Počet neúspěšných studentů středních odborných škol v didaktickém testu z češtiny se od roku 2013 rapidně zvyšuje. Zatímco počet propadlíků z češtiny u gymnazistů vzrostl od roku 2013 o 0,4 procenta, u negymnazistů se zvýšil o 10 procent. Ředitel Cermatu Jiří Zíka tvrdí, že zásadní vliv na zvýšení neúspěšnosti studentů odborných škol mělo přidání takzvaných otevřených otázek, kde student musí najít odpověď sám, nevybírá z nabízených možností. „Jednotlivé úlohy nejsou obtížnější, jen získaly jinou formu. A to studenti nezvládli,“ citují Zíku Hospodářské noviny.
 |
| Jiří Zíka (repro ČT) |
Propadlíků přibývá také proto, že u otevřených úloh nelze hádat. Ministerstvo školství chce proto na základě výsledků maturit podpořit výuku kritického čtení. „Na podporu čtenářské gramotnosti jsou věnovány například aktuálně vypsané šablony pro ZŠ a SŠ,“ uvádí Klára Bílá z tiskového oddělení ministerstva.
Oldřich Botlík, který stojí za iniciativou Maturitní data – odtajněno a sám má testovací společnost, ale za zvýšením počtu propadlíků z řad studentů odborných škol vidí velké množství akademických otázek v testu. Odbornice na testování a státní maturitu Jana Straková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy stejně jako Botlík upozorňuje na to, že o tom, jak maturitní testy vypadají a co vlastně ověřují, máme příliš málo informací. „Nevíme, jak jsou testy nastavené, jaká je jejich obtížnost a jak se mění. Nemůžu tedy hodnotit, proč se studenti zhoršili,“ uvádí Straková.
Podle Ziky má naopak až nyní, po zařazení otevřených otázek, test skutečnou vypovídací hodnotu.
Celý text naleznete zde
11 komentářů:
"Velké množství akademických otázek" je samozřejmě nedoložitelný nesmysl. Pokud tedy za "akademické" nepovažujeme např. elementární pravopisné znalosti, jisté povědomí o existenci Balzaka či Tolstého nebo schopnost určit podmět, popř. rozpoznat jeden z pěti základních funkčních stylů.
Hlavní problémy ověřovacích testů jsou, jak přesně určit hraniční požadavky a jak to pak promítnout do konkrétního testu. Při vší snaze Cermatu se obávám, že tohle ještě nemá úplně dořešené. (A je fér říct, že ani Scio nemělo dořešenou minimální nepodkročitelnou hranici v přijímačkách na SŠ.)
Můj oblíbený příklad je malá násobilka. Určit, že "žák umí malou násobilku", je velmi vágní. Musíme určit přinejmenším tři kritéria: minimální požadovanou úspěšnost, čas na jednu úlohu a skladbu úloh (např. že bude generováno náhodně 20 úloh, aby se vykompenzovala obtížnost). Čím složitější test, tím hůř se dávají jasná kritéria.
Jak si lze přečíst, standard, tj. hraniční skóre, lze nastavovat různě. Dlouhodobě můžeme mít dvojí strategii:
* standard se nemění, tj. obtížnost by měla být meziročně stálá (prospěch bych měl mít stejný, ať dělám letošní, nebo loňský test); pak "stačí" testy kalibrovat na stejnou obtížnost;
* standard se mění, pak ale musí být důvod a je potřeba změnit související dokumenty, požadavky, kritéria, a to s dostatečným předstihem; i pak je nutné test kalibrovat, ale není samozřejmě nutné držet stejnou obtížnost.
Zdá se, že Cermat jde druhou cestou. Inu, proč ne, jen se mi zdá nefér měnit kritéria rok před koncem studia. Podle mého názoru by bylo přijatelné, aby veškeré změny, které můžou výrazně pohnout s obtížností (a to zařazování otevřených úloh je), platily vždy až přespříští školní rok.
Nevím teď, s jakým předstihem Cermat oznámil, že do testu zařadí otevřené úlohy, vím jen, že se po jejich zařazení do testu často volalo, přesněji jejich absence byla předmětem zásadní kritiky. Pro dokreslení situace ještě podotýkám, že hranice pro složení testu je silně podstřelená, "politická", velmi vstřícná k maturantům; ten, kdo nedokáže v testu o mnoho překročit minimální hranici úspěšnosti, např. absolutně není připraven pro vysokoškolské studium, což se mj. od maturanta očekává.
Jinak testování je mimořádně ošemetná věc, jak ukazují některé školácké nedostatky v dostupných úlohách Scia a Kalibra. Nijak hlouběji jsem testy firem, jejichž představitelé ostřelují testování Cermatu, nezabýval, ale na základě dostupných, víceméně náhodně se objevivších informací mám vážné pochybnosti, zda by tyto firmy dokázaly spolehlivý maturitní test sestavit.
Tímto nehájím možné nedostatky v práci Cermatu, jen uvádím do relací maturitní kritiku.
