Ředitel gymnázia Filip Novák k maturitě z češtiny: Příští stanice: CENTRÁL

čtvrtek 13. dubna 2017 ·

V poslední době slyším ze všech stran, že hodnocení maturitních písemných prací z českého jazyka bylo nutné odejmout školám a předat je (zase po několika letech) certifikovaným centrálním hodnotitelům, protože „domácí“ hodnotitelé (disponující obdobným certifikátem jako ti centrální) prý hodnotili písemné práce svých studentů příliš benevolentně a občas přidávali body tak, aby se maturant dostal alespoň na nezbytné dvanáctibodové minimum. Rád bych se v této souvislosti zmínil o zkušenosti z loňských maturit v našem gymnáziu.


Naše certifikovaná hodnotitelka shledala 24 maturitních písemek odpovídajícími, avšak práce dvou studentek nikoliv - jednu ohodnotila 10 body, druhou pak 11 body. Samozřejmě nechtěla maturantky jen tak „odstřelit“, a tak svůj závěr konzultovala s dalšími dvěma certifikovanými hodnotiteli. Oba její hodnocení potvrdili a konstatovali, že ani oni by tyto dvě práce „nepustili“.

Obě studentky využily svého práva a požádaly příslušný krajský úřad o přezkoumání tohoto hodnocení. CERMAT pak v obou případech určil svého certifikovaného hodnotitele, který hodnocení oněch dvou písemných prací skutečně přezkoumal. Výsledky jsou myslím docela poučné.

U první práce centrální hodnotitel zjistil, že text vykazuje vzhledem k zadanému útvaru a komunikační situaci méně nedostatků, než zjistila naše hodnotitelka, a jeho kompozice není – řečí deskriptorů na hodnotitelské bodové škále - „spíše nahodilá“, nýbrž „v zásadě vyvážená“. Cítíte ten rozdíl? Celkem se našly 3 body navíc, podtrženo a sečteno – 13 bodů, maturantka uspěla.

U druhé práce přezkoumávající hodnotitel konstatoval, že pravopisné a tvaroslovné chyby se neobjevují „často“, ale pouze „místy“, přičemž „chyby v zásadě nemají vliv na čtenářský komfort adresáta“ (tím změnil původní hodnocení vycházející z toho, že „některé chyby mají vliv na čtenářský komfort adresáta“). Ze „spíše jednoduché“ výstavby větných celků se v novém hodnocení stala výstavba „spíše promyšlená“. Takže celkem opět 3 body navíc, podtrženo a sečteno – 14 bodů, maturantka rovněž uspěla.

Jako ředitel školy mohu cítit jakýsi druh potěšení z toho, že nám po tomto přezkoumání vlastně všichni maturanti pěkně prospěli, a budiž to přáno i autorkám obou „přehodnocených“ prací. Ale jak je to tedy s těmi záměrnými přilepšeními, která jsou tak intenzivně předhazována certifikovaným „domácím“ hodnotitelům? Jak je možné, že jeden certifikovaný hodnotitel se od druhého certifikovaného hodnotitele liší v hodnocení dokonce o 3 body? Který z nich má pravdu? (Proč by to měl být zrovna ten, kterého určil CERMAT?) A skutečně chce někdo tvrdit, že lze zodpovědně a zcela exaktně rozlišovat mezi charakteristikami typu „chyby nemají vliv na čtenářský komfort adresáta“ – „chyby v zásadě nemají vliv na čtenářský komfort adresáta“ nebo „slovní zásoba je postačující, ale nikoli potřebně pestrá a bohatá“ a „slovní zásoba je spíše chudá“? Mají být maturanti vydáváni napospas subjektivním interpretacím pojmů, jako je „občas“, „místy“, „spíše“ či „v zásadě“?

Onehdy jsem si vyhledal, jak to dělají v sousedním Německu: nejprve práci ohodnotí hodnotitel č. 1. Poté ji dostane do rukou hodnotitel č. 2, který nezná jméno ani hodnocení hodnotitele č. 1. Nakonec práci hodnotí ještě hodnotitel č. 3, který zná hodnocení prvního i druhého hodnotitele a vlastně rozhodne o výsledném bodovém hodnocení či známce – smí se však pohybovat pouze v intervalu vymezeném hodnoceními obou předchozích hodnotitelů. Tak to je potom jiná... Jistě, stálo by to peníze, které je ale nutné vrazit do mnohem důležitějších věcí, třeba do kariérního řádu či úpravy pamlskové vyhlášky.

Kdepak, u nás to takhle nejde, my si vystačíme s jedním hodnotitelem, který centrálně rozhodne. Taky se sice občas rádi inspirujeme - Finskem, Švédskem, Tureckem, San Marinem či čímkoliv jiným, ovšem výhradně tehdy, pokud se nám to hodí do momentálně otevřeného krámu.

