Babičku dostávají děti moc brzy, povinná četba je spíše pro dívky, říká literární vědec

Roste první generace digitálních domorodců, my jsme se narodili do kultury písma, dnešní děti už ne. Ale že děti nečtou, bych nepodepsal. Čtení má špatnou pověst, ve škole se zapomíná na vývojovou psychologii, knihy jako Babička se dětem dávají příliš brzo, říká literární vědec Jiří Trávníček v rozhovoru pro DVTV.

Maturita z Harryho Pottera či Padesáti odstínů šedi. Střední školy omlazují povinnou četbu

Do seznamů maturitní četby školy stále častěji zařazují autory, jako jsou J. K. Rowlingová, J. R. R. Tolkien, Stephen King či třeba Jo Nesbo nebo Kateřina Tučková. Ministerstvo školství nechává ve výběru literárních děl školám volnou ruku, a tak se seznamy přizpůsobují mladým. Každý maturant si ze školního seznamu musí vybrat a řediteli odevzdat 20 titulů do konce března. Reportáž přináší Česká televize.

Každého pátého studenta mezi 15 a 19 lety vůbec nebaví číst, ale přibylo těch, kteří čtou knihy denně

Sociální sítě, počítačové hry, YouTube, televize – největší konkurenti knih způsobují, že české děti údajně čtou čím dál méně. Je to opravdu tak zlé? Ve skutečnosti situace není tak vážná, ale ani ideální. Reprezentativní průzkum s více než dvěma tisíci respondenty, který v roce 2017 iniciovala Národní knihovna ČR, ukázal, že čtení stále patří k „zábavným činnostem“ pro 65 procent dětí ve věku 6 až 8 let a pro 54 procent starších školáků (9 až 15 let). Obě čísla oproti minulému výzkumu v roce 2013 dokonce mírně vzrostla a zvýšil se i počet dětí, které čtou knihy každý den. Reportáž přinášejí Lidové noviny.

Veronika Valíková: Proč ve 21. století učit literaturu

Kolik škod už natropila povinná četba a jednostranné výklady dogmatických učitelů. Věřím, že mnozí autoři by se vzbouřili, kdyby tušili, co se s jejich texty děje ve „vyučovacím procesu“.

Češtinář Lukáš Borovička: Studenti i rodiče by se měli podílet na podobě seznamu doporučené četby

„Studenti by se určitě měli podílet na podobě maturitního seznamu doporučené četby své školy. Ten by měl vznikat ve spolupráci s učiteli a třeba i rodiči, nikoli jen rozhodnutím kantorů,“ říká učitel češtiny na gymnáziu Na Zatlance Lukáš Borovička v reportáži iDNES.cz. Tématem textu je povinná četba.

Monika Zavřelová: Ať si děti vyberou, co chtějí číst, a možná tím překvapí

„Děti by měly mít možnost více zasahovat do seznamu doporučené školní četby, myslí si Češi. Upozornil na to průzkum knihkupectví Martinus. Jen čtvrtina dotazovaných by raději zůstala u tradičního seznamu školní četby, který stojí na českých a zahraničních literárních klasicích včetně Boženy Němcové, Jaroslava Haška, Ernesta Hemingwaye nebo Williama Shakespeara. Právě díla prvních tří zmiňovaných se však podle hlasování čtenářů na webu knihkupectví nejčastěji ocitají na hromádce odložených, respektive nedočtených knih. Jmenovitě jde o Babičku, Osudy dobrého vojáka Švejka a Starce a moře,“ píše Monika Zavřelová v MF DNES.

Ve sporech o reformu školství v Polsku jde také o povinnou četbu a Harryho Pottera.

"Polské školství čekají zásadní reformy. Jde při nich také o to, čím by měli malí Poláci na základní škole zaplnit své čtenářské deníky, aby si vybudovali vztah k literatuře a rodnému jazyku. Učitelé se při jejich posuzování mají řídit jednotným kánonem povinné a doplňkové četby. Nová pravidla povinné literatury připravila skupina odborníků jmenovaná ministerstvem školství. Předseda komise Andrzej Waśko v nedávném rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza vysvětloval, proč jsou příběhy spisovatelky J. K. Rowlingové o Harrym Potterovi přesně tím typem knížek, které by polské děti číst neměly," píše Filip Rožánek v komentáři pro Hospodářské noviny.

Zdeněk Sotolář pro Českou školu: Manipulace MF Dnes aneb Co od přijímaček nechceme

MF Dnes ve čtvrtek 19. 1. hned na titulní straně ohlašuje Kompletní přehled povinné četby s podtitulem Obsah knih k přijímačkám na SŠ umístěný v magazínu DNES+TV. Lež jako věž kadence téměř poplašné zprávy. Žádná povinná četba k přijímačkám totiž neexistuje!

České literární centrum: Jeden z největších úspěchů české literatury? Tunel? Klientelismus? Arogance?

„Nyní by výuce literatury ve školách mohlo pomoci nové České literární centrum, které začne fungovat od ledna příštího roku,“ píše autorka článku o povinné četbě v MF DNES. Je to jedna z mála zmínek v médiích o vzniku Českého literárního centra, které náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová označila za „jeden z největších úspěchů české literatury posledních let.“ Proč se o tom velkém úspěchu z médií téměř nic nedozvíme? A proč ho někteří spisovatelé považují nikoli za úspěch, ale za „debakl“?