Tomáš Feřtek: Zvládnou školy další vzdělávání na dálku?

"Kolik žáků bylo během jarní fáze koronavirové pandemie pro školy nedostupných? Zhruba 10 tisíc, jak říká ministerstvo na základě šetření inspekce? Nebo desetkrát či dvacetkrát víc, jak naznačují učitelé na základě praktických zkušeností s množstvím škol, které na vzdělávání na dálku fakticky rezignovaly? A je rozumné za takové situace zavádět do zákona distanční vzdělávání jako rovnocennou, a tedy i povinnou alternativu běžné školní docházky? Neznamená to, že podstatnou část populace odstřihneme od reálné možnosti se vzdělávat?," píše Tomáš Feřtek pro Hospodářské noviny.

Sněmovna schválila zavedení distanční výuky

Školský zákon bude zřejmě do budoucna počítat s distanční výukou. Novelu, která výuku na dálku zavádí, dnes ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Musí ji posoudit ještě Senát a podepsat prezident. Změna zákona ukládá dětem povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Formu výuky na dálku nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Informuje ČTK.

Vláda schválila včlenění distanční výuky do zákona

Vláda dnes schválila zavedení distanční výuky do školského zákona... Novela školského zákona, kterou nyní posoudí Sněmovna, zavádí pro děti povinnost účastnit se distanční výuky jako součásti povinné školní docházky. Formu výuky na dálku nestanoví, škola ji má přizpůsobit podmínkám žáka. Změna zákona je reakcí na epidemii covidu-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června. Informuje ČTK.

EDUin: V Plagově plánu chybí detaily, některé jsou důležité

Obrysy pro to, jak se letos odehrají maturity a přijímací zkoušky a jak bude vypadat závěr školního roku, představil dnes na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga. Vycházejí z předpokladu, že se školy otevřou do 1. června. Přijímací zkoušky mají následovat 14 dní po otevření škol, maturity o týden později, a to bez písemných prací. „Jde o logický krok, hodnocení písemných prací je časově nejnáročnější,“ říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

EDUin: O osudech maturantů nesmějí rozhodovat anonymové

Do maturitního testování chybějí dva měsíce. Loni se znovu ukázalo, že v případě pochybností o výkladu zadání některé úlohy „není komu zavolat“. Neznáme autora sporné úlohy v loňském testu z matematiky ani toho, kdo ji do testu zařadil. EDUin se proto rozhodl požádat o jména členů schvalovacích komisí, autorů testů a testových úloh.

Návrh novely školského zákona: V inkluzi je třeba sladit poradny a sociální pracovníky

Doporučení pedagogických poraden k poskytování podpůrných opatření pro handicapované děti by od příštího roku mohli posuzovat pracovníci, které by tím pověřilo ministerstvo školství. Úřad to navrhl v novele zákona, která je nyní v připomínkovém řízení. Opatření by podle něj mělo vést k omezení nynějších rozdílů v práci poraden v různých krajích. Do systému podpory znevýhodněných žáků by se dle novely měl zapojit více také úřad sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Informuje ČTK.

Jan Wirnitzer: Patří politika do škol? Kde začíná indoktrinace?

Paragraf, podle kterého výslovně není na školách „povolena činnost politických stran a hnutí ani jejich propagace“, se týká institucí spadajících pod školský zákon – tedy především škol základních a středních. „Tento paragraf se navíc dost často na veřejnosti interpretuje špatně. Zákaz propagace je něco úplně jiného než vytlačit politiku ze škol,“ řekl Deníku N Jaroslav Jirásko, viceprezident Asociace ředitelů základních škol. Tématem se zabývá Jan Wirnitzer v Deníku N.

