Průzkum: Jaké jsou skutečné postoje veřejnosti k inkluzi

čtvrtek 23. března 2017 ·

EDUin, s podporou Nadace Albatros a ve spolupráci s Josefem Šlerkou ze společnosti Socialbakers a Danielem Prokopem ze společnosti Median, připravili výzkum na téma postojů veřejnosti k tématu inkluze ve vzdělávání. Výsledkem je zejména zjištění vyhraněnosti v názorech na inkluzi a odhalení skrytých důvodů, jež respondenti zastávají. Součástí je doplnění postojů respondentů o detailní sociodemografickou charakteristiku.

Zjištění z výzkumu

Z analýzy sociálních médií a následného kvantitativního prověření zjištěných nejfrekventovanějších postojů vyplynuly následující poznatky:

• Ačkoliv se z obecných průzkumů ve smyslu “jak se stavíte k inkluzi” zdá, že drtivá část společnosti je vyhraněná a stojí proti společnému vzdělávání, detailně pojatý výzkum ukazuje, že situace tak jednoznačná není. Ačkoliv převažují vyhranění odpůrci nad vyhraněnými příznivci (v poměru cca 31,5 ku 14,5 %), skupina lidí, kteří za určitých podmínek inkluzi neodmítají je s převahou největší (více než 53 %).

• Ukazuje se, že obraz, který poskytují sociální sítě, neodráží reálný stav veřejného mínění, protože na sociálních sítích se vyjadřují zejména vyhranění odpůrci.

• V odlišnostech postojů k inkluzi nehrají příliš velkou roli pohlaví ani věk. Překvapením je vysoká vyhraněnost proti v segmentu lidí mezi 18 a 29 rokem života. Analýza poskytuje členění podle krajů, nicméně není reprezentativní.

• Zásadní roli nehraje dosažené vzdělání.

• S ohledem na politické preference lze sledovat patrné rozdíly (největší vyhraněnost u příznivců xenofobních stran, Miloše Zemana, konzervativní levice), nicméně u všech voličů je velmi silná vrstva spadající mezi oslovitelné.

• Analýza potvrzuje zjištění CVVM, že nejmenší podporu má začlenění dětí s mentálním handicapem a romských dětí. Indiferentní označení “sociálně znevýhodněné děti” vzbuzuje nejmenší odpor.

• Z faktorové analýzy vyplývají tři základní latentní obavy: inkluze není dobře připravená a zajištěná, obava z újmy žáků ve třídách (i těch začleněných) a obava z celkového poškození českého školství.

• Nejvíce ve výzkumu veřejného mínění rezonují argumenty, které se týkají zajištění přechodu na společné vzdělávání přímo ve školách (špatné personální zajištění, chybějící asistenti, neschopnost učitelů zvládnout výuku, nedostatečný plán). O poznání menší význam mají argumenty, které jsou založeny na konsekvencích (odliv žáků a učitelů). Nejmenší podporu mají argumenty konspirační (inkluzi prosazují neziskovky, jde o podporu Romů na úkor ostatních), i přesto je ale sdílení konspirací relativně silné.

• Výše uvedený trend v argumentaci platí také pro část respondentů, kteří se jeví jako oslovitelní a pro vyhraněné pro. Jinými slovy, i mezi příznivci inkluze jsou lidé, kteří vidí rizika.

• Největší shoda panuje mezi respondenty na to, že inkluze není dobře připravená a zajištěná. Tuto obavu sdílejí z velké části i příznivci inkluze.

• Latentní obavy se liší dle skupin začleňovaných dětí: u dětí s LMP panuje největší diverzita v postojích vzhledem k ovlivnění výuky ve třídách. U romských dětí a dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí je u odpůrců nejsilnější obava z celkového vlivu na české školství.

• Podmínky, za kterých by většina souhlasila s inkluzí: malý počet dětí ve třídách (do 20), souhlas rodičů dítěte s handicapem a psychologa, přítomnost asistenta. Mezi vlivné podmínky patří i zvýšení platů učitelů a maximální počet 1 - 2 dětí na školu. V tomto pořadí sestupně hrají roli zejména pro oslovitelné.

• Není překvapivé, že se postoje k inkluzi liší dle preferovaného mediálního zdroje. Je také vcelku předvídatelné, že čtenáři Blesku budou k tématu obecně nejméně tolerantní a ochota přistoupit na argumentaci bude malá. Zajímavý ale je postoj čtenářů Práva, kteří by pravděpodobně změnili postoj na základě pouhé lepší informovanosti o tom, co to společné vzdělávání žáků znamená.

