Alternativy by měly být soukromé, bez možnosti státu jakkoliv zasahovat do jejich sylabu.

Josef Soukal řekl(a)...
17. října 2016 12:50  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
17. října 2016 12:50  

Tajný svoje manipulace a provokace určitě vnímá, ale z nějakého důvodu je musí znova a znova provozovat. Jde o jednání pro normálního člověka nepochopitelné, nepřijatelné a také nesnesitelné. Musí to být v podstatě nešťastný člověk.

CatCatherine25 řekl(a)...
17. října 2016 13:05  

Pan Tajný zdaleka není tak naivní, jak vypadá, občas se projevuje informovaně a rozumně. Možná, že ho za ty provokace někdo platí a je také možné, že jsou dva.

Vl.Václavík řekl(a)...
17. října 2016 13:44  

Nové alternativní školy zažívají mnoho byrokratických klacků pod nohy už při založení. A je to tak možná dobře. Alternativy by měly být soukromé, bez možnosti státu jakkoliv zasahovat do jejich sylabu.
Může alternativní školu zřizovat obec, město kraj? Takové školy existují. A církevní školy bývají chápány jako alternativní.

CatCatherine25 řekl(a)...
17. října 2016 14:46  

Zda škola bude koncipována jako alternativní, závisí na záměru jejího zřizovatele. Ne na tom, jak ji kdo chápe.

Josef Soukal řekl(a)...
17. října 2016 15:38  

Já si vůbec nemyslím, že Tajný je naivní nebo neschopný uvažování. O to je to s ním horší.

Miloslav Novotný řekl(a)...
17. října 2016 23:44  

„Vadí mi, když někdo až neomaleně odsoudí systém Montessori. Protože ale vím, že tento systém je rozšířený po celém světě, je úspěšný, týká se vzdělávání od mateřské školy až po školy střední, ani se moc nerozčiluji.“

Pane Václavíku, mně zase vadí, když se v diskusi lže a kálí do vlastního hnízda. Změnit názor, to je jiná, ale zapírat, dodatečně podsouvat něco, co jste nikdy neřekl, neodpovídat na otázky, stylizovat se do role, kterou jste nikdy nepřijal, to vše, co tu právě předvádíte, mně jako absolventu běžných škol vadí. Já jsem samozřejmě neodsoudil ani omaleně ani neomaleně to, čemu říkáte systém Montessori. Jen jsem si dovolil nebýt u vytržení z těch v podstatě samozřejmých zásad předškolní výchovy v rodině, resp. náhradní předškolní výchovy zanedbaných dětí realizované až školou a poukázal jsem na to, že ty po světě rozšířené školy jsou Montessori jen podle názvu na ceduli. Maria Montessori byla jistě obdivuhodná žena, byla přinucena si své místo ve společnosti vybojovat, ale její rozhodnutí vybudovat na základě svých zkušeností systém bylo už vedeno ctižádostí. Mám za samozřejmé, že už na druhém stupni je z jejích původních zásad použitelných jen několik a dovoluji si nadále být přesvědčen, že střední škola Montessori je nesmysl. Tam už podnikavcům, kteří tak nazývají svůj byznys, zůstává opravdu jen ten rozházený nábytek, sem tam chodící neznámkovaní žáci pracující s chybou, utržený přívod ke zvonku, hodiny bez ručiček, učitel, kterému se neříká učitel a podobné pseudo montessori atributy. Zkrátka jsem si dovolil ne vůči Marii Montessori, ale vůči příživníkům a demagogickým vykladačům jejího díla označit toto pojetí montessori hnutí jako hovězí a la bažant. Přestaňte se stylizovat a vraťte se k obhajobě antipedagogiky a dalších alternativ, z nichž skládáte své povýšené předhazování potřeby nového paradigmatu pro běžné školy v České republice, která se vrátila mezi „vyspělé země“.

Vl.Václavík řekl(a)...
18. října 2016 12:37  

Vážený pane Novotný.
Než napíšete
"...dovoluji si nadále být přesvědčen, že střední škola Montessori je nesmysl.", zjistěte si nejdřív, zda takové školy existují a jak pracují. Budete překvapen.
O věcech, kterým nerozumíte, raději nepište.

krtek řekl(a)...
18. října 2016 13:22  

Tak jsem, pane Václavíku, hledal a jediné, co jsem ohledně středních škol nalezl, je osmileté gymnázium Duhovka, v Praze. V ČR.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. října 2016 13:32  

A jak je to s těmi odučenými léty pane Václavíku? Já vím, chtěl jste to zveřejnit soukromě, ale tady působíte jako znalec základních škol. Vyzýváte jiné, ať se vyjadřují k tomu, čemu rozumí, tak snad můžete snad napsat jako znalec, který rozumí základním školám, kdy naposledy jste prakticky vyučoval?

Nebo se stydíte zveřejnit Vaši praxi? Proč? Já Vám klidně napíšu, že učím dvacet let na základní škole. POSLEDNÍCH dvacet let. A nestydím se za to...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. října 2016 13:32  

Sanozřejmě. Ale bez státní dotace.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. října 2016 13:33  

"zveřejnit soukromě" - no už taky trochu blbnu po těch letech.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 14:23  

Nebuďte na sebe, pane Anonymní, zase až tak příkrý.
Může-li se soukromě podnikat, proč by se nemohlo zveřejňovat?

