Zkrácení vzdělání zdravotních sester, se kterým počítá schválená novela zákona, nevyřeší jejich nedostatek. Sníží naopak kvalitu zdravotních služeb v ČR. Tvrdí to vysoké školy, které v současnosti studium pro budoucí sestry nabízejí. Novela je podle nich nekvalitní a nekoncepční. Řešení jejich nedostatku vidí spíše ve zlepšení pracovních podmínek a zvýšení finančního ohodnocení sester.
Informuje ČTK.

Kratší vzdělávání sester sníží kvalitu zdravotních služeb, varují vysoké školy
Kamil Kopecký: Jak minimalizovat dopad paniky spojené s „modrou velrybou“ v prostředí školy - jak s tímto hoaxem konkrétně pracovat ve třídě (ale i domácím prostředí)
V posledních dnech se na nás v souvislosti s hoaxem a mediální panikou spojenou s fenoménem modrá velryba obrátilo velké množství škol, jejichž žáci začali hru napodobovat. S většinou jsme již individuálně probrali postup, jak mají s dětmi o fenoménu hovořit, pro ostatní jsme připravili krátkou instruktáž, jak s dětmi problém rozebrat - a to především v situaci, kdy se ve škole již vyskytuje a děti jej napodobují. Obecné zásady pro realizaci preventivních opatření jsme již vysvětlili zde, nyní se zaměříme na konkrétní možnosti, které v této oblasti mohou učitelé a rodiče podniknout.
Petra Dočkalová: Metody Zprostředkovaného učení v praxi
„Jak lze tedy ve vzdělávání vymyslet to, aby děti převzaly kompetenci sebekontroly, zodpovědnosti za své rozhodnutí a pracovaly s cíli? Nejde to jinak, nežli jim to umožnit, pokud plánujeme výuku my, nemají ony možnost se naučit plánovat, pracují s naším plánem,“ píše Petra Dočkalová v textu o jednom z nástrojů Feuersteinovy metody. Se souhlasem přebíráme celý text.
Zážitkový pobyt „Učitelské lázně“ - letos na téma umění spolupráce
Tématem letošního zážitkového pobytu Učitelské lázně je umění spolupráce. Účastníci budou zkoumat, jak může učitel spolupracovat s asistentem pedagoga, s kolegy a s rodiči. Vyzkoušejí si, jak lze rozvíjet a hodnotit kooperativní dovednosti žáků. Budou sdílet zkušenosti škol, které jsou aktivní v místní komunitě.
Skolnidiar.cz: Jeden z nejpopulárnějších projektů v oblasti spotřebitelského vzdělávání dostal on-line podobu
Tzv. Vzdělávací diář, dostal on-line podobu. Studenti a učitelé tak budou moci od nového roku vzdělávat žáky základních a středních škol v oblasti práv spotřebitelů na internetu pomocí nové on-line aplikace. Online vzdělávací diář navazuje na zavedený formát tištěného diáře, avšak využívá výhody, které skýtá digitální prostředí, zejména v podobě multimediálních a interaktivních prvků. Obsahuje tematické texty v oblastech, jako jsou práva a povinnosti spotřebitele, osobní finance, e-bezpečí nebo svět kolem nás.
Jan Lipold: 100 milionů na Velkou cenu? Ne. Místo toho zaplatit 100 prvotřídních učitelů, to je investice
"Budoucnost motorek v Brně je zajištěna, ministryně @katavalachova dá na uspořádání prestižního závodu MotoGP 70 mil., zazvonilo ve čtvrtek na Twitteru ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Informace o rekordní dotaci je o to nápadnější, že jde právě z rozpočtu ministerstva, známého chronickým nedostatkem peněz," píše Jan Lipold v komentáři pro server Aktuálně.cz.
AŘG: Aby učitelé dosáhli průměrných platů vysokoškoláků, měly by se jejich platy zvyšovat o 16,5-23%
Učitelské povolání ani studium učitelských oborů mladé lidi neláká. Na školách stárnou pedagogické sbory, mladí učitelé do škol nastupují zřídka, školy již pociťují závažný nedostatek učitelů. Pokud se platové podmínky ve školství nezlepší, nebude mít na školách kdo učit.
Přestože oceňujeme snahu vlády i ministerstva školství o zlepšení platových poměrů ve školství, musíme konstatovat, že jsou stále nedostatečné.
Výsledky PISA: Jsou žáci spokojeni? Spokojenost žáků z Česka je podle studie OECD podprůměrná
Aktuální publikace o výsledcích mezinárodního šetření PISA se zaměřuje na téma spokojenosti žáků a studentů. Z údajů šetření PISA 2015 vyplývá, že se studenti v jednotlivých členských státech OECD značně liší ve vnímání školního klimatu... Data z šetření PISA 2015 přesvědčivě ukazují,
že mnozí z žáků/studentů zažívají ve školním prostředí také pocity úzkosti a zklamání. Často jsou tyto pocity vyvolávány obavami ze studijních neúspěchů, ale také ze ztráty motivace po dosažení lepších výsledků. Je velice důležité, aby školy včas identifikovaly ty studenty, kteří takovýmito obavami trpí, a zbavily je stresujících pocitů. Navazující studie na německých školách ukázala, že každý šestý patnáctiletý žák (žačka) je obětí šikany. Na výsledky upozorňuje aktuální Přehled zahraničních zajímavostí ČŠI.
Bořivoj Brdička: Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století
„Tvoření zabere více času než dril, takže jeho zavedení do výuky vyžaduje nejen změny postupů, ale také redukci obsahu. Plánování výuky je mnohem složitější, protože nelze jednoznačně říci, kam se tvůrčí činnost žáků bude ubírat. Naprosto nezbytná je spolupráce mezi učiteli, která vždy nemusí být na dostatečné úrovni. O potřebě příslušných systémových změn je třeba přesvědčit též rodiče. Neexistuje jediné řešení, do úvahy je třeba vzít místní podmínky a vlastní specifické cíle školy, píše Bořivoj Brdička v textu o svých zkušenostech z kurzu prestižní univerzity MIT.
Ve školství se stále více prosazuje projektová výuka či genetická metoda čtení
Vysoké školy si rozdělí 15 miliard korun z evropských dotací
Zhruba 15 miliard korun dostanou vysoké školy z evropských dotací v rámci takzvané čtyřvýzvy, kterou loni v únoru vyhlásilo ministerstvo školství. Peníze mají posílit rozvoj vysokých škol a zvýšit kvalitu jejich výzkumu. Z více než 300 žádostí o podporu bylo 239 úspěšných. Školy požadovaly celkem 26,5 miliardy korun. ČTK o tom informovala Klára Bílá z tiskového oddělení ministerstva školství.
NÚV reaguje na kritiku Týdeníku ŠKOLSTVÍ ohledně jednotných závěrečných zkoušek
Česká škola zveřejnila 27. dubna 2017 zprávu Týdeníku ŠKOLSTVÍ o dubnovém jednání odborářů ze středních škol. Kromě jiného v ní zazněla i kritika jednotných závěrečných zkoušek, jejichž písemnou část je letos možné asi v polovině oborů skládat na počítači. Jednotné závěrečné zkoušky mají přispět ke zvýšení prestiže výučního listu a jsme rádi, že se o tomto tématu začíná více diskutovat. Chceme proto na některé výroky reagovat.
MŠMT odpovídá na otázky České školy ke zveřejnění zadání testů. Česká škola komentuje: Ministerstvo situaci nezvládlo.
Ministerstvo školství nezvládlo situaci ohledně zveřejnění testových zadání jednotných přijímaček. Reagovalo se zpožděním nejistě a nejasně. Česká škola v této souvislosti položila ministerstvu několik otázek, na něž dostala částečné odpovědi. Přinášíme odpovědi ministerstva, komentář České školy a přehled hlavních textů, které se k tématu vztahují a vytvářejí přehlednou časovou osu.
Branná výchova se vrací. Stát chce z dětí dělat vlastence, připravené na stav ohrožení
Ministerstvo obrany usiluje o návrat branné výchovy jako samostatného předmětu do výuky a připravuje na to speciální zákon. Chce tím posílit obranyschopnost země a zároveň vzbudit v mladé generaci patriotismus. K nápadu se nyní vyjadřují ostatní resorty. Věcný záměr zákona by měla řešit ještě tato vláda. Ministerstvo školství je skeptické. Reportáž přináší MF DNES.
Reakce MŠMT na tiskovou zprávu EDUin: V žádném případě nejde o monopolizaci vzdělávání učitelů
Jak vyplývá z celku uvedeného pozměňovacího návrhu, v ustanovení § 29 odst. 1 větě třetí nejde než o deklaraci, jíž se ministerstvu jakožto ústřednímu orgánu státní správy mj. pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy určuje gesční odpovědnost za profesní rozvoj učitelů uskutečňovaný dalším vzděláváním a za zajišťování tohoto rozvoje.
Ministryně Valachová: Budoucnost motorek v Brně je zajištěna
Jak zapojit rodiče dětí se sociálním a kulturním znevýhodněním do spolupráce se školou
Novinky v přípravě instruktorů praktického vyučování
Instruktor praktického vyučování je zaměstnanec firmy nebo instituce, která na základě smlouvy se školou realizuje praktické vyučování - odborný výcvik nebo odbornou praxi žáků v reálném pracovním prostředí. Instruktor je důležitou osobou, která se podílí na přípravě žáků, je s nimi v přímé interakci a je proto žádoucí, aby měl možnost získat pro výkon této činnosti takové znalosti, které mu pomohou zorientovat se v dokumentech školy a v dalších souvislostech. V rámci projektu Pospolu byl připraven a ověřen kurz Instruktor praktického vyučování, který je určen právě pro tyto účely.
MŠMT chce v souvislosti s kariérním řádem monopolizovat vzdělávání učitelů
Sněmovna ve třetím čtení odhlasovala pozměňovací návrh poslankyně Vlasty Bohdalové k novele zákona o pedagogických pracovnících (563/2004 Sb.), který zavádí nový kariérní řád a s tím spojenou zákonnou úpravu výkonu učitelské profese. Ministerstvo školství prostřednictvím poslankyně ČSSD prosadilo do návrhu nový odstavec týkající se profesního rozvoje učitelů. Ten přímo určuje, že další vzdělávání v souvislosti s kariérním rozvojem bude zajišťovat přímo řízená organizace MŠMT.
Oldřich Botlík: Stanovisko k rozhodnutí ministryně školství Kateřiny Valachové částečně zveřejnit již použité přijímací testy
Iniciativa Maturitní data – odtajněno vyzvala 13. dubna Cermat, aby zveřejnil znění testů použitých 12. dubna u jednotných přijímacích zkoušek pro uchazeče o čtyřleté obory studia. Když Cermat nereagoval, zveřejnila je, jak předtím slíbila, na své stránce sama.
Sledovala tím tyto cíle:
Data MPSV: Úřady loni odebraly rodičům 3841 dětí
Úřady v Česku loni odebraly z rodin celkem 3841 dětí. Rozhodly o tom soudy. V téměř 1700 případů bylo důvodem zanedbávání výchovy, ve 200 pak týrání či zneužívání. Vyplývá to z ročního výkazu ministerstva práce o ochraně dětí za loňský rok. Celkem sociální pracovníci řešili 9416 případů zneužívání, týrání a zanedbávání, tedy zhruba stejně jako v roce 2015. Proti roku 2006 je to ale téměř šestkrát víc. Informuje ČTK.
Pavel Kysilka: Čeká nás invaze robotů. Státní školství to ignoruje
Surfařův průvodce po internetu
„Zvol si info“, skupina studentů Masarykovy univerzity připravila „Surfařova průvodce po internetu“. Píšou o něm: „V obrovském množství zdrojů, médií a článků by se mohl i zkušený internetový surfař snadno utopit. Přesně proto je zde mediální příručka Surfařův průvodce po internetu – aby pomohla ve chvíli, kdy si jako čtenář nebudeš čímkoliv jistý. Surfařův průvodce nebude nikomu radit, co má číst. Každý má svůj vlastní mozek."
