Rozhovor s Ivanou Eliáškovou z Centra kariérového poradenství: Nedělejme z výběru školy vědu

„Současný vzdělávací systém i situace na trhu práce umožňují a svým způsobem i vyžadují větší flexibilitu. Cílem středoškolského studia je naučit se myslet, nasbírat co největší množství univerzálních vědomostí, dovedností a zkušeností, které se dají zužitkovat v každém zaměstnání. Výběrem oboru a školy by měl mladý člověk naplnit svoje tužby a udělat první krok k tomu, aby se naučil samostatnosti a zodpovědnosti sám za sebe,“ říká Ivana Eliášková z Centra kariérového poradenství při NÚV v rozhovoru pro Lidové noviny.

V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Stále ale platí, že kdo zvolí učební obor bez maturity, na vysokou školu pokračovat nemůže. A z kuchařky se kadeřnice taky nestane.

To není pravda. Trendem je vystřídat za život i několik profesí. Vzdělávací systém je dobře prostupný. Z učebního oboru bezmaturity jemožné pokračovat na maturitní nástavbu a z té pak vede cesta na jakoukoli vysokou školu. Pokud bude uchazeč dostatečně motivovaný a připraví se na přijímací zkoušky, může se dostat třeba i na medicínu. A je úplně jedno, že na začátku jeho vzdělávací kariéry stál učební obor.

Rodiče mají rádi data o uplatnitelnosti absolventů a podle nich obory vybírají, případně některé zatracují. Myslíte si, že to má vzhledem k dynamice pracovního trhu, o níž jste mluvila, smysl?

Přemýšlet o uplatnitelnosti smysl jistě má, nemělo by to být ale hlavní nebo snad jediné kritérium. Nutit dítě studovat technický obor, když ze všeho nejvíc touží po tom, stát se třeba fotografem nebo aranžérkou, není rozumná cesta. S daty o uplatnitelnosti je to navíc složité. Profese, po nichž je poptávka dnes, nemusí být nutně žádané i za čtyři roky, až dítě ze školy vyjde. Situace se může změnit třeba díky rozvoji nových technologií. Záleží ale na jednotlivých odvětvích, některá jsou v tomto směru dynamická, jiná stabilnější. Například ve zdravotnictví je poptávka po nových zaměstnancích trvalá.

Zvládne ale, dejme tomu, vyučený číšník s maturitou přijímačky z chemie a biologie?

Záleží jen na tom, jak moc bude chtít a co pro to bude schopný udělat. Jestli si třeba sežene doučování z předmětů, které na původní škole nestudoval v takovém rozsahu jako absolvent gymnázia. Cesta je prošlapaná i opačným směrem: stane se, že ekonom zatouží pracovat se dřevem, naučí se to a otevře si truhlářskou dílnu. Naplňuje ho, že vidí hmatatelný výsledek své práce. V Národním ústavu pro vzdělávání jsme vypracovali analýzu uplatnění absolventů středních škol a ukázalo se, že po třech letech od ukončení studia se čtyřicet procent z nich věnuje jinému oboru, než jaký původně vystudovali.


Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání Lidových novin