Tomáš Feřtek: O tom, že některé testy soukromých firem škodí víc než ty od Cermatu, jsem mluvil opakovaně

středa 19. dubna 2017 ·

Na základě diskuse na České škole jsme požádali Tomáše Feřteka o reakci na opakovanou kritiku: Není jeho vztah k testům Cermatu pokrytecký? Byl a je stejně kritický k testům soukromých společností, například k testům Scio?

V diskusi na České škole se opakovaně objevuje kritika, že nemáte stejný přístup k testům komerčních firem například Scio a k testům Cermatu. Jste, spolu s panem Botlíkem, obviňováni z pokrytectví – zadání testů Scio jste nezveřejňovali, proti jejich úrovni neprotestovali, deformující funkci testů nekritizovali...

Tomáš Feřtek (eduin.cz)
Pokud jde o deformující vliv „high stake“ testů, tedy těch, které nějak ovlivňují další studijní dráhu, tak to, pokud mluvím za EDUin, říkáme stále stejně už těch sedm let, co existuje. Opakovaně o tom píšeme třeba v Auditu vzdělávání. Ale je tu jeden zásadní rozdíl. Pokud si někdo kupuje testy od nějaké agentury, někdy je tím klientem škola, někdy obec či kraj, někdy jednotlivec, je to vztah firma – klient. Pokud nejsem spokojen, nedostanu zadání a správné výsledky, nemám data, která jsem chtěl, mohu to reklamovat a případně si to příště nekoupit. To ale u Cermatu nelze. To je ministerstvem řízená organizace, musím se podřídit a možnosti reklamace a přímé diskuse jsou omezené. Proto mi jasné zacílení na ni přijde v pořádku. Jiná možnost kontroly a obrany než přes veřejnost a média v jejím případě není. A vzhledem k tomu, že je to organizace placená z veřejných peněz, přijde nám správné, aby data z těchto zkoušek, ať už jde přijímačky nebo maturitu, v anonymizované podobě byla veřejná a sloužila jako podklad diskuse o vylepšení těchto zkoušek.

To je ale jenom jedna rovina problému: Vztah školy k nějaké instituci, rozdíl mezi soukromou firmou a veřejnou institucí. Ale to příliš nemusí zajímat žáky a studenty, respektive to nic nemusí znamenat pro kvalitu testů a jejich dopad na výuku... Testy Scio – a jiných firem – byly jiné, lepší než testy Cermatu?

Jasně, v některých případech si třeba testy k přijímačkám na střední školy kupovaly kraje. Z hlediska žáka, který ty zkoušky dělá, je jedno, zda ty testy jsou od Cermatu nebo od soukromé agentury. Pokud na nich shledává chyby, má proti nim protestovat právě u toho, kdo testy objednával. Dát najevo, že používá vadné zboží. Protože to je „klient“, který to zaplatil a může je reklamovat. Takových agentur, které dělají přípravné testy, případně prodávají i ostré testy, je mnoho. O tom, že jejich úroveň je v některých případech výrazně horší než u Cermatu a způsobují větší školy, jsem mluvil a psal opakovaně, například ZDE nebo ZDE.

9 komentářů:

krtek řekl(a)...
19. dubna 2017 10:57  

Ano, ano - jedni o koze, druzí o voze.
Proč by se výuka měla přizpůsobovat testům, které vycházejí v novinách?
Kde je kritika přijímacích zkoušek nařízených zřizovateli v krajích?
Feřtek nezklamal, odpověděl na něco úplně jiného, než byl tázán. A ještě si z toho udělal PR.

Tomáš Feřtek řekl(a)...
19. dubna 2017 11:06  

Zkuste si otevřít ty odkazy na konci textu. Ty jsou přesně o tom, že není rozumné, aby se výuka přizpůsobovala tomu, co je v testech v novinách. A že v tomto smyslu škodí výrazně víc ty agenturní testy, než ty cermatí.

A opět, postup krajů a zavádění krajských přijímaček a hlavně hranic pro přijetí na maturitní studium jsme opakovaně zmiňovali v Auditu.

krtek řekl(a)...
19. dubna 2017 11:44  

Ty odkazy se týkají letošního roku a - tudíž - Cermatu. Možná v auditu z minulého roku je zmínka o přijímacích zkouškách v krajích, ale odkazoval jste jen na poslední články.
Z článku: "Je přípustné a rozumné, aby přijímací testy určovaly, co se bude na základních školách učit? I když víme, že to ve skutečnosti škodí? Nezbývá než s údivem konstatovat, že jako společnost na tuto otázku odpovídáme: Ano!"
Jak? Čím? Tím, že rodiče po učitelích chtějí probírat testy v novinách? Kde?
Váš závěr je, že jednotné přijímací zkoušky definují, co má žák umět, respektive definují, jak má být žák zkoušen. Ani jedno není pravda - co má žák umět, definuje RVP, resp. ŠVP; jak má být žák zkoušen, je na učiteli, resp. vedení školy. Testy jsou jedním ze způsobů, ne jediným. Pro přechod na střední školu v době poklesu počtu žáků v uplynulých osmi letech platilo, že "je-li místo, budu přijat". SOŠ se otevřely žákům,kteří by před pár lety skončili na učilištích. Část z nich "studovala" na SŠ více než čtyři roky, velmi malá část z nich bez zdárného ukončení maturitní zkouškou. Šanci dostali. Přínos? Přiznám se, že ho nevidím. Jednotná přijímací zkouška nic z toho neřeší, jen říká uchazeči, jaký je jeho skutečný stav na začátku středoškolského studia. V tomto směru určitý (malý a zbyrokratizovaný) pokrok.
Přiznám se, že pořád nechápu Váš pohled a pohled mnoha dalších na vzdělávání - pokud žák nezvládne "hard skills" jako je pravopis, trojčlenka, porozumění textu, práce s výrazy, jak může zvládnout "soft skills"?