Odboráři: Střední školy trápí nedostatek učitelů, závěrečné zkoušky i inkluze
Z krajů se ozývá stesk nad nedostatkem učitelů odborných předmětů a katastrofálním nedostatkem mistrů odborného výcviku. „Pokud by se jednoho dne rozhodli zůstat všichni učitelé-důchodci doma, můžeme školu zavřít,“ říká Soňa Prošková z Kraje Vysočina. Nedostatek učitelů byl jedním z témat dubnového jednání odborářů ze středních škol. Informuje Týdeník ŠKOLSTVÍ.
Vzdělávací festival Eduspace, rok druhý
Hlavním tématem multižánrového festivalu Eduspace je vzdělávání a cílem je ukázat jeho současný směr, hlavní trendy a různorodé podoby, jichž vzdělávání nabývá. Eduspace proběhne 9. a 20. 5. 2017 na několika místech v centru Brna. Přinese opět čtyři klíčová témata, k nimž se vážou diskuse s odborníky, workshopy a krátké formáty. K tématům rodina, umění, podnikavost a inspirace promluví desítky hostů.
Ministryně rozhodla o způsobu zveřejnění zadání testů z jednotných přijímaček
Oldřich Botlík: Zadání pro autory nového RVP ZV: Třicet tisíc znaků včetně mezer
Hodlám se stručně vyjádřit k návrhu Jany Strakové udělat ze zhruba 40 procent dnešního učiva, řekněme toho „obvyklého“, povinné jádro. Souhlasím v podstatě se vším, co v rozhovoru pro Lidové noviny (25. 4. 2017) řekla, ovšem nemyslím si, že zrovna tento její návrh s procenty se dá úspěšně realizovat. A dokonce – tím, že bude zdůrazňován a připomínán – ho pokládám za škodlivý. Vysvětlím proč.
Rektor Mikuláš Bek: Vpustili jsme neelitní populaci do studijních programů, které byly nastavovány pro elitních deset procent
Na brněnské Masarykově univerzitě připravují zásadní změnu, která si pro inspiraci jde i na americké vysoké školy. První tři roky studia by tu už zanedlouho mohly vypadat úplně jinak. „V zahraničí si univerzity dělají starosti, když studium nedokončí sedm procent studentů, v Česku je to čtyřicet procent,“ vysvětluje rektor Mikuláš Bek, proč bakalářské studium na vysokých školách potřebuje revoluci. Rozhovor s Mikulášem Bekem přináší MF DNES.
Odbory žádají od září navýšení platů o deset procent
Odbory pracovníků ve veřejném sektoru žádají pro učitele, zdravotníky, zaměstnance kulturních zařízení či úředníky růst platů o deset procent, a to už od září. Řekl to předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes po jednání s odbory na tiskové konferenci řekl, že vláda chce výdělky zvýšit od ledna 2018. Další jednání se uskuteční nejpozději v červnu. Informuje ČTK.
Německá ministryně školství: Ve školách je třeba vyvážit podíl dětí s přistěhovaleckým zázemím a bez něj
Německá ministryně školství Johanna Wanková se vyslovila pro co nejvyváženější skladbu žáků ve třídách, pokud jde o jejich původ. Jestliže je ve třídách příliš mnoho studentů z přistěhovaleckých rodin, komplikuje to jejich integraci, upozornila v rozhovoru se zpravodajským týdeníkem Focus. Některé učitelské odbory její slova podpořily s tím, že ve školních třídách by nemělo být více než 35 procent takových studentů. Informuje ČTK.
Genderiáda – soutěž o nejlepší středoškolskou práci na téma rovnosti žen a mužů
„Máte co říct k tématu rovnosti žen a mužů? Zapojte se do Genderiády a vytvořte odbornou práci o tom, co vás osobně nejvíc zajímá,“ uvozují soutěž o nejlepší středoškolskou práci její organizátoři. Na svém webu nabízejí náměty na soutěžní témata i seznam odborných konzultantů. Práce má mít 15-30 normostran.
Podpora práce učitelů – začíná nábor škol pro spolupráci
"Pomáháme pedagogickým pracovníkům základních a mateřských škol získat dovednosti, které jim umožní efektivně rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků napříč školním vzděláváním," charakterizuje svůj projekt tým Národního ústavu pro vzdělávání, který právě začal s hledáním škol, které se do něj budou chtít
zapojit.
Ministryně Valachová jednala s rektory o změně financování VŠ
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová jednala s rektory o připravovaných změnách ve financování vysokých škol. O novém modelu financování veřejných VŠ, který by měl začít platit od roku 2018, diskutovala ministryně se zástupci předsednictva České konference rektorů a se zástupci regionálních univerzit.
Vyspělá Evropa jde cestou všeobecného vzdělání, u nás je směr opačný, říká Jiří Kuhn
Objevily se při letošních přijímacích zkouškách na gymnázia problémy? Proč někteří volají po snížení počtu gymnázií v Česku? A proč se výrazně méně lidí hlásí na pozici učitele? V Českém rozhlase na tyto otázky odpovídal ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce a člen republikové rady Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.
Jana Straková: Řekněme přesněji, co učit. Společné jádro by mělo tvořit asi čtyřicet procent jasně stanoveného učiva
„Já se domnívám, ale mohu se samozřejmě mýlit, že kurikulární reforma, jejímž důsledkem bylo právě zavedení rámcových vzdělávacích programů, nevycházela primárně z potřeb, které by byly rozpoznány u našich škol a učitelů, ale že byla motivována v první řadě zahraničními trendy,“ říká Jana Straková v rozhovoru pro Lidové noviny. Rozhovor se týká reformy rámcových vzdělávacích programů.
Kateřina Valachová: Nemohu snášet kopání do veřejných škol, odmítán paušalizaci, že všechny veřejné školy jsou nekvalitní
Zažitá představa, že jedinou překážkou pro přihlášení dítěte na soukromou základní školu jsou peníze, už neplatí. Zájem se v posledních letech zvýšil takovým způsobem, že privátní školy musely začít děti odmítat. Jen za posledních pět let se počet prvňáků zapsaných na soukromou školu zdvojnásobil. Zájem o soukromou výuku někde i šestinásobně převyšuje kapacitu. Informují Hospodářské noviny.
Alena Felcmanová k ceně kurzu Persona Dolls: Nabízíme kvalitní a intenzivní vzdělávání, které má svou cenu
V diskusi k textu o kurzu Persona Dolls opakovaně zazněly kritické poznámky k ceně kurzu. Česká škola proto požádala lektorku Alenu Felcmanovou o odpověď na následující otázky: „Proč stojí kurz 16 000 korun? Není to příliš? Proč je devítidenní? Nebylo by možné kurz zjednodušit a zlevnit?“ Přinášíme její odpověď.
Bořivoj Brdička: 20 let Spomocníka
Povím vám dnes příběh. Příběh o tom, co bylo na počátku 90. let minulého století příčinou vzniku Učitelského spomocníka. V porevoluční době jsem měl tu čest asistovat při rušení hned několika pracovišť a ústavů, pro něž nebylo v nové demokracii místo. Zpočátku jsem zcela souhlasil. Komenium, n. p., jako jediný centrální dodavatel učebních pomůcek do všech našich škol byl jistě v podmínkách volného trhu představitelem zcela nepřijatelného modelu totalitního řízení státu, Výzkumný ústav inženýrského studia ČVUT vyvíjel aktivity, které univerzita v té době prostě nepotřebovala.
On-line seminář 26. 4.: Možnosti využití mediálních dovedností
Zvyšování platů učitelů i růst rozpočtu vysokých škol. Valachová ocenila dohodu
„Vláda schválila konvergenční program, tedy noty pro rozpočet pro následující tři roky. Počítá poctivě se změnami financování škol (plus 3,5 mld.) i profesní podporou učitelů (plus 2 mld.). Jsem za školy, učitele i děti ráda. Je to další splněný krok pro kvalitnější vzdělávání našich dětí,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová k dnešním jednání vlády.
Co říkají maturitní data: Na kterých testových úlohách loni ztroskotalo nejvíc neúspěšných maturantů
Nabízíme první ukázku závěrů, které lze vyčíst z anonymizovaných maturitních dat, o něž letos a loni požádali zástupci EDUinu a iniciativy Maturitní data – odtajněno podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Chceme na praktických příkladech ukázat, jak by mohla a měla vypadat maturitní data zpracovaná do podoby, v níž jsou srozumitelná veřejnosti. Aby bylo zřejmé, proč takové informace přispějí k věcnější debatě o zkouškách, které nařizuje stát.
Učení bez mučení. Rodiče se intenzivně zajímají o vzdělávání svých dětí a budují svoje vlastní základní školy
Rozmach inovativních škol zčásti navazuje na velký rozvoj alternativních, především lesních a Montessori školek, zčásti je reakcí na veřejné školy. „Rychlost, jakou u nás rostly v posledních letech alternativní školy, je i v rámci Evropy bezprecedentní. Za jediný rok stoupl počet soukromých škol o 25 procent, za poslední čtyři roky o polovinu,“ říká v reportáži týdeníku Euro Pavel Kraemer, zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání.
Maturanti rádi vyprávějí. Více než na námět se studenti při maturitní slohové práci soustředí na formu
Maturitní slohová práce je první krok k tomu, aby student složil zkoušku z dospělosti. Na výběr dostává z deseti témat. Víc než na námět se ale většinou soustředí na to, který útvar zvolit. Údaje za poslední dva ukončené ročníky ukazují, že jako nejlepší volba maturantům připadá vypravování. Vyplývá to z anonymních dat, která si od ministerstva školství vyžádal Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno. Některé výsledky má exkluzivně k dispozici redakce Lidových novin.
Povinná školka se obrátila proti rodičům
Nápad ministerstva školství posílat pětileté děti povinně do mateřské školky, aby se dobře přichystaly na řádnou školní docházku, se obrátil proti mnoha rodičům. Ti totiž od letošního září už nebudou moci pětileté děti posílat třeba na dva dny týdně do mateřské školky a zbytek týdne si je nechat doma. Tato kombinace už možná nebude. Informuje deník Právo.
Pavlína Loňková: Kdo hodí kamenem? (O anarchii a autonomii ve třídě)
Za poslední dobu jim do třídy naběhlo na všelijaká pozorování hned několik vetřeleckých dospěláků. Z různých důvodů tak mezi sebe přivítali učitele i neučitele, kteří mohli pozorovat, jak to u nich ve třídě chodí, na co jsou zvyklí a jak probíhá jejich učení i společný den. Z reflexí, kterými spolu s vetřelci - návštěvníky následně u-čitelka prošla, vyvstalo jedno zajímavé téma...
Průzkum mezi vysokoškoláky: Chození do hospod, alkohol a kouření je mnohem víc spojeno s lidmi, co mají kulturní kapitál
Jsou studenti sociálních věd větší pankáči než ostatní? Budete díky popíjení v hospodě v životě úspěšnější? Začátkem semestru provedl sociolog Ondřej Špaček z FHS UK výzkum mezi studenty Univerzity Karlovy zaměřený na jejich zájmy a trávení volného času. Zkoumal, co ovlivňuje vkus i proč se lidé rozhodují, co budou studovat, a do jaké míry náš život ovlivňuje takzvaný kulturní kapitál. Rozhovor s Ondřejem Špačkem přineslo Radio Wave.
GEGfest Praha 2017, konference o technologiích ve škole, kterou pořádají učitelé pro učitele
V dopoledním přednáškovém bloku dostanou prostor nejnovější trendy v technologiích využitelných ve výuce, ale také témata lehce netechnická. A tak uslyšíte mimo jiné o umělé inteligenci, o copywritingu pro školy a také o tom, jak stát ovlivňuje pronikání technologií do výuky.
Také letos naplní GEGfestové odpoledne workshopy.
Veronika Valíková: Vychovávají, či nevychovávají české školy stádo?
Oldřich Botlík: O hledání anafor a epizeuxí
V diskusi pod upoutávkou na můj článek Klacek pod nohama žáků (Lidové noviny, 21. 4. 2017) projevují někteří přispěvatelé elementární nepochopení povahy a domnělého přínosu těch školních činností, které jsem v článku pojmenoval spojením „hledání anafor“. Beru vinu na sebe – nedaří-li se komunikace mezi dvěma stranami, může být chyba samozřejmě i na straně „vysílače“.
Pokusil jsem se tedy ještě jednou vyjádřit podstatu dvou podobných testových úloh Cermatu tak, jak ji vidím já. Jde o letošní úlohu pro deváťáky č. 5 a loňskou úlohu pro maturanty č. 28.