• Ačkoliv vyplývají mezi skupinami pro, proti a oslovitelní statisticky významné rozdíly v tom, jaká média sledují, z hlediska kampaně nehraje tento rozdíl podstatný vliv. Jinými slovy, v podstatě kterékoliv médium s větším dosahem může být účinným prostředníkem.

• I v případě inkluze se ukazuje patrný vliv tzv. postfaktické éry (brexit, Trump): lidé, kteří nejméně důvěřují odborníkům, jsou nejvíce vyhranění proti.

Bob Kartous, garant Auditu a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Situace zdaleka není tak kritická, co se postojů veřejnosti týká, jak by se mohlo zdát z digitálního a mediálního obrazu veřejné diskuse. Fakt, že většina lidí není vyhraněných proti, je s ohledem na populistickou rétoriku o experimentech a zločinech na dětech vlastně pozitivní. Je však nutné – zejména ze strany MŠMT – reagovat na to, že ani příznivci inkluze nejsou přesvědčeni o tom, že je přechod na nový systém podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami dobře zajištěn a řízen. “



Celou tiskovou zprávu naleznete zde
Kompletní prezentaci z výzkumu naleznete zde

11 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
23. března 2017 14:02  

Situace je vcelku jasná, protože ani kritici inkluze samozřejmě nejsou proti začleňování tělesně postižených apod. Jinými slovy, inkluze krachuje v tom, kvůli čemu byla násilně prosazena. A to přes intenzivní kampaň MŠMT a spřátelených sdružení a masmédií. Nic překvapivého, tenhle stav žádná "antikampaň" (přesněji pokračování kampaně) nezmění.
Zaujalo mne naslouchání "odborníkům". Myslím, že kdyby v televizi proběhla diskuse expertů a "expertů", vyjasnilo by se mnohé a řešilo by se už jen to, jak napravit škody.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
23. března 2017 14:19  

Tento výzkum by se mohl dostat do učebnic jako ukázka, jak "zmanipulovat" realitu pomocí "dobře vysvětlené" statistiky.

Jana Karvaiová řekl(a)...
23. března 2017 15:14  

Totalitní propaganda.
nejstrašnější je např. tvrzení, že na FB jsou lidé, kteří jsou odpůrci inkluze. Až si to přečtou ty maminky postižených )myslím ten Eduinský výplod), poběží se zrovna pozvracet!

Už dlouho jsem nečetla takovou očividnou lež.
A prý výzkum.
Je to jen reakce na ASP a jejich anketu mezi školami. přeci musíme dočerpat ty miliardy na připitomělá školení, která jsou prý pro učitele o inkluzi. Musíme vyškolit kuchařky a jeřábnice (nic proti nim, když budou dál dělat svou práci) na asistentky pedagoga. Vždyť taková proškolená kuchařka je lepší než speciální pedagog. Ten totiž problematiku zná a taky vidí chyby. Ta proškolená kuchařka ne.


Jdu taky zvracet. Kdo to proboha platí, tyhle PR články???

poste.restante řekl(a)...
23. března 2017 15:21  

Problém není v datech, ale v tom, jak je dokážeme "interpretovat"?

• Z faktorové analýzy vyplývají tři základní latentní obavy: inkluze není dobře připravená a zajištěná, obava z újmy žáků ve třídách (i těch začleněných) a obava z celkového poškození českého školství.
• Nejvíce ve výzkumu veřejného mínění rezonují argumenty, které se týkají zajištění přechodu na společné vzdělávání přímo ve školách (špatné personální zajištění, chybějící asistenti, neschopnost učitelů zvládnout výuku, nedostatečný plán).
• Výše uvedený trend v argumentaci platí také pro část respondentů, kteří se jeví jako oslovitelní a pro vyhraněné pro. Jinými slovy, i mezi příznivci inkluze jsou lidé, kteří vidí rizika.
• Největší shoda panuje mezi respondenty na to, že inkluze není dobře připravená a zajištěná. Tuto obavu sdílejí z velké části i příznivci inkluze.

"poškození českého školství" se, předpokládám, částečně kryje s obavou z likvidace doposud úspěšně fungujícího systému speciálního školství.
A inkluze že není dobře připravená?
Tak EDUIN za pomoci průzkumu a společnosti MEDIAN zjistil to, o čem tady už několik let vášnivě diskutujeme?
Málem jsem překvapením spadl ze židle.