Jirka řekl(a)...
19. dubna 2017 13:02  

Přiznám se, že pořád nechápu Váš pohled a pohled mnoha dalších na vzdělávání - pokud žák nezvládne "hard skills" jako je pravopis, trojčlenka, porozumění textu, práce s výrazy, jak může zvládnout "soft skills"?

I za sebe prosím pana Feřteka o vysvětlení a expertní doporučení. V praxi je to pro mne neřešitelný problém. Raději pouštím na střední školu člověka, který ještě neuzrál, ale má pevné znalostní a dovednostní základy. Opačně nám to nefunguje. Začínat se ale musí od školky a stěžejní je první stupeň. I na druhém stupni buď máme na čem stavět, nebo doháníme, co už dohnat nelze. Handrkovat se o přijímací testy je stejné jako chodit s křížkem po funuse. Drobná každodenní práce pomůže všem. Pokud to rodiče, škola, experti, novináři, ministerstvo a vláda dovolí, tak mohou učitelé pomáhat. Rozdáváním berliček žákům nepomůžete.

Zdeněk řekl(a)...
19. dubna 2017 15:08  

Pro Krtka: odkazy pana Feřteka jsou z března 2016 a ledna 2017, tj. ne na aktuální testy Cermatu, explicitně jsou tam kritizovány přípravné testy z MFdnes a Lidových novin.
Cílená školní příprava na typové příklady z přijímaček je samozřejmě průšvih, deformuje výuku, něco jiného se nestihne. Požadavky z katalogu Cermatu neodpovídají ŠVP mnohdy obsahem a ještě častěji načasováním, takže učitel mnohdy kvůli přijímačkám učí podle sjednocení RVP a katalogu požadavků Cermatu, aby nepoškodil své žáky v přijímačkové konkurenci. To je dobře? Ad absurdum, co takhle zrušit všechny ŠVP a RVP, a nechat jen katalog Cermatu?

krtek řekl(a)...
19. dubna 2017 21:08  

Prosím? Katalog se týká maturit, ne přijímacích zkoušek.
To znamená, že místo SVP učíte podle specifikace? A co ti, co přijímačky nedělají?
Oba články se týkají jednotných přijímacích zkoušek. Odkazy jsem četl. Howgh.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. dubna 2017 22:13  

To mě těší, že pan Feřtek se snaží být alespoň trochu objektivní a vnitřně konzistentní. Škoda, že nepadla jména konkrétních firem.

Podle mého skromného názoru, odvolávat se na to, že nerozumím matematice, protože jsem byl nucen cvičit její základy, je prachobyčejný alibismus. Testy pochopitelně testují jen určitý druh kompetencí. Určité, řekněme, měřitelné základy. Ale minimálně v matematice se bez těchto základů prostě nedá obejít. Možná, že může existovat nadaný spisovatel, který není schopen napsat jedinou větu bez gramatické chyby, ale neexistuje matematik, který by nezvládl didaktický test z matematiky. Pokud pan Feřtek, nebo jiní, věří, že matematiku se lze lépe naučit jinak, než nacvičováním testů, což rozhodně nezpochybňuji, pak nechť skutečně testy necvičí a učí je tím jiným způsobem. Pokud se student skutečně naučí matematiku lépe, pak didaktický test zvládne levou zadní.

Osobně vidím potíž v tom, že celá řada studentů vyžaduje biflování vzorečků a postupů, protože prostě do podstaty nedokáží proniknout hlouběji. Je to jediný způsob učení, který si osvojili a kterému "rozumí".

Zdeněk řekl(a)...
20. dubna 2017 19:28  

ad Krtek: neučím na ZŠ, vidím výstupy a hledám příčiny toho, co vidím. Omlouvám se za záměnu katalog/specifikace požadavků, měla to být specifikace, děkuji za upozornění.
Podstata mého komentáře ale byla úplně jinde. Tázal jsem se, zda je dobře rozšiřovat ŠVP (jistě odpovídající RVP) podle specifikace požadavků Cermatu, která je širší. Nepovažuji to za správné, třeba právě kvůli těm, kdo přijímačky nedělají, ale bohužel kdo to neudělá, poškozuje své žáky v konkurenci ostatních. Těch, kteří se v obavách, co vše tam může být, nakoupí testy či zaplatí kurzy a předplatné SCIA, Lidovek, MFdnes atd. (šlo by pokračovat dost dlouho), ponoří se do nich a raději se to vše doučí, třeba za pomoci rodičů. Tak je to míněno? To jsou ty Cermatem proklamované a hájené co nejrovnější podmínky?
Aktuálně třeba v 2. termínu pro šestiletá gymnázia se hledala nedokonavá slovesa. Obvykle podle ŠVP 8. třída, ale specifikace Cermatu vid obsahuje již pro 7. třídu. Kolik dalších podobných předbíhání tam je skryto?

krtek řekl(a)...
20. dubna 2017 21:10  

Děkuji za vysvětlení - co se týče češtiny, o řazení RVP/specifikace nevím. To je ale problém pouze víceletých gymnázií. A protože školy mají volnou ruku v tvorbě ŠVP, pak k tomu může/musí dojít a nemůže za to CERMAT. Něco asi jako zlomky nebo výrazy v matematice.
Problém vidím daleko více v tom, že na víceletá gymnázia (a o ničem jiném se nebavíme) chodí děti, které by tam jít neměly. Bohužel ale rodiče, základní školy, gymnázia a společnost tvoří navzájem podmíněný kruh.
Nemůžete tedy z toho vinit jenom CERMAT.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.