Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jakým způsobem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) a Česká školní inspekce (ČŠI) používaly v letech 2011 až 2016 peníze na rozvoj vzdělávání v České republice, především pak na nástroje hodnocení kvality vzdělávání na základním a středním stupni vzdělávání. Konkrétně se jednalo o ověřování výsledků žáků pátých a devátých tříd, pilotní projekt jednotné přijímací zkoušky na střední školy ukončené maturitní zkouškou1 či společnou část maturitní zkoušky.
Kontrola ukázala, že tyto nástroje nepřispěly ke zvýšení kvality vzdělávání v České republice. MŠMT, školy, ani rodiče nemají k dispozici zpětnou vazbu o úrovni vzdělání žáků, kvalitě škol ani vzdělávacího systému, a to zejména na úrovni základních škol. Ta je přitom pro zlepšení výsledků žáků a zvýšení kvality vzdělávání podstatná.
Jedním z těchto nástrojů mělo být od roku 2013 každoroční celoplošné ověřování výsledků žáků pátých a devátých tříd základních škol. MŠMT, školy i rodiče by získali informace o tom, nakolik žáci dosahují požadovaných znalostí. MŠMT toto celoplošné ověřování ale nezavedlo, rozhodlo jen o ověřování výsledků na vzorku žáků, a to pouze jednou za čtyři roky. Ani to ale do konce kontroly neproběhlo. Srovnatelné informace o úrovni žáků tak chybí. ČŠI přitom hlavně pro toto ověřování vytvořila informační systém za 116 milionů korun, který měl umožnit testovat žáky elektronicky.
Na úrovni středoškolského vzdělávání MŠMT zavedlo od školního roku 2010/2011 společnou část maturitní zkoušky, která slouží také pro hodnocení kvality vzdělávání. Nejpozději v roce 2014 měla být v jejím rámci zavedena povinná zkouška z matematiky pro vybrané obory. Ta ale bude součástí společné části maturit až ve školním roce 2020/2021. Resort také opakovaně přesouval hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury mezi školami a CZVV, což negativně ovlivnilo srovnatelnost a objektivnost výsledků společné části maturitní zkoušky. V neposlední řadě také výsledky maturitních zkoušek plošně nezohledňují vysoké školy při přijímacím řízení, což byla jedna z věcí, kterých se mělo jejich zavedením dosáhnout.
Kontroloři se také zabývali nastavením systému financování základních a středních škol. Ten vychází v současnosti z počtu žáků na dané škole a nezohledňuje kvalitu poskytovaného vzdělávání jednotlivými školami. Systém tak školy nemotivuje, aby kvalitu poskytovaného vzdělávání zvyšovaly. MŠMT připravilo změnu systému financování, která by měla být účinná od školního roku 2018/2019. Klíčovým faktorem při rozdělování peněz školám bude počet odučených hodin na dané škole, což o kvalitě vzdělání nijak nevypovídá. MŠMT má do roku 2020 změnit systém financování tak, aby při rozdělování peněz zohledňoval
Zdroj: Tisková zpráva NKÚ
.png)
5 komentářů:
Promiňte mi tu hloupou otázku. Jaké evaluační nástroje má v sobě zabudovány nebo s jakými EN počítá nový kariérní řád? Jsou to nástroje, které ukazují, co je to kvalita? A mají takové nástroje v sobě vodítko, jak zlepšit kvalitu?
Když si představím, že budou kvalitativní stupně opět jen administrativně kontrovány, pak mě napadá, že protečou další milióny, o kterých NKU zatím neví.
Nic ve zlém. Vědí odbornící, k čemu má sloužit evaluace? Vždyť na ni učitelé a ředitelé také spotřebují nemalý čas své práce.
A víte, že od února probíhá nový projekt pod záštitou ČSI, za 250 miliónů, který má vytvořit další kontrolní nástroje kvality. Tím neříkám, že kvalita není důležiítá. Jen by se s jejím budováním mělo zacházet poněkud jinak.
Je to pořád stejné. Miliardy létají oknem na všelijaké anitprojekty, které nikomu a ničemu nepomohou. pouze snad těm, kdo na nich pracují a jsou tak královsky placeni za h.....o.
Přínosnější by bylo ty peníze nalít přímo do škol. Tak jedině by to mělo smysl.
Jenže, když se to nalije do škol formou projektů typu šablon, tak to také není k ničemu. K čemu na mnoha školách byly první šablony? Byla to hoňka za tvorbou materiálů pochybné kvality. K čemu byly šablony s výjezdy do zahraničí? Absolutně k ničemu. K čemu byly šablony na podporu technické výchovy? Na mnoha školách se pořídily nové ponky a stejně se do dílen nechodí. K čemu jsou současné inkluzivní šablony? K čemu je celé to tandemování, čtenářské kluby a blbnutí se školními asistenty, na což nebudeme mít po škončení šablon peníze? K ničemu.
Dokud se nebudou tyto věci: pomůcky, technika, personální podpora, doučování či kroužky financovat systematicky ze státního rozpočtu, nepohneme se ani o píď.
dobrý tunel,stachanovci hadra
Ne opravdu jsem nemyslela přes šablony. Pomůcky, vzdělávání učitelů, platy...
Okomentovat