Jan Jirák, Markéta Pastorová: Podpora pro výuku průřezových témat v základních školách – Mediální výchova

pondělí 17. dubna 2017 ·

Cílem materiálu je přispět ke snadnější a efektivnější integraci mediální výchovy do vybraných vzdělávacích oborů, usnadnit tvorbu učebních osnov ve školních vzdělávacích programech (podpořit výuku mediální výchovy jako samostatného vyučovacího předmětu) či jeho využití jako obsahové podpory pro různé formy školních projektů.

Tematický okruh: Stavba mediálních sdělení

2. stupeň

Charakteristika:

Jan Jirák (cuni.cz)
Tematický okruh odkrývá pravidelnosti ve stavbě mediálních sdělení, a to i takových, která působí jako záznam skutečnosti (např. zpravodajství či přímý televizní či internetový přenos). Přínosem tematického okruhu je mimo jiné to, že mediální produkty (noviny, časopisy, rozhlasová stanice, televizní pořad, www stránka, blog, profil na sociální síti apod.) se před žákem objevují nikoliv jen jako projev dobové kultury a samozřejmá součást jeho života, ale také jako zdroj poznání společnosti, v níž žije. Okruh je důležitý pro rozvíjení kritického odstupu od mediálních sdělení poznáním jejich konvencionalizované povahy a osvojením si povědomí o výrazových prostředcích užívaných médii. V rámci tohoto okruhu se žák učí chápat rozdíly mezi jednotlivými typy mediální produkce a získává a procvičuje si dovednosti spojené s vlastní autorskou produkcí.



Doporučené očekávané výstupy a konkretizovaný obsah:

Žák:

Porovnává mediální produkty a identifikuje pravidelnosti v jejich stavbě (např. ve zpravodajské relaci či na internetovém portálu).

◦ Zprávy jsou „vyráběny“ opakujícím se způsobem: zpravodajské příspěvky jsou sestaveny z opakujících se témat (např. televizní zpravodajská relace velmi často zpracovává předvídatelným způsobem zprávy se stejným tematickým zaměřením) a tato témata jsou zpracována opakujícím se a předvídatelným způsobem (např. je možné předvídat, z jakých záběrů bude sestavena zpráva o dopravní nehodě: zdemolovaný vůz, hasič uklízející vozovku, policista měřící vzdálenosti, vyjádření velitele zásahu).

◦ Zprávy jsou do celku sestaveny podle důležitosti, kterou jim médium přisuzuje: pořadí zpráv v televizní relaci, umístění zprávy na titulní stránku novin nebo webu, to vše signalizuje, jakou důležitost dané zprávy redakce přisuzuje. Proto je vhodné „číst“ zprávy jako informaci o orientaci daného média: které téma a které osobnosti médium podporuje tím, že o nich referuje častěji, a které naopak přehlíží?

◦ Jednotlivá zpráva má vcelku pevnou strukturu a měl by se v ní čtenář dovědět odpovědi na otázky „co (se stalo)“, „kdo (to udělal či tím byl zasažen)“, „kdy a kde (se to stalo)“, případně „jak (se to stalo)“ a „proč“ (se to stalo“). Pokud odpověď na některou z těchto otázek chybí, jedná se o nedostatečně zpracovanou zprávu, pokud něco přebývá, je třeba si kriticky uvědomit co (např. ke zprávě o jednání politické strany může být přidána informace o jejích výsledcích v průzkumu volebních preferencí, což může vyznít jako posílení/oslabení významu daného jednání).

◦ Titulek v tištěných a internetových médiích a ohlášení zprávy moderátorem v televizním zpravodajství jsou klíčovým stavebním prvkem zprávy a rozhodují o tom, jak bude čtenářem či divákem zpráva přijímána. Titulek a ohlášení může mít podobu a funkci informativní (obsahuje podstatnou informaci, v případě časové nouze není třeba dál číst), atraktivní (nějakým příslibem láká ke čtení či sledování), hodnotící (obsahuje návod, jak se na zprávu máme dívat).

