Na brněnské Masarykově univerzitě připravují zásadní změnu, která si pro inspiraci jde i na americké vysoké školy. První tři roky studia by tu už zanedlouho mohly vypadat úplně jinak. „V zahraničí si univerzity dělají starosti, když studium nedokončí sedm procent studentů, v Česku je to čtyřicet procent,“ vysvětluje rektor Mikuláš Bek, proč bakalářské studium na vysokých školách potřebuje revoluci. Rozhovor s Mikulášem Bekem přináší MF DNES.
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:
 |
| Mikuláš Bek (facebook.com) |
Nedá se to říct jinak, než že jsme vpustili neelitní populaci do studijních programů, které byly desetiletí nastavovány pro elitních deset procent maturantů. Dnes na vysoké školy nastupuje polovina populačního maturitního ročníku. Jsou to jiní lidé, potřebují se jinak učit, potřebují si vybírat z jinak strukturovaných oborů, jinak systém havaruje. Chyby se staly i při zavádění strukturovaného studia (rozdělení studia na bakalářské a magisterské – pozn. red.). V mnoha případech se to udělalo tak, že se původní pětiletý elitní program jen rozdělil na dvě části a dál se učí stejně.
Znamená to snížit nároky na studenty?
Když jsem studoval já, od začátku se čekalo, že se budu podílet na vědecké práci. To bylo možné ve chvíli, kdy na obor bylo jednou za dva roky přijato pár vyvolených z desítek zájemců. Tak to ale už není a my jsme se tomu nepřizpůsobili. Nejde o změnu na výstupu, na konci doktorského studia by měli ze školy odcházet stejně kvalitní absolventi... U bakalářského studia jde ale o nové nastavení základních mantinelů. Znamená to i to, že se musí více přiblížit konceptu všeobecného vzdělání, jak jej nabízejí střední školy.
Jak si tuto změnu představujete v praxi?
Doufám, že během dvou let, která zbývají z mého mandátu, prosadím, čemu říkáme velký třesk ve struktuře oborů. Uděláme velkou inventuru, zjednodušíme jejich nabídku.
Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání MF DNES
.png)
9 komentářů:
Proboha, na výstupu už nikdy nebudou stejně kvalitní absolventi jako byli ti před desítkami let. Těch 50 % populačního ročníku k tomu prostě nemá základní předpoklady. Na výstupu bude stejně kvalitních zase těch 10 % a to ještě při přístupu dnešních vysokoškoláků ke studiu kdoví jestli.
Jiří Zlatuška onehdy řikal, že VŠ žádný problém nemají... Díky Bekovi aspoň za to přiznání problému (tak nějak jsem měl pocit, že jsou ze stejného ideologického hnízda).
I když teda mi přijde, že říká trochu jiné věci než před rokem (pozitivně se vyvíjí, a to je dobré, populisticky se přizpůsobuje, a to je špatné...)... A spojení velký třesk zní celkem děsivě...
Konečně někdo vystihl problém. Ale v případě tohoto řešení navrhuji všem maturantům před dvaceti léty přiznat bakalářský titul. Aby měli stejné podmínky odpovídající jejich vzdělání.
A PROČ jste je vpustili?
Protože takoví jako ty, tajný, chtěli z každýho vysokoškoláka a ohánějí se tím, kolik je ve vyspělých zemích vysokoškoláků a mylně považují tento zvýšený počet za příčinu úspěchu.
Kdyby se zeptal kdokoli jiný, mělo by to logiku. Když se ptá ten, kdo tady vykřikuje, jak ty vysokoškoláky nutně potřebujeme, je to nelogické...
Tzn, takoví jako já, přišli do vlády a pravili, vpusťte do univerzit všechny, protože je nutně potřebujeme a ony ty vysoké školy odvětily, tak jo. Bystré.
Jinak máte pravdu, domnívám se, že potřebujeme co nejvíce vzdělaných lidí.
"Vláda" pouštěla a blázni jásali...
Teď se diví.
"Jinak máte pravdu, domnívám se, že potřebujeme co nejvíce vzdělaných lidí."
A proto, jak píše pan rektor, je třeba výrazně snížit nároky, abychom absolventy mohli "papírově" označit za vzdělané.
Okomentovat