„Funguje nám to bezvadně a jen blázen by si do toho začal sám vrtat.“ (Vladimír Páral, Soukromá vichřice)



Filip Novák: ředitel gymnázia Milady Horákové v Praze a certifikovaný hodnotitel ÚZ z ČJL. Psáno pro Českou školu

9 komentářů:

Ygrain řekl(a)...
13. dubna 2017 v 7:21  

Kdysi jsem absolvovala školení na písemné práce z ANJ. Rozptyl hodnocení některých prací byl až dva stupně - výsledné známky, nikoli body.

Marie Maruška řekl(a)...
13. dubna 2017 v 8:25  

Centrální hodnocení je zásadní projev nedůvěry státu vůči středoškolským učitelům. Ve školní části maturity učitelům věříme, ve státní ne. Není to celé blbost? Navíc drahá a administrativně velmi náročná?

Ygrain řekl(a)...
13. dubna 2017 v 8:57  

No, ještě by se ústní zkouška mohla nahrávat a centrálně kontrolovat... Náš školitel to aspoň ve vší vážnosti navrhoval, nahrávání pro možnost pozdější kontroly.

Jan Hučín řekl(a)...
13. dubna 2017 v 10:57  

Filipe, to je opravdu úsměvná příhoda. Nutno říct, že na gymnáziích případná bodová "pomoc" nebývá potřebná, i když sem tam někdo neprospěje. Potíž vidím u negymnaziálních škol, zde se často sejdou motiv, příležitost i prostředky. Např. na datech z didaktického testu bylo možné u některých škol prokázat celkem masové opisování.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. dubna 2017 v 13:22  

Pane Hučíne, mohl byste myšlenku rozvinout? Závěr, že u DT se někde podvádí a pomoc potřebují spíše negymnaziální školy, má doložit co přesně? Potenciál k podvádění bude přítomen do té doby, než bude v každé učebně přítomen muž v černém. Pokud jdeme cesto nedůvěry a všudypřítomné kontroly, toto je zákonitý závěr. Mimochodem, je intenzivní nácvik zadání a časového limitu, podvádění nebo ne?

poste.restante řekl(a)...
13. dubna 2017 v 14:15  

Je trénink na olympiádu podváděním, Tajný učiteli?

Potenciál k podvádění bude přítomen do té doby, dokud bude JAKÝMKOLIV způsobem škola závislá na výsledcích žáků.
Nyní je to především závislost na penězích.
Neznám "lepší" motivaci, kromě té drogové.

BTW, není třeba "muže v černém". Dost by pomohlo, kdyby zadavatel nebyl z dané školy.
Ale bylo by to dražší.

Jan Hučín řekl(a)...
13. dubna 2017 v 14:15  

Odkazuji na článek Stovky maturantů při zkoušce podváděly, potrestání je složité. Doplňuji, že mnohem častější výskyt opisování byl u negymnaziálních škol.

Máte pravdu, že podvádět se teoreticky dá na G i ne-G, ať už umožněním opisování, nebo nadhodnocením slohové práce. Na G ale naprostá většina žáků společnou část zvládne bez potíží a škola obvykle nemá motivaci pomáhat za hranicí pravidel, naopak by si tím mohla ohrozit reputaci.

Nácvik vyplňování testů je totéž jako nácvik techniky jízdy v autoškole, tj. rozjíždění, brždění, řazení. Když zvládnete techniku jízdy, můžete se plně soustředit na řešení dopravních situací. Když zvládnete hospodaření s časem, můžete se plně soustředit na obsah testu.

Veronika Valíková řekl(a)...
13. dubna 2017 v 17:25  

Dobrý den,

podvádět může kdokoli - student, učitel, centrální hodnotitel. Já bych ovšem v tomto případě nevinila hodnotitele ani učitele apriori z podvádění - kritéria jsou prostě "měkká". To, co někdo uzná za článek s prvky fejetonu, může jiný hodit pod stůl. Někomu se slovní zásoba studenta může "líbit" za 4 body, jinému jen za 3. A naplnění zadání kupříkladu u vyprávění s prvky sci-fi - to bude letos opravdu "maso". Hezké Velikonoce, pane řediteli.

FiN řekl(a)...
13. dubna 2017 v 18:59  

Mé zkušenosti z kursů pro hodnotitele ÚZ z ČJL a NJ jsou podobné těm, o nichž se zmiňuje kolegyně Ygrain – rozptyl v hodnocení byl také značný. Nakonec jsem to při testech řešil pragmaticky: když se mi hodnocený výkon líbil, pár bodů jsem ubral. Když se mi nelíbil, pár bodů jsem přidal. A jak jsme o tom pak na závěr s kolegy mluvili, nebyl jsem zdaleka sám. Zřejmě jsme se trefili, protože máme certifikát.
U ústní zkoušky jsou ti hodnotitelé alespoň dva. Představa, že jeden (byť „vyškolený“) člověk dokáže objektivně a nezpochybnitelně obodovat maturitní sloh, je – jak kdysi kdosi vtipně řekl o něčem jiném – srovnatelná s představou, že si lze usmažit sněhové koule.
Hezké Velikonoce, paní profesorko, Honzo Hučíne a všichni ostatní na České škole!

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.