Návrh novely školského zákona: Změna maturit – odklad povinné matematiky a slohy zpět do kompetence škol

„Navrhované změny jsou nezbytné z důvodu posílení vztahu hodnotící učitel – žák; učitel bude mít možnost žákovi podrobně vysvětlit hodnocení, zodpovědět případné dotazy; reaguje se tak mj. na kritiku části laické i odborné veřejnosti, že písemné práce jsou hodnoceny anonymně bez znalosti specifik písemného projevu dotyčného žáka v průběhu středního vzdělávání. Dále se posílí pravomoci a odpovědnosti pedagogických pracovníků (ředitelů škol, opravovatelů písemných prací, předsedů zkušebních maturitních komisí) za nastavení a dodržování kritérií hodnocení písemných prací a ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a cizího jazyka. Zároveň dojde ke snížení administrativní zátěže škol, navíc se žáci hodnocení dozví dříve než nyní,“ vysvětlují mimo jiné autoři navrhované novely školského zákona, proč se má hodnocení slohů vrátit do kompetence škol. Přinášíme Odůvodnění hlavních principů navrhované novely.

Zuzana Candigliota: Ministerstvo školství lže, domácí úkoly nejsou povinné

Vážená paní Bůnová, ráda bych se jako advokátka vyjádřila k Vašemu článku „Domácí úkoly nejsou povinné, přesvědčil muž školu, aby je synovi odpustila“. V článku totiž chybí vyjádření právníka a dochází tak k matení veřejnosti ministerstvem školství, které dlouhodobě prosazuje nepřiměřený represivní přístup k dětem a rodičům. 

Středoškolská učitelka Lucie Tykalová: Polemika s Tátou parťákem aneb Domácí úkoly dětem prospívají

Možná jste na internetu zahlédli hojně sdílený text z facebookové stránky Táta parťák, kde se jakýsi muž chlubí tím, jak studoval školský zákon a RVP a zjistil, že domácí úkoly jeho prvňáčka nejsou povinné, ani vymahatelné. Učím na střední škole a domácí úkoly nezadávám, protože na střední škole v tom příliš smysl nevidím. Ovšem když jsem přečetla text s názvem Domácí úkoly NEJSOU povinné, zvedl se mi tlak. Tatínek prvňáčka Ríši vytáhl do boje proti škole, která si dovoluje psát dětem poznámky za chybějící úkoly. Je pohoršen tím, že paní učitelka považuje domácí úkoly jako povinnou součást přípravy na vyučování, kterou je potřeba na dětech i rodičích vymáhat.

S ředitelem jsou spokojeni zřizovatel, učitelé i rodiče, ČŠI chce konkurz. Obec proto navrhuje změnu školského zákona

Potvrdit ředitele všech čtyř chodovských základních škol ve funkci i pro dalších šest let byl záměr chodovské radnice. Velké pozdvižení proto způsobil nenápadný dopis z České školní inspekce. Ta totiž podala návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele Základní školy ve Školní ulici, kterou už řadu let vede Milan Kovářík. I když s tím radní nesouhlasí, konkurz podle školského zákona na základě tohoto podnětu vyhlásit musí. ČŠI přitom nemusí svůj návrh nijak zdůvodňovat. Informuje MF DNES.

Klaus ml. slibuje legislativní smršť ve školství – chce demontovat všechny „školské“ zákony minulé vlády

Každý týden nový zákon, slibuje Václav Klaus mladší legislativní smršť ve školství. Nadsázka to je jen mírná. Tento týden má vláda na programu projednávání první novely školského zákona, kterou připravil, další dokončuje. Nejde mu však o zavádění novinek. Naopak. Chce postupně demontovat zákony, které parlament přijal v minulém volebním období. Zejména povinnou školku pro pětileté děti a záruku místa ve školce pro děti dvouleté. A také nepopulární pamlskovou vyhlášku, i nový systém financování škol. Informuje MF DNES.

Pedagogická komora usiluje o zrušení nového financování škol

Od 1. ledna 2019 mají školy přejít na nové financování. Dosavadní normativ na žáka vystřídá tzv. PHmax. Ředitelé škol ale musejí nastavit úvazky učitelům už od září letošního roku, aby odpovídaly počtu půlených hodin v jednotlivých třídách na základních a středních školách, případně době provozu u mateřských škol. Nový systém financování je totiž založený na maximálním počtu odučených hodin, které stát škole proplatí. Ředitelé ovšem stále nevědí, jak na tom jejich škola bude. Ministerstvo školství bohužel nevytvořilo pro školy žádnou pomůcku (například on-line kalkulátor, který by po zadání rozhodných údajů automaticky spočítal každé škole její PHmax).

