Pokrok díky „zmizelému rodiči“. Nový výzkum přináší naději pro děti s autismem

Zapojení některých dětí s autismem do společnosti by mohlo být při správné terapii jednodušší a úspěšnější než dosud. Ukazuje to nejnovější výzkum českých lékařů, jehož výsledky má MF DNES exkluzivně k dispozici. Tímto mentálním postižením dnes trpí každé sedmdesáté dítě, což je dvakrát víc než před deseti lety.

Michal Hrdlička (cuni.cz)

Nerozumí si s vrstevníky, vypadá, že neslyší, je uzavřené a „mimo“. Dokonce si ani nevšimne, pokud se mu máma či táta v cizím prostředí najednou ztratí. Lékaři z dětské psychiatrické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol se během čtyřleté práce na studii zaměřili právě na situaci „náhle zmizelého rodiče“. A ­zjistili, že asi třetina autistických dětí tomu pozornost kupodivu věnuje. Navíc se ukázalo, že tato vlastnost může být klíčovým testem, jak odhalit, že dítě sociální schopnosti má, ale jsou skryté.

„Ukazuje se, že autistické děti, které vnímají nebezpečí, že se mohou rodičům v neznámém prostředí ztratit, mají v pozdějších letech výrazně lepší sociální dovednosti než ty děti, které touto vlastností nedisponují,“ tvrdí vedoucí výzkumného týmu profesor Michal Hrdlička. Nyní je třeba najít metodu, jak skryté schopnosti dětí rozvinout.

O autistických dětech dosud platilo, že mají špatné nebo téměř žádné sociální schopnosti. Nedávno však vědci zjistili, že když podají člověku s autismem hormon oxytocin, jeho společenské chování se dočasně zlepší.

Lékaři z ­Motola proto ve své studii na vzorku 110­ dětí ve věku dvou až patnácti let na zahraniční výzkum navázali a po čtyřech letech práce našli konkrétní vlastnost, která může „odemknout“ i další schopnosti. Jde o takzvanou separační úzkost, což je přirozená reakce dítěte ve chvíli, kdy se mu vzdálí matka nebo otec, nejčastěji v cizím prostředí.


Celý text naleznete zde