• Zhodnotí, jakým způsobem se do podoby mediálních sdělení promítají představy o cílovém (plánovaném) příjemci (realizovat tento výstup je možné více způsoby: zde je předveden přípravě školního média – časopisu, či webové stránky – společně s žáky).

◦ Mediální obsah musí vznikat a být uspořádán s ohledem na předpokládané cílové publikum: do mediální produkce se výrazně promítá představa jejích autorů o publiku.


Celý text naleznete zde

18 komentářů:

Fanda Moudry řekl(a)...
17. dubna 2017 8:50  

Nebylo snad nedávno naznačeno něco v tom smyslu, že průřezová témata již nebudou součástí budoucího RVP? Mimochodem, usilovně se na něm pracuje.

Eva Adamová řekl(a)...
17. dubna 2017 9:52  

Pokud se mediální výchova coby průřezové téma pohřbí, měla by být z podstatné části začleněna do výuky českého jazyka a z části do výuky výchovy k občanství. A přiznám se, že jsem si nevšimla, že by se naši češtináři vůbec něčím takových zaobírali, přestože to i jako průřezové téma směřuje nejvíc k češtině.

Ygrain řekl(a)...
17. dubna 2017 13:51  

" A přiznám se, že jsem si nevšimla, že by se naši češtináři vůbec něčím takových zaobírali"
Jsou asi příliš zaneprázděni epizeuxemi.

Josef Soukal řekl(a)...
17. dubna 2017 15:27  

Bude to určitě záležet na konkrétním učiteli, jako vždy. Posoudit výuku svého kolegy bych si netroufal bez toho, že bych se s ní blíže seznámil. To ostatně platí obecně.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
17. dubna 2017 15:55  

Průřezové téma se jmenuje průřezové, aby procházelo napříč předměty. Nevšiml jsem si, že by to nečeštináři kdy pochopili.

Eva Adamová řekl(a)...
17. dubna 2017 17:01  

Opravdu si myslíte, že stavbou mediálních sdělení by se měli zaobírat ve svých hodinách hlavně matikáři, fyzikáři či chemikáři? Já mám spíš pocit, že obsah výuky češtiny těžce zaspal dobu. Děti se už delší dobu (cca 20 let) setkávají i s jinými texty než literárními, časopiseckými, kvalitními a důvěryhodnými a výuka češtiny na to bohužel nijak nedokázala zareagovat. Stejně tak jako výuka češtiny nikdy nedokázala zareagovat na situaci, že děti spíše koukají na filmy než čtou, a že na ně čeština či spíše nečeština hrne i odjinud než z knih a časopisů.

Pavel Doležel řekl(a)...
17. dubna 2017 17:42  

Paní Adamová, ale otázkou je, zda by na to škola měla reagovat a přizpůsobovat se tomu, nebo zda by naopak měla to prostředí formovat a nedat se strhnout povrchností, leností a ignorantstvím.

Já v matematice také nechci, aby se přestalo derivovat, nebo řešit lineární rovnice jen proto, že na to máme aplikace (jak propaguje Botlík).

Eva Adamová řekl(a)...
17. dubna 2017 19:42  

To je sice pravda, jenže výuka češtiny na středních školách a bohužel i na mnoha základkách je zbytečně zaměřena na literární historii, telefonní seznamy autorů a jejich děl. A to, co se děti učí v 9. ročníku v mluvnici, je pro ně už tak náročné a teoretické, že s tím mají velké problémy i ti nejlepší žáci. Místo toho by se děti měly učit češtinu používat, a to nejenom v psané ale i v mluvené formě. A měly by se také podstatně více učit číst s porozuměním, a to různé druhy textů, nejenom ty literárně umělecké. Výuka češtiny od určitého okamžiku, který nastává v 8. ročníku, probíhá stylem, který kdybychom měli přenést do matematiky, tak bychom studenty neučili derivovat, ale učili bychom je něco o historii a také teorii integrálního počtu (formou vět a definic)a samotné počítání příkladů by bylo odsunuto někam na okraj zájmu.