Názorněji už to ale asi opravdu nedokážu.
Povinný rok školky je důležitý hlavně pro děti z ghett. Jejich rodičům se dojíždět nechce
Letos poprvé se musí povinně přihlásit předškolní děti do posledního ročníku mateřské školy. Ministerstvo školství novinku připravilo hlavně proto, aby se na školní docházku připravily děti ze sociálně vyloučených lokalit. Tam o ní však vědí jen málo. Existuje i alternativa – domácí vzdělávání s povinným přezkoušením. Pokud by po něm však lidé ze ghett sáhli, šlo by to podle ministerstva docela proti smyslu zákona. Reportáž přinesla Česká televize.
Karel Holomek: Inkluze ve vzdělávání je totéž co rovnost
Pan Marek Přibil se nás snaží přesvědčit – po kolikáté už, že inkluze ve vzdělávání je zkáza českého školství a dokonce prý jde o docela nedůvěryhodný propadák z dílny sociální demokracie. Činí tak argumenty plytkými a po povrchu klouzajícími v článku Propadák političky Valachové,…v MFD z dne 12. dubna. Ministryni školství Valachovou nazývá matkou české inkluze v domnění, že to je pro ni pejorativní označení. Naopak. Paní ministryni toto označení může těšit a je pro ní ctí.
Základní kurz - řešení školní šikany a kyberšikany I
Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) zve na akreditovaný 4denní vzdělávací program „Základní kurz – řešení školní šikany a kyberšikany I“. Cílem kurzu je poskytnout absolventům ucelené minimální vzdělání pro řešení školní šikany. Kurz reaguje na absenci trvale dostupného systematičtějšího vzdělávání pro zájemce o kvalifikaci odborníka na řešení školní šikany.
Mezinárodní konference "Identita evropských Romů ve 20. století". Uzávěrka registrací 26. dubna
"Historie vztahů mezi lidmi žijícími v regionu střední Evropy tvoří součást identity nás všech, příslušníků většiny i menšin. Poznat a pokusit se ji pochopit je jedním ze zásadních kroků vedoucích k uznání naší společné historie a vytváření naší společné evropské identity. Podívat se na moderní dějiny 20. století skrze historickou zkušenost jedné z menšin může posunout a pozměnit naše vnímání tradičních vyprávění národních dějin." Tato slova jsou mottem mezinárodní konference Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu spolupořádané Institutem Terezínské iniciativy.
Speciální pedagožka: Autismus může být schovaný hluboko pod povrchem a je trvalou součástí osobnosti dítěte
„Hodně lidí si pod pojmem autismus stále ještě představí nejtěžší formu postižení. Většina lidí s autismem se ale nachází na škále středně či vysocefunkčního autismu, porucha u nich na první pohled není patrná. Okolí si pak těžko uvědomí, že zvláštní projevy v chování dítěte nemusí být způsobené výchovou, ale že se jedná o projev poruchy autistického spektra,“ říká speciální pedagožka Alena Siváková v rozhovoru pro server iDNES.cz.
Martin Fendrych: Skutečně vzdělaný člověk nemůže mluvit jako Trumpův Sean Spicer. Co je to vzdělání?
„Co znamená vzdělání? Jak rozumět často užívanému sousloví "vzdělanostní společnost"? Má v ní většina vysokoškolský titul? Takže vzdělání rovná se mít vysokou školu? Nebo to spíš znamená něco víc?,“ ptá se Martin Fendrych v komentáři pro server Aktuálně.cz. Se souhlasem autora a redakce přinášíme celý text.
Učitelské byty nestačí, kantory přitáhnou jen vyšší platy, říká ministryně Valachová
„Nedostatek učitelů trápí Česko celkově. Je to způsobeno tím, že pedagogické fakulty sice mají velké množství absolventů, ale více než šedesát procent z nich nemíří do škol. Můj cíl je, aby všechny pedagogické fakulty byly stejně úspěšné jako pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, která má poměr úplně jiný: osmdesát procent absolventů do škol naopak míří,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová v rozhovoru pro server iDNES.cz. Rozhovor se týkal nedostatečné kapacity škol v okolí Prahy a nedostatku učitelů na místních školách.
Školy nezvládají nápor prvňáčků. „V první třídě je často 34 žáků,” říká zástupce ředitelky
Rodiče budoucích prvňáčků mají obavy o to, zda se jejich dítě dostane do první třídy školy, kterou si vybrali. Jde dokonce i o školy spádové, kam děti podle místa bydliště patří. Z analýzy resortu ministryně školství Valachové vyplývá, že Praze budou za tři roky chybět místa na základních školách, kam se přesouvají z mateřských škol děti populačního boomu. Hosty v diskusi Českého rozhlasu Plus na toto téma byli předseda Asociace pedagogů základního školství a zástupce ředitelky základní školy Pod Marjánkou na Praze 6 Jaroslav Štercl a starosta obce Psáry Milan Vácha.
MŠMT ke zveřejnění testů společných přijímacích zkoušek
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnění a šíření testů tzv. společných přijímacích zkoušek před úplným ukončením přijímacího řízení, tedy před absolvováním těchto testů všemi uchazeči o přijetí ke studiu, nepovažuje za šťastné. Může to vrhnout stín na zásadu a cíl všech zúčastněných v přijímacím řízení, ministerstva na prvním místě, aby při přístupu k příjímacím testům byl zachován zcela rovný přístup všech uchazečů. Nicméně ministerstvo má za to, že nejde o natolik závažný zásah, aby to mohlo v konečném důsledku narušit celý proces příjímacích zkoušek. (Všichni žáci mají právo zúčastnit se dvou termínů, tedy skládat dvoje testy, přičemž se započítává vždy lepší z nich.)
Ministryně školství chce na příští rok vydobýt o dalších 20 miliard korun navíc
Ministryně školství Kateřina Valachová se chystá na důležitou schůzku s ministrem financí Andrejem Babišem. Chce po něm navýšení rozpočtu pro školství na příští rok o rekordních 20 miliard korun. Jak ho míní přesvědčit? „Já jsem nejenom bojovná ministryně, ale i vzteklá maminka dvou dětí ve veřejných školách, a myslím si, že je na čase ten dluh školám splatit," říká Valachová v rozhovoru pro server Seznam Zprávy.
Martin Rychlík: Výzkumníky trápí byrokracie. Kritizují ministerstvo školství
Přemíra papírování, kontrol, výkazů a nejednoznačný výklad pravidel. To sužuje život českým vědcům a výzkumníkům, kteří kvůli tomu nemají tolik času na samotné bádání a objevy.
Takové výtky – ale i náznaky možného řešení – zaznívaly včera na odborné konferenci Byrokratizace vědy, kterou uspořádaly Lidové noviny.
Oldřich Botlík: Klacek pod nohama žáků. Přijímací test z češtiny škodí
„Jednotné přijímací testy na střední školy zavedl stát v situaci, kdy rozhodně nepanuje shoda v tom, co mají děti umět. Skvěle to ilustruje úloha 5 testu z českého jazyka a literatury. Žákům předložila osm slok básně Polednice od Jiřího Suchého a definici anafory, z níž měli vycházet. Jejich úkolem bylo vypsat ze třiceti dvou veršů dva, v nichž se anafora vyskytuje. Ze šedesáti tisíc deváťáků, kteří test psali, jich půjde studovat češtinu asi tak deset – ty dvě tři stovky dalších budoucích bohemistů už se na gymnázium dostaly po páté či sedmé třídě. Všem zbývajícím je schopnost najít v básni anaforu víceméně k ničemu. Taková práce se speciálním odborným termínemse hodí hlavně do špatného testu,“ píše Oldřich Botlík v komentáři pro Lidové noviny.
Revoluční návrh: Klouzavé letní prázdniny. Ministerstvo školství je proti
Desítky let zavedený termín letních prázdnin by se měl změnit. Staly by se z nich takzvané klouzavé prázdniny například po vzoru Německa. Takový je návrh Asociace cestovních kanceláří (ACK), která si od opatření slibuje prodloužení letní sezony ze dvou měsíců na čtyři.
V některých krajích by začínalo dvouměsíční volno v červnu, jinde klasicky v červenci a někde až v srpnu. Kladem by například bylo, že nával hostů ve vytížených rekreačních střediscích by se rozložil a v exponovaných dnech by nebyly tolik zahlcené silnice. Informují Lidové noviny.
Patří počítačové hry na olympiádu? Na Asijských hrách v Číně už medailovým sportem budou
O Modré velrybě máme důkazy, tvrdí policie. Odmítá, že šíří hoax
Policejní prezidium ve čtvrtek odmítlo nařčení, že zveřejněním informací o údajné hře zvané Modrá velryba šíří poplašnou zprávu, takzvaný hoax. V tiskové zprávě uvedlo, že apelem na rodiče reagovalo na závažné informace od partnerů z Evropy. Eviduje prý několik konkrétních případů sebepoškozování nezletilci, kteří tak činili v rámci hry. Informuje server iDNES.cz.
Kateřina Valachová: Zchlaďme hlavy. Zveřejnění testů přijímaček s Cermatem proberu
Oldřich Botlík: Zveřejnění testů: několik faktů k veřejnému zájmu
„Byl bych velmi nerad, kdyby zapadl ten jediný důvod, proč iniciativa Maturitní data – odtajněno zveřejnila zadání použitých přijímacích testů na čtyřleté střední školy. Naše základní a střední školství dlouhodobě poškozuje žáky z méně podnětného prostředí, ať už je jeho charakter důsledkem nižšího vzdělání rodičů či jejich horší sociální situace. Poškozuje děti především povahou převládající výuky. Oba zveřejněné testy to bohužel potvrzují, a pokud se pojetí přijímacích testů nezmění, začnou do nevhodně pojímané výuky tlačit i ty učitele, kteří při práci využívají vhodnější postupy. Letos se k těmto neblahým vlivům přidala i sama organizace jednotných přijímacích zkoušek,“ píše Oldřich Botlík v reakci na stanovisko Cermatu. Se souhlasem přinášíme celý text.
EDUin vyzývá ministryni Valachovou, aby řešila situaci kolem jednotných přijímacích zkoušek na střední školy
S ohledem na aktuální vývoj debaty k organizaci jednotných přijímacích zkoušek na střední školy vyzývá EDUin ministryni školství Kateřinu Valachovou, aby situaci neprodleně řešila. Tedy aby zajistila rovný a okamžitý přístup k již použitým testovým zadáním a klíčům správných odpovědí pro všechny uchazeče o středoškolské studium. Především by měla zabránit tomu, aby způsob komunikace Cermatu nepoškozoval ty žáky, jejichž rodiče neumějí obejít systém, který jejich děti znevýhodňuje.
Cermat: Žáci si mohou zadání testů odnést. Za zveřejnění ale hrozí žaloba
Zadání jednotných přijímacích zkoušek na střední školy se po prvním termínu, který se konal před týdnem, objevilo na internetu. Přestože Cermat, který zkoušky pořádá, kvůli tomu vyhrožuje žalobou, uchazeči o střední školy měli na testy nárok a mohli si je u ředitelů po zkoušce vyžádat. Většina z nich to ale nevěděla. Cermat však trvá na tom, že pokud je někdo z nich zveřejní, je to na žalobu. Reportáž přináší server Aktuálně.cz.
Na počítačích by se měly učit děti už v mateřské škole, říká pedagog
Tomáš Feřtek: O tom, že některé testy soukromých firem škodí víc než ty od Cermatu, jsem mluvil opakovaně
Klára Kalíšková: Dejme si pozor, abychom v debatě o vzdělávání nepodlehli tlaku průmyslové lobby
Pokud se chceme dobře připravit na pokračující technologický pokrok včetně robotizace výroby, musíme především upravit náš vzdělávací systém. Ten by měl vychovávat lidi, kteří jsou schopní učit se nové věci a přizpůsobovat se stále měnícím požadavkům trhu práce. Debata o českém vzdělávacím systému se však vede spíše o tom, zda bychom neměli dostat více žáku na učňovské obory (a na které), protože takoví pracovníci přece dnes na trhu práce chybí,“ píše Klára Kalíšková z VŠE v anketě Lidových novin k tématu robotizace.