• Ačkoliv vyplývají mezi skupinami pro, proti a oslovitelní statisticky významné rozdíly v tom, jaká média sledují, z hlediska kampaně nehraje tento rozdíl podstatný vliv. Jinými slovy, v podstatě kterékoliv médium s větším dosahem může být účinným prostředníkem.
Takže Bob Kartous už povýšil na Goebbelse?
Máme se tedy připravit na další kampaň na podporu inkluze?
Nejspíše ano.
Je to totiž mnohem jednodušší, nežli realizovat skutečná opatření na podporu inkluze reálné, což?
Připadá mi to podobně, jako kdybychom místo výstavby a provozování veřejných záchodků raději věnovali prostředky na nákup dezodorantů a mediální kampaň o prospěšnosti smradu pro celkovou imunitu organismu.

P.S.:
Proboha, co je to za skupinu "Oslovitelní"? To nešlo nazvat indiferentní prostor mezi zástupci postoje "pro" a "proti" nějak jinak? Takhle to asociuje spíše představu nějakého "občana, který by se dal ukecat".

Nemluvě o významném metodickém nedostatku celého výzkumu. Já se považuji za zastánce (myšlenky) inkluze, ale za vyhraněného odpůrce "inkluze po česku". A řekl bych, že podobný postoj má většina učitelské veřejnosti a i mnoho dalších občanů. Tak kam tedy patřím? Mezi "odpůrce" nebo mezi "oslovitelné"?

Jana Karvaiová řekl(a)...
23. března 2017 15:30  

.......detailně pojatý výzkum ukazuje,......
Kdo výzkum dělal.Jak? Nejsem si vědoma toho, že by do škol přišel dotazník a něco se vyplňovalo.

.... Ukazuje se, že obraz, který poskytují sociální sítě, neodráží reálný stav veřejného mínění, protože na sociálních sítích se vyjadřují zejména vyhranění odpůrci.........
Což není pravda. Jsem v několika podobných skupinách. Kdo se tam vyskytuje nejvíc, jsou rodiče postižených dětí, učitelé v menší míře a taky pracovníci poraden. Jestli si Eduinovci myslí, že když si maminka s dítětem s PAS postěžuje, že inkluze na děti s PAS vůbec nepomyslelala, že nic není dořešené – je to odpor? Tento vývod mohl napsat jen choromyslný člověk. Nebo spíš doooost podplacený člověk.
..... Analýza potvrzuje zjištění CVVM, že nejmenší podporu má začlenění dětí s mentálním handicapem a romských dětí.......
Zcela odlišné zjištění od podobné analýzy, provedené ASP, kde vychází najevo, že jako nejproblematičtější se jeví skupina dětí s poruchomi chování, PAS a psychiatrickým onemocněním.

..... Z faktorové analýzy vyplývají tři základní latentní obavy: inkluze není dobře připravená a zajištěná, obava z újmy žáků ve třídách (i těch začleněných) a obava z celkového poškození českého školství.......
Takže se potvrdily předpoklady. A ke všem těmto věcem dochází, neoddiskutovatelně.

........... Jinými slovy, i mezi příznivci inkluze jsou lidé, kteří vidí rizika....................
Jejdanánku, fakt? To bude asi tím, že mají mozek a myslí.

Jana Karvaiová řekl(a)...
23. března 2017 15:31  

Oslovitelní???
Není to nějaký nový seriál? Něco jako Ztracení?

Jan Hučín řekl(a)...
23. března 2017 17:21  

Pročetl jsem si celou prezentaci a doporučuju totéž všech diskutérům. Myslím, že výzkum jako takový je dělaný poctivě -- v prezentaci je koneckonců uvedena metodika výběru, rozsah vzorku respondentů a jeho rozdělení podle pohlaví, věku atd. I otázky v dotazníku mi připadají celkem v pořádku.

Jiná věc je interpretace výsledků výzkumu. Je celkem logické, že EDUin používá interpretaci, která je konsistentní s proinkluzivní kampaní, zejména zdůrazňuje, že hardcore odpůrců je vlastně méně, než se myslelo, a většina populace je inkluzi nakloněna.

Nicméně z výsledků jednoznačně vyplývá, že převládající připomínky tzv. odpůrců inkluze sdílejí i lidé, kteří by inkluzi jako takové nebránili. Zejména připomínka, že inkluze není dostatečně připravena, rezonuje napříč spektrem dotázaných. A kdo tlačil na co nejrychlejší zavedení inkluze, aha?