Vl.Václavík řekl(a)...
18. října 2016 19:22  

Pane Novotný,
na stránkách montessoricr jsem našel zajímavé údaje o vývoji této alternativy u nás. Rozvoj 3. stupně je teprve v zárodcích. Ale přijde to.
Podívejme se k sousedům. Montessori školy jsou v Rakousku spíš do 15 let (montessori.at).
Ze stránek montessori-deutschland.de se lze proklikat přes zemské spolky k různým Montessori zařízením po celém Německu, udávají, že jich je přes tisíc. Jsou tam i školy končící maturitou.

Vl.Václavík řekl(a)...
18. října 2016 19:28  

Ad Anonymní z 21:30
Jde o něco jiného. Mám takový zvyk, že když chci s někým debatovat, představíme se, třeba si i vyměníme vizitky ...
Tak mi pane kolego alespoň pošlete odkaz na stránky školy, kde učíte. Rád školy navštěvuji, toto je jeden z možných způsobů.

tyrjir řekl(a)...
18. října 2016 20:08  

Pane Václavíku, nezapomínáte jako pedagog při leštění antipedagogických frček na Sidol? :)))

Pedagog vašeho formátu by, myslím, měl a mohl mít osvojenu jednu ze základních dovedností při vědeckém posuzování jevů - umět rozlišovat mezi obecným a zvláštním. A kvůli tomu, co bylo, je a zřejmě i bude zvláštní se nepokoušet nevědecky měnit všeobecné vzdělávací programy a paradigmata.

J.Týř

CatCatherine25 řekl(a)...
18. října 2016 20:27  

Pane Václavíku, jaký máte důvod propagovat školy Marie Montessoriové?
Které formy a metody jejich práce považujete za zvláště přínosné v předškolním a které ve školním věku dětí a žáků?
Navštívil jste už některé z těchto škol? Pakliže ano, čím Vás zaujaly? Děkuji. Iva Švarcová

Miloslav Novotný řekl(a)...
18. října 2016 20:38  

Pane Václavíku, psal jsem o příživnících a demagogických vykladačích (měl jsem nechat původní: vykradačích) díla Marie Montessori. Zůstanu u metody nás nevzdělanců, již jsem přijal, a půjdu takříkajíc s kůží na trh s vlastními důkazy. Tvrdím, že „Montessori“ je dnes značka, dokonce proslulá, ale ke škodě věci nikoliv ochranná známka. Pak by to totiž byl příslovečně krátký proces, ergo kladívko: „Obžalovaný na budovu, v níž sídlí škola, jíž je zřizovatelem a provozovatelem, o své vůli připevnil ceduli obsahující jméno Montessori, čímž se dopustil trestného činu porušení práv k ochranné známce podle § 268 odst. 2 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“) a odsuzuje se k trestu:… (zde máte ALTERNATIVNĚ na vybranou … odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci)“. Tím to nekončí. Kdyby pachatel tím získal kupř. pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, má „nárok“ stále ještě ALTERNATIVNĚ na šest měsíců až pět let, peněžitý trest nebo propadnutí věci (viz odst. 3). Kdyby ten prospěch byl velkého rozsahu, tak podle odst. 4 usedne tzv. natvrdo na tři léta až osm let. Připomínám, pane Václavíku, že by se to vztahovalo i na dveře té Vaší vykladačské laboratoře. V bleděmodrém platí totéž pro další vykrádané pedagogické systémy (Waldorf atd.). Nevidím polehčující okolnost, která by hovořila pro jiný než čtvrtý odstavec. Takže znovu, pane učiteli učitelů, když už se na tom všichni bez uzardění pakujete, chovejte se aspoň jako přirozený parazit a neničte svého hostitele, jímž je dílo pozoruhodné ženy Marie Montessori. Jak již jsem napsal výše, to dílo je jednoznačně vymezené a týká se zejména, ne-li výhradně, předškolní výchovy, resp. náhradní předškolní výchovy zanedbaných dětí, kterou dodatečně poskytuje až škola. Ostatně soudím, že průnik množiny „systému Montessori“ s množinou „česká střední škola“ je množina prázdná. Kolik takových prázdných množin s cedulí Montessori existuje, mne nezajímá. Nejsou a ani nemohou být de facto Montessori. K tomu, že tomuto podvodu nečinně přihlíží ČŠI, se nevyjadřuji.
Půvabné by bylo, kdyby si některý obzvlášť mazaný alternativec patentoval nějakou tu alternativní „vychytávku“.

tyrjir řekl(a)...
18. října 2016 20:43  

Vyučovací hodiny určuje zvonění...

Ve školách hrou, Montessori školách apod. snad tlukou železnou tyčí do kolejnice? Z té neharmonicky znějící antipedagogické kolejnice k aktivistickému proškolování mizerně placených učitelů k různým nesmyslům mají už, myslím, mnozí učitelé zalehnuté uši. :)))

Vl.Václavík řekl(a)...
18. října 2016 21:45  

Pane Týři, že Vy jste nedával pozor při cvičení civilní obrany (CO). Údery do kolejnice znamenají chemický poplach! Nesmí se zneužít!!!