Vysoké školy se mají rozdělit do čtyř kategorií. Peníze by dostaly i podle atraktivity nebo potřebnosti
Financování podle počtu žáků příští rok skončí v základních a středních školách. Vysoké školy má potkat podobná změna – peníze od státu už by si nerozdělovaly hlavně podle počtu studentů, ale nově i na základě vědeckých výstupů a podle společenské poptávky po oborech. Roli by hrála také atraktivita školy mezi studenty a délka studia. Informují Hospodářské noviny.
Digitální detox ve wi-fi vzdorné místnosti
Průzkum Common Sense Media, kterého se účastnilo 620 náctiletými účastníků, mimo jiné zjistil, že 78 % teenagerů kontroluje své digitální přístroje minimálně jednou za hodinu a 72 % má potřebu odpovědět na každou zprávu či oznámení okamžitě. Sylvia Hart Frejd z Liberty University v Lynchburgu proto ve Virginii zahájila pro digitálně závislé mladé lidi kampaň Koukni nahoru! (Look up!). O článku The New York Times informuje server scio.cz.
On-line seminář 20. 4. 2017: Scientix – inspirace ze světa přírodních věd
Stanovisko Cermat ke zveřejnění zadání z jednotné přijímací zkoušky
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Centrum) požádalo právní zastoupení o posouzení případu neoprávněného zveřejnění zadání didaktických testů prvního termínu jednotných přijímacích zkoušek pro čtyřleté obory vzdělání konaných dne 12. dubna 2017. Zveřejnění se dopustila iniciativa Maturitní data – odtajněno na svých webových stránkách dne 13. dubna 2017 po třetí hodině odpoledne.
Seznam Zprávy: Vícerychlostní základní školy mají zabránit úprku dětí na osmiletá gymnázia
Ministryně Valachová má plán, jak zastavit propad druhého stupně základních škol a omezit odliv nejlepších žáků na gymnázia. Informuje server Seznam Zprávy. Její plán má několik bodů a v podstatě spočívá v tom, že chce to lákavé z gymnázií přenést na základní školy. Valachová chce, aby na druhém stupni měly třídy nějaké zaměření - například na matematiku, cizí jazyky či výtvarnou výchovu. A měly širší nabídku volitelných předmětů.
EDUin: Proč je zveřejnění testů jednotných přijímaček ve veřejném zájmu
Vedení Cermatu v reakci na zveřejnění testů prvního kola jednotných přijímacích zkoušek oznámilo, že zváží právní kroky a v úterý 18. dubna se poradí s týmem právníků. Uvádíme argumenty, které by měl Cermat vzít v úvahu, a zároveň zahajujeme cyklus Co říkají maturitní data. Ten na základě anonymizovaných dat ze státních maturit ukazuje, jaké důležité informace mohou veřejná data přinášet.
Respekt: Případ Fabianová přinesl do Česka otázku, zda nezakázat dotyky ve školách. Západní zkušenosti velí k opatrnosti.
„Z hlediska práva je kantorka nevinná, mezi odborníky ale zdaleka nepanuje shoda na tom, zda její starost o intimní hygienu svěřených školáků byla přiměřená. Případ je evidentně hraniční a přináší poprvé do Česka diskusi, kterou si západní země procházejí už nejméně dvacet let. Oblast intimity dětí, jejich vzájemných dotyků s pedagogy a ochrany před zneužitím podléhá v mnoha školách světa přísným pravidlům, zákazům a kodexům. A zatím není zdaleka jasné, co je vlastně pro děti nejlepší,“ píšou Ivana Svobodová a Petr Třešňák v textu, který se vrací k případu učitelky Vandy Fabianové, kterou ředitel školy propustil a obvinil ze „zneužívání dětí se sexuálním podtextem“.
Karel Minařík: Neznám patent na to, jak to má fungovat, ale jedno vím jistě: česká škola se musí vydat neprobádanými cestami.
„Učitelé se mění spolu se společností. A ta naše se teprve učí žít v demokracii. Většina učitelů je značně konzervativní. Pakliže jim něco funguje, používají to. Neradi experimentují. Učitel ale musí děti především vést. Já znám spoustu učitelů liberálních – abych jim nekřivdil – kterým to funguje, a pak taky spoustu konzervativních, co uplatňují především autoritu. Těm to funguje méně. Česká škola je totiž zatížena na nutnost předat vědomosti, natlouct je do dětí. Čím víc, tím je vzdělání považováno za kvalitnější. To je ale špatně,“ říká ředitel českolipské základní školy Karel Minařík v rozhovoru pro MF DNES.
Předsudky vyvrátí romské či nevidomé panenky. Používají je desítky kantorů
Některé z nich vyrůstají s dvěma tatínky, jiné mají tmavě hnědou pleť. Některé se pohybují na vozíčku, jiné mají nadváhu. Každá má nějaké znevýhodnění. Panenky Persona Dolls v Česku používá téměř šest desítek učitelů ve školkách a na prvních stupních základních škol. Metoda, při níž si děti s panenkami povídají, má podporovat kritické myšlení vůči rozličným předsudkům. Reportáž přináší server iDNES.cz.
Anketa mezi řediteli gymnázií: K čemu je nám MŠMT?
Výsledky ankety na téma „K čemu je nám MŠMT?“ prezentoval na konferenci Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn z nymburského gymnázia Bohumila Hrabala. Sběr dat probíhal od 3. do 24. března a v anketě odpovídalo 156 ředitelů gymnázií. Ředitelé hodnotili maturitní zkoušky, přijímačky, kariérní řád, inkluzi nebo pamlskovou vyhlášku. Cílem ankety bylo poskytnout zpětnou vazbu současné ministryni školství Kateřině Valachové.
Internetové děti chtějí prezentace a zábavu. Často ani neumí přečíst, co samy napsaly, tvrdí učitelé
Učit děti z generace Z, která už nepoznala svět bez internetu a chytrých telefonů, je pro pedagogy často výzva. Tito žáci totiž vyžadují jiný přístup, než na jaký byli zvyklí například jejich rodiče, a pro učitele nebývá snadné je zaujmout. Podle Gabriely Babušové, která má zkušenost s výukou na Pedagogické fakultě UK i na Základní škole Jeseniova, tyto děti vyžadují, aby hodiny byly naprosto jiné, než zažívala ona. "Učitelé se na hodiny musí připravovat tak, aby je zaujali," říká Babušová na diskusi o aktuálních otázkách výuky češtiny a literatury, kterou pořádala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Informuje server Aktuálně.cz.
Microsoft: Češky informatika nezajímá. Jsou na tom nejhůře z Evropy
České dívky mají v porovnání s dalšími evropskými zeměmi malý zájem o studium přírodních věd a informatiky. Ve srovnání s deseti jinými evropskými státy je zájem dívek v Česku o matematiku, fyziku, chemii, přírodovědu a informatiku od počátku docházky na druhý stupeň školy nižší a mnohem rychleji opadá. Vyplývá to z průzkumu společnosti Microsoft mezi 11 500 dívkami. Průzkum vedle Česka zahrnul Finsko, Francii, Itálii, Irsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rusko, Slovensko a Velkou Británii. Informuje ČTK.
Jan Jirák, Markéta Pastorová: Podpora pro výuku průřezových témat v základních školách – Mediální výchova
Cílem materiálu je přispět ke snadnější a efektivnější integraci mediální výchovy do vybraných vzdělávacích oborů, usnadnit tvorbu učebních osnov ve školních vzdělávacích programech (podpořit výuku mediální výchovy jako samostatného vyučovacího předmětu) či jeho využití jako obsahové podpory pro různé formy školních projektů.
Radek Sárközi: Skutečné platy učitelů jsou podprůměrné a mnohem nižší než se uvádí
„V médiích se často objevují zkreslené údaje o průměrných platech učitelů. Proto si vám dovoluji představit nejnovější údaje, které jsou k dispozici. Data jsem získal přímo od ministerstva školství.
Kde se stává chyba? Místo průměrných platů učitelů se zveřejňují průměrné platy ve školství (kam jsou započítávány i vysoké platy ředitelů škol a dalších vedoucích zaměstnanců, čímž průměrný plat naroste o několik tisíc korun),“ píše Radek Sárközi z Iniciativy Pedagogická komora.
Školy ve Šluknovském výběžku bojují o existenci. Nabízejí proto žákům různé výhody
Školy ve Šluknovském výběžku bojují o žáky. Třeba v Krásné Lípě nabízí na základní škole výuku alternativními metodami. Střední škola ve Varnsdorfu pro změnu vsadila na sociální sítě. V Chřibské zase chtějí zavést školní autobus, aby mohli svážet děti z okolních obcí. A už v minulosti tam založili třídu pro žáky se vzdělávacími obtížemi. Informuje Český rozhlas.
Učitelé zabavují dětem herní konzole i doma
Hodnocení dovedností ve výuce filosofie
Ústav filosofie a religionistiky FF UK zve středoškolské učitele filosofie, případně dalších společenských věd, na dvoudenní akreditovaný workshop Hodnocení dovedností ve výuce filosofie zaměřený na možné způsoby hodnocení filosofických dovedností. Workshop je chápán jako inspirativní dílna, založená z velké části na společném řízeném sdílení zkušeností s hodnocením. Součástí programu bude i společná tvorba úloh a hodnotících kritérií zaměřených na vybrané dovednosti.
PRO A PROTI: Byla letošní témata maturitní slohovky pro studenty vhodná?
Témata letošní slohové části maturitní zkoušky, kterou studenti psali ve středu, považuje část učitelů českého jazyka za nevhodná. Podle společnosti Cermat, jež zadání připravuje, jsou však srovnatelná s uplynulými roky. Argumenty hájící zadaná témata pro iDNES.cz shrnul ředitel Cermatu Jiří Zíka. Kritický postoj k zadání naopak vysvětlila středoškolská učitelka českého jazyka Dagmar Benovičová.
Sebevražedná internetová hra Modrá velryba možná neexistuje. Každopádně je nebezpečná
Policie varuje před sebevražednou internetovou hrou Modrá velryba a vyšetřuje v té souvislosti nejasná úmrtí dětí. Experti tvrdí, že hra ve skutečnosti neexistuje, ale dodávají, že „fenomén“ je nebezpečný a že rodiče a pedagogové by měli děti poučit a varovat. Laik se ve změti informací nemá šanci vyznat... Přinášíme stručný přehled textů o „Modré velrybě“.
Nový projekt podpoří pedagogy v oblasti společného vzdělávání
„Úspěšná realizace společného vzdělávání mnohdy naráží na malou podporu pro učitele, ředitele škol nebo školská poradenská zařízení. V rámci tohoto projektu vzniknou ve všech krajích centra, která školám poskytnou tuto podporu v podobě vzdělávání, konzultací, spolupráce s experty, mentory či metodiky,“ říká k novému projektu Národního ústavu pro další vzdělávání (NIDV) Tomáš Machalík.
Obavy, že hodnocení jednotných přijímaček a maturitních prací je nezákonné, vyjádřily Asociace ředitelů gymnázií a CZESHA
V říjnu loňského roku poslaly Asociace ředitelů Gymnázií ČR a Unie školských asociací ČR - CZESHA společný dopis na ministerstvo školství, ve kterém žádají o vysvětlení sporných bodů ohledně hodnocení jednotných přijímacích zkoušek a maturitních prací. Podle autorů dopisu totiž centrální hodnocení, které provádí Cermat, znemožňuje školám dodržet jejich zákonné povinnosti. Ministerstvo ve své odpovědi ovšem tvrdí, že vše je v naprostém pořádku. Z dopisů vybíráme pasáže týkající se hodnocení maturitních prací, protože toto téma na České škole otevřela Veronika Valíková. Ve svém textu se sice nevyvarovala nepřesnosti, nicméně i dopis školských asociací dosvědčuje, že jde o jedno z podstatných témat současného českého školství.
Na internetu byla zveřejněna zadání přijímaček, Cermat nesouhlasí
Iniciativa Maturitní data - odtajněno na internetu zveřejnila zadání jednotných přijímacích zkoušek, které se konaly ve středu. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) s tím nesouhlasí a vyzvalo iniciativu ke stažení těchto testů z internetu. Pokud zadání ze stránek iniciativy nezmizí, bude Cermat zvažovat právní kroky, řekl ČTK mluvčí Cermatu Jan Pohanka.
