Jak mají vypadat anonymizovaná data, aby neškodila žákům a školám, a přitom přinášela důležité informace o fungování školství.

středa 5. dubna 2017 ·

První jednotné přijímací zkoušky na střední školy jsou příležitostí zavést jako samozřejmost publikování anonymizovaných dat ze všech plošných zkoušek, které existují v našem vzdělávacím systému. Klady takového kroku jsou zřejmé, je ale třeba debatovat o tom, jakým způsobem by měla být zdrojová data z přijímacích zkoušek anonymizována, aby nepoškozovala konkrétní žáky a školy a zároveň umožnila přinášet důležité informace o fungování vzdělávacího systému. Co zveřejnění anonymizovaných dat z plošných přijímacích zkoušek na střední školy přinese?

Přesnější představu, co z ověřovaných výsledků vzdělávání žáci opravdu umějí a neumějí

Oldřich Botlík (eduin.cz)
Komentáře k výsledkům plošných zkoušek či šetření, ať už jde státní maturitu nebo přijímací zkoušky, budou vždy trpět jistou zkratkovitostí. Cermat již publikuje agregované výsledky testových úloh a hodnocení písemných prací. To ale ke kvalitní interpretaci nestačí. Je třeba analyzovat také souvislosti mezi testovými úlohami, a dokonce i mezi jednotlivými testy. Například: Kolik žáků, kteří vyřešili logaritmickou rovnici, nezvládlo přímou a nepřímou úměrnost (úloha o čerpadlech)? Vybírají si maturanti, kteří češtinu umějí lépe, matematiku, nebo cizí jazyk?

Šanci kvalitně debatovat o podobě přijímacích zkoušek v příštích letech

Podrobnější znalost žákovských výsledků umožní kvalifikovanější (a tedy i kvalitnější) diskusi o tom, co u zkoušek ověřujeme a jakým způsobem máme připravovat přijímací zkoušky na střední školy v příštích letech. Dokud mohou do zdrojových dat nahlížet jen pracovníci Cermatu, jsme odkázáni na jejich interpretaci faktů. To výrazně snižuje kvalitu veřejné debaty.

Možnost ověřit, zda závěry prezentované ministerstvem školství a přejímané médii odpovídají skutečným kvalitám žáků

Při hodnocení výsledků žáků se často objevují silně katastrofická vyjádření. Není ale jasné, zda vycházejí z opravdu závažných změn ve znalostech a dovednostech žáků a nejde jen o vybrané odstrašující příklady. Typickou ukázkou je často citovaná věta ze žákovského slohu: „Dal my ránu.“ Dostupnost zdrojových dat zvěcní i tuto část debaty, neboť začne být nutné předkládat konkrétní kvantifikované argumenty, a tak potvrdit či vyvrátit jednotlivá mediální tvrzení.

Vyšší motivaci Cermatu přinášet kvalitní závěrečné hodnotící zprávy z velkých projektů

Cermat sice zveřejňuje výroční zprávu, ovšem z každého ročníku státní maturity se z ní dají vyčíst jen základní údaje. Bývají navíc často uvedené způsobem, který znemožňuje či znesnadňuje meziroční srovnání. Nehodnotí například – na základě ověřitelných dat –, zda došlo ke změnám v ověřovaných znalostech a dovednostech, které jsou součástí jasného trendu, nebo zda jde spíše o důsledky vyšší náročnosti testu. Celkový záběr dosavadních závěrečných zpráv vůbec neodpovídá obrovské vypovídací schopnosti dat, která má Cermat k dispozici. Kvalitní zpráva by samozřejmě měla vzniknout i po každém ročníku jednotných přijímacích zkoušek. Publikování anonymizova­ných dat zvýší motivaci Cermatu (a politiků) zprávu vypracovat a nenechat se při publikování zásadních zjištění „předběhnout“ jinými.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „Zveřejněná data musejí respektovat zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Při počtu několika desítek tisíc žáků zjevně vyhovují údaje, v nichž zůstane jen pohlaví žáka a kód skupiny oborů (do níž patří obor maturanta, resp. obor, který chce žák studovat – jde o cca 20 skupin). Asi lze přidat také anonymizovaný kód třídy (stejný pro všechny žáky z jedné třídy). Velmi důležité ovšem je, aby všechny dílčí zkoušky každého žáka tvořily jediný záznam. Musí být například patrné, jak ten­týž (anonymní) uchazeč o osmileté gymnázium odpovídal v testu z češtiny i v testu z matema­tiky. Jistě se objeví i další požadavky. Pro práci akademiků totiž může být taková anonymizace příliš rozsáhlá – mohou se zajímat třeba o to, jak se liší výsledky v jednotlivých krajích. Za čtyři roky nejspíš budou chtít porovnat výsledky stejných žáků u letošních přijímaček a u stát­ní maturity. Vědecká pracoviště si proto musejí vyjednat s ministerstvem menší míru anony­mizace sama. Kvůli kontrole má zásadní význam, aby veškeré zveřejněné údaje i všechny soubory poskytované vědcům vycházely ze stejných prvotních dat.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

1 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
5. dubna 2017 13:23  

Dokud mohou do zdrojových dat nahlížet jen pracovníci Cermatu, jsme odkázáni na jejich interpretaci faktů.

Od čeho odvozuje autor svou nutkavou potřebu nahlížet a interpretovat, když k tomu není zákonem nadán? Pokud ne autor, pak jistě ani EDUin. Rozumím hloupým multikulti trendům, kde všichni mají všechnu moc a žádnou odpovědnost. Ta léta už minula a dobře tomu tak. Anonymizovaná data jsou na světě, ale snahy o to točit kormidlem Cermatu nebo MŠMT, jsou ze strany spolků jako EDUin přinejmenší úsměvné zejména v otázce motivů pro takové snahy.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.