Velmi mě pobavilo, jak malou podporu má inkluze mezi voliči ČSSD, za kteroužto stranu se k veslu dostala paní ministryně :-)

Z pohledu věku je rozdělení údajů logické. Lidé do 29 let málokdy mají děti ve školním věku, zatímco lidé ve středním věku ano, v této věkové kategorii je logicky největší výskyt příznivců alternativních škol a alternativních cest vůbec (J. X. Doležal pro to použil trochu hanlivý pojem "biomatky"). Co mě ale překvapilo, je poměrně nízká podpora inkluze mezi lidmi s maturitou a VŠ vzděláním. Tady evidentně kampaň nezabrala.

Výsledky podle krajů nemá smysl interpretovat, když např. za Karlovarský kraj se dělají závěry z 30--40 respondentů.

Celkově si myslím, že se potvrdilo z profesionálního zdroje, co zde skuteční odborníci (neboť to jsou učitelé pracující s různě postiženými dětmi) říkají už dávno.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
23. března 2017 17:34  

"Co mě ale překvapilo, je poměrně nízká podpora inkluze mezi lidmi s maturitou a VŠ vzděláním. Tady evidentně kampaň nezabrala." Že by více chápali jaké problémy to přinese?

Čí rodiče chtějí soukromé (alternativní) školy?

poste.restante řekl(a)...
23. března 2017 17:54  

Přidaná hodnota provedeného výzkumu a jeho závěrů je víceméně sporná. Alespoň pro mne.
Jak už tu zaznělo, mnozí z nás tvrdí v podstatě totéž od samotného začátku.

Mne zaujal jiný moment, který opět v místním článku uveden není, ale je v odkazované tiskové zprávě:

Design výzkumu
Pracovní hypotéza předpokládala, že není známá vyhraněnost v postojích vůči inkluzi. Zároveň předpokládala, že důvody se od deklarovaných postojů liší a že zdaleka ne všichni, kdo deklarují odmítavý postoj k inkluzi, jsou absolutními odpůrci, jejichž postoj je neměnný. Stanovili jsme tyto výzkumné otázky:
V čem spočívají kořeny odmítavého postoje veřejnosti vůči inkluzi? Jaké jsou důvody v pozadí veřejně deklarovaných postojů a nakolik se důvody a deklarace shodují?
Jak významná je vyhraněnost odpůrců (příznivců) společného vzdělávání? Existuje skupina, kterou by bylo možné v jejích postojích ovlivnit? Jak je velká? Jak ji lze definovat?
Jaké kroky v další komunikaci o společném vzdělávání by mohly vést ke změně postojů takové části veřejnosti, aby došlo minimálně k vyvážení, v ideálním případě ke změně většinového postoje veřejnosti vůči společnému vzdělávání?


EDUIN sama sebe primárně deklaruje jako společnost, která si klade za cíl informovat veřejnost o problematice vzdělávání.
Podle mého názoru zadání tohoto výzkumu zcela jasně odhaluje to, co většinou už dávno víme.
EDUIN není obecně prospěšná společnost, ale nátlaková lobbistická skupina, jejímž cílem je prosadit ve veřejném prostoru své vlastní představy o vzdělávání. S tímto záměrem účelově manipuluje veřejnost nikoli v obecném, ale pouze v zájmu svém a svých exponentů.
To samo o sobě není nic špatného.
Je v pořádku, když například organizace sdružující dovozce a zpracovatele kávy publikuje v médiích výzkumy o prospěšnosti pití kávy pro lidský organismus a snaží se otevřeným lobbingem změnit legislativu, či postoje veřejnosti ve svůj prospěch.
Jen by to neměla vydávat za činnost obecně prospěšnou.
Nazývejme věci pravými jmény. O nic víc mi nejde.

Ygrain řekl(a)...
23. března 2017 20:07  

"Existuje skupina, kterou by bylo možné v jejích postojích ovlivnit? Jak je velká? Jak ji lze definovat?
Jaké kroky v další komunikaci o společném vzdělávání by mohly vést ke změně postojů takové části veřejnosti, aby došlo minimálně k vyvážení, v ideálním případě ke změně většinového postoje veřejnosti vůči společnému vzdělávání?"

Aha - takže místo abychom řešili skutečný problém, t.j. nepřipravenost inkluze, budeme raději uvažovat, jak národ oblbnout. Doufám, že v tom blicím koutku u paní Karvaiové je někde volno, mám nutkavou potřebu si odložit.

Josef Soukal řekl(a)...
23. března 2017 20:44  

Ještě mne zaujal název - co to je "skutečné"?



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.