Ivan langr: Vymazlené školy podle Valachové. Na nejbližší léta fikce
Základní školy s třídami o maximálním počtu 24 dětí, a to už v roce 2020. Takový je plán tzv. vymazlených škol ministryně Kateřiny Valachové. Jako původem pedagog a současně přívrženec ideje společného vzdělávání s návrhem paní ministryně souzním, jako zástupce obce zodpovědný i za školství mě však jímá panika. Může jít o dlouhodobou vizi, nikoli plán splnitelný do tří let.
Ministerstvo školství přispěje na motocyklovou Grand Prix v Brně 70 miliony korun
Jarní škola občankářů - Ekonomie pro 21. století
Iniciativa Maturitní data - odtajněno zveřejnila zadání jednotných přijímaček
Iniciativa Maturitní data - odtajněno splnila slib, který dala ve svém „ultimátu“ Cermatu – zveřejnila zadání jednotných přijímaček. „Cermat vytváří nerovný přístup k informacím. Nezměnil svůj záměr zveřejnit přijímací testy až po 12. květnu ani po vysvětlení, co tím způsobuje,“ píše iniciativa na svých webových stránkách.
Veronika Valíková pro Českou školu: Tajné opravování slohů aneb za co mám tu kuli, milý CERMATe?
Cermat odpovídá na otázky České školy, zda problémy se skenováním neohrozily platnost maturitní zkoušky
„Manuály podrobně popisující jednotlivé kroky zkoušek mají stovky stran a přesně určují, co se musí udělat, aby zkoušky byly platné. Vždy počítají s tím, že písemky naskenuje komisař, a teprve potom je předá řediteli k uložení. Má to logiku, protože jedině tak je zaručeno, že škola nebude s písemkami manipulovat. Bez této posloupnosti nemá funkce komisaře žádný význam. Letos tomu na stovkách škol očividně nebylo a Cermat se tváří, že je všechno v pořádku. Podle vyhlášky není. Pokud písemky skutečně přes noc skončily "bezpečně uložené" v ředitelském šuplíku, jsou zkoušky podle vyhlášky neplatné,“ napsal v diskusi pod tiskovou zprávou Cermat diskutující „Hrabáč kapský“. Jeho komentář Česká škola poslala mluvčímu Cermat Janu Pohankovi. Dostali jsme následující odpověď:
Ultimátum pro Cermat: Pokud nezveřejníte zadání přijímacích zkoušek do 15:00, zveřejníme ho sami
CERMAT, organizace řízená ministerstvem školství, jež je odpovědná za přípravu jednotných přijímacích zkoušek a státních maturit, uveřejnila na svých stránkách informaci o tom, že zadání z obou řádných termínů konání přijímaček zveřejní až 12. 5. Důvodem je údajně snaha zabránit zvýhodnění uchazečů v náhradním termínu, kteří by – na rozdíl od uchazečů v řádných termínech – věděli předem aspoň přibližně, co můžou čekat. Postup Cermatu ovšem znamená, že k utajovaným zadáním se dostanou pouze ti uchazeči, kteří si je dokážou obstarat: díky kontaktům svých rodičů na středních školách nebo někde na internetu.
Cermat: Extrémní snaha programátorů vyřešit tento problém co nejrychleji vedla ve stresu ke zřetězení několika dalších drobných chyb...
Cermat vydal včera tiskovou zprávu, ve které vysvětluje, proč došlo k potížím při zpracování písemných prací z češtiny. Vzhledem k neustále probíhajícím polemikám o míru stresu, které jsou při „testování“ vystaveni žáci, je pozoruhodná tato věta: „Extrémní snaha programátorů vyřešit tento problém co nejrychleji vedla ve stresu ke zřetězení několika dalších drobných chyb, které však vždy ovlivnily proces skenování velké skupiny skenujících.“ Tak. Stane se to prostě i v Cermatu. Stres, časový tlak, extrémní snaha... Tiskovou zprávu přinášíme v plném znění.
Maturitní slohy: Problémem jsou výběr témat i kritéria hodnocení
„Nedoporučila bych studentům článek s prvky fejetonu, to je obtížný útvar a dobře by ho v tak krátkém čase nenapsal ani Čapek. Referát z národního obrození je za těchto podmínek také složitý, navíc právě toto období nemají studenti rádi. Já osobně bych si vybrala z nabízených témat vyprávění,“ říká v reportáži serveru iDNES.cz ředitelka gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.
„Shodli jsme se s kolegy, že nám letošní témata přijdou odtržená od života i věku studentů,“ myslí si středoškoslká učitelka češtiny a předsedkyně Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Lenka Dohnalová.
Ředitel gymnázia Filip Novák k maturitě z češtiny: Příští stanice: CENTRÁL
V poslední době slyším ze všech stran, že hodnocení maturitních písemných prací z českého jazyka bylo nutné odejmout školám a předat je (zase po několika letech) certifikovaným centrálním hodnotitelům, protože „domácí“ hodnotitelé (disponující obdobným certifikátem jako ti centrální) prý hodnotili písemné práce svých studentů příliš benevolentně a občas přidávali body tak, aby se maturant dostal alespoň na nezbytné dvanáctibodové minimum. Rád bych se v této souvislosti zmínil o zkušenosti z loňských maturit v našem gymnáziu.
On-line seminář 13. dubna: Žák s PAS v kolektivu třídy
Lektorka Lenka Bittmannová seznámí účastníky setkání s tématem Žák s PAS v kolektivu třídy: práce s kolektivem spolužáků, prevence šikany, podpora vztahů. Jak pracovat s třídním kolektivem, ve kterém je integrováno dítě s poruchou autistického spektra? Jak podpořit pozitivní klima ve třídě a předcházet tak šikaně? Kdy je třeba informovat spolužáky dítěte s PAS a jejich rodiče o tom, že do třídy bude takové dítě docházet? Kdy je takováto intervence naopak na škodu?
Cermat měl v den písemných maturit výpadek. Zkoušku to neohrozilo, uvedl
Systém organizace Cermat, do něhož střední školy nahrávají hotové maturitní slohovky studentů, v úterý zkolaboval. Někteří ředitelé škol tak práce mohli do systému nahrát až ve středu ráno. Informaci televize Prima potvrdil iDNES.cz mluvčí Cermatu Jan Pohanka, podle něhož komplikace nijak neohrozila platnost zkoušky.
EDUin: Jednotné přijímačky přinášejí více rizik než zlepšení
Martin Malý: “Internet věcí do škol” by mohl dopadnout špatně
„Někdy mám dojem, jako by školství klidně dřímalo, pak najednou se probudí, vydá nějaké ideové prohlášení, čímž zaseje zmatek, a pak to celé buď pomalu vyšumí, nebo se z toho stane státní zakázka, která požere peníze a výsledek je leckdy rozpačitý,“ píše Martin Malý v textu o „internetu věcí do škol“ na serveru lupa.cz.
Žáci píší jednotné přijímací testy. Snaha omezit přijetí slabšího žáka se zatím míjí účinkem
Dnes ráno zasedají všichni deváťáci hlásící se do maturitních oborů do lavic a začínají vyplňovat úplně stejné testy z matematiky a českého jazyka. Více než 86 tisíc žáků tak čeká hledání chyb v textu, určování vedlejších vět či řešení slovních úloh a krácení výrazů. „K jejich úspěšnému absolvování by proto mělo stačit dobré zvládnutí učiva základní školy,“ říká Jiří Zíka, ředitel Cermatu, který státní testy připravuje. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.
Veronika Valíková: Témata maturitních slohů - jaro 2017. (Vybrali byste si?)
Cermat právě vyvěsil zádání maturitních slohů, které budou letos opravovat centrální hodnotitelé. Už jste někdy zkusili napsat článek s prvky fejetonu, dopis kvůli přejmenování náměstí či vypravování o ohrožení Země za dvě hodiny?
S napětím jsme čekali na zveřejnění zadání. Deset témat, devět různých útvarů - zkuste si vybrat se mnou - tady to je:
Oldřich Botlík: Slova, která by se měla tesat. (K testování, inspirováno diskusí na České škole)
V souvislosti s jednotnými přijímacím zkouškami na střední školy se diskutovalo a diskutuje také o jejich dopadech na výuku. Následující příspěvek se objevil v diskusi pod jedním článkem na České škole (Kvaternion, 15. března 2017 16:29):
Valachová: Revize programů povede ke dvěma typům maturit
Ministerstvo školství pracuje na komplexní revizi rámcových vzdělávacích programů, která by měla vést k vytvoření odlišných maturit pro gymnázia a střední odborné školy. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně školství Kateřina Valachová. Nový způsob ověřování by měl fungovat od roku 2022, kdy se povinnou součástí státních maturit stane zkouška z matematiky.
Veronika Valíková: Maturitní testy letos opět opraví Cermat
„Centrální hodnocení maturitních slohů jsme tu měli v roce 2012 a mnozí zúčastnění si jistě vzpomínají na problémy s ním spojené - i výborně píšící studenti tenkrát obdrželi známku pět za nedodržení útvaru či zadání... Letos se nám centrální hodnocení vrací. Dnes, 11.4, budoucí maturanti napíšou slohovou práci (vyberou si jedno z deseti zadání, na práci budou mít zhruba dvě hodiny). Školy odešlou práce naskenované CERMATu, který je přepošle armádě centrálních hodnotitelů,“ píše Veronika Valíková. Se souhlasem autorky přinášíme celý text.
Kateřina Valachová: Chci „vymazlené“ základní školy
Maturita startuje obávanými slohy. Vrací se centrální hodnocení Cermatu
Nejen matematika, ale i tvůrčí psaní může být postrachem maturantů. Na potítka dnes usedne na 70 tisíc maturantů a hned začnou jednou z nejtěžších zkoušek – písemnou prací z češtiny. Na slohy totiž letos budou přísněji dohlížet vyškolení hodnotitelé státní organizace Cermat, která maturitu provozuje. Externí hodnocení slohových prací se uskutečnilo již v roce 2012, ale vzbudilo tolik zlé krve, že tehdejší ministr školství Petr Fiala tento postup zrušil a hodnocení svěřil do rukou učitelů domovských škol. Připomíná deník Právo.
Radka Kvačková: Pár předpovědí, poznámek a rad před zítřejšími jednotnými přijímacími zkouškami na střední školy
„Ve cvičném testu jsme však narazili také na úlohu, která zmátla i nevyděšené. Konkrétně na rovnici x = 2,5 . x. Možná tušíte, že jediným možným výsledkem je nula. Jenže v zadání stojí „uveďte celý postup řešení“. Schválně si to zkuste. Pravděpodobně budete stejně zmateni jako devět z deseti pokusných řešitelů, kteří byli ochotni si úlohu zkusit. Posledním byl osmnáctiletý student gymnázia, který na Havlově lavičce na Maltézském náměstí v Praze zrovna pomáhal dvěma spolužačkám s úkolem z matematiky. Taky se divil, proč mu ta nula nevychází. Ale měl jedno doporučení: Nehledejte v tom logiku. Škola ji taky nehledá,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách o jednotných přijímačkách.
Nový způsob, jak se stát učitelem: víc praxe než teorie
Ondřej Franta vystudoval stavební fakultu ČVUT, rok a půl pracoval jako statik ve firmě, ale přesto nebyl spokojen. „Jsem dlouholetý skaut, chtěl jsem pracovat s dětmi,“ vypráví. Na radu kamaráda se v září zapojil do projektu Učitel naživo. Jeho účastníci stráví minimálně jeden či dva dny v týdnu přímo ve třídě, další den pak mají konzultace a teorii s odborníky ve skupině. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.
Bořivoj Brdička: Pomalé učení podle Pernille Ripp
O tom, že je Pernille skutečně vynikající učitelkou, mě přesvědčila svým nedávným vyhlášením podpory tzv. „pomalého učení “. Posuďte sami: „V těchto dnech jsme se s mými sedmáky rozhodli trochu zklidnit – ponořit se hlouběji do práce. Více mluvíme, více se ptáme, občas si vysloveně užíváme ticho. Na 7. třídu to často ani nevypadá. Neznamená to ale, že jsme rezignovali na naše výukové cíle. Zatím jsem nenašla recept, jak něco přímo vložit do hlav svých žáků, nepřevrátila jsem svou třídu, nedávám jim více úkolů, nenechávám je dospět k cíli samostatně. Pravda je mnohem prostší – zpomalili jsme proces učení.