Vl.Václavík řekl(a)...
18. října 2016 21:49  

Pane Novotný, na tohle už nemám. Házím ručník do ringu. Ještě poslední vzchopení - a píšu, aby byla dosažena bájná hranice 100 komentářů.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2016 22:06  

Pan Novotný má bohužel v lecčems pravdu. Alternativní školy už nejsou tak alternativní. Spíše alternativní po česku. Něco jako klobása ve stánku a bratwurst. Ja. Schuldingung.

tyrjir řekl(a)...
19. října 2016 0:09  

Údery do kolejnice znamenají chemický poplach! Nesmí se zneužít!!!

No právě!!! Tak, prosím, odložte tu železnou tyč, vaše (anti)pedagogické vysokoblahorodí. :)))

tyrjir řekl(a)...
19. října 2016 0:26  

Pane Václavíku, prosím, prosím, vytáhněte ještě ten Kleines Schullexikon für Lehrer in den neuen Bundesländern a antipedagogický progresivisticko - esencialisticky pohotovostní pluk Naděždy Konstantinovny Krupské. :)))

Viz
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/prectete-si-ani-igor-hnizdo-nezakladal.html

Vl.Václavík řekl(a)...
19. října 2016 23:48  

Ad CC 20:27
Neměl jsem v úmyslu zde propagovat školy a metodu MM. Jen jsem chtěl uvádět na pravou míru některé dle mého mínění chybné názory.
Sleduji rozvoj této alternativy u nás od počátku devadesátých let. Pro předškolní věk je zařízení MM už poměrně velké množství. Znám některé z nich (Praha, Jablonec n.N., Pardubice .....). Viděl jsem tyto školy v Německu, slyšel na konferencích přednášky, absolvoval semináře. Do škol je samozřejmě možné se podívat prostřednictvím internetu, na videa, podívat se i na sekundární stupeň MM.
Lze mít i řadu námitek, existují rozdíly.
Proč školy MM stále přitahují zájem pedagogů a rodičů (100 let po celém světě, teď i u nás) je zajímavá otázka. Třeba to je jejich jinakost a nabídka lepšího přístupu. Pokud byste ode mne chtěla vědět víc, tak pište na PdF UHK. Toto vlákno patrně končí. Ještě poznámka - V Praze se 5. listopadu koná První české montessori setkání učitelů. Vladimír Václavík

tyrjir řekl(a)...
20. října 2016 0:19  

Kolik procent Montessori škol není soukromých?

poste.restante řekl(a)...
20. října 2016 1:29  

jinakost a nabídka lepšího přístupu.
A už zase hodnotíme, že ...?
V čem je přístup Montessori škol obecně lepší?
Které z jejich přístupů se nikde ve veřejných školách nevyskytují?
Jak může profesionál na základě několika případů vyslovit tak zobecňující tvrzení?
Nebo snad existují nějaké objektivní studie z jiných, nežli "montessori" zdrojů, které by takový závěr potvrzovaly?

Já nepochybuji, že rodiče, které pro zjednodušení nazvu "s montessori názory", vedoucí své děti v duchu "montessori výchovy" jsou spokojeni s "montessori přístupem" v "montessori školách".
Ale co to vypovídá o "montessori přístupu" v "ne-montessori školách"?
Nebo dokonce o efektivitě "ne-montessori přístupu" v "ne-montessori" školách?
Řekl bych, že vůbec nic.

Mně by to snad ani nevadilo, kdyby taková tvrzení zaznívala občas. Ale pokud je systematické, trvalé a přitom neprokázané, nemohu se ubránit dojmu z poněkud Goebellsovské kampaně. Jako že stokrát opakovaná lež se stává "pravdou".

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
20. října 2016 6:52  

"Jak může profesionál...?"

Stejně jako "může" argumentovat praxí starou 30? let. :-)

Vl.Václavík řekl(a)...
20. října 2016 21:45  

Ad poste.restante 1:29
Pane kolego, hezky jste potvrdil platnost Godwinova zákona.
Na položené otázky nemám stručné odpovědi. "Lepší přístup" je subjektivní hodnocení. Je dobře, když se rodiče mohou rozhodnout a školku si vybrat.
Odlišnosti pedagogického přístupu MM jsou zřejmé ze stránek montessoricr i ze stránek jednotlivých škol. Co se ve veřejných školách nevyskytuje nebo jen v omezené míře? Například tzv. cvičení ticha. Montessori pomůcky, jejich uspořádání, způsob práce s nimi - to je také velmi specifické.

poste.restante řekl(a)...
20. října 2016 22:38  

Pane Václavíku, tohle bylo hodně levné a řekl bych, že Vás nedůstojné.
Pokud se nepletu, tak Godwinův zákon říká, že je-li oponent v argumentační nouzi, sáhne ke srovnání protivníka s Hitlerem, nebo nacisty.

Jenže já se ani trochu necítím být v argumentační nouzi a srovnání s Goebbelsem bylo mnou učiněno pouze jako srovnání s jakýmsi všeobecně známým a uznávaným etalonem demagogické propagandy. Rozhodně z kontextu neplyne srovnání Vás, či jiných diskutujících s nacisty. A Vy to velmi dobře víte.

