Poučení ze světa: Česko zbohatne, když podpoří humanitní obory

„Měli bychom se ptát, proč se Česko změnilo z údajného mistra světa ve zvládnutí pandemie nového koronaviru ve stát, jehož občany dává stále víc ostatních zemí na rizikovou listinu… Proč tomu tak je? Vysvětlení je řada, například neschopnost státu dostatečně pracovat s daty. Přidejme ale další, velmi podstatný důvod, o kterém se nemluví: kašleme na humanitní vzdělání, na společenské vědy. Necháváme epidemiology s jejich (logicky) jednostranným pohledem na situaci málem řídit chod země. Dlouhodobě u nás vzýváme jen inženýry a nasloucháme řečem o tom, že by mělo co nejvíc žáků jít na učební obory, místo aby získali komplexnější vzdělání ,“ píše Ondřej Houska v Hospodářských novinách.

Školství a byznys hledají ideální model spolupráce. Zatím marně

Podniky potřebují kvůli nastupující digitalizaci a robotizaci více kvalifikovaných zaměstnanců, kteří jsou schopni přizpůsobit se novým požadavkům. Podle experta na vzdělávací politiku Arnošta Veselého z Univerzity Karlovy si firmy v posledních deseti letech uvědomují, že úzce odborné dovednosti rychle zastarávají, a navíc je mohou relativně rychle naučit přímo v podniku. „Naopak požadují od absolventů dovednosti a osobnostní rysy, které se formují dlouhodobě, jako je jazyková vybavenost, samostatné myšlení, odpovědnost, schopnost komunikace, práce v týmu a podobně,“ říká. Úspěšní podnikatelé si však často myslí, že v tomto směru tuzemské školy zaspaly dobu. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.

Na odborných školách i gymnázia. Praha má v plánu od roku 2021 zvýšit počet míst na gymnáziích

Nové gymnaziální třídy vzniknou nejprve v šesti pražských odborných školách, později se program rozšíří. Zvýší se tím kapacity pro všeobecné vzdělání, které musí podle pražského radního pro školství Víta Šimrala (piráti) hrát prim před odborností. Zatím bylo podle něj vytipováno šest škol a o svém záměru bude Šimral jednat s jejich řediteli. Předpokládá, že by se každá rozšířila o 60 studentů. Informuje deník Právo.

Petr Pleticha: Nesmyslný boj za více učňů. Cílem veřejného školství není uspokojení poptávky několika firem po práci

„Diskusi o podobě českého vzdělávacího systému opanovaly argumenty hájící zájmy firem. Ty deklarují převis poptávky po absolventech učňovských oborů a žehrají nad mladou generací, které „nevoní fyzická práce“. Podle nich české školství generuje příliš obecně a humanitně vzdělaných lidí a málo učňů a takový poměr je třeba změnit,“ píše Petr Pleticha z think tanku IDEA v Lidových novinách.

Učňák, nebo maturita? Podíl dětí, které volí všeobecné vzdělání je v Česku velmi nízký

Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi je pořád podíl dětí, které po deváté třídě zvolí všeobecné vzdělání na gymnáziu nebo na lyceu, velmi nízký. „S 23 procenty je u nás podíl středoškoláků se všeobecným vzděláním nejnižší ze všech rozvinutých zemí,“ říká statistik Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání. Podobně vysoké procento dětí, které se už na středních školách připravují na konkrétní profesi, mají podle něj v Rakousku, na Slovensku nebo v Nizozemsku. Reportáž přináší MF DNES.

Střední školy se musí změnit. Česko má příliš odborných škol na úkor všeobecného vzdělání.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří Česko a Slovensko k zemím, jichž se automatizace a robotizace dotkne nejvíce. Z její červencové analýzy trhu práce vyplynulo, že se má týkat kolem 45 procent pracovních pozic. Nejvíce by se o místo měli bát zaměstnanci se střední kvalifikací v technickém odvětví. Jejich pracovní pozice nebudou vyžadovat jen drobnou obměnu kvalifikace, ale spíše diametrálně jiné dovednosti a převážně vyšší vzdělání. Na tyto předpovědi by měly školy reagovat, to se ale zatím příliš neděje. Tématu se věnuje konference Kam kráčíš Česko. Informují Hospodářské noviny.

Všichni na učiliště? Snaha redukovat „nepotřebné“ všeobecné vzdělání má dlouhou tradici

Volání po omezení všeobecného vzdělávání ve prospěch více technicky zaměřené výuky zaznívalo v předlitavské (rakouské) části Rakouska-Uherska již od 80. let 19. století. Navzdory mínění obcí začal stát redukovat „obecné nepotřebné předměty“, jako byly cizí jazyky, zeměpis a tělocvik. Považovaly se za zbytečné, a občas dokonce škodlivé, a záhy se proto odsouvaly do nepovinné sféry. Historickou glosu přináší časopis 100+1 zahraniční zajímavost.

Jiří Růžička: Českému školství chybí vize. Nemůžeme žáky jen připravovat na povolání

„Jsme v roce 2017, do škol přicházejí mladí muži a slečny, kteří budou v nejproduktivnějším věku někdy kolem poloviny 21. století. My je vzděláváme, jako by hlavním smyslem školy bylo připravit je na povolání. Tak to vůbec není. Nemůžeme je připravovat na povolání, která za dvacet let už velmi pravděpodobně nebudou vůbec existovat,” říká v rozhovoru pro Český rozhlas senátor a dlouholetý ředitel gymnázia Jiří Růžička.

Vyspělá Evropa jde cestou všeobecného vzdělání, u nás je směr opačný, říká Jiří Kuhn

Objevily se při letošních přijímacích zkouškách na gymnázia problémy? Proč někteří volají po snížení počtu gymnázií v Česku? A proč se výrazně méně lidí hlásí na pozici učitele? V Českém rozhlase na tyto otázky odpovídal ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce a člen republikové rady Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.