Štěpán Drahokoupil: Sociální začleňování a etnicita: pár dat a metodologických poznámek

pondělí 10. dubna 2017 ·

Sčítat, nebo nesčítat etnická data? Je sčítání etnicity vůbec morálně přijatelné? A jedná se pavědecký přístup? O tom, že samotné sociální začleňování není dostatečným řešením nesnášenlivosti majority vůči menšinám, jsem psal již jinde. Zde reaguji na metodologické výtky Ivana Langra, náměstka libereckého primátora, ke sčítání Romů a shrnuji některá dostupná data.

Formálně vs. reálně

Štěpán Drahokoupil (osf.cz)
Podíváme-li se na školství, etnická data nepotřebujeme jen pro sledování nerovností ve školách, ale i pro zvýšení kvality samotného vzdělávání. Podle pana náměstka nemá údaj o počtu romských žáků pro školu žádný význam. Zároveň však píše, že je zastáncem podpory práv menšin a usilování o jejich sebeuvědomění. Jenomže jak chcete z pozice školy, kraje či obce podporovat nějaké menšiny, když si zároveň zakážete zjišťovat počet takových žáků? Jak tedy bez etnických dat vyřešit situaci, kdy chcete poskytnout kvalitní vzdělání žákům z národnostních menšin, ale nemůže je spočítat? Vypůjčím si slova jednoho romského kluka ze zprávy Amnesty International z roku 2015. „Neříkejte mi, že neví, kdo je Rom. Každý to ví, dokonce i [lidi] na ulici… Šest z 11 žáků ve třídě jsou Romové… Aspoň polovina žáků ve škole jsou Romové.“ Myslím, že tento rozpor bude poměrně obvyklý, formálně není vůle někoho vykazovat, ale reálně všichni vědí, kdo je a kdo není Rom.

Zastaralý pohled na vědeckost

Je však morálně přijatelné někoho označit za Roma? V případě přihlášení se k národnosti, etnicitě je samozřejmě nejlepší možnou variantou sebeidentifikace. Národnost není státní občanství, v občanském průkaze ji nikde napsanou nemáme a každý se může cítit příslušníkem kteréhokoliv národa, třeba rytířů Jedi. Podle sčítání obyvatel České republiky v roce 2011 je u nás rytířů Jedi víc než Romů. To neznamená, že bychom měli zcela rezignovat na sebeidentifikaci, ale po nějaký čas to asi nebude ideální typ sběru informací.

Zbývá nám tedy způsob “identifikace třetí osobou”, který je Ivanem Langrem napadán za „pavědeckost“. Problém je v tom, jak pan náměstek chápe vědecký přístup. Pokud nemůžeme určit jasná objektivní kritéria, nejde podle pana náměstka o vědecký přístup. Takové pojetí vědy je ale dnes již zastaralé. Určovat objektivní kritéria pro subjektivní identitu lidí nedává smysl. Proto kritéria ministerstva školství explicitně obsahují informaci, že při sčítání se za Roma označí ten, kdo se za něj považuje nebo je za něj považován. Sběr je tedy postaven na vnímání etnicity, nikoli na objektivně dané etnicitě. Neobsahuje žádný jasný seznam, který by měl pavědecká kritéria, jako jsou tmavost barvy kůže, velikost lebky a podobné nesmysly.

Konkrétní příklady

Pomineme-li všechny akademické diskuse nad tím, co je a není vědecké, dostaneme se opět ke slovům již zmíněného romského kluka „neříkejte mi, že neví, kdo je Rom“. Jedna třetina občanů a občanek v ČR by romské děti zařadila do speciálních tříd jen kvůli jejich národnosti. Když se podíváme na vzdělávání žáků z chudých rodin, mimo běžné školy by je poslaly jen tři procenta lidí. Podle Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015, připravované Úřadem vlády, je 50 procent Romů zasažených sociálním vyloučením. Již z těchto čísel je jasné, že se podpora směřovaná Romům a lidem ze sociálně vyloučeného prostředí tolik nepřekrývá. U škol je potom vidět, že děti z chudých rodin jsou vnímány významněji jinak než děti romské. Podíváme-li se na celkové nálady ve společnosti, pak přes 80 procent lidí vyjadřuje negativní pohled na Romy, ti dopadají nejhůře ze všech národnostních skupin. Téměř stejné procento lidí hodnotí vztahy mezi Neromy a Romy jako špatné.

Pro konkrétní příklady negativních nálad nemusíme zabíhat příliš daleko do minulosti. Jen za poslední dva týdny jsme si mohli přečíst, že Romové nejsou obsluhováni v některých restauracích nebo jim jsou odmítány pronájmy společenských sálů. Dále si můžeme vzpomenout na nedávnou diskusi o tom, že majitelé bytů nemohou odmítnout pronajmout byt jen na základě etnické příslušnosti zájemce. Počet inzerátů na byt s dovětkem „Romové, nehlaste se“ bychom asi ani nespočítali. Z oblasti školství tu máme nedávný rozsudek, kdy ředitel odmítl romské žáky kvůli jejich etnicitě, nikoli sociálnímu vyloučení. Pochybuji, že kdokoliv z lidí, kteří se dopustili diskriminačního chování proti Romům ve zmíněných případech, se jich nejdříve zeptal, zda se cítí být Romy.