(Mohl jsem samozřejmě napsat třeba "babišovské propagandy", nebo "komunistické propagandy", ale tím bych riskoval, že se někdo chytne nepodstatného detailu, obviní mne z "anti-něčeho" a debata se rozplizne někam jinam.
Ale snažil jsem se marně. Vy jste to udělal tak jako tak.)

Nemohu tedy Váš pokus interpretovat jinak, nežli jako snahu vyvléci se obviněním oponenta z vlastní argumentační nouze, kterou ostatně sám dokládáte:
Na položené otázky nemám stručné odpovědi.

Dovozuji to i z faktu, že jste z položených otázek odpověděl jen na jednu a to částečně.
Možná, že Vám na to někdo skočí, to vyloučit nemohu.

Napsal jste
Proč školy MM stále přitahují zájem pedagogů a rodičů (100 let po celém světě, teď i u nás) je zajímavá otázka. Třeba to je jejich jinakost a nabídka lepšího přístupu. Pokud byste ode mne chtěla vědět víc...
Nikoliv "podle mého názoru", nebo "subjektivně lepšího", nebo "lepšího pro rodiče, vyznávající montessori filosofii".
Označil jste montessori přístup za lepší. Obecně lepší - bez upřesnění.
A přesně na taková zavádějící tvrzení jsem v diskusi reagoval.

Mně ani v nejmenším nevadí možnost svobodné volby.
Ale odmítám, aby tato volba byla činěna na základě manipulativní a neobjektivní propagandy.
Myslím, že právě VŠ pedagog by se jí dopouštět neměl.

Vl.Václavík řekl(a)...
21. října 2016 0:03  

Ad poste.restante: Já znám tuto definici: Pravděpodobnost, že se v online diskusi objeví porovnání s Hitlerem či nacisty, se s růstem délky diskuse blíží jedné. Nejde o argumentační nouzi (tu Vám přece nepřisuzuji), pouze o "srovnání nějakých tvrzení s poněkud goebbelsovskou kampaní".
A jakou kampaň jste měl na mysli? To, že kdesi v diskusi něco napíšu, co možná ani nikdo (krom nás dvou) nečte?
Nejsem Montessori pedagog. Kdyby zde bylo otevřeno například téma alternativy Začít spolu, nebo Daltonská škola, Jenský plán apod., a někdo tady psal nesmysly o těchto koncepcích, pokusil bych se ty nesmysly či omyly vyvrátit.
Myslím, že v argumentační nouzi nejsem, když Vás odkazuji na stránky Montessori organizací a škol, které se propagují samy. Mě k tomu nepotřebují.

poste.restante řekl(a)...
21. října 2016 0:52  

Připouštím i Vaši definici G. zákona - tak jej uvádí wikipedie, jak jsem si nyní ověřil a tak to musí být pravda. :-) Já citoval jen popaměti.
Ale to není, myslím, vůbec důležité. A nebylo to, řekl bych, důležité a relevantní ani v okamžiku, kdy jste na G. zákon poukázal. Nechme tedy tuto linii stranou.

Jakou kampaň jsem měl na mysli?
To, co napíšete zde v této diskusi Vy, možná není důležité, ale nepodceňujte se.
Jenže takových vyjádření, citací, prohlášení a PR akcí je v posledních letech plný internet, plná tištěná periodika, plná televize a rozhlas.
Naprostá většina těchto sdělení se nese v duchu, jak skvělé jsou alternativní školy a jak odporná, zatuchlá a pro děti nepodnětná je atmosféra ve veřejných školách.
Nejsem sám, kdo nabývá postupem času dojmu, že zde dochází k účelové kampani proti veřejným školám.
Stačí si jen udělat rešerši ve článcích o školství za libovolné období zpětně.
Ani jedna část těchto sdělení není pravdivá. Alternativní školství neznamená automaticky skvělé a rozhodně ne pro všechny. A veřejné školství neznamená automaticky špatné.
Přesto tento duch veřejné diskuse přetrvává.
Myslím, že jsem to v příspěvku z 20. října 2016 1:29 popsal dostatečně.

Říkáte, že kdyby někdo psal nesmysly o jiných alternativních směrech vzdělávání, pokusil byste se je vyvrátit.
Já Vás pouze upozornil, že takto vehementně v případě nesmyslů o veřejných školách nejenže nevystupujete, ale dokonce jim sám přispíváte. Nic víc.

tyrjir řekl(a)...
21. října 2016 1:27  

Vážený pane Václavíku, vaše, domnívám se, arogantní a povýšená podpásová demagogie ukazuje především na vaši argumentační nouzi a vědeckou nedostatečnost. A začíná, myslím, nejen v této diskusi, překračovat přijatelné meze. Meze obvyklé pro vysokoškolského učitele z PEDAGOGICKÉ fakulty. Toho Hitlera, Lenina a podobné týpky si laskavě třeba vetkněte za kloubouk nebo si jejich obrázky vložte do toho Schullexikonu a choďte si s tím třeba po vaší pedagogické fakultě, pokud vám to posluchači a kolegové budou trpět. Ale neotravujte tím, prosím, diskuse na České škole. Uvědomte si, prosím, že tady máte vétšinou co činit se skutečnými učiteli. To jest s lidmi zběhlými v téméř každodenním krocení i horších drzostí. Takže to, co tu předvádíte, vám zkrátka nemůže jen tak lážo plážo projít. Děkuji vám za pochopení. J.Týř