Veronika Valíková řekl(a)...
17. dubna 2017 19:48  

Výjimečně s paní Adamovou souhlasím. Ale pokud chce češtinář na SŠ připravit studenty na DT, musí s nimi projít seznam literárních směrů a skupin a nadřít nejen starou literaturu, ale i ruchovce a lumírovce:
file:///C:/Users/_/Downloads/Literatura-k-DT_CJL_MZ16-17%20(8).pdf

A samozřejmě funkční styly a rozbory literárních děl. Pěkný večer.

krtek řekl(a)...
17. dubna 2017 20:06  

1) Mám tomu rozumět, paní Valíková, že podle Vás maturant nemusí znát ruchovce a lumírovce ani jako pojem? Přestávám rozumět, co z literatury za 4+4 roky by měli žáci poznat.
2) Odkaz směřuje do Vašeho počítače, ale jinak je ten seznam tu:
http://www.novamaturita.cz/sdeleni-reditele-centra-seznam-literarnich-zanru-a-autoru-k-didaktickemu-testu-z-ceskeho-jazyka-a-literatury-1404038027.html

Ygrain řekl(a)...
17. dubna 2017 20:07  

Howgh. Seznam "velkých" jmen literatury by potřeboval důkladně seškrtat a učivo mluvnice taky - obojí je předimenzované a přeteoretizované. Raději umět méně věcí pořádně, než být zahlcen termíny, které nedokážu aplikovat, a jmény autorů, které mimo školu už nikdo nečte.

Ygrain řekl(a)...
17. dubna 2017 20:13  

"Mám tomu rozumět, paní Valíková, že podle Vás maturant nemusí znát ruchovce a lumírovce ani jako pojem? "

Nehodlá-li dále studovat bohemistiku, tak ne :P Ovšem paní Valíková to třeba vidí jinak :-)

Veronika Valíková řekl(a)...
17. dubna 2017 20:26  

Děkuji. Paní Valíková se studenty velice ráda čte Vrchlického překlad Cyrana (+ další překlady) a velice nerada jim cpe do hlavy ty seznamy. Kde začíná a končí "pojem"? Co z ruchovců bude v DT? Dvě koncepce jdou proti sobě a mezi tím se mydlí češtináři. Pěkný večer.

Ygrain řekl(a)...
17. dubna 2017 20:31  

Já nejsem češtinář, já jsem drzá angličtinářka :-)

Veronika Valíková řekl(a)...
17. dubna 2017 20:32  

Vím. :)

Josef Soukal řekl(a)...
17. dubna 2017 20:54  

Paní Adamová, jsou češtináři, kteří pracují se vším uvedeným, a já věřím, že jich není málo. Nepřímo to odvozuji např. ze skutečnosti, že roste počet češtinářů využívajících při výuce zdařilé práce žáků a studentů, které publikujeme na stránkách ASČ, tedy textů původních, autentických. A koneckonců učebnice J. Kostečky s jinými texty nepracují. Nesměšujme proto požadavky předmětu a různé úrovně výukové praxe.
Proč má smysl výuka literární historie nejen pro budoucí bohemisty, jsem před časem osvětlil v článku věnovaném literárnímu kánonu (k dohledání na stránkách ASČ, pan Wagner ho myslím přetiskl i zde). Problémem je ovšem především jednoúrovňová maturita.

Fanda Moudry řekl(a)...
17. dubna 2017 21:25  

17. dubna 2017 20:07 - Ygrain

Souhlas. Vývoj jde úplně jiným směrem. Učitelé Čj za to však primárně nemohou, protože se musí řídit RVP-ŠVP. Z učiva však lze mnoho věcí vyřadit. Úplně stejně jako v ostatních předmětech.

Eva Adamová řekl(a)...
18. dubna 2017 12:06  

O tom, jak je čeština pro deváťáky náročná mne každoročně přesvědčují výsledky kontrolek. Zatímco v matematice se průměrná známka pohybuje kolem 2,5 (a to se v matematice probírá náročné učivo - lomené výrazy, soustavy rovnic, funkce, goniometrické funkce, o kterém se mnozí domnívají, že patří až na střední školy), v češtině se průměrná známka blíží ke čtverce. A to nemluvím o kontrolních diktátech, kde je situace ještě horší.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.