Jiřina Šiklová: Nikdy jsem si nemyslela, že by kapitalistický řád byl ideálním řešením

Kam dokráčela česká společnost během třiceti polistopadových let? Kdo je vítězem a kdo poraženým sametové revoluce? A zabývají se politické elity tím, co je opravdu důležité? V předvečer výročí 17. listopadu o tom Deník hovořil se socioložkou Jiřinou Šiklovou, která byla jednou z tváří převratných událostí.

Středoevropané ani po pádu komunismu nevěří justici. Zlepšeme gramotnost, vyzývá právník, který bojuje s exekutory

Český advokát Petr Němec upozornil na problém statisíců lidí, na něž byla uvalena exekuce. A kteří už kvůli neschopnosti právního systému přizpůsobit se vývoji a neochotě politiků s tím něco dělat nevěří, že může existovat spravedlnost. Přestali věřit v justici jako nástroj státu, který je schopen měřit všem stejně. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Průzkum: Názory české veřejnosti na fungování demokracie a nedemokratické alternativy politického systému

S fungováním demokracie v naší zemi je spokojena více než polovina (55 %) občanů, více než dvě pětiny (41 %) spokojené nejsou. Spokojenost s fungováním demokracie je v ČR nižší než v únoru letošního roku i než byla v letech 2017 a 2018 a srovnatelná jako v letech 2015 a 2016. Téměř tři pětiny (58 %) českých občanů věří, že demokracie je lepší než jakýkoliv jiný způsob vlády. Zastánců demokratického způsobu vládnutí je tak v české populaci nejvíce od roku 2004, kdy byla otázka do výzkumu zařazena poprvé. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Průzkum: Třicet let od sametové revoluce z pohledu české veřejnosti

Spolu s obdobím první Československé republiky je listopadová revoluce roku 1989 pro českou veřejnost nejpříznivěji hodnocenou událostí naší historie od roku 1918. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Průzkum: Sametová revoluce a polistopadový vývoj očima občanů ČR a SR

Sametová revoluce je při posuzování různých historických událostí setrvale řazena k těm nejlépe hodnoceným v ČR (v aktuálním výzkumu 66 % kladných vyjádření), v SR patří rovněž k pozitivně vnímaným (v aktuálním výzkumu 56 % kladných vyjádření). V České republice jsou porevoluční změny a vývoj vnímány pozitivněji než na Slovensku, zároveň se zde ukazuje větší kritičnost k předlistopadovému režimu. Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Fany a pes: Kaskáda dobrodružství z doby těsně před pádem železné opony. Poetická, věrohodná, krásně animovaná

Je léto roku 1989. Vidíme dvě skotačící holky, dvě velké kamarádky, šťastné a bezstarostné. Jen malý mráček tu je: Sophie druhý den ráno odjíždí s maminkou na výlet do Maďarska, zatímco Fany zůstává doma a do konce prázdnin se s ní neuvidí. Aspoň jí bude zatím hlídat psa Sputnika… Někdy to vypadá, že soukromý život a velké dějiny spolu nesouvisejí, ale tohle vždy platí jen dočasně. Fany čeká, ale Sophie nikde, a školní rok už přece začal. A pak se dozví, že nápadně naložený trabant jí kamarádku neodvezl jen na pár dní, ale do emigrace. Recenzi filmu Fany a pes napsala pro magazín Rodiče vítáni Jitka Polanská.

Třetina lidí má po roce 1989 často oprávněný pocit, že jim systém nedává rovné šance, říká sociolog

„Kdybychom měli brát společnost jako celek, většina se shodne na tom, že změna vedla k lepšímu. Lidé vnímají, že životní úroveň v dlouhodobém horizontu roste. Když dnešní čtyřicátníci srovnávají současnost se svým dětstvím, pozitivní hodnocení poměrně jednoznačně převažuje ve všech sociálních skupinách. Je tady ale skupina zhruba třiceti procent lidí, která vnímá vývoj po roce 1989 negativně. Jsou to lidé, kteří jsou naštvaní na celý systém. Mají pocit, a často oprávněný, že jim nedává stejné šance jako ostatním,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Výzkum: Polistopadový vývoj hodnotí pozitivně nejvíce lidí od roku 1992. Výrazné rozdíly ale přetrvávají

Téměř dvě třetiny (64 %) českých obyvatel považují režim po listopadu 1989 za lepší nežli režim předlistopadový, což je výrazně více než hodnoty posledního desetiletí. Pouze 16 % populace považuje polistopadový vývoj za trochu nebo mnohem horší – takto nízký podíl byl naposledy naměřen v roce 1992. Nejméně lidí od roku 1997 (18 %) také vyjadřuje osobní nespokojenost s polistopadovým vývojem. Hodnocení vývoje po roce 1989 se tradičně velmi liší napříč různými skupinami obyvatel. Mladí občané, občané alespoň průměrně materiálně zajištění a pravicoví voliči hodnotí vývoj posledních třiceti let veskrze pozitivně. Naopak starší občané, občané s nedostatečným materiálním zajištěním a voliči levice jsou k polistopadovému vývoji podstatně kritičtější. Výzkum provedl ústav STEM.

CVVM: Poměry po listopadu 1989 jsou lepší podle 38% respondentů. Mladí lidé častěji odpovídají „nevím“.

Názor, že poměry dnes jsou lepší než ty před rokem 1989, zastávají necelé dvě pětiny českých občanů (38 %), podle necelé pětiny (17 %) byly poměry před rokem 1989 lepší, než jsou dnes. Starší generace (nad 45 let) hodnotí předlistopadové poměry kladněji než mladší generace. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).