Vl.Václavík řekl(a)...
22. října 2016 0:08  

Ad poste.restante 0:52
Myslím, že bychom mohli dospět k nějaké shodě. Za veřejné školy považuji školy zřizované obcí (městem) a krajem. Je jich naprostá většina. Znám vynikající školy (dle mého názoru) - ul.dr. Malíka Chrudim, ZŠ Klánovice, Kunratice, Čeperka, Březová ...... .
Také mám také pocit, že přibývá sdělení, jak špatné jsou veřejné školy a jak skvělé jsou alternativní. Nezdá se mi, že je to nějaká cílená kampaň, ale že to je výraz nespokojenosti s některými veřejnými školami a způsobem vyučování v nich.
Když jsem se v roce 1991 vrátil do školství, byl jsem přesvědčen, že se to ve školách bude muset dělat jinak. Zgruntu jinak. Z vývoje jsem byl poněkud zklamaný. Vůbec nechci říci, že se nic k lepšímu nezměnilo, uvedu ale tento příznačný příklad pro současnou situaci. Skupina rodičů, kteří se poznali přes své děti v MŠ, chtěli pro své budoucí prvňáky něco lepšího, než poznali sami. Našli si program Začít spolu. Zkoušeli to na magistrátu, ve školách. Přesně věděli, co chtějí. V jedné škole jim řekli - tak to u nás děláme, což nebyla pravda. Ve druhé škole něco upachtili, bez trvalejšího zájmu vedení školy. Tak se rodiče vzchopili a založili soukromou školu - alternativní.
K poslednímu odstavci: Museli bychom si vysvětlit, co je nesmysl o veřejných školách. Že by se někde něco mělo dělat jinak, to je nesporné. Chyb je asi dost. Není však shoda o tom, co je "dobře".
Mám představu o fungující alternativě (otevrene-vyucovani), která se snaží řešit některé problémy současné školy.
Abych dal na Vaši radu (to myslím vážně), pokusím se místo "je to špatně" říkat vůči veřejným školám "mělo by se to dělat jinak".
Bída českého školství se projevuje i zde. Ne že by ten pán, co sem psal v noci po Vás, neměl v něčem pravdu. Ale jeho způsoby a vyjadřování na webu, který by měl patřit učitelům, jsou zarážející. Někdo by mu to měl říci.

poste.restante řekl(a)...
22. října 2016 1:00  

Když jsem se v roce 1991 vrátil do školství, byl jsem přesvědčen, že se to ve školách bude muset dělat jinak. Zgruntu jinak. Z vývoje jsem byl poněkud zklamaný.
Já moc nevěřím na revoluční změny ve vzdělávání.
Možná proto, že mne lehce škrábla ta množinová. Tedy bez následků pro mne, jedničkáře. Ale když jsem viděl spolužáky zmatené z toho, že místo 3 + 5 mají sčítat množiny tří a pěti prvků, bylo mi jich líto, když jsem se nad tím později, v dospělosti zamýšlel.

Školství je parník s obrovskou setrvačností.
Naštěstí, protože nelze podléhat módním vlnám.
Spíš si myslím, že je třeba určit kurs a předtím, nežli se rozhodneme jej měnit, měli bychom si být jisti, že nevede k ledovci.

A právě k tomu jsou dobré alternativní školy. Mohou zkoušet. Být inovátorské. A někdy také ověřit slepou cestu.
Jsou alternativou pro ty, kdo alternativu hledají.
Jsou potřebné a v systému mají své místo.

tyrjir řekl(a)...
22. října 2016 2:05  

Vážený pane Václavíku, vaše, domnívám se, arogantní a povýšená podpásová demagogie ukazuje především na vaši argumentační nouzi a vědeckou nedostatečnost. A začíná, myslím, nejen v této diskusi, překračovat přijatelné meze. Meze obvyklé pro vysokoškolského učitele z PEDAGOGICKÉ fakulty. Toho Hitlera, Lenina a podobné týpky si laskavě třeba vetkněte za kloubouk nebo si jejich obrázky vložte do toho Schullexikonu a choďte si s tím třeba po vaší pedagogické fakultě, pokud vám to posluchači a kolegové budou trpět. Ale neotravujte tím, prosím, diskuse na České škole. Uvědomte si, prosím, že tady máte vétšinou co činit se skutečnými učiteli. To jest s lidmi zběhlými v téméř každodenním krocení i horších drzostí. Takže to, co tu předvádíte, vám zkrátka nemůže jen tak lážo plážo projít. Děkuji vám za pochopení.

Ne že by ten pán, co sem psal v noci po Vás, neměl v něčem pravdu. Ale jeho způsoby a vyjadřování na webu, který by měl patřit učitelům, jsou zarážející.

Klasická demagogie - záměna důsledku a příčiny. Po arogatně demagogickém naplivávání na učitele pan Václavík sice trochu couvá. Zároveň však bez věcné odpovědi na věcně položené otázky více účastníků diskuse napadá alespoň toho, kdo mu nejdůrazněji odpověděl. Pane Václavíku, važte, prosím, slova!

Zajímalo by mne, zda agresivní demagogie podobná té, kterou tu pan Václavík stále ještě předvádí, vládne i v PedF UHK a v dalších pedagogických fakultách.