Aleš Rozehnal: Maďarský vysokoškolský zákon jako soumrak demokracie? Stejná normou platí i v Česku
„Maďarský parlament schválil omezení působení zahraničních škol v zemi, což většina komentátorů hodnotí jako krok, který směřuje k „vyhnání“ Středoevropské univerzity (CEU) založené Georgem Sorosem z Maďarska. Za univerzitu demonstrují studenti a západní liberálové hovoří o soumraku demokracie v Maďarsku. Připojil se i Andrej Babiš, který prohlásil, že by rád, aby CEU přesídlila do Prahy,“ píše právník Aleš Rozehnal v komentáři pro server HlidaciPes.org. Přinášíme nekrácený text.
Active Citizens: Možnost přihlásit se do výzkumu do 12. dubna
Kateřina Valachová: Blíží se tvrdá vyjednávání rozpočtu a já chci ukázat, že my máme každou korunu pod kontrolou
Vláda vzala na vědomí Soubor opatření ministerstva školství v oblasti školství a vzdělávání, který shrnuje cíle MŠMT v následujícím období a opatření k jejich naplnění. „Blíží se tvrdá vyjednávání rozpočtu a já chci ukázat, že my máme každou korunu pod kontrolou a každá koruna je skutečná reálná investice, která se někde ukáže,“ upozornila ministryně školství Kateřina Valachová, která soubor opatření na vládě předkládala.
MŠMT chystá změny v obsahu vzdělávání na českých školách, doposud neveřejně
Štěpán Drahokoupil: Sociální začleňování a etnicita: pár dat a metodologických poznámek
Sčítat, nebo nesčítat etnická data? Je sčítání etnicity vůbec morálně přijatelné? A jedná se pavědecký přístup? O tom, že samotné sociální začleňování není dostatečným řešením nesnášenlivosti majority vůči menšinám, jsem psal již jinde. Zde reaguji na metodologické výtky Ivana Langra, náměstka libereckého primátora, ke sčítání Romů a shrnuji některá dostupná data.
Reakce MŠMT na zprávu NKÚ
NKÚ: Miliarda vynaložená na rozvoj vzdělávání v ČR nepomohla
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jakým způsobem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) a Česká školní inspekce (ČŠI) používaly v letech 2011 až 2016 peníze na rozvoj vzdělávání v České republice, především pak na nástroje hodnocení kvality vzdělávání na základním a středním stupni vzdělávání. Konkrétně se jednalo o ověřování výsledků žáků pátých a devátých tříd, pilotní projekt jednotné přijímací zkoušky na střední školy ukončené maturitní zkouškou1 či společnou část maturitní zkoušky.
Václav Trojan: O zápisu trochu jinak. Hranice mezi demokracií a hloupostí je někdy skutečně neostrá
„Nechci být zlý - drtivá většina rodičů chce skutečně pro své dítě to nejlepší, a proto váhá, váží a vybírá. Často poprvé v životě a bez zkušeností, leckdy pod silným vlivem fám a bublin sociálních sítí. Proč nenachází zákonodárce (stačila by vyhláška MŠMT) odvahu dát přijímacímu procesu pravidla? Nikoli omezit výběr školy (ačkoli i o tom se dá diskutovat), ale stanovit hranici, kdy rodič musí verbalizovat jasné stanovisko, na kterou školu jeho dítě skutečně nastoupí a že ostatním podá informaci o negativním rozhodnutí. Je snad omezením rodičovského práva, když budeme žádat toto vyjádření? „Tekutá“ společnost vytváří nejistotu a stanovené pravidlo by mohlo pomoci i samotným rodičům,“ píše Václav trojan v aktuálním čísle časopisu Řízení školy.
Adam Košir: Vrcholem je, když některé školy nutí učitele chodit na zápis v kostýmech berušek a šmoulů, aby dětem vizualizovali přátelské prostředí
„Celý systém zápisu do prvních tříd je veden, aby se budoucí prvňáčci hlavně nestresovali. Začalo to tím, že se už od dětí obvykle nevyžadují dříve povinné básničky, obrázky a zavázané boty. Ale konec, kdy děti k zápisu vůbec nebudou muset, jsem nečekal. Stačí, když se dostaví jejich rodiče a budou slavnostně přísahat na psí uši, že jejich dítě je schopné školní docházky,“ píše Adam Košir ve studentském on-line deníku Stisk.
Aplikace supluje školní psychology. Ve školách chybí odborná pomoc
Hned tři dny po spuštění se do projektu „Nenech to být“ dvou brněnských studentů gymnázia, který pomáhá například šikanovaným žákům, zaregistrovala zhruba stovka škol. Děti a jejich rodiče mohou přes internetové stránky nebo mobilní aplikaci „Nenech to být“ anonymně upozornit, že se v třídním kolektivu děje něco špatného. Hlášení se dostane k „metodikovi prevence“, který na škole musí ze zákona působit. Problém je ale v tom, že to většinou jsou učitelé, nikoli vystudovaní psychologové. Reportáž přinášejí Lidové noviny.
Blíží se volby a politici zamířili do škol. Je to na hraně zákona
Budeme si tykat, jsme skoro stejně staří, vítá dvacetiletý Dominik Feri (TOP 09) studenty Gymnázia Karla Sladkovského v Praze. Následující dvě hodiny jim bude vyprávět, jak se dostal do politiky, k čemu je magistrát, jak se strany a jednotliví politici propagují. Vše doprovází fotky a vtipy ze sociálních sítí i zábavné historky. „V Česku jsme specialisté na bizár,“ vysvětluje a ukazuje Zdeňka Škromacha v bazénku. Třída se směje. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.
Autorka studie o životě v exekuci: Pár hodin věnovaných ve škole finanční gramotnosti situaci příliš nezmění
„Finanční gramotnost je všude vyzdvihována a její nedostatek je považován za jasnou a nezpochybnitelnou příčinu zadlužení, za příčinu všech problémů. Jenže ze zahraničních výzkumů vyplývá, že plošné finanční vzdělávání nijak výrazně neovlivňuje finanční chování lidí. Efekt má cílené vzdělávání, například předtím, než si člověk vezme hypotéku. Ale plošné finanční vzdělání výrazný vliv nemá,“ říkáv rozhovoru pro server iDNES.cz antropoložka Edit Szénássy, spoluautorka studie o životě lidí v exekuci.
Učitelé: Úroveň dětí u zápisů roste
Britští školáci se učí střílet, stahovat králíky a chovat ovce. Rodiče jsou z výuky nadšení
Škola West Rise Junior School v anglickém městě Eastbourne se rozhodla pojmout výuku dětí na základní škole trochu neobvykle. Místo celodenního sezení ve třídách a šprtání z knížek je bere učitel Mike Fairclough pravidelně ven na školní pozemek. Zde jim ukazuje, jak chovat a lovit zvířata, připravovat maso nebo vyrábět luky a šípy z větví. Reportáž o škole života přinesl britský televizní kanál Channel 4. Informuje server Aktuálně.cz.
Expert na mediální výchovu: První učební materiály vznikaly v době, kdy ještě neexistovalo slovo Facebook
„Učitelé hlavně potřebují získat jistotu, kudy s mají vydat. Mnohdy je jim v různých učebnicích předkládáno, že by měli v rámci mediální výchovy zkoušet data a různé údaje, to mne osobně děsí. Myslím, že mediální výchova nemá nutit děti biflovat se data o médiích, ale rozvíjet v nich touhu přemýšlet o tom, co média jsou, kde se vzala, co nám dávají, co nám mohou dávat. Vnímat je. Mít z nich radost. Nepodléhat jim. Hlavně vědět, co od nich mohou čekat a co ne," říká v rozhovoru pro server Aktuálně.cz Radim Wolák z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd UK v Praze.
Výzkum připravenosti učitelů na vzdělávací reformu: Změny školství vyžadují také změny postojů a návyků učitelů.
O výzkumu, který sledoval připravenost finských učitelů na reformu školství píše Anežka Králová v aktuálním vydání časopisu Řízení školy. „Výsledky výzkumu ukázaly, že učitelé a studenti učitelství jsou na reformu připraveni po stránce znalostní. Jsou schopni vyjádřit, v čem reforma spočívá, co je jejím cílem a jak by měla zlepšit finský vzdělávací systém. Všichni respondenti si byli vědomi toho, že budou muset změnit nejen metody výuky, ale i své vlastní návyky, myšlení a roli ve vzdělávacím procesu. Jelikož je změna návyků a myšlení „během na dlouhou trať“, výzkum odhalil, že učitelé a studenti ještě nejsou připraveni na implementaci nového kurikula do své každodenní práce,“ píše Králová.
Štěpán Drahokoupil: Samotné sociální začlenění nedokáže bojovat s nesnášenlivostí
Stálou součástí diskuse ohledně sběru údajů o etnicitě je otázka, zda skutečně „etnická data“ potřebujeme, nebo zda si vystačíme s pojmem sociální vyloučení. Do diskuse o zjišťování počtu Romů v České republice vstoupil také náměstek libereckého primátora Ivan Langr, a to jako jeho kritik. Tvrdí, že práva menšin lze podporovat jedině jejich sociálním začleňováním. Podíváme-li se však na příčiny nesnášenlivosti vůči konkrétním skupinám, ukáže se, že se sociálním začleňováním si jako s odpovědí bohužel nevystačíme.
Veronika Doležilová: Od jakého okamžiku jsou školy povinny poskytovat dětem podpůrná opatření?
„Přestože si jsem vědoma jistého provokativního nádechu, začínám článek právě otázkou uvedenou v titulku. K tomuto kroku jsem se rozhodla právě proto, že vím, že na ni neexistuje přímočará odpověď. Smyslem proto není najít odpověď na všechny situace, které při poskytování podpůrných opatření přináší každodenní život, ale spíše se zamyslet nad tím, že i tato část nových podmínek pro vzdělávání dětí s odlišnými vzdělávacími potřebami a jeho financování není jen mechanickou administrací formalit,“ píše Veronika Doležilová v rozsáhlém textu v aktuálním vydání časopisu Řízení školy.
Experiment: Školka bez hraček má děti učit myslet kreativně a kriticky
V berlínské kitě, denním centru pro děti předškolního věku začal experiment bez hraček: Pravidla jsou jednoduchá. Na tři měsíce se ze školky odnese všechno vybavení kromě nábytku, peřin a polštářů. Před zahájením učitelé informují rodiče i děti o tom, co je čeká, potom už ale chování dětí jen pozorují. Ty se musí samy naučit pracovat se svou nudou a frustrací. O experimentu informuje server scio.cz.
Do nultých ročníků budou moci jen děti s odkladem. Školy to kritizují, některé třídy se nenaplní
„Je to hloupost. Na naší škole mají přípravné třídy dlouhou tradici. I díky tomu víme, že například pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou přípravné třídy jednoznačně lepší než rok v mateřince,“ konstatuje zástupkyně ředitele 4. základní školy Cheb Jaroslava Marková v reportáži MF DNES o nových pravidlech pro přípravné třídy.
Výzkum: Podpora od učitele může zásadně ovlivnit sociální mobilitu studentů
Výzkumníci sledovali vstup znevýhodněných dětí na univerzity a sledovali přitom dlouhodobý dopad vztahu učitele a žáka. Studie kvantifikuje vliv toho, co vysokoškolští studenti většinou uvádí jako pozitivní zkušenost se školou – dobrý vztah s učitelem. Kantoři jsou přitom vzdělávacími politiky většinou vnímaní jen jako třídní manažeři a doručovatelé předepsaného obsahu. Vztahový aspekt přitom může podle dat významně ovlivnit sociální mobilitu studentů směrem nahoru. Na studii upozorňuje server scio.cz.
Co znamená „kvalitní škola“ pro 21. století a jakou roli při jejím hledání hraje ČŠI?