Hlavní tedy není nevidět v někom Roma, nebo ho za něj neoznačit, ale nechovat se vůči Romům odlišně jen na základě jejich národnosti. To je totiž nepřijatelné. A takové odlišné chování často vůbec nesouvisí s tím, zda jsou zasaženi sociálním vyloučením.

9 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
10. dubna 2017 9:49  

Pán pořád píše konspirační teorie a ty sem na web přece nepatří. Proč nezasáhne cenzor?

mirek vaněk řekl(a)...
10. dubna 2017 12:37  

"Pokud nemůžeme určit jasná objektivní kritéria, nejde podle pana náměstka o vědecký přístup. Takové pojetí vědy je ale dnes již zastaralé. Určovat objektivní kritéria pro subjektivní identitu lidí nedává smysl."

V tom je problém. Objektivní kritéria jsou základem všech přírodních věd. Romská etnicita není subjektivní kritérium. Pokud ano, pak by stačil dotazník MŠMT rozdaný všem žákům a hned by bylo jasno, kdo je rom.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. dubna 2017 12:49  

"Jak tedy bez etnických dat vyřešit situaci, kdy chcete poskytnout kvalitní vzdělání žákům z národnostních menšin, ale nemůže je spočítat?"

Když učitel dostane národnostně menšinového žáka do třídy, jak přesně mu v jeho vzdělávání pomůže informace o tom, kolik takových žáků existuje? Já jen abych se poučil.

"Vypůjčím si slova jednoho romského kluka ze zprávy Amnesty International z roku 2015. „Neříkejte mi, že neví, kdo je Rom. Každý to ví, dokonce i [lidi] na ulici… Šest z 11 žáků ve třídě jsou Romové… Aspoň polovina žáků ve škole jsou Romové.“ Myslím, že tento rozpor bude poměrně obvyklý, formálně není vůle někoho vykazovat, ale reálně všichni vědí, kdo je a kdo není Rom."

No, to si na sebe aktivisti ušili pěkný bič. Je upletený z vlastní blbosti. Já jako zapřísáhlý odpůrce všech obecně prospěšných aktivismů kupříkladu vůbec nepociťuji potřebu sčítat žáky nějaké národnostní menšiny. Nechť se udělá individálně psychologické a speciálně-pedagogické vyšetření a vzdělávání se staví na nich.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. dubna 2017 12:53  

"Problém je v tom, jak pan náměstek chápe vědecký přístup. Pokud nemůžeme určit jasná objektivní kritéria, nejde podle pana náměstka o vědecký přístup. Takové pojetí vědy je ale dnes již zastaralé. Určovat objektivní kritéria pro subjektivní identitu lidí nedává smysl."

Že věda rezignovala na objektivitu? To jsem si tedy asi nevšiml. Jestli ona to nebude nějaká taková ta New Age "věda" pánů drahokoupilů a kartousů. To pak jo.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. dubna 2017 12:57  

"Sběr je tedy postaven na vnímání etnicity, nikoli na objektivně dané etnicitě. Neobsahuje žádný jasný seznam, který by měl pavědecká kritéria, jako jsou tmavost barvy kůže, velikost lebky a podobné nesmysly."

Velikost lebky je nesmysl? A co je na ní nesmyslného? On někdo tu lebku jako nemá nějak velikou? Pokud to správně chápu, tak počet Romů v populaci závisí na tom, kdo je sčítá. To je velice neortodoxní pojetí. Pak ale nechápu, proč nelze použít statistické sčítání lidu. Jak může zrovna nějaký Drahokoupil určovat, že rytířů Jedi je v populaci méně, než Romů?

Pavel Doležel řekl(a)...
10. dubna 2017 13:00  

"Hlavní tedy není nevidět v někom Roma, nebo ho za něj neoznačit, ale nechovat se vůči Romům odlišně jen na základě jejich národnosti. To je totiž nepřijatelné."

Aha. A proč je tedy počítáte? Nebo vy počítáte i všechny ostatní menšiny?

Ygrain řekl(a)...
10. dubna 2017 13:49  

" Jedna třetina občanů a občanek v ČR by romské děti zařadila do speciálních tříd jen kvůli jejich národnosti. Když se podíváme na vzdělávání žáků z chudých rodin, mimo běžné školy by je poslaly jen tři procenta lidí. Podle Zprávy o stavu romské menšiny za rok 2015, připravované Úřadem vlády, je 50 procent Romů zasažených sociálním vyloučením. Již z těchto čísel je jasné, že se podpora směřovaná Romům a lidem ze sociálně vyloučeného prostředí tolik nepřekrývá. U škol je potom vidět, že děti z chudých rodin jsou vnímány významněji jinak než děti romské. "

Já asi špatně vidím. Polovina etnika - šílené číslo! - je sociálně vyloučená, ale nemá cenu je podporovat, protože pepové z Horní Dolní jim to nepřejí? Odkdy se stát řídí názorem menšiny občanů (ano, 33,3% není zdaleka tolik), a odkdy pomoc té polovině etnika, která ji opravdu zoufale potřebuje, nemá cenu? A nenapadlo váženého pana Drahokoupila někdy, že začlenění těch sociálně vyloučených by mohlo napomoci i těm ne zrovna sluníčkovým vztahům?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
10. dubna 2017 17:32  

To neznamená, že bychom měli zcela rezignovat na sebeidentifikaci, ale po nějaký čas to asi nebude ideální typ sběru informací.

Nějaký čas? Tak kolik? 100 let?

Lena Galkina řekl(a)...
12. dubna 2017 19:47  
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.


Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.