J.Týř

tyrjir řekl(a)...
22. října 2016 2:47  

Pane Václavíku jak jinak je to s tou pavědou? Jak je to doopravdy s úspěšností absolventů waldorfských škol? Proč tyto zásadně důležité věci nechcete vysvětlit?

CatCatherine25 řekl(a)...
22. října 2016 9:13  

Ztratily se mi tady 2 příspěvky, týkající se Waldorfského školství a není nikde uvedeno, kdo a proč je smazal.Jak je to možné?

CatCatherine25 řekl(a)...
22. října 2016 11:23  

Na závěr svého diskutování na toto téma bych ještě ráda upřesnila, že nejsem žádný zavilý odpůrce alternativního školství. Jenom mi vadí, když se tyto školy upřednostňují oproti školám běžným a dávají se jim za vzor, při čemž se zdůrazňují jen jejich přednosti a pomíjejí jejich zvláštnosti. Alternativní školy existují v mnoha školských systémech a všude jsou jen jejich marginální součástí.
Mnohé z nich mají i své výhody a pomáhají hlavně dětem, které chtějí projít bez velkých nároků povinným vzděláváním a prospívají i dětem s lehčími zdravotními problémy.
Rodiče, kteří dávají své děti do alternativních škol by se neměli řídit módními vlnami ani vágními doporučeními, ale měli by si dobře zjistit, jaké jsou cíle, formy a metody vzdělávání v těchto školách a jestli právě tento způsob výuky bude jejich dítěti vyhovovat.

Tajný Učitel řekl(a)...
22. října 2016 12:22  

Mnohé z nich mají i své výhody a pomáhají hlavně dětem, které chtějí projít bez velkých nároků povinným vzděláváním a prospívají i dětem s lehčími zdravotními problémy.

Pokud tím povinným vzděláváním bez velkých nároků projdou a posléze se uplatní na středních školách, vysokých školách a v životě, co je špatně? Možná, že ty tzv "velké nároky" běžných škol jsou redundantní. Jinak, o módnosti alternativ lze diskutovat, jelikož tyto módní vlny jsou často mnohem staršího data než nemódní hlavní proud se všemi jeho módními změnami za posledních sto let.

CatCatherine25 řekl(a)...
22. října 2016 12:28  

Pane Tajný, ztratil se mi tu včera příspěvek, kde jsem tu popisovala zkušenost s mojí neteří Angelikou v Německu. Ztratil se mi i příspěvek o antroposofii, i když v něm byla samá slušná slova.

Michal Komárek řekl(a)...
22. října 2016 13:16  

CatCatherine25

Nevím, jak je možné, že se Vám ztratily dva příspěvky. Vím ale, že já jsem je nesmazal. Můžete mi, prosím napsat, kdy jste je publikovala? Zkusím zjistit u kolegů IT, co se mohlo stát? Díky! Hezký den!

tyrjir řekl(a)...
22. října 2016 13:24  

CatCatherine25 řekl(a)... 21. října 2016 11:11
Co si pan Václavík myslí, je jeho věc, ale jestli na této úrovni vzdělává své studenty, tak je to docela průšvih. Antroposofie, na níž jsou "filosoficky" založeny Waldorfské školy je pavěda velmi složitá. Je konglomerátem názorů křesťanských, indických, i okultních a kabalistických a obsahuje i řadu prvků z astrologie, alchymie, spiritismu a pod. Zkoušela jsem to číst, ale je to velmi obtížné, protože to nemá žádnou logiku

CatCatherine25 řekl(a)... 21. října 2016 23:05
"Lepší je osobní zkušenost (to říkám svým studentům)."

Ano, trochu zprostředkovanou zkušeností mohu posloužit také. Moje neteř Angelika, která žije ve Frankfurtu, absolvovala Waldorfskou školu. Byla tam velice spokojená, nikdo ji neobtěžoval domácími úkoly, ba ani žádné učebnice nemusela číst, prostě pohoda. Když se ale rozhodla jít dál studovat, protože nechtěla zůstat v domácnosti ani neměla k dispozici rodinnou farmu, kde by mohla využít své znalosti a lásku k přírodě, musela se vrátit na 2 roky do obyčejné školy a doplnit si vědomosti potřebné k dalšímu vzdělávání.


http://www.ceskaskola.cz/2016/10/ondrej-steffl-hlavni-duvod-proc-se.html

Souhlasím. Alternativní školy mnohdy napravují velmi specifickými metodami nedostatky v dosavadní výchově. A také mnohdy slouží i jako úschovny pro děti, jejichž rodiče se obávají poměrů v běžných veřejných školách.

Zdeněk řekl(a)...
22. října 2016 13:29  

Paní CC, ty Vaše ztracené příspěvky jste zřejmě psala do diskuse k jinému článku, zkuste se třeba podívat sem.

CatCatherine25 řekl(a)...
22. října 2016 18:37  

Ano, děkuji, příspěvky jsem odeslala do diskuse k podobnému tématu v jiném článku. Jsou to ty dva příspěvky, které výše cituje pan Týř. Omlouvám se.