Text o zásadních nových aktivitách České školní inspekce přinášejí Martin Chvál a Josef Basl v novém vydání časopisu Řízení školy. Autoři píšou: „Jako nutný základ se jevila potřeba definovat kvalitu školy způsobem, který by byl všem srozumitelný a odrážel širší konsenzus o tom, jakou školu chceme mít v České republice na počátku 21. století. Inspekční kritéria pro hodnocení škol byla logicky zvolena jako platforma, prostřednictvím které se to může podařit.“
Tereza Valkounová o jednání s ministerstvy: Nechceme už přežívat v kultuře obezliček
Jsou lesní školky pro stát přijatelné nebo nejsou? Loni stát umožnil jejich registraci a zdálo se tedy, že ano. Poté se objevilo mnoho byrokratických vytáček, nových výkladů a změn. A Asociace lesních mateřských školek neví, na čem je. Problém popisuje v textu na serveru respekt.cz její předsedkyně Tereza Valkounová.
Nový blog „Pro vzdělávání“
Anna Putnová: Semínko naděje, že by učitelé mohli mít volno na sebevzdělání, vyklíčí možná v dalším volebním období.
Poslankyně Anna Putnová v rámci projednávání kariérního řádu navrhovala, aby měli učitelé po 15 letech praxe možnost dostat půlroční volno k dalšímu vzdělávání, studiu, nebo výjezdu do zahraničí, kde by načerpali další zkušenosti. Pozměňovací návrh neprošel, nesouhlasilo s ním nakonec ani ministerstvo školství. Dnes se Putnová během rozpravy v poslanecké sněmovně ke svému návrhu vrátila. Přinášíme část jejího vystoupení.
Sněmovna schválila zavedení učitelského kariérního řádu. Studijní volno pro učitele odmítla
Sněmovna schválila zavedení kariérního řádu učitelů. Pedagogové budou zařazeni do tří stupňů od začínajících po vynikající. Podle tohoto zařazení budou také odměňováni. Nebudou mít ale nárok vybrat si jednou za čas půlroční studijní volno, které jim chtěli dopřát někteří poslanci. Ministryně školství Kateřina Valachová dnes takové úpravy odmítla. Novelu o pedagogických pracovnících nyní dostane k projednání Senát. Informuje
ČTK.
Výrok týdne Jana Hučína: Kolegové, pište články. Je to účinnější než zakládání blicích koutků
Jan Hučín přispěl do diskuse k textu „Monika Tannenbergerová: Od dojmů k pojmům - mýty o inkluzi“ výzvou, která jasně vykračuje za horizont „výroku týdne“. Pokud bychom se jí ovšem skutečně inspirovali. A samozřejmě: Články je možné psát nejenom do Řízení školy, ale i (především) na Českou školu...
Školní revoluce budí obavy. Spojí děti z běžných a praktických škol
Tomáš Feřtek: Kariérní řád - další promarněná šance školství?
Monika Tannenbergerová: Od dojmů k pojmům - mýty o inkluzi
„Není mnoho témat, která za poslední roky vzbudila v rezortu školství tolik vášní jako téma inkluze a inkluzivního vzdělávání (tyto dva pojmy budu v článku používat synonymně a budu se dnes zabývat pouze úrovní základního školství). Některé laické, ale bohužel i odborné debaty jsou však stále opředeny polopravdami a fámami, které kolem inkluze panují,“ píše Monika Tannenbergerová v časopise Řízení školy.
Společnost učitelů českého jazyka a literatury: Vraťte maturitu zpět do škol
Státní maturita byla zavedena v roce 2011. Češtinářský model byl od té doby několikrát změněn, jeho současná podoba dle našeho názoru svazuje a omezuje studenty i učitele. Letos navíc ministerstvo školství opět spouští centrální hodnocení maturitních slohů, zrušené v roce 2012. 11. 4. se píšou slohové práce, které budou naskenované odeslány Cermatu.
Vzdělávací projekt Památky nás baví získal nejvyšší evropské vyznamenání v oblasti kulturního dědictví
Evropská komise (EK) a sdružení Europa Nostra oznámily vítěze Ceny Evropské unie pro kulturní dědictví / Ocenění Europa Nostra pro rok 2017, nejvyšší evropské vyznamenání v oblasti kulturního dědictví. Mezi 29 vítězi z 18 zemí jsou letos také dva projekty z Česka. Jedním z nich je celonárodní vzdělávací program Památky nás baví. Nezávislá porota vybírala z celkem 202 předložených projektů, zaslaných organizacemi i jednotlivci z 39 zemí z celé Evropy. Informuje zastoupení EK v České republice.
Bořivoj Brdička: Tři současné trendy schopné zničit web
The Web Foundation nedávno zveřejnila zprávu zakladatele této nadace, proslulého autora webu a ředitele organizace jeho vývoj řídící (W3C), sira Tima Berners-Lee, v níž varuje před současnými vývojovými tendencemi, které mohou vést až k úplnému zničení tohoto užitečného a prospěšného internetového prostředí. I když je do značné míry známe, podívejme se, jak své obavy formuluje on.
Seminář: Videa ve výuce češtiny jako druhého jazyka
Učitelé češtiny pro dospělé, a to zejména češtiny jako druhého jazyka, jsou zváni na bezplatný seminář Videa ve výuce češtiny jako druhého jazyka. Lektoři účastníkům předvedou, jak funkčně a efektivně zapojit video do výuky, poradí, jak připravit plán lekce a vytvořit pracovní list, upozorní na úskalí práce s videem.
Ministryně školství Valachová chce v rozpočtu růst platů učitelů o deset procent
Ministryně Kateřina Valachová chce při vyjednávání o rozpočtu na rok 2018 prosadit zvednutí tarifu učitelských platů o deset procent. Odmítá přitom diskusi o zvyšování zvlášť v nárokových a nenárokových složkách, jak tomu bylo loni. Valachová to řekla novinářům po jednání s odbornými asociacemi ve školství. Informuje ČTK.
Nová kniha popisuje každodennost učitelů za komunistické totality
Jak se učí jinde? Přijměte pozvání k virtuální hospitaci výuky českého jazyka u žáků s SPU.
Václav Mertin: Přetěžké otázky. (O inkluzi)
„Jak odpovědět na otázku jedné paní učitelky: Proč něco neuděláte s tím, že podstatná část veřejnosti, učitelů i dalších odborníků byla proti postupu inkluze u nás, a přesto se nic nestalo? Analogicky se však učitelé ptají i v mnoha jiných souvislostech, dokonce i na stránkách časopisů pro učitele se opakovaně setkáváme s podobnou otázkou. Zeptal se mě rovněž rodič, co mohou udělat oni, aby se situace ve školství zlepšila, a dotaz, jak to všechno dopadne, mi položila vážená poradenská pracovnice. Jsou to přetěžké otázky,“ píše psycholog Václav Mertin v časopise Řízení školy.
Inkluze už vyšla na miliardu
Filip Pertold: Přijímačky na osmiletá gymnázia jsou zbytečným závodem, který je jen důsledkem neschopnosti státu dostatečně financovat školství
„K čemu tedy slouží osmiletá gymnázia? Především je to úniková cesta ambiciózních a vzdělaných rodičů, kteří chtějí dostat děti z chronicky podfinancovaných základních škol, jež si nedokážou udržet kvalitní učitele. Zásadní roli pro úspěch hraje ochota rodiče nejen investovat čas do přípravy potomka, ale především mu zaplatit přípravné kurzy nebo zkoušky nanečisto. Šance, že by se dítě s horším sociálním a ekonomickým zázemím ukázalo na přijímačkách na osmileté gymnázium, natož bylo přijato, je tak zanedbatelná. Tento systém nerovných šancí je financován z daní všech daňových poplatníků,“ píše ekonom Filip Pertold v MF DNES.
Poslanci rozhodnou o největší změně v odměňování učitelů
Největší změna v odměňování českých učitelů se přiblížila na dosah. Poslanci budou už zítra schvalovat kariérní řád, který má do základních a středních škol dostat mladé kvalitní učitele. A zařídit, aby ti nejlepší z nich dosáhli na vyšší plat a hlavně rychleji než dnes. Informují Hospodářské noviny.
Pokrok díky „zmizelému rodiči“. Nový výzkum přináší naději pro děti s autismem
Zapojení některých dětí s autismem do společnosti by mohlo být při správné terapii jednodušší a úspěšnější než dosud. Ukazuje to nejnovější výzkum českých lékařů, jehož výsledky má MF DNES exkluzivně k dispozici. Tímto mentálním postižením dnes trpí každé sedmdesáté dítě, což je dvakrát víc než před deseti lety.
Zdeněk Sotolář: Kariérní řád jako arogance moci
„Kariérní řád bude za každou cenu, prostě vám ho vnutíme. To je ve zkratce současná situace s tzv. kariérním řádem pro učitele. Přesněji – proti učitelům. Jednou z největších slabin prvních podob kariérního řádu byl standard učitele, tedy snaha popsat kompetence jednotlivých kariérních stupňů. Návrh, který právě putuje do sněmovny, vyřešila ministryně Valachová geniálním způsobem. Problém prostě obešla a posílá pouze standard pro druhý kariérní stupeň,“ píše Zdeněk Sotolář na svém blogu. Přinášíme celý text.
Miluše Horská: Inkluze – pojďme se domluvit
„Z výsledků nedávno provedených výzkumů plyne, že více než polovina dotázaných souhlasí s inkluzí, pokud jsou splněny určité podmínky – především nižší počet žáků ve třídě a přítomnost asistenta pedagoga. Vnímání inkluze veřejností tedy není vůbec tak špatné, jak nám je často některými politiky a médii prezentováno spolu s katastrofickými scénáři o rušení praktických škol, masivním zaplavení základních škol žáky s postižením a celkovém snižování úrovně vzdělávání,“ píše nezávislá senátorka a ředitelka základní školy Miluše Horská. S autorčiným souhlasem přinášíme celý text.
Veronika Valíková: Kafkův labyrint. (Ukázka z rozepsaného románu především o češtinářích)
Jak mají vypadat anonymizovaná data, aby neškodila žákům a školám, a přitom přinášela důležité informace o fungování školství.
První jednotné přijímací zkoušky na střední školy jsou příležitostí zavést jako samozřejmost publikování anonymizovaných dat ze všech plošných zkoušek, které existují v našem vzdělávacím systému. Klady takového kroku jsou zřejmé, je ale třeba debatovat o tom, jakým způsobem by měla být zdrojová data z přijímacích zkoušek anonymizována, aby nepoškozovala konkrétní žáky a školy a zároveň umožnila přinášet důležité informace o fungování vzdělávacího systému.
Co zveřejnění anonymizovaných dat z plošných přijímacích zkoušek na střední školy přinese?
Kateřina Valachová: Speciální školy nerušíme a nikdy jsme neměli v úmyslu je rušit.
„Ze školské inkluze se bohužel stalo, zejména na počátku, hodně politické téma. Přitom jde o téma výsostně odborné. Je přece fér, aby existovala stejná podpora ve vzdělávání od severu na jih a od západu na východ. Jsem přesvědčena, že se nám to daří. Od prvního ledna škola dostane na korunu přesně ty peníze, které pro svého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami potřebuje. To je obrovská změna. A blýská se na lepší časy i se snižováním administrativy. Nemyslím si, že by to budoucí vláda nějak změnila,“ říká ministryně školství Kateřina Valachová v rozhovoru pro časopis Můžeš.
Učitelé z Marsu chtějí změnit na školách výuku ekonomie
Komentovaná prohlídka: Po stopách brněnské židovské komunity
„S příchodem jara nastává čas pro vzdělávací exkurze. Udělejte si výlet například do Brna. Brněnská pobočka Židovského muzea v Praze tam pro žáky základních a středních škol připravila celodenní program v podobě komentovaných prohlídek městem ´Po stopách brněnské židovské komunity´,“ uvozují pořadatelé svoji pozvánku.
Státní zkoušky z grafických disciplín začínají
Státní zkoušky z psaní na klávesnici, těsnopisu nebo zpracování textu mohou uchazeči složit buď v NÚV nebo prostřednictvím škol ve svém regionu (minimální počet účastníků je osm). Zkouškové období potrvá od 1. dubna 2017 do 30. června 2017. Na jarní zkouškové období je možné přihlásit se kdykoli, kvůli většímu výběru volných termínů nejlépe do 15. května.
