Vojtěch Berger: Dobrá škola se dá vybudovat za pět let, Česko ale musí konečně začít. Co zachrání naše vzdělávání?

"Česko má poslední šanci na reformy v oblasti vzdělávání, které mu umožní reagovat na globální výzvy. Posledních 17 let jsme doslova promarnili, upozorňuje studie Aspen Institute. Zvlášť zdůrazňuje, jak málo času se na středních školách věnuje mediální výchově. A že jsou na tom čeští učitelé platově skoro nejhůř ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)," píše Vojtěch Berger pro server HlídacíPes.org.

Školství je třeba reformovat, shodli se mezinárodní odborníci

Školský systém by se měl decentralizovat, aby mohla vzniknout konkurence různých přístupů a metod ve vzdělávání. Svět se v dnešní době rychle mění a není možné jasně rozhodnout, který ze vzdělávacích přístupů je pro budoucnost nejlepší. Shodli se na tom řečníci na mezinárodní konferenci o inovacích ve vzdělávání a školství. Současné školství je podle nich třeba reformovat tak, aby připravilo děti na život ve světě plném změn. Informuje ČTK.

Klára Kalíšková: Dejme si pozor, abychom v debatě o vzdělávání nepodlehli tlaku průmyslové lobby

Pokud se chceme dobře připravit na pokračující technologický pokrok včetně robotizace výroby, musíme především upravit náš vzdělávací systém. Ten by měl vychovávat lidi, kteří jsou schopní učit se nové věci a přizpůsobovat se stále měnícím požadavkům trhu práce. Debata o českém vzdělávacím systému se však vede spíše o tom, zda bychom neměli dostat více žáku na učňovské obory (a na které), protože takoví pracovníci přece dnes na trhu práce chybí,“ píše Klára Kalíšková z VŠE v anketě Lidových novin k tématu robotizace.

Výzkum připravenosti učitelů na vzdělávací reformu: Změny školství vyžadují také změny postojů a návyků učitelů.

O výzkumu, který sledoval připravenost finských učitelů na reformu školství píše Anežka Králová v aktuálním vydání časopisu Řízení školy. „Výsledky výzkumu ukázaly, že učitelé a studenti učitelství jsou na reformu připraveni po stránce znalostní. Jsou schopni vyjádřit, v čem reforma spočívá, co je jejím cílem a jak by měla zlepšit finský vzdělávací systém. Všichni respondenti si byli vědomi toho, že budou muset změnit nejen metody výuky, ale i své vlastní návyky, myšlení a roli ve vzdělávacím procesu. Jelikož je změna návyků a myšlení „během na dlouhou trať“, výzkum odhalil, že učitelé a studenti ještě nejsou připraveni na implementaci nového kurikula do své každodenní práce,“ píše Králová.

Pavel Kysilka: Platy učitelů by měly vzrůst na dvojnásobek

„Musíme dostat, a platí to pro celý svět, nejlepší lidi do škol. Ne do bank, ne do úřadů, ale do škol. To je, jasné, protože škola je budoucnost národa nebo zeměkoule, jestli chceme. Takže to je první heslo - nejlepší lidé do škol. A nejlepší lidi někam můžeme dostat, když tam budou zajímavé podmínky seberozvoje, ale také platové podmínky. To znamená my musíme přijmout jasnou tezi a princip, že učitelé ve školách si musí vydělávat nejvíc ze všech vysokoškoláků v průměru. Tak si myslím, že, nebo jsem přesvědčen, že dneska to znamená přidat učitelům nejméně 50, ale ideálně až 100 % toho, co mají dneska, čili až na dvojnásobek,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Pavel Kysilka.

Pavel Kysilka: Česko čeká největší změna za 25 let. Klíčová je reforma vzdělávacího systému

Během pouhých pěti až deseti let projdeme další ekonomickou transformací. Musí se proto změnit především vzdělávání. „Dnes nám ale tento vlak ujíždí,“ varuje bývalý viceguvernér centrální banky a šéf České spořitelny Pavel Kysilka. Společně například s šéfkou českého Googlu Taťánou le Moigne chtějí prostřednictvím seminářů, workshopů, ale i online vzdělávání a portálu s novinkami poradit, jak se připravit na digitální věk. A to nejen firmám, ale i neziskové a státní správě. Informují o tom Lidové noviny.

Bohumil Kartous: Jedním z důvodů, proč se nedaří měnit české školství, je věk učitelů

"Dlouhodobě se ukazuje, jak těžké je dosáhnout posunu v oblasti českého vzdělávání. Roli hraje průměrný věk učitelů, jenž v nepřímé úměře možnost změny komplikuje. Pochopitelně. Je přirozené, že čím starší člověk je, tím více klesá schopnost jeho adaptace. Nutno dodat, že toto platí statisticky a nikoliv absolutně. Nicméně statisticky vzato, podle posledních údajů ministerstva školství, česká učitelská populace rychle stárne. Za posledních deset let narostla skupina učitelů starších 55 let o zhruba 10 procent, zatímco počet učitelů v kategorii do 35 let se snižuje. To věru není situace „těhotná“ reformou," píše Bohumil Kartous v Lidových novinách.

Tisíce učitelů a rodičů protestovaly proti chystaným reformám školství v Polsku

V sedmnácti největších polských městech proběhl včera protest proti změnám výuky podle představ konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta připravila reformu školství, kterou učitelé označují za „antireformu“. Učitelé tvrdí, že reforma není dobře připravena, uvrhne polské školstrví do chaosu a ohrozí i jejich pracovní místa. O protestech informovala ČTK a další tiskové agentury.

Existují jednoduché, levné a snadno prosaditelné návrhy, jak změnit vzdělávání?

Zkušenosti se špatnými učiteli či nevyužitým vzdělávacím potenciálem má každý. Volání po hluboké strukturální reformě se každému zdá jako logické řešení. Ma dojít k nákladnému zvyšování platů, vyhazování špatných učitelů a radikální změně osnov. Protentokrát se nad reformou školství zkusme podívat z jiné perspektivy, píšou v pozvánce na debatu Jak změnit vzdělávání snadno a rychle její organizátoři z Institutu pro politiku a společnost.