Vl.Václavík řekl(a)...
22. října 2016 22:33  

Ad poste.restante 1:00
Dobrý večer. Tak to jsme úplně ve shodě, i s tím parníkem. Dovolím si ocitovat doc. Janíka (MU Brno): Vyučování a učení jsou kulturní praktiky, jež je z principu obtížné změnit. Byla by zajímavá debata, jak se u nás právě tyto kulturní praktiky vyvíjely, například v posledních 200 letech. To je klíč k pochopení problémů!!!
K potížím neteře paní CC 25 - nějaká chyba byla asi ve spolupráci rodiny a školy. Rodiče by měli vědět, podle jakého kutikula škola pracuje. Problém se nedal řešit dříve?
Nakonec - co mě trápí: Na stránky České školy se podívá možná víc lidí, než si myslíme. Jedna známá se mě nedávno ptala, zda jsou to učitelé, kteří zde diskutují. A pokud ano, že by některým své děti určitě nesvěřila.
Nevím, kdo českému školství vlastně škodí. Zda neziskovky, pseudoodborníci, novináři atd. atd., či někteří vyučující sami.

Janek Wagner řekl(a)...
22. října 2016 22:44  

Pane Václavíku a to vaše známá myslela koho? Tajného učitele, kolegu Soukala nebo Nicku Pytlíka nebo někoho jiného? Vaše informace o jejím dotazu je jaksi jinak jen ubohým plácnutím do vody...

Nicka Pytlik řekl(a)...
22. října 2016 23:14  

Jedna známá se mě nedávno ptala, zda jsou to učitelé, kteří zde diskutují.

Registruji už šest set dvacet sed ohlasů, ve kterých je pozvedáváno obočí nad názory pana Václavíka. Nemohu ale zveřejnit jejich jména, protože zvrací ze strachu, že budou perzekuováni. Nadto vím ještě o nejméně dalších osmdesáti pěti svých známých, kteří by bývali obočí také pozvedli, kdyby to tu bývali byli četli.
Pozdravujte, pane Václavíku, tu svoji známou. Ani se neptám, jestli je učitelka. Kdyby byla, zorientovala by ve zdejších profesích snadno. Víte?

tyrjir řekl(a)...
22. října 2016 23:40  


Pane Václavíku, jak je to s tím vaším pojetím pavědy a s odpověďmi na nezodpovězené věcné otázky účastníků diskuse (viz výše)? Budete se dál těm odpovědím vyhýbat a namísto odpovědi se pokoušet špinit ty, kteří je položili?


Tajný Učitel řekl(a)...
23. října 2016 0:05  

paní Cat, pokud by alternativní škola v čr konsistentně selhávala v přípravě žáků na další studium, neměla by dlouhého trvání. Tyto věci se roznesou, máme fb apod. Ano, rodiče chtějí od alternativních škol alternativní přístup, to však neznamená, že rezignují na primární požadavek, jmenovitě aby škola děti něco naučila a připravila na další studium. Světe div se, ono jde obojí, učit jinak a naučit.

tyrjir řekl(a)...
23. října 2016 0:54  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
23. října 2016 0:56  

Mnozí VŠ učitelé i zaměstnavatelé teď pláčou nad úrovní absolventů SŠ čerstvě prošlých systémem RVP/ŠVP. Totéž, respektive zvětšení toho slzavého údolí, lze, myslím, očekávat v případě, pokud Inkluze, Kariérní řád učitelů, odtržení VŠ do zvažovaného Bělobrádkova MVaVaVŠ, další úpadek některých Pedagogických fakult, rozpočtové podfinancování školství, účelnost a efektivita čerpání EU dotací, ataky různých vypasených aktivistů a aktivistických neziskovek atd. povedou k dalšímu podstatnému zvětšování počtu tzv. alternativních škol a postupné privatizaci českého veřejného školství.

Technicky, rozpočtově i organizačně hrubě zanedbávaná velkotonážní loď českého veřejného školství by se neměla postupně měnit v jakousi Costu Concordii. Pak by došlo i k tomu, o čem pan Tajný dnes říká, že dosud není.

CatCatherine25 řekl(a)...
23. října 2016 9:10  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Vl.Václavík řekl(a)...
23. října 2016 11:34  

Pane Wagnere, ta známá paní učitelka nemohla nějak pochopit, jak se zde někdo vyjadřoval o dr. Nováčkové.
Každý máme jinak nastavenou citlivost pro korektnost smysluplné kolegiální diskuse. Mně argumenty "ad hominem" vadí. Fórum je otevřené všem, nemám nic proti humoru a nějakým vtípkům
Jistě existují odborníci, kteří dovedou diskuse analyzovat. Zajímalo by mě, co by řekli o ČŠ.
Mohu se mýlit. Doba pokročila a vše je dovoleno.

CatCatherine25 řekl(a)...
23. října 2016 13:49  

Pane Tajný, statistiku úspěšnosti Waldorfských škol při přípravě na další studium bohužel nemám k dispozici,protože zřejmě neexistuje,takže Vaši hypotézu o "věcech, které se roznesou" nemohu ani potvrdit ani vyvrátit.
Z prosté empirie svých studentů, kteří tyto školy navštěvovali a psali o tom seminární i diplomové práce vím, že žáci těchto škol znali mnohem lépe citáty z bible než trojčlenku.
Odbornost výuky, zejména na 2 stupni těchto škol není příliš vysoká, protože všechny předměty vyučuje jeden učitel.
Také vím, že při zavádění informačních a komunikačních technologií do škol v souvislosti s RVP ZV měly tyto školy velké problémy, protože neměly počítače a ani žádné mít nechtěly.
Za svoji poměrně dlouhou pedagogickou praxi jsem se se žádným absolventem Waldorfské školy nesetkala, ale je pravda, že jsem nikdy neučila na teologické fakultě.
Problematika alternativních škol nepatří k mým odborným zájmům, k této diskusi jsem se nechala vyprovokovat panem Václavíkem, který tento segment školství zřejmě považuje za hlavní perspektivu vzdělávání v ČR, což jsem nemohla nechat bez odezvy.