Tajný učitel: Kvantita, kvalita a jiné úvahy. (Z diskuze na české škole)
„Máme-li nadupané rvp, švp, katalogy požadavků a posléze zjišťování výsledků pomocí testů, toto vše nám dohromady vlastně vytváří nejen poměrně specifické osnovy, nýbrž i do jisté míry determinuje metodu přípravy, což de facto znemožňuje typ výuky, která se zaměřuje na hlubší pochopení na úkor objemu učiva,“ píše Tajný učitel ve svém blogu, který tentokrát vychází z diskuse na České škole. Přinášíme ho – jako obvykle bez souhlasu autora – v plném znění.
Seminář : Labyrint migrace
„Ocitáme se v záplavě zpráv o migraci. Jak se dnes v tak diskutovaném tématu zorientovat? A jak téma migrace zavádět do výuky? Zajímá vás, proč lidé migrují? Jaké jsou příčiny a důsledky migrace? Jaké jsou souvislosti mezi globalizací a novodobou migrací? Jaké jsou hlavní migrační proudy v současném světě? Jaké je to být migrantem v ČR?,“ tak uvozují pořadatelé dvoudenní seminář Labyrint migrace pro učitele základních a středních škol z celé ČR.
Je české školství sekulární?
„Náboženství do českých škol v žádném případě nepatří. V tomto duchu se na svém blogu vyjádřila ministryně školství Kateřina Valachová. „Můj úřad ani já v žádném případě nepodporujeme průnik žádného náboženství do školních osnov, do výuky, do školního systému. Pokračujeme ve směřování, které vychází do značné míry z masarykovských tradic. (...) Podle našeho názoru nepatří náboženství do školy vůbec. (...) České školství je sekulární (bez náboženství) a tak to také bude. Přinejmenším dokud budu ve svém úřadu,“ napsala ministryně v reakci na poplašné zprávy šířené na sociálních sítích, že se do škol vkrádá tu islám, tu křesťanství. Zda si vyděšené příspěvky z Facebooku zaslouží obsáhlou reakci ministryně, nechme stranou. Raději se podívejme, jak to s náboženstvím v tuzemských školách reálně je,“ píše Barbora Cihelková v reportáži o vbýuce náboženství na školách v Česku v Lidových novinách.
Otevřený dopis FF UK Viktoru Orbánovi na podporu Středoevropské univerzity v Budapešti
Filozofická fakulta UK spolu s dalšími českými vědeckými a kulturními institucemi vyjadřuje svoji podporu Středoevropské univerzitě v Budapešti otevřeným dopisem předsedovi maďarské vlády Viktoru Orbánovi, navrhovateli novely zákona o vysokých školách Zoltánu Balogovi a rektorovi Středoevropské univerzity prof. Ignatieffovi.
Přinášíme dopis v plném znění.
Vzdělávací projekt Učitel naživo: Alternativa běžnému pedagogickému vzdělání
Po roční pilotáži vstupuje do ostrého provozu vzdělávací projekt Učitel naživo, který chce být alternativou běžnému pedagogickému vzdělání. V prvním roce se otevírá studium pro několik desítek zájemců. EDUin tuto aktivitu vítá především jako možnost ověřit, zda je možné během jednoho nebo dvou let intenzivního studia těsně napojeného na spolupracující školy, rozvinout schopnost učit i u zájemců, kteří původně vystudovali jiný než učitelský obor.
Má ministerstvo školství připravit výchovu k odpovědné a kultivované konzumaci alkoholu?
Na semináři v Poslanecké sněmovně propagovali hlavní řečníci pravidelné pití alkoholu. Václav Budínský například uvedl, že propaguje pozitivní vztah k alkoholu. „Máme v podstatě dvě možnosti – bojovat s alkoholem, jako to dělá WHO, zřejmě pod vlivem výrobců nealkoholických nápojů, nebo bojovat s jeho negativními důsledky a zaměřit se na prevenci,“ popsal. Česko podle Budinského postrádá koncepci výchovy k odpovědné a kultivované konzumaci alkoholu. Tu by podle něj mělo zpracovat ministerstvo školství. O semináři podrobně informuje aktuální vydání Medical Tribune. Dříve o něm psal například server Lidovky.cz.
On-line seminář 5. dubna: Pohybové chvilky a hry v MŠ
Ivan Langr: Nesčítejme Romy, ale sociálně vyloučené
„Když jsem na začátku března veřejně odmítl metodu, jakou se v Česku z popudu úřadu vlády a MŠMT provádí etnické sčítání Romů, předpokládal jsem, že tím spustím společenskou diskuzi, nakolik je podobný způsob v 21. století lidsky únosný jak pro majoritu, tak pro samotné Romy. Následný ohlas ukázal, že rozlišování lidí pouze na základě vnějších znaků (vzhledu), projevů a dojmů, které si navíc o menšině subjektivně vytváří a generačně předává majoritní část populace, je trnem v oku mnohých,“ píše v novém komentáři náměstek libereckého primátora Ivan Langr. Komentář přinášíme v plném znění.
Ředitel lycea: Školám státní přijímačky v ničem nepomohou
„Školám státní přijímačky v ničem nepomohou. Není tam ani nastaveno minimum pro přijetí, takže ani původní záměr přijímaček, že má jediný test vytřídit zrno od plev, což je hrůza, vůbec nesplní,“ říká v reportáži deníku Právo ředitel Waldorfského lycea v Praze Ivan Smolka. „Když mají školy málo uchazečů, stejně vezmou všechny a nezáleží na výsledcích v testu. Celé to vede k centralizaci, ale je to jen zbytečná a drahá hračka,“ dodal.
Začínají zápisy dětí do prvních tříd. Posun zápisů na duben má snížit množství odkladů
Začínají zápisy dětí do prvních tříd základních škol, které se letos poprvé konají v dubnu. Podle odhadů ministerstva školství by k nim mělo přijít asi 138.000 dětí. Jejich počet nejspíš poprvé za deset let meziročně klesne, a to přibližně o 7000. Loni se podle ministerstva k zápisům do prvních tříd hlásilo zhruba 145.000 dětí.
Kateřina Valachová: Panické vyplňování testů jako příprava na přijímačky je odporný obchod se strachem rodičů
„Je to jeden z kroků, jak zajistit srovnatelné a jednotné porovnání znalostí a dovedností žáků devátých tříd, snížení administrativní zátěže pro školy a také by se mělo skončit s nekalou praxí, kdy řada nekvalitních škol přijímala bez přijímacího řízení a bez ohledu na to, zda znalosti a dovednosti přijatých žáků umožňovaly daný typ školy zvládnout,“ říká ministryně školství Kateřina Valachová o jednotných přijímačkách v rozhovoru pro MF DNES.
Školce vyhrožovali kvůli fotce černého dítěte
Rasově motivovaným útokům čelila v únoru mateřská škola v Blatné na Strakonicku. Důvodem byla zřejmě fotografie bílého děvčátka objímajícího chlapce tmavé pleti, kterou měla školka na své webové stránce. Výhrůžné zprávy začaly chodit na služební telefon ředitelky zařízení i na oficiální e-mail. Informuje MF DNES.
Poznají žáci dezinformace? Inspekce chce kontrolovat, jak se učí mediální výchova
Školy by měly seznámit žáky s tím, jak fungují média. Jestli to dělají a jakým způsobem, však dnes ministerstvo školství žádným způsobem nezjišťuje. Česká školní inspekce se chce příští rok na mediální výuku ve školách zaměřit a prověřit, jestli se učí dobře. "Ano, přemýšlíme o tom, zatím je to ve stadiu úvah," řekl náměstek vrchního školního inspektora Ondřej Andrys. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Aktuálně.cz by mělo proběhnout konkrétní dotazování škol, jak si s mediální výchovou umějí poradit a jakou pomoc by potřebovaly.
Jak zajistit nejlepší učitele?
Jak vybrat učitele, kteří zaručí každému dítěti kvalitní vzdělání? A jak se vůbec dobrý učitel pozná?
Na tyto otázky hledá odpověď aktuální číslo měsíčníku PISA in Focus. Publikace ukazuje, jak vypadá výběr učitelů a jejich profesionální rozvoj v zemích, jejichž žáci jsou v mezinárodním srovnávání na předních místech, i v zemích s žáky na posledních příčkách.
Informuje server scio.cz.
Patnáctiletí tráví v počítačové herně i celou noc. Legálně.
Michalovi je patnáct let a ve speciální herně nad bojovými nebo strategickými PC hrami tráví o víkendech i celou noc. „Jednoznačně mi to hraní vadí. Z pohledu přirozeného dětského vývoje by děti nebo mladiství do takových heren vůbec neměli mít přístup,“ říká Václav Konopiský, ředitel Dětského domova Hamr na Jezeře, v němž Michal žije. „Vnímám je stejně jako alkohol nebo cigarety. Zákon na to ale nepamatuje, což je chyba,“ dodává Konopiský. Reportáž přináší MF DNES.
Německo varovalo Česko před křesťanskou sektou Dvanáct kmenů
Německé úřady podle magazínu Der Spiegel varovaly českou stranu před tím, jak křesťanská sekta Dvanáct kmenů zachází s dětmi. Členové sekty, která používá tělesné tresty, se na přelomu roku ze spolkové republiky přestěhovali do Česka. Důvodem byly zřejmě i opakované střety s úřady, do nichž se v Německu kvůli svým kontroverzním metodám dostávali. Informuje ČTK.
Učitelka zesměšňovala děti, spolužáci je pak šikanovali, zjistila inspekce
Petr Šádek je pro děti parťák. Učitel ve školce jako on je stále vzácný druh
Pro děti je učitel ve školce stále raritou. V Jihomoravském kraji v mateřských školách učí přes tři a půl tisíce žen a jen čtrnáct mužů. Podle učitele Petra Šádka je to škoda. „U tak malých dětí je to přirozený model, jako v rodině. Tím spíš, pokud pochází z rodiny, kde mají jenom matku, tak mají možnost kontaktu s mužem,“ řekl Šádek České televizi.
Nejlepší univerzita v Maďarsku je v ohrožení. Kvůli osobě svého zakladatele
Úhlavním nepřítelem vlády maďarského premiéra Viktora Orbána je už několik měsíců americký miliardář maďarského původu George Soros. Doplácí na to Středoevropská univerzita, CEU, kterou finančník, ale i význačný filantrop, založil a podporuje. Na analýzu slovenského DenníkuN upozorňuje Český rozhlas.
Doktorát jen tomu, kdo vyjede za hranice. Brněnští studenti se brání povinným cestám
Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nově zavedli povinný semestrální pobyt v zahraničí jako podmínku splnění doktorského studia. Podle Kateřiny Cidlinské, předsedkyně České asociace doktorandů a doktorandek, jsou na studenty kladeny vysoké nároky, které za současných podmínek nemohou splnit, mnoho z nich totiž pracuje, aby se během studia uživili. Informuje server Aktuálně.cz
Ředitelka malotřídky: Děti u nás vědí, že v malém kolektivu musí intenzivně pracovat, a tak se snaží
Ministerstvo školství se zúčastní kampaně na podporu lidí s autismem
Evoluční bioložka: Lidé jako Libor Votoček jsou obzvláště nebezpeční, protože cílí především na ty, kteří se ještě nedovedou bránit
K udělení anticeny Bludný balvan Liboru Votočkovi se v obsáhlé reportáži vrací server Lidovky.cz. Spolek Sysifos udělil Votočkovi anticenu za „šíření pavědeckého kreacionismu mezi školní mládeží“ prostřednictvím výstavy GENESIS EXPO. „Žáci se mají ve školní výuce seznámit především s uchopením světa postaveným na racionálních základech, s mytologickým výkladem vzniku světa se mohou setkat v nepovinných hodinách náboženství, jichž se smí zúčastnit výhradně se souhlasem rodičů,“ napsala serveru Lidovky.cz členka spolku Sisyfos Lenka Příplatová působící při Laboratoři evoluční biologie na Karlově univerzitě.
Ředitelka školy: Dnes je kvalitní pedagog ten, kdo má v šuplíku deset projektů. Ne ten, který má cit pro děti a nadání být učitelem
V dopise redakci MF DNES se ředitelka školy v důchodu Helena Ostřanská vrací ke kauze učitelky Vandy Fabianové, kterou ředitel propustil za údajné sexuální zneužívání dětí na škole v přírodě. (Fabianová se obrátila na soud, který jí dal za pravdu).
DISKUSE
Témata článků
Knihkupectví
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018


Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.