Žáci nepochopili zadání testových úloh protože:
A: Mají nízké IQ
B: Neučili se, nebo, neučili je řádně
C: V zadáních je použita zbytečně matoucí terminologie
D: Byli vystreslí časovými limity
Nikdo neudělá test, který by obsahoval podobný typ úloh jako cermatest, dobře. To jednoduše nejde. Každý takový test je ze své podstaty špatný, protože selhává ve své základní funkci a to zjistit, zda žák ovládá předepsané sš minimum.
Procvičuje schopnost učitele připravit žáky na typ úloh, jak se vyhnout nástrahám, jak pracovat ve stresu, jak porozumět pitomým zadáním typu co NEní k obědu/tečna/epizeuxis. O znalosti jde až na posledním místě. Musí to tak být, jinak by ten paskvil nešel kalibrovat.
Až si příště bude Kostečka s kamarády hrát s obtížností uprostřed roku, kdo ho plácne po pacce?
Cermaťáci všech zemí, jděte se vycpat.
No comment.
Jo, jo, paní Bílá, ty čtenářské kluby z šablon pro pět žáků, z nichž tři musí být žáci ohrožení školním neúspěchem, tzn. žáci, kteří nejsou schopni větu dočíst do konce, to fakt vytrhnou. A zábavné kluby logiky rovněž pro žáky ohrožené školním neúspěchem nám zase podle Vás zachrání matematickou gramotnost a výuku matematiky?
Co je fér a nefér na to má cermat vlastní příručku. Nicméně, cermat je pouhým vykonavatelem něčího zadání. Ten někdo určí (na jakém základě zůstává tajemstvím) obtížnost testů. Někdo řekne, udělejte ten test tak a tak, třeba aby nebyl ani moc snadný ani moc těžký. Tvůrce testu se pak zeptá, co to znamená, protože potřebuje vědět rámec a musí se to nějak kvantifikovat. Pak se to vyzkouší na vzorku žactva a odkývá, či znovu a jinak nastaví. Potíž je v tom, že každého představa o tom, co je snadné či obtížné a co ne, se liší. Představa gymnaziálního učitele z Prahy je jiná, než představa učitele na maloměstské soš v sociálně slabé oblasti.
Chceme-li vědět zda žák porozumí uměleckému textu, dovede delší text správně napsat, dovede spisovně a jasně vyjádřit své myšlenky k danému tématu, zda zná významné literární postavy a díla, tak k tomu vytvoříme podmínky. Tomuto zadání nejlépe vyhovovala školní maturita. Test, protože musí být snadno nastavitelný, zadavatelný a centrálně hodnotitelný, tyto podmínky nemůže ze své podstaty splňovat, už jen proto, že nástroje potřebné ke kalibraci testu nemají co ani tak co dělat s ověřováním znalostí, nýbrž více se zvyšováním či snižováním (ne)úspěšnosti. Také proto, že představy lidí o tom co je a co není důležité se liší. Proto nemůže být jeden test nikdy objektivní.
Máme zde několik navzájem protichůdných zadání. Zjistit úroveň znalostí a v lepším případě i jejich použití, potřeba jemně nastavit obtížnost, snadná zadavatelnost a centrální vyhodnocení. Tato zadání společně vytváří paskvil, který každým rokem vnucujeme žákům jako "zkoušku dospělosti".
To je taková hromada nesmyslů, jakou snad Tajný v jednom příspěvku ještě nikdy neshromáždil.
Pani Strakova nevi, jak jsou testy nastavene a Tajny ucitel nevi, jestli zaci vedeli dostatecne dlouho o podminkach testu, Fendrycha trapi matika u maturity - kazdeho neco boli.
Tak treba mne boli, ze nějaky dobroser bez maturity z matematiky řekl, že počet propadlíků z češtiny na gymnáziu vzrostl od roku 2013 o 0,4%, přitom jde o nárůst na sedminasobek!!(z 16 na 113). Nekdo tady ma zatraceny zajem na lzivem zkreslovani skutecnosti nebo proklate mizerne vzdelani, nejspise se vsak jedno snoubi s druhym. Pro fandy negymnazialnich oboru vnimam nárůst z 1355 na 5156 jako temer ctyrnasobek stavu z roku 2013. Za ctyri roky ctyrnasobek a v článku píší o 10 %! Možná by to chtělo prestat lhat. A pokud nejde o lhani, cemuz verim jen pramalo, jde o exemplarni priklad nedostacivosti v matematice u autoru takovych soudu. Toto jsou rizika dezinterpretacnich snah oprenych o zverejnovana data, je to stejne jak sirky nad otevrenym kanystrem benzinu. Mozna by tak bylo dobre poznamenat, že požadavky byly uveřejněny 2 roky před zkouškou. Pokud hledate pravdu, ptejte se po datech, ne po utkvelych predstavach dvou vyhaslych komentatoru, ktere casto ani nedavaji smysl. Jo a dekuji a hezky vecer!
Odbornice na testování a státní maturitu Jana Straková, která naposledy učila v roce 1994...
Okomentovat