Vl.Václavík řekl(a)...
23. října 2016 22:50  

Ad CC 25:
Nevím, z čeho vyvozujete, že segment waldorfského školství já považuji "za hlavní perspektivu vzdělávání v ČR" To se musím důrazně ohradit - nikdy jsem nic podobného neřekl ani nenapsal, protože to je nesmysl.
Každý máme o waldorfském školství své informace. Po dobu své dlouhé pedagogické praxe jste se mohla s absolventy waldorfské školy setkat do konce minulého století pouze ve vyspělých zemích (Německo, Švýcarsko, Rakousko ...), kde tyto školy jsou.
U nás bych Vám doporučil například návštěvu Waldorfské základní a střední školy v Semilech. Má dvacetiletou tradici, střední stupeň ukončí již čtvrtí absolventi.
Ještě k ICT. Při své poslední návštěvě jsem v této škole mimo jiné viděl i velmi dobře vybavenou počítačovou učebnu. Studenti běžně pracují s internetem, vytvářejí prezentace i webové stránky, natáčejí a stříhají zajímavá videa. Jako všude jinde.

Tajný Učitel řekl(a)...
24. října 2016 7:46  

Paní cc, doporučuji zhlédnout video o tom jak se absolventi alternativ uplatní v životě zde: https://www.youtube.com/watch?v=LoYHgTqeLEw

CatCatherine25 řekl(a)...
24. října 2016 13:59  

Není to žádný reprezentativní výzkum, je to beseda s několika absolventy alternativních škol v Divadle Kampa, ale je zajímavé si to poslechnout.

tyrjir řekl(a)...
24. října 2016 14:43  

Pestrost genofondu planety Země je potřebné zachovat. Včetně genofondu pitomců. Jasně to vyplývá z posledních výzkumů lidského mozku :)))

Miloslav Novotný řekl(a)...
24. října 2016 23:43  

Kdo někdy chytal ryby, ví, jak úhoř ke své pověsti přišel. Je takový kluzký, vždycky se vysmekne. Ale zpět k diskusi s panem Václavíkem. Ve shodě se svým krédem, založeným na pokročilosti doby, v níž vše dovoleno, se gentleman Václavík schoval za ženy, a to hned dvě, známou dr. Nováčkovou a svou známou paní učitelku.
22. října 2016 22:33 pan Václavík sděluje: „Jedna známá se mě nedávno ptala, zda jsou to učitelé, kteří zde diskutují. A pokud ano, že by některým své děti určitě nesvěřila.“
23. října 2016 11:34 na upřesňující dotaz pana Wagnera, které má na mysli Václavík upřesňuje: „ta známá paní učitelka nemohla nějak pochopit, jak se zde někdo vyjadřoval o dr. Nováčkové. “
Kupodivu se ta neznámá známá učitelka, která umí číst, ale nepíše, vyjádřila v názorové shodě se svým mluvčím Václavíkem, který na rozdíl od ní píše.
Vážená známá pana Václavíka, učitele nechte učit, ti jsou v tom nevinně. Ujišťuji Vás, že ten, kdo se vyjádřil o podnikatelce Nováčkové za hranicí Vašeho chápání, není učitel. Jsem to já. Zvláštní je, že jsem tak učinil před deseti měsíci. Kvitujme, že pan Václavík si obětavě našel chvilku na Váš problém i v situaci, kdy ve zdejší diskusi simultánně uvádí na pravou míru řadu dalších pomýlených. O podnikatelce Nováčkové jsem se vloni vyjádřil zde:
http://www.ceskaskola.cz/2015/12/dvtv-skola-vyvolava-v-detech-stres.html - comment-129540830738505779
resp.: http://www.ceskaskola.cz/2015/12/dvtv-skola-vyvolava-v-detech-stres.html - comment-3893363122049871965
Vážená známá paní učitelko pana Václavíka, škoda, že nepíšete. Zajímal by mne Váš popis, jak můžete "nějak" pochopit, jak se podnikatelka Nováčková vyjadřuje, slovy moderátora Veselovského, o klasické základní škole a učitelích, již tam vyučují. Podle Vás je (ani Vás, paní učitelko) nepomlouvá? Ani zde?
http://www.ceskaskola.cz/2015/12/jana-novackova-nevzdelanost-v-otazkach.html
Nebo zde?
http://www.ceskaskola.cz/2016/06/prectete-si-skola-detem-brani-aby-se.html
Vy máte s tou Nováčkovou nějak dohodnuté, že to v žádném případě není, řečeno univerzální floskulí, „o Vás“?

tyrjir řekl(a)...
25. října 2016 14:16  

Pane Novotný, "nezacyklil" jste se poněkud? :)))



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.