Stanovisko Asociace ředitelů základních škol ke změně financování škol

Na základě informací z jednání zástupců asociací a ostatních institucí k problematice změn financování regionálního školství dne 7. 2. 2018 na MŠMT zasíláme následující stanovisko: 1. AŘZŠ jednoznačně podporuje změnu financování dle principů a parametrů uvedených v části 14 zákona č. 561/2004 Sb. s účinností od 1. 9. 2018.

Nový systém financování škol přijímají mnozí ředitelé s rozpaky. Obávají se zhoršení kvality výuky

Mnozí ředitelé zvláště středních škol v Moravskoslezském kraji podle zjištění České televize přijímají se skepsí nový školský zákon. Systém má podle navrhovatelů z ministerstva školství a tělovýchovy (MŠMT) vést ke spravedlivějšímu financování škol, a to tak, aby si z obav o zajištění peněz nemusely přetahovat žáky. Informuje Česká televize.

Václav Klaus mladší: Nemá každý nárok chodit do školy s ostatními. Tahle lidská práva neuznávám

„Když vezmete školský zákon, tak tam máte jeden nesmysl za druhým. Ještě vážnější než ty školky je novela financování regionálního školství. Chtěl bych dosáhnout jejího odložení a vyvolat velkou společenskou diskusi na dané téma,“ říká předseda školského výboru sněmovny Václav Klaus mladší v rozhovoru pro Lidové noviny.

Školy řeší, co s neukázněnými dětmi. Některé zřizují speciální místnosti, kam je učitelé budou moci vykázat

Co se zlobivým dítětem, když ho učitel nemůže vykázat na chodbu, kde by bylo bez dozoru? Takovou otázku si dnes klade spousta škol. Některé z nich proto zavádějí opatření v podobě separátních místností, kam učitelé vodí neukázněné děti. Podle psychologů ale takové opatření může někdy dětem spíš uškodit. Reportáž přináší MF DNES.

Oldřich Botlík: Zákulisí státní maturity, díl 3: Úlohy formátu A/N nic neověřily. Po letošní úpravě bodování také nerozlišují mezi žáky.

Ustanovení § 73 školského zákona říká: „Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.“ Uzavřené (zaškrtávací) testové úlohy tuto úroveň ověřovat nemohou, protože z jednoho písmena se nedá vyvodit, že žák učivo ovládá.

Veronika Doležilová: Od jakého okamžiku jsou školy povinny poskytovat dětem podpůrná opatření?

„Přestože si jsem vědoma jistého provokativního nádechu, začínám článek právě otázkou uvedenou v titulku. K tomuto kroku jsem se rozhodla právě proto, že vím, že na ni neexistuje přímočará odpověď. Smyslem proto není najít odpověď na všechny situace, které při poskytování podpůrných opatření přináší každodenní život, ale spíše se zamyslet nad tím, že i tato část nových podmínek pro vzdělávání dětí s odlišnými vzdělávacími potřebami a jeho financování není jen mechanickou administrací formalit,“ píše Veronika Doležilová v rozsáhlém textu v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.

Je české školství sekulární?

„Náboženství do českých škol v žádném případě nepatří. V tomto duchu se na svém blogu vyjádřila ministryně školství Kateřina Valachová. „Můj úřad ani já v žádném případě nepodporujeme průnik žádného náboženství do školních osnov, do výuky, do školního systému. Pokračujeme ve směřování, které vychází do značné míry z masarykovských tradic. (...) Podle našeho názoru nepatří náboženství do školy vůbec. (...) České školství je sekulární (bez náboženství) a tak to také bude. Přinejmenším dokud budu ve svém úřadu,“ napsala ministryně v reakci na poplašné zprávy šířené na sociálních sítích, že se do škol vkrádá tu islám, tu křesťanství. Zda si vyděšené příspěvky z Facebooku zaslouží obsáhlou reakci ministryně, nechme stranou. Raději se podívejme, jak to s náboženstvím v tuzemských školách reálně je,“ píše Barbora Cihelková v reportáži o vbýuce náboženství na školách v Česku v Lidových novinách.